Teroristický útok ukrajinského dronu na černomořském pobřeží Ruské federace vyvolal obrovský poprask a znovu otevřel velmi výbušnou otázku metod, k nimž se ukrajinské ozbrojené síly v průběhu protahujícího se konfliktu uchylují. Při ukrajinském útoku bezpilotním prostředkem na rušné letovisko Archipo-Osipovka, které se nachází v bezprostřední blízkosti známého města Gelendžik v Krasnodarském kraji, zahynulo nejméně sedm lidí, mezi nimiž byly podle místních úřadů i tři malé děti.

Útok, který zasáhl pláž plnou rekreantů a rodin s dětmi užívajících si letní dovolenou, si vedle mrtvých vyžádal také rozsáhlá zranění desítek dalších civilistů a způsobil značné materiální škody na okolní infrastruktuře. V momentě, kdy svědci na místě zachytili bezpilotní letoun Lutyj řítící se přímo na slunící se dav, se poklidné rekreační středisko proměnilo v dějiště nepředstavitelného chaosu, strachu a lidského utrpení.

Podle dostupných zpráv neměli přítomní lidé na otevřeném prostranství pláže prakticky žádnou šanci před útočícím dronem uprchnout či se včas ukrýt, což vedlo k tragickým následkům s mimořádně vysokým počtem civilních obětí. Podle místních úředníků zahynulo při ukrajinském útoku dronem na rušnou plážovou oblast poblíž ruského černomořského letoviska Gelendžik nejméně sedm lidí, včetně tří dětí.

Při pondělním útoku bylo podle guvernéra Krasnodarského kraje Veniamina Kondratěva zraněno také asi 40 lidí a došlo k poškození civilní infrastruktury. Útok označil za „tragédii“, která byla záměrně namířena proti civilním cílům, poté co trosky sestřeleného dronu dopadly na rekreační vesnici Archipo-Osipovka.

Terorismus v Gelendžiku a zásah civilních cílů

Guvernér nařídil místním úřadům, aby poskytly veškerou nezbytnou pomoc obětem a rodinám zemřelých. Ruský mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Rodion Mirošnik zveřejnil na sociálních sítích záběry z útoku, na nichž je zachycen okamžik, kdy dron zasáhl přeplněnou pláž nedaleko Gelendžiku, což přimělo koupající se lidi, aby se rozprchli a hledali úkryt.

Starosta Gelendžiku Alexej Bogodistov později uvedl, že počet osob zraněných při útoku vzrostl na 47. Řekl, že na místo události byl vyslán další zdravotnický personál z městské nemocnice a místního rehabilitačního centra, zatímco psychologové a dobrovolníci pomáhali obětem. Dodal, že osoby s vážnými zraněními byly převezeny do nemocnic v okolních městech.

Podle ruského ministerstva zdravotnictví bylo hospitalizováno celkem 21 osob, včetně tří dětí. Devět zraněných je ve vážném stavu, mezi nimi jsou alespoň dvě děti. Následky úderu na letovisko poukazují na hluboký rozpad stávajících bezpečnostních záruk pro civilní obyvatelstvo daleko za hlavní frontovou linií. Pláž v Archipo-Osipovce, plná rekreantů z různých částí Ruska, se stala symbolem toho, jak se ukrajinská teroristická snaha přenáší do týlových oblastí.

Místní záchranné složky musely koordinovat rozsáhlou evakuaci, zatímco improvizovaná zdravotnická střediska přímo na pobřeží poskytovala první pomoc zraněným. Případ okamžitě vyvolal silnou reakci na ruské politické scéně, kde zástupci Dumy i regionální politici volají po zavedení ještě přísnějších bezpečnostních opatření v celém Krasnodarském kraji a na celém černomořském pobřeží.

Útok na íránskou loď v Kaspickém moři a eskalace na Blízkém východě

V souvislosti s tímto naprosto šíleným a nesmyslným útokem na turisty na pláži, kteří z vojenského hlediska nemají s válkou na Ukrajině nic společného, se Ukrajina před několika dny rozhodla pro útok na íránskou loď v Kaspickém moři. Írán pohrozil Ukrajině odvetou a Kyjev začal tvrdit, že šlo o omyl a ne o úmysl, ale tiskový mluvčí íránského ministerstva zahraničí uvedl, že Írán tomu nevěří.

Zelenský totiž nedávno prohlásil, že Ukrajina si vyhrazuje právo útočit na lodě, které zásobují Rusko zbraněmi a surovinami, anebo se jedná o lodě tzv. ruské stínové flotily. Íránská loď v Kaspiku plula do Ruska. Podle odborníků na válku se Ukrajina pokusila rozšířit konflikt z Ukrajiny až na Blízký východ útokem na Írán, což má vytvořit jakousi druhou frontu pro Írán, na jeho oslabení, a jako úlitba Trumpovi, aby viděl, že Ukrajina také bojuje proti Íránu.

Následné popírání ze strany Kyjeva, že prý šlo o omyl, naopak ukazuje, že tento tah asi podle všeho nevyšel a v Bílém domě si tohoto ukrajinského útoku na íránskou loď buď nikdo nevšiml, anebo Ukrajina dokonce zjistila, že by na Ukrajinu, kromě ruských, mohly začít padat i íránské balistické rakety. Pokus o rozšíření konfliktu do oblasti Kaspického moře ukazuje na narůstající frustraci ukrajinského vedení ze stávajícího kolapsu ukrajinských pozic na Donbasu a v Záporoží. Kaspické moře bylo dosud považováno za relativně bezpečnou námořní trasu, přes kterou probíhá obchodní a logistická výměna mezi Moskvou a Teheránem.

Úder na plavidlo v těchto vodách tak představuje bezprecedentní krok, který překračuje dosavadní geografické hranice válečného konfliktu. Teheránské ministerstvo zahraničí reagovalo neobvykle tvrdě, což podle geopolitických analytiků naznačuje, že Írán nebude ochoten podobné operace tolerovat bez reakce. Rozšíření operačního rádiu ukrajinských bezpilotních systémů až do Kaspického regionu sice demonstruje technické schopnosti, ale z politického hlediska přináší enormní diplomacii i bezpečnostní rizika.

Dvojí metr západních médií a nástup totální války

Každopádně ukrajinské útoky na civilní cíle jsou bezpochyby teroristickými útoky, které nelze označit za tzv. nechtěné vedlejší oběti “collateral damage“, ale za flagrantní terorismus. Video zachycující ukrajinský dron Lutyj jak letí, vybírá si cíl, a poté střemhlav padá na skupinku rodin slunících se na pláži spolu s dětmi, je terorismus jako vyšitý.

Kdyby tohle udělala ruská armáda a na nějaké ukrajinské pláži takto pozabíjela ukrajinské rodiny s dětmi, okamžitě by se ozval řev v západních médiích, zasedla by Evropská komise, opět by se vymýšlely nové sankce. Když je to ale útok na ruské rodiny na pláži, je ticho po pěšině, evropská a západní média mlčí. A ruskou veřejnost to pouze utvrdí a přesvědčí o tom, že Západ rozpoutal proti Rusku tzv. totální válku, tedy tu samou totální válku, kterou vyhlásil Adolf Hitler po porážce ve Stalingradu.

Totální válka byla ale jen bombastickým názvem pro válku, ve které je dovoleno všechno, ve které se nebojuje už jen proti armádě protivníka, ale zabíjejí se všichni, vojáci, civilisté i děti protivníka. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová v reakci na teror na pláži prohlásila: „NATO a EU se staly součástí mezinárodní teroristické činnosti. V samém srdci Evropy působí teroristická banda, která převzala kontrolu nad ukrajinským státním aparátem.“

Russian FM spokesperson Maria Zakharova: “NATO and EU have become part of international terrorist activity. A terrorist gang that has taken over the Ukrainian state apparatus is operating in the heart of Europe.” pic.twitter.com/KF9TchPDx2

— World Vibe (@world_vibe_en) August 3, 2026

Zabíjet všechny, nejen vojáky, ale všechny, civilisty i děti – to byla definice Hitlerovy “totální války” a je děsivé, ne však překvapivé, že Ukrajina v důsledku neschopnosti zastavit ruský postup na frontové linii se uchyluje k nástrojům totální války, tedy k útokům a zabíjení ruských civilistů a jejich dětí v přímých útocích s cílem šířit děs, hrůzu a teror, a přitom doufat, že to podlomí ruské obyvatelstvo a vyjdou protestovat do ulic proti Putinovi s požadavky na ukončení války.

Aktivace konceptu totální války v moderním konfliktu má devastační dopady na jakékoli budoucí pokusy o stabilizaci regionu. Zapadá do vzorce, kdy se bojové akce záměrně zacílí na místa s vysokou koncentrací civilního obyvatelstva bez jakékoli přítomnosti těžké vojenské techniky či velitelských stanovišť. Západní mediální prostor, který po celé roky uplatňoval velkou míru kritiky vůči jakémukoli ruskému zásahu, u ukrajinských akcí uplatňuje tichou toleranci nebo je prezentuje jako nevyhnutelné průvodní jevy. Tento dvojí metr však vede k úplné ztrátě důvěryhodnosti západních narativů u nezávislých pozorovatelů i u veřejnosti v zemích globálního Jihu, které situaci dlouhodobě sledují.

Teroristická strategie Kyjeva a reakce ruské společnosti

Když budou ukrajinské drony zabíjet ruské civilisty, stane se přesný opak. Rusové začnou věřit tomu, co celou dobu říká Kreml, tedy že v Kyjevě není u moci demokratická vláda, ale neonacistická junta, která nenávidí Rusy a vše ruské do takové míry, že posílá drony k zabíjení ruských rodin s dětmi na pláži. Obyčejní Rusové se tak semknou ještě víc okolo Putina. Na tom se shodují bezpečnostní experti z mnoha zemí.

Útoky na civilní infrastrukturu a turistická letoviska nevedou k oslabení odhodlání ruské společnosti, ale naopak k její masivní mobilizaci a konsolidaci veřejného mínění. Namísto vytváření vnitřního tlaku na změnu politického kurzu v Moskvě tak tyto incidenty pouze stvrzují narativ o bezprostředním ohrožení samotné existence ruského státu a jeho obyvatel. V konečném důsledku tak podobné akce dále vzdalují jakoukoli perspektivu mírových jednání a přispívají k nekontrolovatelné eskalaci konfliktu s nepředvídatelnými následky pro celý region.

🚨 HORROR ON THE BEACH: Shocking video footage shows the moment a a Ukrainian drone exploded on a crowded holiday beach in Gelendzhik, Russia, killing at least 7 civilians – including 3 children – and injuring over 40 others.

The Chilling Reality:

• Striking Families: The… pic.twitter.com/iZjBOnkAfH

— Predictivemoney (@Predictivemoney) August 3, 2026

Strategické uvažování, podle kterého by terorizování obyvatelstva mohlo způsobit sociální neklid nebo svržení politického vedení, historicky selhalo v téměř všech velkých konfliktech 20. i 21. století. Místo rozkolu dochází k semknutí národa kolem státních symbolů a armády, neboť obyvatelé chápou útoky ne jako boj proti vládě, ale jako útok na své vlastní rodiny a domovy. Teror v Gelendžiku tak pouze prohloubil odhodlání ruského obyvatelstva podporovat další pokračování vojenských operací až do úplného dosažení deklarovaných cílů.

Tento trend se jasně odráží i v reakcích napříč celou ruskou federací. Mnoho dobrovolníků, mecenášů i obyčejných občanů po událostech na černomořském pobřeží zintenzivnilo svou pomoc armádě. Ztráta životů dětí na pláži v Archipo-Osipovce se stala symbolem, který vymazává jakékoli pochybnosti o charakteru protivníka. Výsledkem této kyjevské strategie je tak přesný opak toho, co si stratégové v Kyjevě a jejich západní poradci slibovali: ruská společnost se vnitřně stmelila, odhodlání k boji vzrostlo a jakýkoli prostor pro kompromisní řešení byl na dlouhou dobu uzavřen.

Kyjev se snaží o rozpoutání III. sv. války rozlitím konfliktu z Ukrajiny na Blízký východ

Zatímco se boje na Ukrajině vyhrocují, akce podobného charakteru znemožňují obnovení jakéhokoli smysluplného dialogu na mezinárodní úrovni. Útok na íránské plavidlo v Kaspickém moři a současné údery na ruská letoviska vytvářejí nebezpečný precedens, který zatahuje do konfliktu další regionální hráče a dále komplikuje pozici třetích stran, které se snažily vystupovat jako zprostředkovatelé míru.

Diplomatická jednání, o nichž se v zákulisí občas spekulovalo, se za těchto okolností stávají naprosto nereálnými. Kyjev se útoky na Írán samozřejmě snaží o rozlití konfliktu z Ukrajiny do světa, konkrétně na Blízký východ. A pokud se to povede, bude to počátek regulérní III. sv. války.

Vojenská situace na frontě na Ukrajině přitom zůstává pro ukrajinskou armádu kritická. Postupující ruské jednotky na klíčových úsecích Donbasu staví Kyjev do stále těžší pozice den za dnem. Pokusy o odvedení pozornosti pomocí asymetrických úderů v týlu Ruské federace se ukazují jako vojensky neefektivní a z lidského i politického hlediska dokonce jako katastrofální. Smrt sedmi civilistů v letovisku Archipo-Osipovka zůstane trvalým důkazem toho, kam až může vést bezohledná eskalace konfliktu, v níž se hranice mezi vojenskými objekty a bezbrannými civilisty zcela vytratily.

Inspirace Kyjeva zločiny řezníka Keitela

Západní spojenci Ukrajiny se tak postupně dostávají do pozice sponzorů terorismu. Na jednu stranu jsou smluvně i politicky zavázáni k podporování ukrajinského režimu, na stranu druhou se stávají spoluzodpovědnými za akce, které mají jednoznačně teroristický charakter a porušují základní normy mezinárodního práva. Mlčení západních médií a oficiálních míst nemůže zakrýt fakt, že uplatňování dvojího metru ničí zbytky mezinárodní autority západních institucí.

Jak ukazují události z posledních dnů, pokračování v této strategii nepovede k vítězství Kyjeva, ale pouze k transformaci střetu mezi Západem a Ruskem na totální válku okopírovanou od Wehrmachtu z operace Barbarossa. Jak to řekl polní maršál Wilhelm Keitel u Norimberského tribunálu o schůzce v Berlíně po porážce u Stalingradu. Řekl toto: “Vůdce chtěl, abychom odteď zabíjeli všechny. Úplně všechny. Ruské vojáky se zbraněmi i s rukama nad hlavou, starce, ženy i děti. Všichni jsou prý bojovníci Stalina, nikdo není civilista. Takhle mi to řekl. Jsme prý odteď v totální válce.“

A jak se ukazuje, ukronacistická junta v Kyjevě a její sponzoři v Londýně a v Bruselu si podle všeho na řezníka Keitela a jeho metody teď znovu vzpomněli. Jenom už nejde o porážku Stalina, ale Putina. A schválně hádejte, jestli česká vláda útok odsoudí, jestli si předvolá ukrajinského velvyslance, jestli ministr zahraničí ČR odsoudí ukrajinský terorismus. Zkuste hádat, jestli Evropská komise svolá krizové zasedaní a odsoudí ukrajinský teror proti rodičům a jejich dětem na pláži. Všichni známe odpovědi. A taková je prostě realita.

-VK-

Šéfredaktor AE News

V úterý ráno 14. března krátce po 7. hodině ranní došlo nad Černým mořem a pouhých 73 kilometrů od ruského jihozápadního pobřeží Krymu k přímému konfliktu mezi Ruskou armádou a americkým letectvem. Dvojice záchytných stíhaček Su-27 Ruské armády vystartovala k neznámému objektu, který se blížil od jihozápadu ke Krymu a měl vypnutý identifikační letový transpondér.

Dvojice ruských pilotů vizuálně potvrdila identitu stroje, že se jedná o americký špionážní dron MQ-9 Reaper vybavený podvěsnou komunikační anténou Raytheon pro odposlech pozemních komunikačních stanic na Krymu. Na sociálních sítích se původně spekulovalo, že jde o nějakou raketu, ale jedná se o širokospektrální anténu pro odposlech celulárních a radiových sítí. Zařízení nemá zahorizontální kapacitu, takže anténa je použitelná jen do vzdálenosti přibližně 100 km. Níže je video z kokpitu ruské stíhačky Su-27 zachycující detail amerického dronu.

Ruská armáda používá rozličně komunikační frekvence na gigahertzovém spektru, jehož příjem je dálkově značně omezený vzhledem k malému výkonu pozemních stanic Ruské armády a k útlumu GHz spektra v atmosféře. Odposlechový dron se tedy musí z výšky přibližně 3 až 7 km nad povrchem přiblížit na přijatelnou vzdálenost, aby komunikace ze země mohla být dronem zachycena. Ruské stanice nepoužívají obvykle žádné šifrování, protože místo šifer se v Ruské armádě používá kódová designace typu “Alfa na čtverci 5, přesun do sektoru B-8 s dispozicí nákladu RB-0014. Potvrzení provedení na SB-44 přes protokol 3.“

Americký dron chtěl odposlouchávat pobřežní komunikaci na Krymu

Ruská armáda má velmi hlubokou nedůvěru k šifrovacím čipům, a proto používá staré kódové designace, a to především z obav rušení přenosu. Aby informace mohla být v případě EMP útoku nebo jaderného úderu přenášena dál i bez účasti elektřiny, polovodičů a elektroniky, spoléhá se Ruská armáda stále v Gerasimovově doktríně na designační kódování přenositelné na papír a kurýra, resp. motospojku. Pokud ale Američané mají k dispozici od ruských zrádců z generality přístup k dekódovacím tabulkám, potom Američané z odposlechu u Krymu mohou dekódovat veškeré pohyby a plánování ruských vojsk.

Americký dron se přiblížil k jihozápadnímu pobřeží Krymu a chtěl začít odposlouchávat pobřežní komunikační stanice Ruské armády a námořnictva. Na pobřeží Krymu se staví mohutná opevnění proti případné ukrajinské invazi z moře za pomocí rychlých člunů. Dvojice pilotů se tak rozhodla pro tzv. Zápalný manévr. Jedná se o manévr, kdy stíhačka vypustí na nepřátelský stroj část svého paliva, což obvykle vede k zapálení stroje.

Vypuštěný kerosin se dostane buď do nasávání turbíny proudového motoru nepřátelského stroje, kde dojde k explozi v předkomoře kompresního plnění vzduchem, anebo u turbovrtulových strojů se kerosin dostane nasávacím potrubím vzduchu do motoru a dojde rovněž k explozi. Zápalný manévr je velice náročný na pilotáž a dá se provádět jen s některými typu letadel s dobrou obratností, především stroje Suchoj Su-27 a další vyšší modely jsou schopny takových akrobatických manévrů, které vyžadují od stíhačky tzv. vektorový tah motorů.

VIDEO: Rusové podle záběrů z kamery vypnuli Američanům dron na dálku a na dně moře je teď všechno, Moskva nevěří příběhu o vymazání paměťových karet v dronu

Ruští piloti nechtěli použít palubní zbraně nebo rakety, protože to by mohlo být považováno za vyhlášení války USA, ale vypuštění paliva není považováno za útok a agresi. Každopádně však došlo k poškození stroje při druhém manévru druhé stíhačky, jejíž pilot manévr nenačasoval úplně přesně a zádí stíhačky zřejmě škrtl o ocas amerického dronu, ale to se nedozvíme.

Americký Pentagon poskytl poškozené video (níže), protože závěr videa je rozkostičkovaný, jako by došlo k výpadku televizního přenosu, ale podle informací Pentagonu americký dron pouze ztratil vztlak a začal se řítit dolů k hladině. Američtí operátoři dronů na základně v Ramsteinu v Německu, kde se nachází operátoři těchto dronů, poslali přes komunikační satelit instrukce k vymazání paměťových karet v dronu, aby se Rusové nedostali k tomu, co vlastně dron nasbíral, nahrál, odposlechl atd. Ruská armáda ale tvrzení o smazání karet na dálku nevěří.

Není totiž jisté, že ten závěr incidentu je tak, jak tvrdí Pentagon. Mohlo totiž dojít k tomu, že ruské stíhačky zapnuly rušičky satelitního signálu a operátoři z Ramsteinu ztratili se strojem kontakt, proto ty kostičky, které vidíte na konci videa. Ano, Rusové zřejmě Američanům vypnuli dron za 28 milionů dolarů a ten se zřítil do Černého moře zhruba 73 km od Krymu. Rusové už tam podle informací vyslali minolovku s batyskafem.

V těch místech je hloubka přibližně 1,5 km a Američané nemají prostředky, aby tam vyslali vlastní loď, a to navíc tak blízko k ruským teritoriálním vodám. Celý incident je závažný v tom, že Američané se rozhodli vyslat ke Krymu dron bez zapnutého transpondéru a zřejmě testovali Rusy, jak na to zareagují. Výsledek agresivních manévrů ruských stíhaček je jasným signálem, že Moskvě s americkým vměšováním do války na Ukrajině dochází trpělivost. A to není všechno.

Ruský velvyslanec varoval, že sestřelení ruské stíhačky bude znamenat vyhlášení války Rusku

Americký senátor Lindsay Graham totiž vyzval [1], aby příště americké letectvo sestřelilo každou ruskou stíhačku, která se v mezinárodním vzdušném prostoru přiblíží k americkým strojům ve vzduchu. Na jeho výrok okamžitě zareagoval ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov, který pohrozil, že pokud by tato hrozba byla naplněna a došlo by k sestřelu ruské stíhačky v mezinárodních vodách, bylo by to vyhlášení války Rusku.

Incident z Černého moře lze přirovnat k běhání se zapálenou sirkou po tmě ve skladu paliva, a už se jenom čeká na to, až ten s tou sirkou zakopne. Představte si sami v duchu tento scénář v opačném rozestavění, že by ruský dron s odposlechovou anténou a s vypnutým transpondérem se blížil v Mexickém zálivu k pobřeží Floridy a vyletěly by proti němu dvě americké stíhačky. Co myslíte?

Provedly by opatrný zápalný manévr, anebo by na hulváta spustily palbu z palubních zbraní, ve jménu národní bezpečnosti? Co myslíte, jaká varianta by nastala? Myslím, že odpověď znáte. Rusové i ve válce pořád jednají v rukavičkách, opatrně. A kolektivní Západ to ví, a proto mu rostou křídla a jeho agrese se zvyšuje. Ty rukavičky považuje za ruskou slabost. Za slabost ruské vlády. Ty dva ruské Suchoje měly ten dron rozstřílet palubními kanóny na cimpr campr, protože ten dron tam neměl co pohledávat. Stíhačky to měly natočit na video a potom se to mělo vysílat na všech televizích, hlavně v EU!

Tím by byl vyslán vzkaz, že Rusko nedovolí, aby se ke Krymu blížil jakýkoliv neznámý loiter-dron s vypnutým identifikačním transpondérem. Rusko ukazuje slabost kolektivnímu Západu a opravdu to ohrožuje ruskou bezpečnost, ale i bezpečnost Evropy. Zřícení dronu je pro Američany samozřejmě šok, protože tento krok nečekali a je jasné, že Moskvě dochází trpělivost, ale i je načase, aby Moskva udělala rázný krok a označila země, které dodávají Ukrajině zbraně a jinou vojenskou pomoc, třeba v podobě vojenské špionáže z dronu, za státy ve válce s Ruskem.

Čím slabší ruská odpověď na americké agrese a provokace, tím větší hrozba zavlečení zemí NATO do otevřené války s Ruskem

Jedině hrozba konfrontace může v západních zemích vyvolat masivní demonstrace proti válce a za svržení štváčských vlád v zemích Evropy. Pouze hrozba otevřeného konfliktu může donutit národy zemí EU, aby se postavily proti svým vládám. Proti Fialovi, proti Hegerovi, proti Morawieckému, proti Scholzovi atd. Slabé odpovědi Moskvy stále agresivnějšímu Západu ohrožují pozici Vladimira Putina v Kremlu. Kolektivní Západ testuje, co si Moskva nechá líbit. Před dvěma týdny to byla agrese sabotérů v Brjanské oblasti [2], kde zaútočili na auto, které vezlo školáky ke školnímu autobusu. Teď po 2 týdnech je to provokace s americkým dronem a s vypnutým transpondérem. Co to bude příště?

Minulý rok Američané vyhodili do povětří oba ruské (ok, tak rusko-německé) plynovody Nord stream. Rusům je možno srát na hlavu a nic neudělají, začíná panovat přesvědčení ve Washingtonu natolik, že senátoři už vyzývají k sestřelování ruských stíhaček. Čím více slabosti Rusko ukáže, tím blíže budeme ke III. světové válce v Evropě. Stejně jako před zahájením té II. světové.

Cílem války na Ukrajině je destrukce Ruska v důsledku obrovské západní agrese proti Rusku, pod kterou se Moskva má položit. NATO prostě Rusy testuje. Testuje je v Brjanské oblasti v pozemní obraně, v oblastí vzdušné obrany Krymu, v oblastí mořské obrany, úplně ve všem. A každá taková agrese musí dostat tvrdou odpověď. Pokud nepřijde, bude z toho další krok vpřed na cestě k otevřené válce s Ruskem mezi NATO a Ruskou armádou.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Pokud bych měla být aktuální, měla bych napsat o vyloučení Ruska z OH v Pchongjangu, resp.o jeho možnosti startovat pouze pod neutrální bílou vlajkou a bez ruské hymny, aktuální by bylo psát o současném dění na Ukrajině, kde to vře mezi Porošenkem a Sakašvillim a vypadá na nový Majdan. Aktuálním je pokus o atentát na T. Mayovou, dění kolem Severní Koreji a velmi aktuálně aktuálním je oznámení D. Trumpa, že Jeruzalém uznal za hlavní město Izraele.

Ale protože všechno navzájem souvisí, tak píšu jen úvod k článku, který bude následovat. A píšu s titulkem “Ukrajinští separatisté už nevěří Putinovi”,protože ta věta shrnuje podstatu toho, co se děje – ukazuje totiž na význam Ukrajiny. A vzhledem k tomu, že ji v roce 2014 řekl člověk Globalistů (GP, dále jen “Globalisté”), s odstupem času je důkazem, že i přes nejrůznější sankce a jiná tažení proti Rusku, se věci vyvíjejí jinak. Za vším přitom běží proces natolik roztažený v čase, že zorientovat se v něm je možné pouze opravdu z vysoké perspektivy a Rusko je důkazem, že se v něm nikoliv jen orientuje, ale že jej dokonce utváří a mění a jak ukazují i poslední události, tak velmi úspěšně.Jinak řečeno – v plánech Globalistů Rusko není tím, kdo je řízen (jako všechny ostatní země), ale tím, kdo globální politiku i utváří.

A pokud se podíváme na současnou fázi dlouhodobého procesu, započatou pádem komunismu a rokem 89, tak jde o proces “Přechod od bipolárního světa k multipolárnímu”, resp. od unipolárního světa (globalizace a´la “Pax Americana” a hegemonie USA) ke globalizaci a´la “Euroasia” (dominance Číny a Íránu). Ale abychom pochopili současnost, kořeny tohoto procesu musíme hledat u v 70. letech.

Před pádem komunismu byla 70. léta – počátek konce USA a budování Euroasie

Už v 70. letech bylo rozhodnuto, že bipolární dělení světa, které vzniklo jako důsledek vítězství Ruska v 2.WW, musí být zrušeno, protože soutěživost dvou velmocí vedla ke stále větší spotřebě zdrojů, obzvláště pak v západní části světa, kde se tak dělo na úkor nejchudších zemí. A k nutnosti změny jistě přispěl i fakt, že v roce 1971 dolar přestal být krytý zlatem.

V 70. letech Číně velel Mao Ce-tung, který ve snaze obnovit svou prestiž a moc a s účelem eliminovat nepřátele, zahájil v roce 1966 tzv. Kulturní revoluci (dnes víme, že jejím účelem bylo dostat do čela Číny takovou příští vládnoucí elitu, která přijme západní myšlení), během níž byli postiženi všichni členové strany, které podezříval z neposlušnosti a v roce 1969 vyhlásil devátý sjezd strany Mao Ce-tunga neomezeným vůdcem Číny. To byl základ přípravy Číny, země, kde je spojen kapitalismus a komunismus,  k její příští roli, který pokračoval vyvážením amerických technologií do Číny. A k tomu posloužil prezident R. Nixon pod vedením H. Kissingera.

Mao Ce-tung a Richard Nixon, Čína, únor 1972 

H.Kissinger na tajné návštěvě Číny v roce 1971  

Na evropské půdě ve stejném období probíhalo Pražské jaro 1968,o kterém s odstupem času můžeme říct i to, že to byl pokus neoconů  rozšířit svůj vliv i na východní Evropu poté, co začalo americké sbližování s Čínou (a začal úpadek amerického dolaru). Pražské jaro bylo sice zastaveno ruskými tanky, ale v souvislosti s počátkem konce USA ve stejné době se můžeme ptát, kdo měl ve skutečnosti zájem na tom, aby ten pokus nevyšel – bylo to skutečně Rusko (SSSR) nebo Globalisté, kteří už v té době měli jasno, že další rozpínavost Spojených států si nepřejí?

Další pokračování těchto událostí bylo takové, že zatímco R. Nixon musel v roce 1972 skončit kvůli aféře Wattergate (neoconi našli způsob, jak jej odstavit?), v evropském Československu na jedné straně začala tvrdá normalizace, na druhé však byl vytvořen disent v čele s V. Havlem, který měl svou globalizační roli naplnit o 20 let později, což se také stalo.

Gorbačov a rok 1989 v Evropě – konec vlády jedné strany, ale především konec bipolárního dělení světa

Rozpadem SSSR, kde hlavní roli sehrál M. Gorbačov, a revolucí 1989 v Evropě, ze které jako hlavní postava pro budoucnost vyšel V. Havel, skončilo bipolární dělení světa a největším potvrzením se stal rozpad Varšavské smlouvy. Spojeným státům narostla křídla a celých cca 30 let byly ponechávány v představě, že unipolární svět, do jehož čela se po rozpadu SSSR dostaly, je na věčné časy. A že globalizace = hegemonie USA, tzn.globalizace = Pax Americana. Ale chyba lávky! Už v dobách Mao Ce-tunga a Richarda Nixona bylo rozhodnuto, že globalizace = projekt Euroasia. A že to trvalo tak dlouho? Přestěhovat centrum světové moci z New Yorku a Británie do Číny a Íránu a k tomu ještě Evropu rozložit a znova složit tak, aby se i ta východní stala západní a poté se celá od atlantické strany světa odpoutala a k euroasijské připojila, to není jen tak!

A chce to nejen v Evropě vyměnit politiky tak, aby nově už nešly na ruku USA, ale Číně a Íránu, (naplno realizují Mogheriniová a Merkelová, v Česku se právě stalo odstavením “bakalovských” stran), ale i v USA vyměnit politiky tak, aby se Spojené státy od Evropy i celého světa izolovaly (realizuje D. Trump s pomocí Kim čong una a KLDR).

Kde v tom procesu je Rusko?

Tady se dostáváme k pointě a sice k tomu, že Rusko v tom je všude i nikde. Rusko – jak jinak v jeho historii – v tom opět má sehrát roli zdrojové základny, jen  tady (a nejen tady), došlo u neoconů k pomýlení. Ti si totiž mysleli, že konec SSSR neznamená nic jiného, než že ruské zdroje budou říkat “pane” jim, což ovšem bylo proti plánům Globalistů, kteří o ruských zdrojích měli (mají) zcela jiné představy ,než aby si jimi USA posílily svou moc. A když za Jelcina hrozilo, že Rusko se v celém tom procesu totálně sesype, Jelcin odstoupil a za následníka určil Putina. Za pět minut dvanáct tak bylo Rusko zachráněno a nebyla to zásluha ruského vlastenectví, ale zásluha Globalistů a jejich člověka scientologa Kirijenka, který učinil tu věc, že zabránil rozkradení Ruska neocony. Nástup Putina, který pozici Ruska upevnil, Globalisté proto přivítali – Putin byl vnímám jako jejich člověk, který 1) po boku Globalistů povede boj proti neoconům a 2) pomůže Globalistům realizovat jejich představu globalizace – euroasijský projekt.

A tady někde začal skutečný boj mezi globální elitou a státní elitou USA, který vrcholí příchodem D. Trumpa. Ale to není celé, protože tam někde začal i boj Ruska na jedné straně s neocony, ale na druhé i s Globalisty a jejich projektem Euroasie, tzn.s jejich představou globalizace, která počítá pouze s dvěma centry moci – s Čínou a Íránem. Řečeno lidově – Rusko mělo sehrát roli užitečného idiota, který Globalistům pomůže s ukončením dominance USA, ale současně  přijme projekt “SSSR 2:0”, po kterém z něj zbude ještě méně, než po rozpadu SSSR. A současně si nad sebou tímto projektem podepíše ortel svého definitivního konce, a to právě přijetím globalizace a´la Euroasie.

Dnes už si asi jen málokdo vzpomene na slova našeho prezidenta Zemana o tom,že Ukrajina byla jen lehká viróza podle toho, co přijde dále. To “dále”, to s dostupem času můžeme pojmenovat jako Blízký východ, Sýrie, Turecko, Izrael – to vše jsou oblasti, kde v souvislosti s odepisováním moci USA (přístup k ropě a krytí dolaru) musely proběhnout zásadní procesy. Aktivním činitelem v nich měla být Čína, ale protože Globalisté pochopili, že bez Ruska si s těmito procesy neporadí a Rusko pochopilo, že pokud do nich nevstoupí, bude po splnění své role odepsáno, došlo k tomu, co je dnes kritizováno jako “ruský vliv na Blízkém východě” (světe, div se!). Přesto si ale dovolím tvrdit, že ta “lehká viróza”, tzn. Ukrajina, napořád zůstává alfou a omegou celého dění a to hned dvakrát (třikrát).

Ukrajina v zájmech neoconů

Výše jsem popisovala, že proces stěhování center moci z USA a Británie do Číny a Íránu stojí mimo jiné na tom, aby Evropa byla vymaněna z vlivu USA. Až do příchodu D. Trumpa byl vliv Spojených států v Evropě natolik mocný, že všechna dění v ní probíhala pod jejich taktovkou – a to jak v EU, tak  obzvláště v zemích východní Evropy, kde svůj vliv rozšiřovaly na další a další postsovětské země (z vydatnou pomocí fondů Sorose a jeho barevných revolucí). A takovou zemí se stala i Ukrajina, kde se to ovšem Majdanem zvrtlo, tady však je důležité poznamenat, že kromě drancování a rozšiřování základen NATO směrem k Rusku, neoconi žádné jiné plány s Ukrajinou neměli a nešlo jim ani o nějaké rozdělení Ukrajiny. Stejně jako v případě Ruska za Jelcina se však pletli do plánů Globalistům, pro které má Ukrajina zcela jiný význam. Amerického vlivu na Ukrajině se Globalisté proto potřebovali zbavit a v tom byli na straně Putina (měl a stále má jejich ochranu stejně, jako na Blízkém východě, kde jde o totéž).

Ukrajina v zájmech Globalistů jako součást Euroasie

Rusko, Bělorusko a Ukrajina mají v plánech Globalistů tvořit základnu evropské části projektu,který do budoucna má být propojen s celou Evropou na straně jedné (vyjma Británie, která má zůstat součástí atlantické strany světa) a s Čínou, Íránem, Blízkým východem a Střední Asií, ale i se Severní Afrikou na straně druhé. Má jít o vybudování velkého východního impéria, kde hlavním spojovacím prvkem bude Nová hedvábná stezka a hlavními centry moci Čína a Írán. Ideologicky má jít o spojení pravoslaví a “správného” (šíitského) islámu a rasově o spojení indoevropských a “žlutých” turkických národů.

Kromě toho, že projekt Rusko jako nějaké centrum moci zcela vynechává, počítá se dále s tím, že Rusko upřednostní nadnárodní euroasijské zájmy nad národními a že se vzdá své jak historické tak současné podoby.

A protože Rusko pochopilo, že přenesení moci z USA do Číny pro něj znamená asi totéž, jako přejít z deště pod okap, v době lámání chleba, tzn. v době, kdy se neoconi a Globalisté rvali o Ukrajinu, Rusko započalo svůj existenční boj a tzv. anektovalo Krym. A těžko říct, komu tím udělalo větší čáru přes rozpočet – Krym, to totiž v prvé řadě je Černé moře a z něj přístup na jiná další moře a v souhrnu to, co v rámci Nové hedvábné stezky mělo zůstat doménou Íránu ve spolupráci s Ukrajinou a Běloruskem!

A Krym jako součást Ruska, to znamenalo paniku především pro Globalisty, proto sankce, které jsou od té doby proti Rusku vedeny, jsou společným dílem jak neoconů, tak Globalistů, ač u každého v jiných zájmech. Za této situace totiž jednotná Ukrajina co by nutná součást Euroasie přestala mít smysl a nastoupil plán B – rozdělení Ukrajiny. A v něm šlo o to, že na východě vznikne samostatné Novorusko (s přístupem na Černé moře!) a nově se součástí Euroasie stanou dvě “Ukrajiny” , přičemž k Rusku bude přičleněna pouze ta část, která zbude po vzniku Novoruska – jihozápadní část Ukrajiny, tzn. kyjevská (a banderovská).

Novorusko s přístupem na Černé moře jako samostatný subjekt po rozdělení Ukrajiny   

Ukrajina v zájmech Ruska – Minské dohody a Malorusko

Rusko ale pochopilo, že ať by na roli Ukrajiny v projektu Euroasie podle Globalistů přistoupilo buď v její nerozdělené (ale zfašizované podobě) či na její roli v rozdělené podobě (tu na federaci, tu na vznik Novoruska, které bylo antiruským projektem), bude tím nastartován proces “SSSR 2:0” a zahájena likvidace Ruska. Jeho zájmem se proto stalo jak udržení Krymu (přístupu na Černé moře), tak udržení Ukrajiny nerozdělené, ovšem zbavené fašizace. A za tím účelem bylo Rusko připraveno ustát jak sankce Globalistů i neoconů,, tak ustát snahy neoconů o rozpoutání války s Ruskem, která jediná by je mohla zachránit před neodvratným koncem (nemluvě o tom, že čím déle trvá chaos na Ukrajině, tím déle je zdržován projekt Euroasie a tím déle žije americký dolar).

A jak pro udržení jednotné Ukrajiny, tak pro oddálení (odstranění) hrozby války s USA, se strategickým tahem Putina staly Minské dohody. Jejich prosazení trvalo dlouhých 16 hodin a bez ohledu na jejich konkrétní obsah jimi Putin získal to nejdůležitější – čas. Čas, který měl posloužit 1) k překonání hrozby války s USA do doby, než Globalisté neocony odstaví od moci a tím i od vlivu v Evropě a tedy i na Ukrajině (v tom je téměř hotovo), dále 2) čas, aby Ukrajinci sami pochopili, že jsou jen loutkou v cizích rukou a že jak cesta fašizace tak cesta rozdělení je pro ně neštěstím (poslední události na Ukrajině tomu nahrávají). A 3) čas, aby Rusko upevnilo svou pozici ve světě a aby i jiní pochopili, že Rusko nabízí lepší řešení světových problémů,než Globalisté (zdá se, že právě se tak stalo 22.11.). Minské dohody ve skutečnosti proto nebyly ničím jiným, než hrou o čas a přinejmenším v případě neoconů se ukazuje, že to od Putina byl velmi dobrý strategický tah.

To však neplatí pro Globalisty a to je důvod, proč Evropa (Německo a Francie, Mogheriniová) nadále jdou proti Putinovi kvůli Ukrajině a Krymu bez ohledu na to, že tím už neplní americké zájmy. Ten účel je jeden: Globalisté chtějí Ukrajinu rozdělenou, Rusko jednotnou. A i tady se ukazuje, že sázka na čas splnila strategický účel – jak totiž uplynul čas,  Rusko přišlo s projektem Maloruska. A Maloruskem nejde ani o federalizaci ani o jiné dělení Ukrajiny, ale o vznik nového řídícího centra Ukrajiny, jehož základem se stane Donbas. A zdá se, že i zde velmi dobře posloužily Minské dohody. A když prezident Zeman oficiálně ohlásil, že Krym už zůstane navždy ruský, byl to signál k mnoha dalším událostem  – ale o tom v pokračování.

“Ukrajinští separatisté už nevěří Putinovi“

Tato slova z titulku jsou z července 2014 a naštěstí jsou stará. Důležité ale je, že jsou z “dílny” A. Dugina a jeho loutky Strelkova (a bohužel, i z “dílny” A. Jonese), tzn. z dílny Globalistů a s odstupem času se ukazují být tím nejlepším potvrzením mistrovství V. Putina a jeho sázky na čas.

Spolupráce americké a ruské “alternativy” 

Připomenu, o co v červenci 2014 šlo. The Washington Times uvedl názor A. Dugina, že Putinovo odmítnutí použít vojenskou sílu ve východní Ukrajině by mohlo vést k poklesu ratingu ruského prezidenta a že podle Dugina  jsou “ruští vlastenci blízko odvrácení se od Putina”. A. Dugin tehdy dále řekl, že když ruský prezident Vladimir Putin nepřišel na pomoc proruským separatistům na východní Ukrajině, ohrožuje tím svůj obraz silného vůdce a vyvolává nebezpečí výbuchu nespokojenosti nacionalistických skupin v Rusku.

Podporujeme Putina, protože je to silný vůdce , – cituje vydání slova Alexandra Dugina, ale mnozí se cítí být podvedeni, protože tím, že odmítl použít vojska na východní Ukrajině, jsou ruští vlastenci blízko tomu, aby se od něj odvrátili.

A. Dugin, V. Putin

Dugin dále varoval, že Putin, jehož rating po připojení Krymu k Rusku stoupl na 80%, “prochází tenkým ledem a vstoupil do nejhoršího období svého prezidentství, protože riskuje ztrátu podpory všech.” Tolik ze slov globalisty Dugina v červenci 2014, o kterých na prahu roku 2018 můžeme říct, že Globalisté (v tomto případě i hlavní realizátor Novoruska Dugin) prohrávají…

Rok 2014 byl současně rokem, kdy se V. Putin s A. Duginem rozešel právě proto, že zatímco Dugin volal  po tvrdém vojenském zásahu Ruska na Ukrajině s tím, že musí reagovat na výzvy Západu (tzn. volal po válce, po které tolik toužily USA a video,kde volal po zabíjení Ukrajinců už bylo z YT odstraněno jako příliš “tvrdé”, viz zde ), Putin vsadil na Minské dohody.

A právě proto, že ta věta Dugina je stará, s odstupem času můžeme vyhodnotit, kdo měl pravdu. A když se vrátím ke slovům v titulku,tak teď přejdu k “a opět ta Ukrajina a Rusko a nic není,jak mělo být”. A tady si dovolím tvrdit, že skutečně “opět ta Ukrajina a nic není, jak mělo být “, a to především proto, že Rusko tady bojuje na dvou frontách – s neocony i s Globalisty a bojuje tak, že úspěšně. A ač Rusko právě ještě utrpělo čerstvou porážku v podobě rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, ač ji utrpělo i v podobě videoklipu Kuvyčkové a ruských studentů v Bundestagu, tak například pokus o atentát na T. Mayovou, ale také prohlášení D.Trumpa, že Jeruzalém uzná za hlavní město Izraele, to (nemluvě o roli Ruska v Sýrii a celkově na Blízkém východě a ve světě vůbec), považuji za důkaz, že “geopolitičtí patrioti” typu Dugina prohrávají na celé čáře.

A jaký to paradox – stačilo moudře vůdcovsky (a na způsob mistra kung-fu, který boxerům nastavuje jen prázdný prostor, o který se umlátí sami) vsadit na čas, místo se nechat vyprovokovat právě k takovému protiúderu, po jakém volal A. Dugin – a řešení přišlo, světe div se, právě  z Ukrajiny! A když mám tento článek uzavřít – projekt Euroasie běží dál, ovšem s tím, že Rusko v něm nebude plnit pouze roli zdrojové základny tak, jak si Globalisté původně přáli (a jak si stále přeje anglosaský svět). A pokud to svět nepochopí a bude si chtít ruské zdroje přivlastnit opět zas jednou násilím, měl by mít na paměti, že Rusko se v historii každému napadení vždy ubránilo… A to je fakt,na kterém žádné přepisování dějin, tedy ani to současné, nic nezmění. V neposlední řadě – celý západní svět už je rozložen neomarxismem, zatímco Rusko se mu díky Putinovi brání stejně úspěšně, jako když po revoluci 1917 Stalin vyhnal marxistu Trockého do exilu.

Pokračování

Související: zde a zde

-Pozorovatelka- 07.12.2017

Na téma Íránu a Arménie a jakou mají obě země souvislost se Sýrií, Tureckem, Izraelem, ale také s Ruskem a především s Evropou, už jsem napsala snad všechno, dnes tedy jen stručně.

Dlouho jsem přesvědčená, že ač se světová moc stěhuje do Číny, v hlavní roli bude Írán, přesněji obdoba Perské říše, která ve své době zahrnovala Blízký východ, sever Afriky a jih Evropy (1), tedy stejné území, jaké má nově zahrnovat EU s vlastní armádou, ovšem islámská EU (2). Stejně dlouho jsem přesvědčená, že Turecko čeká rozklad, spojený s překreslováním blízkovýchodních hranic, protože nikoliv Turecko, ale Írán se má stát blízkovýchodní islámskou mocností, a to z toho důvodu, že Írán má vytvořit mocný politicko-náboženský komplex, který bude velet všem blízkovýchodním energetickým zdrojům (3).

Dlouho jsem tápala, ve prospěch jaké země má o kus svého území přijít Turecko – jestli to bude vznik Kurdistánu anebo vznik tzv. Velké Arménie, časem se mi ale ukazovalo, že Kurdistán byl v zájmech USA, zatímco v zájmech globalistů je Arménie, o čemž mě přesvědčilo jak aktualizování arménské genocidy, uznané A. Merkelovou, prezidentem Zemanem i papežem, ale i důležitost, jakou dění kolem Náhorního Karabachu (Arménie) přikládá prezident Putin (4).

Dále jsem mockrát psala, že za zásadní událost naší doby považuji jadernou dohodu s Íránem, které bylo po velmi pracných jednáních dosaženo v červenci 2015 a která ve své podstatě znamenala konec dominance Západu a předávání moci Východu (Číně), přičemž o Írán šlo od samotného začátku Arabského jara (5). Rok 2015 dále přinesl několik s Íránem souvisejících a velmi podstatných události:  V Číně vznikla banka AIIB (6), Evropa poprvé naplno pocítila vlnu uprchlíků (7), USA a Británie s nejvyššími poctami přivítaly čínského prezidenta a symbolicky mu tak předaly žezlo hegemona a současně Rusko vstoupilo do Sýrie (8). Pokud jde o letošní rok, tak zásadními událostmi byly brexit, pokus o puč v Turecku a volby v USA, přičemž jejich společným jmenovatelem je odstavování vlivu USA a NATO z Evropy – vše stále ve prospěch Íránu (9). Ale naprosto zásadní událostí se stalo Aleppo, ve kterém USA utrpěly definitivní porážku (a s nimi i Izrael, kolem kterého se rovněž po celý rok stahovala mračna ve prospěch Arménie – tu přes rezoluci UNESCO (10), tu přes právě aktuální rezoluci OSN (11).

A nyní již aktuálně k Íránu (Sýrii, Arménii, Turecku, Rusku, Evropě)

Jestli jsem v jiném článku (a v diskusích) psala, že v Sýrii se historie přepisuje především tím, že Írán přes ní získal přístup na Středozemní moře ( což znamená, že globalisté konečně mají řešení, jak Evropu 1) zbavit závislosti na ruském plynu a tím odstavit Rusko a 2) posílit v Evropě vliv Íránu/islámu), nebyla to konečná v dění kolem Íránu. A že Íránem opravdu jde o budování obdoby Perské říše, to mi potvrzují zprávy z posledních dnů.

Před týdnem (zakrátko po Aleppu) totiž íránský prezident Rouhani uskutečnil první etapu svých cest po Blízkém východě, která zahrnovala tři země: Arménii, Kazachstán a Kyrgyzstán. Ač všechny tři mají velký význam (Kazachstán/Astana, Kyrgyzstán země, kde má být zopakován syrský scénář), pro mě je nyní významná právě Arménie.

Prezident Rouhani byl přivítán arménským prezidentem Sargsyanem na letišti, oficiální uvítací ceremoniál pak pokračoval v prezidentském paláci.

V průběhu dne oba prezidenti podepsali pět memorand o porozumění  a dohod o spolupráci mezi Teheránem a Jerevanem v různých oblastech (zdroj).  Ruské stránky však k návštěvě přinesly obsáhlejší komentář, cituji část:

Návštěva íránského prezidenta v Arménii se ukázala bohatou nejen ve smyslu podpisu dokumentů, rozšiřujících spolupráci obou zemí, ale i ve smyslu vybudování geopolitického rámce, který v budoucnu může mít velký vliv na další dění v regionu. Pro Arménii, blokované Tureckem a Ázerbájdžánem, může být perspektiva, že se v budoucnu stane koridorem, SPOJUJÍCÍM ČERNÉ MOŘE s PERSKÝM ZÁLIVEM, motivujícím stimulem k ekonomickému rozvoji a k novým investicím. A pro Írán, který přes Arménii a Gruzii může získat PŘÍSTUP NA ČERNÉ MOŘE a DO EVROPY, ač jej může získat i přes Ázerbájdžán, je to událost značného významu.

Z obrázku níže pak je zjevné, že jestliže přes Sýrii Írán získal vstup na Středozemní moře, přes Arménii (Ázerbájdžán, Gruzii, Turecko) jej chce získat i na Černé moře, což už budou dvě moře, přes která získá přístup do Evropy. Když k tomu přidáme, že už má přístup i na Kaspické moře, činí to z něj zásadní spojnicí mezi Čínou a Evropou. Ale (jak lze vidět na dalším obrázku), to není celé.

Na druhém obrázku jsou černě vyznačeny plánované přístupy Íránu na tato moře (červeně označená): Středozemní moře, Černé moře, Kaspické moře, Perský záliv, Hormuzský průliv, Ománský záliv, Arabské moře, Adenský záliv (spojenec Jemen), Rudé moře. To ale stále není celé, protože ve výše zmiňovaném článku z ruských stránek se uvádí, že Arménie se pro Írán má navíc stát spojnicí mezi Černým mořem a Perským zálivem.

Prezident Zeman zasadil v Arménii Strom spravedlivých a uznal genocidu Arménů

A že to má být Arménie, kdo má splnit roli hlavního spojence Íránu, je dáno nejen historickou blízkostí Peršanů a Arménů, ale dále tím, že Ázerbájdžán a Gruzie jsou prozápadní země (NATO, EU), zatímco Arménie nejenže má s oběma zeměmi špatné vztahy, ale mezinárodně má status, že proti ní nikdo nepůjde (pozn.: židovská země?) . Aby Írán především Ázerbájdžán vyvázal ze západního vlivu ( a mým pohledem aby byly pod jeho vlivem i kaspické energetické zdroje), chce z Ázerbájdžánu (jak uvádí ruský článek) vytvořit konfederativní součást svého státu. Což by mohlo znamenat, že Ázerbájdžán ve své současné formě přestane existovat, zatímco význam Arménie bude stoupat, otázkou je, jestli a nakolik by to vyřešilo jejich vzájemné nepřátelství a boje o Náhorní Karabach. Co to bude znamenat pro Turecko a jak bude Arménie upřednostněna v jeho případě (a jestli Turecko o kus svého území stejně jako o blízkovýchodní vliv přijde), o tom se dle mého právě intenzivně jedná. A protože o kus území zřejmě má přijít i Sýrie, resp. i ji možná čeká nějaké dělení, jakému se velmi pravděpodobně nevyhne Irák, po Aleppu všechna jednání běží na plné obrátky.

Jaká je zásadní informace?

Írán se stává dominantní velmocí Blízkého východu, velmocí, která nejen bude mít pod kontrolou všechny blízkovýchodní energetické zdroje, ale v projektu Nové hedvábné stezky ovládne všechny cesty po moři, ba co víc – bude mít vládu nejen nad Čínou, ale přes Středozemní a Černé moře i NAD CELOU EVROPOU. A jak dění pokročilo, stále více jsem přesvědčená, že evropský islámský chálifát je hotový (ostatně -íránský prezident již vyzývá ke sjednocení všech muslimů )

Rusko, které dávno pochopilo, že jde o další tažení proti němu, k “vodní” části Nové hedvábné stezky vytváří “suchou”, pozemskou alternativu, projekt Sever – Jih,(ve které ovšem počítá s Ázerbájdžánem!). A pokud jde o cestu po vodě, pak teprve nyní se pro Rusko naplno ukazuje 1) význam Krymu v Černém moři, 2) význam jakéhož-takéhož spojenectví s Tureckem, kterému patří kus Černého moře a 3) snaha Ruska o získání Bosporu a Dardanel v případě rozkladu Turecka.

Nyní ještě jednou k první etapě návštěv íránského prezidenta na Blízkém východě. Další zemí, kterou prezident Rouháni stihl navštívit, byl Kazachstán (Astana), kde se setkal s prezidentem Nazarbajavem:

Protože jde o návštěvu se členy EAHU (Eurasijský ekonomický svaz, zvaný též Eurasijská hospodářská unie – ekonomická unie sdružující Bělorusko, Ruskou federaci, Kazachstán, Arménii a Kyrgyzstán. Dohoda o vzniku unie, jejíž účelem je přispívat k užší integraci členských zemí, byla podepsána dne 29. května 2014 v Astaně prezidenty tří států – Ruska, Běloruska a Kazachstánu, přičemž v říjnu se připojila i Arménie. V platnost dokument vstoupil 1. ledna 2015. – více  ), mohlo by se zdát, že všechno je v pořádku.

Ale hned po návštěvách Rouhaniho, měly země EAHU 27.12. v Petrohradu podepsat společný kodex, to se však nepodařilo, protože prezident Běloruska Lukašenko se nezúčastnil, protože se “obává vlivu ruské politiky” a stále více pošilhává po EU, více v článku “Lukašenko přes čáru”. A mě se chce zeptat, jestli náhodou pro Rusko stejně “spolehlivými” partnery nejsou i Kazachstán či Arménie (ač s Arménií to opět nepůjde bez Ruska, protože s ní má Rusko (moudře?) dohodu o vojenských základnách až do roku 2044 …

Jisté se mi jeví jen jedno – že Evropa je právě velmi blízko svému konci a že ti, kteří táhnou proti Rusku, táhnou proti jediné šanci, jak se Evropa ještě může zachránit. V této chvíli to jistí kousek Černého moře pod ruským vlivem – Krym, jehož “anexi” by paradoxně pouze Trump měl uznat (ač na doporučení Kissingera – více zde)

Na závěr zbývá připomenout, že příští rok v Astaně proběhne Expo 2017 a že se jej zúčastní i papež

Všechny souvislosti se mi opět do článku nevešly, já ale myslím, že stačí pohled na mapy (včetně úvodní s historickým územím Arménie).

– Pozorovatelka- 27.12.2016

Související články

(1) https://aeronet.news/video-vzestup-a-pad-imperia-aneb-kdo-ovladne-bospor-a-dardanely-ten-bude-novym-kralem-kralu-plus-dalsi-videa/   

(2) https://aeronet.news/eu-jako-imperium-s-vlastni-armadou-bruselske-plany-o-rozsirovani-na-stredni-vychod-a-do-severni-afriky/  

(3) https://aeronet.news/pad-komunismu-rozpad-sssr-arabske-jaro-konec-usa-nastup-ciny-konec-turecka-globaliste-jdou-do-finale-a-donald-trump-je-lest-na-rusko/

(4) https://aeronet.news/petrohradska-schuzka-putina-ktera-unikla-pozornosti-aneb-tazeni-k-obklicovani-ruska-a-vlivu-na-cernem-mori-pokracuje-a-kurdistan-a-nebo-velka-armenie/

(5) https://aeronet.news/potvrzeno-jimmy-carter-opravdu-predal-moskve-mapy-pozic-is-pochopily-uz-usa-ze-globalni-elita-gp-je-na-strane-ruska/

(6) https://aeronet.news/brezen-2015-konec-americkeho-imperia-a-jeho-dolaru-svet-se-prestehoval-do-ciny-mame-se-opravdu-radovat-hrozba-nove-valky-dohody-ttip-a-tpp-a-statecny-zeman/

(7) https://aeronet.news/evropa-v-historickem-okamziku/

(8) https://aeronet.news/otazky-a-odpovedi-v-v-pjakina-ze-dne-26-10-2015/

(9) https://aeronet.news/po-brexitu-a-puci-v-turecku-je-vitezstvi-trumpa-definitivnim-ukoncenim-vlivu-zapadu-a-vyhrou-vychodu-globaliste-odvedli-skvelou-praci/

(10) https://aeronet.news/cesko-zradilo-izrael-a-jeruzalem-a-armenie-a-velky-izrael/

(11) http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/izrael-se-rezoluci-osn-nepodridi-co-na-to-usa_411024.html

Letoun zmizel z radarů podle serveru Meduza zhruba dvě minuty po vzletu, v 5:40 moskevského času (3:40 SEČ), ve vzdálenosti pěti až sedmi kilometrů od letiště v Soči. Podle informací agentury Interfax měl namířeno do syrské Latákíje, kde má Rusko vojenskou základnu. (zdroj zde, zde)

Nemám na to názor, ale od zastřelení ruského velvyslance v Turecku se obávám, že globalisté zahájili tažení proti Rusku poté, co v Sýrii je hotovo.

Veliká soustrast Rusku!

PS:

Budu aktualizovat o ruské zprávy.

-Pozorovatelka-  25.12.2016

Aktuální zprávy z ruských médií:

Nikdo nepřežil
http://www.vesti.ru/doc.html?id=2836892

Další zprávy

https://russian.rt.com/russia/article/344863-katastrofa-tu-154-minoborony

http://life.ru/t/%D0%BA%D1%80%D1%83%D1%88%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D0%B5%D1%82%D1%83154/951982

https://life.ru/t/%D0%BA%D1%80%D1%83%D1%88%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D0%B5%D1%82%D1%83154/951982/laif_publikuiet_vidieo_posliedniegho_vzliota_tu-154_v_sochi
http://vesti.ru/doc.html?id=2836900

http://www.mk.ru/incident/2016/12/25/evgeniy-royzman-rasskazal-pochemu-doktor-liza-okazalas-v-razbivshemsya-tu154.html

http://ren.tv/novosti/2016-12-25/karta-pered-krusheniem-tu-154-razvernulsya-v-storonu-aeroporta

http://life.ru/t/%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B8/951988

http://ren.tv/novosti/2016-12-25/mariya-zaharova-vyrazila-soboleznovaniya-v-svyazi-s-krusheniem-samoleta-tu-154-v

http://lenta.ru/news/2016/12/25/ansambl/

http://ren.tv/novosti/2016-12-25/krushenie-tu-154-pod-sochi-mirovaya-reakciya

http://m24.ru/videos/133257

http://1ul.ru/city_online/proishestviya/news/v_aviakatastrofe_nad_chernym_morem_pogib_ulyanovec_aleksandr_serov/

http://www.mk.ru/incident/2016/12/25/pomoshhnica-gubankova-pogibla-v-samolete-tu154-srazu-posle-dnya-rozhdeniya.html

http://ria.ru/society/20161225/1484545648.html

11:58, -Pozorovatelka-

Ukrajinský web

http://vesti-ukr.com/mir/217031-ekcpert-o-krushenii-tu-154-on-vzorvalcja-v-vozdukhe

Další zprávy

http://59.ru/text/newsline/247849967382528.html

http://vesti.ru/videos/show/vid/702073/cid/1/

http://privet-rostov.ru/main/11927-opublikovany-zhutkie-kadry-s-mesta-krusheniya-tu-154-v-sochi.html

http://govoritmoskva.ru/news/104290/

http://tvzvezda.ru/news/vstrane_i_mire/content/201612251553-440q.htm

http://www.1tv.ru/news/2016/12/25/316807-v_moskve_k_zdaniyam_fonda_spravedlivaya_pomosch_i_ansamblya_aleksandrova_lyudi_nesut_tsvety

http://www.kp.ru/online/news/2610329/

http://interfax.ru/russia/543027

http://theins.ru/news/40850

14:31, -Pozorovatelka-