Na internetu a v médiích se začal objevovat nový anglický výraz “Cancel Culture” a jeho projevy a důsledky jsou nejen zjevné, ale doslova alarmující. Mnoho lidí se naivně ptá, proč píšeme stále o negativních věcech a informacích, proč nepíšeme o něčem pěkném. Přiznám se, že takovéto dotazy mně opravdu velice znepokojují, protože jsou projevem finální fáze provařenosti žáby v hrnci, poslední terminální stav. Existuje k tomu velmi otřesný příklad, kterým začnu tento článek.

Redakce v malém městě píše o kriminalitě, která je na velkém vzestupu. Každý den přibývá více a více článků o loupežích a vraždách, protože policie nestíhá. V první fázi lidé hltají novinové články a chtějí se dozvědět více a více podrobností. Postupně ale první fáze přechází do fáze druhé, do zahlcenosti a ztráty pozornosti.

Článků o vraždách a loupežích je už tolik, že lidé čtou informace a články o nových a nových hrůzách pouze letmo, přečtou si nadpis a více se už tím nezabývají. Tato fáze přechází postupně do fáze číslo 3, kterou lze nazvat jako fází vytěsnění, tzn. kognitivní disonance, kdy lidé tyto články o vraždách a loupežích už automaticky přeskakují, protože jim čtení těch článků nedělá dobře.

Poslední 4. fází je terminální a vysoce nebezpečný stav (z hlediska sociální bezpečnosti) tzv. pozitivistické disonance, kdy lidé začnou chodit na vrátnici redakce s bizarní prosbou, aby noviny a redaktoři začali už psát o něčem pěkném a pozitivním. Pozitivistická disonance je pokročilejším stupněm kognitivní disonance, kdy člověku už nestačí nepříjemnou realitu vytěsnit z vědomí, ale musí ji něčím pozitivním překrýt. Z hlediska koncepce sociální bezpečnosti jde o terminální stav rozpadu a rozvratu sociální bezpečnosti ve společnosti. To jenom na okraj pro vysvětlení, o čem si dnes v článku povíme.

Proces “Cancel Culture” je bizarním úkazem autogenocidy bílé rasy

Bílá civilizace právě zaniká a proces se mohutně urychluje. Právě nastupuje nový fenomén nazvaný Cancel Culture, což by se dalo přeložit jako “Kultura rušení” ve smyslu rušení vlastní kariéry, vlastního podnikání, vlastního businessu, vlastních YouTube kanálů a sociálních profilů s miliony odběratelů, likvidování vlastních prodejů velkých korporací a firem, které ruší prodeje úspěšného zboží a značek, protože zboží nebo značka někoho genderově či rasově popuzuje. Posledním příkladem je společnosti SONY, která spáchala rituální sebevraždu vydáním konzolové hry na Playstation 4 s názvem The Last of Us II, kde firma SONY zničila a zlikvidovala dobrovolně svoji vlastní herní značku.

Ze zmíněné hry udělala transgenderovou LGBT pro-choice propagandistickou polévku, která je tak odporným gulášem, že uživatelské recenze na serveru Metacritic u této hry byly pro jistotu zrušeny (anglicky “canceled”) a zůstaly pouze recenze internetových herních magazínů a serverů, které jsou za recenze společností SONY samozřejmě zaplaceny, resp. sponzorovány.

Metacritic nakonec uživatelské recenze znovu povolil a zobrazil, sami si je ale přečtěte [1], ať máte z první ruky zážitky svědků z první ruky. V zábavním průmyslu je Cancel Culture v podstatě nejdál, protože totéž před skoro rokem provedla společnost Bethesda s další kultovní herní značkou Wolfenstein, když vydala [2] propagandistickou pro-choice LGBT hru Wolfenstein: Youngblood, čímž firma opět zrujnovala svoji značku a zrušila (canceled) její předchozí obsahovou náplň.

Bílé celebrity ruší své úspěšné firmy, kariéry, kanály a omlouvají se barevným menšinám za svůj rasismus s doby před mnoha a mnoha lety

Před několika hodinami youtuberka Jenna Marbles s více jak 20 miliony odběratelů zrušila [3] svůj kanál, když se předtím omluvila veřejnosti, že si před mnoha lety v jednom z videí namalovala tvář načerno jako černoška a dělala si vtipy a srandu z raperky Nicki Minaj. Marbles byla před několika dny obviněna z rasismu, aby se prý k tomu vyjádřila. A opravdu se vyjádřila, omluvila se a oznámila, že na YouTube zruší (cancel) svůj kanál s více jak 20 miliony odběratelů. Nemluvíme zde teď o kvalitě pořadů na YouTube, ale mluvíme zde o situaci, kdy královsky na reklamě vydělávající YouTuberka zařízne dobrovolně svůj business kvůli omluvě za údajný rasismus na YouTube před nějakými 8 lety.

Pokud si myslíte, že se jedná o nějaké akty dobré vůle, tak vás vyvedu z omylu. Je to projev degenerace. Protože zdaleka nejde jenom o YouTubery. Týká se to jak velkých firem, tak i jednotlivých šéfů korporací a organizací, kteří rezignují ze svých funkcí kvůli tomu, že mají pocit, že to tak je správné, protože jsou bílí a něčím se provinili proti černým, hnědým, žlutým, prostě barevným spoluobčanům.

Počátkem června jsme přinesli článek a video o řediteli společnosti Reddit, který oznámil [4], že rezignuje na svoji funkci a vyzval, aby jeho místa ve vedení společnosti převzal černoch. To byla další ukázka “Cancel Culture” člověka, který zrušil a zlikvidoval svoji kariéru kvůli pocitu, že jeho bílá rasa někoho poškozuje, někomu je nadřazena a je to tak špatně. Tyto procesy nejsou vynucené, jsou totiž již plně kognitivní, tedy vycházející z vědomí člověka, který je považuje za správné. Kognitivní likvidace vlastní rasy je konečným důsledkem autogenocidy bílé rasy.

Aspirantka na univerzitě Cambridge dostala profesuru za rasistický výrok proti bílé rase! To opravdu nevymyslíš!

Ta předpona “auto” je tam klíčová, je to totiž samogenocida,  kdy bílá rasa likviduje a v rámci Cancel Culture ruší všechny dosažené výsledky a úspěchy bílé rasy, bílých ředitelů firem, bílých YouTuberů, bílých firem zábavního průmyslu, nikdo z bílé rasy totiž tyto genderizované procesy neakceptuje, všem jsou tyto procesy odporné, s výjimkou radikálních neoliberálů, jenže není důležité, co si myslí většina ve společnosti, v post-faktickém světě rozhoduje pouze to, jaký názor má televize, mainstremové médium, globální korporace nebo globální sociální síť, to znamená autorita.

Thanks to everyone who wrote to @Twitter: the ludicrous ban has been lifted. I am therefore delighted to share with you personally, that last night Cambridge promoted me to a full Professorship. The hate mails & threats are coming in non-stop but @CambridgeCops are following up

— Priyamvada Gopal (@PriyamvadaGopal) June 25, 2020

A potom se nemůžete divit, k čemu došlo na univerzitě Cambridge ve Velké Británii. Aspirantka profesury Priyamvada Gopal indického původu včera uveřejnila na Twitteru výrok, že na bílé rase nezáleží. Okamžitě se ozval řev a obvinění z rasismu, bílí studenti se cítili poškození. Jenže, škola se aspirantky zastala a uvedla, že má právo na svobodný názor na akademické půdě. A to není všechno. Společnost Twitter nejprve Gopalové zabanovala účet, ale potom jej obnovila, že je všechno v pořádku a univerzita v Cambridge ocenila Gopalovou tím, že ji narychlo uvedla do plného profesorského stavu [5], takže již není aspirantkou, ale plnou profesorkou na Cambridge. Zároveň uvedla, že jí chodí nenávistné emaily, ale policie v Cambridge zjišťuje jejich původce.

Indické profesorky se Cambridge zastala, ale doktora kritizujícího klimatický alarmismus a genderismus vloni vyhodila

A to není všechno. Cambridge totiž vloni ukončila členství Dr. Jordanu Petersenovi, který se znelíbil několika sluníčkovým studentům na univerzitě svými názory kritizujícími genderismus, tedy prosazování politických tlaků a procesů na bázi pohlaví a rovněž kritizoval klimatický alarmismus. V tomto případě se Cambridge svobody slova Dr. Petersona nezastala a vyhodila ho [6]. Takže, jak vidíte, dvojí metr. A teď mi řekněte: Když se hroutí naše civilizace a čelíme masakru, genocidě naší rasy a kultury, kdo by chtěl psát o hezkých a pěkných věcech?

Kdo z vás je už ve 4. fázi pozitivistické disonance? Válka proti tradiční, bílé a křesťanské rodině je v plném proudu. Právě nás vraždí naši vlastní, naše univerzity, kdysi etalony vzdělání civilizace, etalony nejchytřejších hlav na této planetě. Genocida bílého muže, jeho ženy, jejích dítěte, jejich kultury, jejich státu, jejich bezpečnosti a jejich práv je právě v plném proudu.

Nejen o těchto souvislostech budeme hovořit dnes po 19. hodině na Svobodném vysílači CS. Probereme i všechna aktuální témata z domova i ze světa. Všichni jste srdečné zváni k poslechu.

Záznam pořadu

S námi čtete, s námi objevujete

Vážení čtenáři Aeronetu, do konce měsíce zbývají 3 dny a zatím jsme vybrali jen cca. 49% z cílové sumy potřebné na zachování provozu našeho projektu na příští měsíc, který závisí výhradně na Vaší podpoře, i když chápeme současnou situaci s koronavirem. Pokud se vám líbí naše práce, kterou pro Vás děláme, pokud se vám líbí naše články, videa a pravidelné páteční pořady na SVCS, přispějte prosím v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce zde, ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností. Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, malý i velký. Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, Bitcoinem a poštovní složenkou na účet. Naše práce může pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme!

-VK-

Šéfredaktor AE News

Všichni jste určitě v poslední době zaregistrovali z médií střípky informací o tom, že v Rusku to začíná vřít. Důvodem je penzijní reforma, který má poprvé po 90. letech zvýšit věk pro odchod do starobního důchodu Rusů. V dnešní době odcházejí muži v Rusku do důchodu v 60. letech a ženy ve věku 55 let. Reforma však zamýšlí, že muži půjdou do důchodu až v 65 letech a ženy ve věku 63 let, takže mužům se věk odchodu do důchodu prodlouží o 5 let a ženám dokonce o 8 let.

Tyto parametry odchodu Rusů do důchodu lze označit za počátek autogenocidy ruského národa, a to ve vztahu k tvrdým empirickým datům o stavu ruské populace, která jsou opravdu děsivá. Pokud tato důchodová reforma projde, mnoho Rusů stráví v důchodu nejen kratší dobu, ale mnoho Rusů se starobního důchodu vůbec ani nedožije. Když jsem totiž slyšel poslední záznam Valerije Pjakina, byl jsem úplně vztekem bez sebe, ale daleko lepší bude napsat tento článek, který odhalí, jaké procesy byly právě v Rusku odstartovány.

Nejprve strohá data a fakta: Odpor proti plánované revizi důchodového systému ruského premiéra Dmitrije Medveděva stále roste. Tisíce lidí vyšly do ulic, aby protestovaly proti postupnému zvyšování věku odchodu do důchodu. V postupném procesu se podle návrhu reformy věk pro odchod do důchodu pro ženy zvýší na 63 let do roku 2034. Muži budou moci odejít do důchodu ve věku 65 let do roku 2028. V souladu se zákonem z roku 1932 mohly ženy dosud odcházet do důchodu ve věku 55 let, muži ve věku 60 let. Dočasné pokusy o zvýšení důchodového věku selhaly, přičemž poslední taková snaha v roce 2005 totálně vybouchla.

Ruská penzijní reforma je cestou kvantitativní nárokové eliminace

V té době prezident Vladimir Putin slíbil, že reforma se nedotkne stávajícího věku odchodu do důchodu “pokud budu prezidentem”. Právě teď ale mlčí k návrhu předsedy vlády. Ve skutečnosti se mnozí v Rusku domnívají, že Medveděva poslal do bitvy právě Putin, aby zjistil, jak obyčejní Rusové na reformu zareagují. Pokud bude odpor vůči plánům reformy příliš silný, mohl by Putin vstoupit do politické debaty o reformě jako spasitel a mohl by se pokusit najít vzájemně přijatelný kompromis. K tomu nakonec došlo včera [1], když Vladimir Putin zmírnil obrysy Medveděvovy reformy, ale pouze pro ženy, nikoliv pro ruské muže. Z hlediska průměrného dožití ruských mužů jde o rozsudek smrti bez důchodového nároku. Jedná se o eliminaci mužského ruského genomu ve vztahu k penzijní zátěži státu.

Podle evropských a globálních standardů se Rusové dostávají do důchodu předčasně. To, co mnozí kritici nezohledňují, je, že vyplácené důchody nejsou dostatečné k tomu, aby skončili s prací a Rusové tak pracují i v důchodu. To je hlavní důvod, proč většina lidí pokračuje v práci, pokud jsou dost zdraví, i když mají nárok na důchod a penzijní reforma se tohoto fenoménu rozhodla plošně využít, resp. zneužít.

Podle oficiálních údajů je průměrný důchod v Rusku 13.340 rublů (cca. 178 EUR, 208 dolarů) – to není mnoho, ale přesto je to důležitým finančním příspěvkem pro zmírnění těžkostí Rusů v důchodovém věku. Ruské úřady doposud umožňovaly protesty proti plánům důchodové reformy ve všech městech, ve kterých neexistovaly žádné zápasy FIFA 2018 světového šampionátu. Jakmile ale fotbalový turnaj skončil, protesty vypukly naplno v Moskvě, v Petrohradu, v Omsku a dalších městech. Nedávné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že devět z deseti Rusů je proti zvyšování důchodového věku, to je ale logické, kdo by nebyl proti, že?

Ruští muži se důchodu nedožijí, a pokud ano, budou ho pobírat jen 2 roky v průměru

Milióny Rusů se totiž teď obávají, že by nemuseli žít dost dlouho na to, aby vůbec dostali nějaké výplaty důchodů. Průměrná délka života ruských mužů je alarmující, pouhých 67,5 roku. Kdyby odešli do důchodu ve věku 65 let, dostanou výplaty důchodů pouze cca. na dva roky, protože vyřízení důchodu v Rusku trvá přibližně půl roku. Přidejte k tomu fakt, že v 47 z celkem 83 regionů (oblastí) v zemi je průměrná délka života dokonce nižší než 65 let. Z těchto empirických údajů vyplývá, že ruská důchodová reforma je ve skutečnosti založena na motorice autogenocidy, odstavení obrovských skupin lidí z nároku na důchod v době, kdy ještě žijí, a posunutí nároku na důchod do doby, kdy většina jich zemře a zůstane jen mnohem menší skupina Rusů na výplatu důchodu. Říká se tomu “eliminace titulů nárokové zátěže mandatorních výdajů státního rozpočtu”.

Proto se mnozí lidé domnívají, že plánovaná reforma je nespravedlivá – po těžkém životě a pracovním nasazení, po ekonomických těžkostech v bývalém Sovětském svazu a v důsledku změn v devadesátých letech, z penzijního fondu nakonec nic mnoho Rusů neuvidí, protože se toho nedožijí. Není pro ně žádnou útěchu ani to, když slyší sliby od vlády, že průměrná očekávaná délka života bude v příštích několika desetiletích u Rusů růst. Empirická data toto vyvracejí, v Rusku v porovnání s dobou Sovětského svazu u mužů délka dožití dokonce v některých regionech klesla.

Je to způsobeno mnoha faktory, především katastrofální situací v 90. letech, kdy mnoho lidí zanedbávalo kvůli ekonomickému zhroucení Jelcinova Ruska zdravotní péči, odpovídající výživu a miliony Rusů utíkali k lahvi alkoholu. Jenže od nástupu Vladimira Putina k moci v roce 2000 se průměrný věk dožití Rusů (mužů a žen) prodloužil o 7 let, ale jen díky ženám a jejich zastoupení, muži se nijak déle nedožívají než v dobách jelcinovského Ruska.

Navíc, stovky tisíc lidí neměly v devadesátých letech řádné pracovní smlouvy, což má dopad na jejich výplatu důchodů. Takže mnozí důchodci by byli znovu potrestáni kvůli neschopnosti státu v té době uskutečnit řádný přechod od plánované ekonomiky k volnému tržnímu hospodářství a zmírnit sociální důsledky dramatických změn. Lidé se také rozhněvali na to, co je považováno za neohrabaný manévr vlády. V předvečer šampionátu FIFA 2018 oznámil premiér Dmitrij Medveděv reformní důchodové plány, což vedlo ke spekulacím, že Kreml doufal, že prosadí velmi nepopulární opatření, zatímco lidé budou zaneprázdněni sledováním fotbalových zápasů.

Nezávislé odborové organizace a kritici Vladimira Putina se nyní snaží z této chyby těžit. Vůdce protikremelské a prozápadní opozice Alexej Navalnyj vyzval lidi, aby uspořádali protesty, stejně jako ultralevicová skupina “Levy front” a další. V Omsku, Vladivostoku a Tveru se tisíce lidí vydali do ulic a požadovali Putinovu rezignaci a vládu celé vlády. Ironií je, že za reformou nestojí ani Putin, ani Medveděv. Ale k tomu se ještě dostanu. Komunistický vůdce Genadij Zjuganov správně poukazuje na to, že popularita vládních stran klesla v posledních týdnech o 12 procent, zatímco komunisté získali 5 procent. Cílem je prý  uspořádat celostátní referendum o návrhu vlády. Petici proti plánům na reformu již podepsalo 2,6 milionu lidí.

Ruskou penzijní reformu lze přirovnat k vodíkové bombě posazené doprostřed Kremlu… všichni vědí, že je potřeba s ní něco udělat, ale sáhnout na ni může znamenat naprostou katastrofu celého Ruska

Co znepokojuje Kreml je to, že odpor vůči důchodové reformě sjednocuje parlamentní a neparlamentní opoziční síly. Mezi oponenty je prozápadní exilový oligarcha Michail Chodorkovský. Současná veřejná debata má tendenci krátkodobě ovlivňovat čistě ekonomické faktory, včetně demografického problému Ruska. V zemi je 43 milionů důchodců. Počet těch, kteří platili do důchodového systému, neustále klesá, zatímco počet osob s nárokem na důchod strmě stoupá. Průměrná délka života se od roku 2005 zvýšila o sedm let, ale podle varování odborníků toto tempo prodlužování života Rusu již nijak dramaticky pokračovat nebude. Od roku 2012 Putin zvýšil výplaty důchodů o 40 procent, což bylo těžkou ránou pro státní pokladnu. Stát však může poskytnout přiměřené financování důchodů pouze tehdy, pokud jsou ceny ropy a zemního plynu dostatečně vysoké na světových trzích. A to nejsou.

Moskva pumpuje do statutárního penzijního fondu přibližně 45 miliard eur ročně. Vytváření soukromých programů na spoření pro stáří není populární koncept u většiny Rusů, protože není z čeho spořit, a proto stále mají Rusové tendenci spoléhat na stát. Právě penzijní fond je jedním z hlavních pilířů ruské národní bezpečnosti a reforma je zajisté potřeba. Jenže reforma tzv. eliminací nárokových titulů nepochází z ruské ekonomické dílny, ale úplně odjinud. V médiích se neustále opakuje, že za reformou stojí premiér Dmitrij Medveděv. To ale není pravda, on pouze zodpovídá za její implementaci. Naprosto nechápu, proč Valerij Pjakin v posledních videích označuje Dmitrije Medveděva za toho, kdo to všechno spískal, a že naopak Vladimir Putin s tím nemá nic společného. To jsou prostě totální nesmysly a dezinformace, protože i Valerij Pjakin musí vědět, kdo stojí za penzijní reformou. A je otázkou, proč to neříct nahlas.

Největší záhada v Rusku: Kdo je autorem drakonické důchodové reformy? Pjakin to ví, ale neřekne, musí to za něj udělat Aeronet

V ruských médiích a v odborných debatách je za hlavního architekta ruské penzijní reformy označován Vladimir Nazarov, člen Gajdarova insitutu ekonomické politiky (GIEP), kandidát věd a zástupce šéfa Mezinárodního výzkumného oddělení. Tento 36-letý mladík [2] ve svých pouhých 12 letech vystudoval Rothschildův English Language Institute pro nezletilé, zřízený při LSE (London School of Economics) v Londýně. Jedná se tedy o součást Fabiánského vzdělání. V roce 2004 začal pracovat jako stážista na kanadském ministerstvu financí v Ontariu a v témže roce graduoval na Ontarijské univerzitě v oboru Veřejná správa. Ihned po graduaci začal pracovat pro ruskou federální vládu a Vladmira Putina. Problém je ale někde úplně jinde. Vladimir Nazarov, i když má slušné vzdělání, není autorem ruských reforem, ale je pouze postavou, která prezentuje návrhy sestavené někým mnohem erudovanějším.

Když začneme procházet jeho odborné práce a studie, všimneme si zajímavé věci, že ve všech případech se objevuje zjevně neruské jméno Christopher Mark Davis [3]. Ten je v pozici šéfa zmíněného Mezinárodního výzkumného oddělení GEIP a Vladimir Nazarov mu dělá jeho zástupce. A když se podíváme, kdo to je ten Christopher Mark Davis, spadne nám doslova čelist. Christopher Mark Davis je americký občan, který vystudoval matematiku na Harvardu, dále vystudoval univerzitu George Washingtona v oboru Ekonomie a Národní ekonomický management a na Cambridge univerzitě vystudoval Ekonomickou teorii.

A právě spolu s Vladimirem Nazarovem publikoval dvě stěžejní práce. Jedna má název “Analýza zahraničních zkušeností používaní spořících zdravotních účtů a možnosti jejich zavedení v Ruské federaci” a je to studie, která se zabývá implementací amerického zdravotního systému “Kaiser” do ruského systému zdravotního pojištění. Metoda pojištění “Kaiser”, která dohnala miliony Američanů k bankrotům kvůli zdravotním účtům, v samotných USA dnes končí, protože je neudržitelná. A to není všechno.

Muž, který sloužil v americkém námořnictvu a studoval ekonomiku a armádu SSSR a její slabiny

Další studie, která opět vznikla ve spolupráci s Vladimirem Nazarovem, se jmenuje “Zdravotní spořící účty: Vyhlídky na povinný systém zdravotního pojištění”. V Rusku dnes zdravotní péči hradí stát, studie se snaží navrhnout modely “kaiser” systému zdravotního pojištění, kdy lidé si budou povinně spořit na zdravotní účty a z naspořených peněz se budou hradit výkony, zbytek bude dorovnávat stát, anebo pacient, podle toho, jestli si bude chtít připlatit za vyšší standard.

Ve všech těchto studiích funguje Vladimir Nazarov jako elév, žák, který se pilně učí a získává zkušenosti pod dohledem odborníka, který vystudoval na školách amerických židozednářů. Vladimir Nazarov přitom studoval na školách jejího veličenstva, Britské královny, v Londýně a v Kanadě, tedy v Britském Commonweatlhu, a tím získal tedy studia škol domu Rothschild, pod který spadá rodina Windsorů a Britské královny. Davis publikoval s Nazarovem daleko více prací, na profilové stránce GEIP není uvedeno zdaleka všechno. Další Nazarovovy práce jsou ke spatření na portálu ResearchGate [4].

Ruskou důchodovou reformu tak zkonstruoval tým Christophera Marka Davise, který studoval na školách pod kontrolou amerických zednářských lóží, Harvard University, Washingtonova univerzita, Cambridge. Ten má pod sebou mladičkého Vladimira Nazareva, který v ruských médiích, jako čistokrevný Rus (ale vychovaný od útlého věku v angličtině v Britském commonwealthu), tlačí do hlav informace o nutnosti důchodové reformy. Dítě, které od útlého věku vyrůstalo v anglosaských zemích, v Británii a v Kanadě, bude Rusům teď pomalu odklánět důchody a bude na to mít žaludek, protože nikdy v Rusku nepracovalo a nezná manuální práci a realitu ruského života. Elév pod kontrolou amerického ekonoma, jeho šéf studoval v USA na Harvardu (Dům Rockefeller) a v Londýně na Cambridge (Dům Rothschild), společně se zajímají o ruskou zdravotní reformu, kromě té důchodové. Kaiser systém do Ruska? No, tak to už rovnou to Rusko můžou rozpustit.

Davis: “Měnící se schopnosti kohort seniorů v Rusku v letech 1990-2020”

Důkaz, že za ruskou důchodovou reformou nestojí mladík s mlékem na bradě, ani Vladimir Putin a ani Dmitrij Medveděv, najdeme na oficiálním portálu Oxfordské univerzity, konkrétně jde o Oxford Institute of Population Ageing, tedy Oxfordský institut stárnutí populace. Christopher Mark Davis totiž na této univerzitě přednáší jako profesor. Když se podíváme do jeho kádrového profilu, který má uvedený na webu univerzity [5], musí i tomu největšímu naivkovi docvaknout, kdo je autorem ruské důchodové reformy.

Citace:

Christopher Mark Davis se stal v říjnu 2016 profesorem odborného výzkumu v OIPA (Oxford Institute of Population Ageing). Jeho nejnovější článek o stárnutí (2016) se nazývá: The Changing Capabilities of Cohorts of the Elderly in Russia During 1990-2020: Measurement Using a Quantitative Index (pozn. v doslovném a děsivém překladu: “Měnící se schopnosti kohort seniorů v Rusku v letech 1990-2020: Měření pomocí kvantitativního indexu). Výzkum zkoumal životní zkušenosti a charakteristiky ve věku od kojenců do 60 let u lidí narozených v Rusku v letech 1930, 1935, 1940, 1950 a 1960. Jeho počáteční nový výzkum pro OIPA využije podobnou kvantitativní metodiku k provedení mezinárodního srovnání změny schopností kohort seniorů v letech 1990-2010 v sedmi zemích, které zažily velké války a hospodářské krize od roku 1930: Čína, Německo, Japonsko, Rusko, Jižní Korea, Spojené království a USA.

Profesor Davis působí 25 let jako akademik na univerzitě v Oxfordu a zastává funkci znalce vedoucích a přechodových ekonomik na katedře ekonomie a na fakultě interdisciplinárních studií (ruské a východoevropské studie). Od roku 2013 se podílí na dvou výzkumných projektech v oblasti zdraví (včetně témat týkajících se stárnutí) v Rusku v následujících funkcích: Vedoucí výzkumného laboratoře pro ekonomiku zdravotnictví a reformy zdraví na Ruské prezidentské akademii národního hospodářství a veřejné administrativy (GEIP) v Moskvě a jako Mezinárodní výzkumný pracovník v centru ekonomiky zdraví, řízení a politiky (CHEMP) na Vysoké škole ekonomické v Petrohradě.

Christopher Davis obdržel bakalářský titul (Aplikovaná matematika) od Harvardovy vysoké školy v roce 1969, v letech 1969-73 sloužil jako důstojník v americkém námořnictvu a v letech 1973-78 byl postgraduálním studentem na Ekonomické fakultě Cambridge University (a jeden rok na Moskevské státní univerzitě). Napsal doktorskou práci na ekonomii zdraví v SSSR (Ph.D. in Economics 1980), která vyhodnotila zdravotní problémy národa empiricky pomocí kvantitativního modelu propojující populaci, zdravotnictví a ekonomiku v SSSR, který byl založen na metodě vyvinuté jeho dohlížejícím profesorem Richardem Stonem (Nobelova cena 1984).

Christopher byl jedním z prvních odborníků na světě, který analyzoval problém rostoucí úmrtnosti v SSSR. Od roku 1978 do roku 1991 byl Christopher přednášejícím o sovětské sociální politice v Centru pro studium ruské a východní Evropy na univerzitě v Birminghamu. Učil tam kurz, který zahrnoval otázky týkající se stárnutí obyvatelstva a blahobytu starších lidí v SSSR. V Oxfordu Christopher také pracoval na tématech analýzy průmyslové a obranné ekonomiky v SSSR a Rusku. Jeho poslední publikace (2016) představuje obrannou ekonomickou analýzu ukrajinského konfliktu.

Pokaždé, když se v Rusku chystá revoluce nebo převrat, procesy uvnitř Ruska začnou řídit “odborníci” vystudovaní v Londýně a v USA. A Putin mlčí, a hledí, a mlčí, a hledí… a národ… v ulicích!

Pokaždé tyto reformy provádějí lidé, kteří nemají vzdělání v Rusku a necítí s Ruskem. A Vladimir Putin to vidí, ale nic s tím nedělá, protože nemůže. A nemůže s tím nic dělat ani Dmitrij Medveděv. Ruskou důchodovou reformu teď řídí Christopher Mark Davis a Vladimir Nazarov z Gajdarova insitutu, jeden studoval na zednářských univerzitách, druhý na školách a univerzitách Britské královny. A tato dvojice lidí teď rozhoduje, kolik lidí v Rusku se důchodů dožije, a kolik asi ne.

Tento článek je pouze příkladem toho, jakou cestou musí jít alternativa, pokud chce zůstat alternativou a ne nástrojem nějakého konceptu jiné strany. Musíme umět odhalovat procesy, které se nám nebudou dobře poslouchat. Vladimir Putin je obklopen tolika lidmi z okruhu židozednářské svatavy, že nikoho nemůže překvapit, kdo stojí za ruskou důchodovou reformou, jsou to londýnské kruhy, stejně jako při Bolševické revoluci 1917. Očekával bych, že Valerij Pjakin dokáže sám žurnalisticky odhalit tato hluboká napojení, která vedou od Gajdar Institutu až k oběma domům Rockefeller a Rothschild, a ne že bude tvrdit bláboly, že za reformou stojí Medveděv, který není kádrem na to, aby mohl stát za reformou. A není to ani 36-letý mladíček.

Autogenocida Ruska od odborníků z Londýna a domu Rothschild

Zvýšení věku odchodu Rusů do důchodu je procesem národní autogenocidy, protože mnoho Rusů se tak toho důchodu už nedožije. To není sýčkování, to je holý fakt. Ekonomická stránka věci musí být komplexní, podpora rodiny, aby se rodilo více dětí a více plátců do společného systému důchodového účtu, restrukturalizace daňové zátěže tak, aby se vybralo více peněz na důchody a především reforma těžby ruských nerostných zdrojů, které dnes ovládají západní firmy a nově i ty čínské. Rusko vyváží obrovské zásoby rud, namísto jejich zpracování a vytvoření přidané hodnoty v podobě oceli, nebo dokonce konstrukčních prvků. Taková restrukturalizace by stála obrovské peníze, ale v každém případě je nutné, aby reformu ruských penzí dělali Rusové, ne lidé vychovaní a vystudovaní na západě na židozednářských vzdělávacích ústavech.

Mimochodem, taková poznámka bokem. Dovedete si představit, že by zdravotní reformu v USA, která je také palčivým problémem, nechala americká vláda připravit odborníky z nějakého institutu, kteří vystudovali na ruských školách a pracovali jako stážisté na ruském ministerstvu? Myslíte, že by poslouchali mladého člověka, který vystudoval na ruských školách, když by jim vyprávěl o reformě? Nikdo by ho neposlouchal, protože americkou reformu si musí udělat sami Američané. Nebudou si k tomu zvát Rusy, Francouze, Němce nebo Marťany. Svěří to svým lidem. Jenže Rusko se rozhodlo jinak, důchodovou reformu řídí elity vystudované na západě. To není v pořádku, to je dokonce nebezpečný proces rozvratu Ruska. Když se stejné procesy dějí v ČR, tak to kritizujeme. Ale když zjistíme, že totéž probíhá v Rusku a Vladimir Putin mlčí a hledí, potom si znovu musíme připomenout, že lidé obklopení židozednáři a nosatci nezasluhují důvěru, ale musí být o to více kontrolováni. Bůh pomáhej Rusku!

-VK-

Šéfredaktor AE News