Ukrajina si 24. srpna připomněla 35 let od vyhlášení nezávislosti. Výročí, které mělo být demonstrací národní jednoty a odhodlání pokračovat ve válce, však zastihlo Kyjev uprostřed stále otevřenějšího politického konfliktu. Jeho podstatou už není jen odvolání populárního ministra obrany Michaila Fedorova, ale mnohem nepříjemnější otázka: jak dlouho může být válečný stav zároveň důvodem, proč občané nesmějí znovu rozhodnout o tom, kdo jim bude vládnout?

Nejtvrdší útok přišel podle očekávání z Moskvy. Ruský stálý představitel při OSN Vasilij Nebenzja využil zasedání konaného k 35. výročí ukrajinské nezávislosti k frontálnímu útoku na celý politický vývoj země po rozpadu Sovětského svazu. Ukrajinu popsal jako stát přivedený různými vládami na mizinu a Zelenského označil za diktátora s propadlým mandátem, který transformoval Ukrajinu na koncentrační tábor.

Jeho projev nebyl diplomatickou kritikou, ale obžalobou. Mluvil o potlačování opozice, věznění lidí s alternativním názorem, fyzické likvidaci odpůrců, pronásledování kanonické pravoslavné církve, přepisování historie, oslavování nacistických kolaborantů a o systematickém ničení ruského jazyka i společné rusko-ukrajinské minulosti. Ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo [1] jeho vystoupení v plném znění.

Nebenzjova slova lze na Západě snadno odmítnout jako stanovisko státu, který proti Ukrajině vede válku. Přesně tak bývá ruská kritika Kyjeva na Západě obvykle rámována. Tentokrát však Moskva nezůstala sama. Jen o několik dní dříve vystoupila v pořadu Christiane Amanpour na CNN Darja Kalenjuková, výkonná ředitelka ukrajinského Centra protikorupčního jednání, a popsala Zelenského způsob vládnutí slovy, která se západnímu televiznímu publiku poslouchala mimořádně nepohodlně.

Ruský narativ? Podobná obvinění zazněla přímo z Kyjeva

Kalenjuková sice zatím netvrdila, že Ukrajina je „koncentrační tábor“, ani nepřejala úplně celý Nebenzjův výklad, ale popsala mechanismy, které s ruskou kritikou v několika zásadních bodech rezonují: ignorování občanů, neochotu vysvětlovat personální rozhodnutí, korupci v nejbližším okolí prezidenta, obsazování funkcí podle loajality, sankce proti politickým odpůrcům, anonymní diskreditační kampaně na Telegramu, tlak na nezávislá média a útoky na protikorupční instituce.

To už nebyl hlas ruského diplomata, ale představitelky organizace, která se dlouhodobě zabývá korupcí uvnitř Ukrajiny. Oficiální přepis CNN potvrzuje [2], že rozhovor byl odvysílán 19. srpna a že tématem byla politická krize po Fedorovově výzvě k obnovení demokratického procesu. Moderátorka připomněla, že Zelenský tvrdí, že proti korupci bojuje. Kalenjuková však pokračovala a obrátila pozornost k tomu, co podle ní dělá samotný prezident a jeho nejbližší okolí.

Nejzávažnější část rozhovoru nespočívala v obecném tvrzení, že Ukrajina má problém s korupcí. To západní média až dosud zamlčovala. Kalenjuková popsala politickou asymetrii: volby jsou pro společnost zakázané, ale držitel prezidentského úřadu se na ně podle ní připravuje za pomoci státních prostředků a mocenských nástrojů. Opozice nemůže vést normální kampaň, zatímco prezident může každodenně vystupovat v celostátním vysílání, určovat personální složení bezpečnostních orgánů, ovlivňovat informační prostor a rozhodovat o sankcích proti svým soupeřům.

Jediný politik, který se může připravovat bez vyhlášených voleb

Takové prostředí může být pro úřadujícího prezidenta výhodnější než samotné volby. Není nucen podstoupit hlasování, ale zároveň může dlouhodobě budovat svou pozici pro okamžik, kdy bude termín hlasování konečně oznámen. Každý potenciální soupeř mezitím vstupuje do nerovného zápasu, protože nemá srovnatelný přístup ke státním zdrojům ani k jednotnému televiznímu prostoru.

Fedorovův případ tuto asymetrii odhalil. Po pouhých šesti měsících ve funkci ministra obrany byl odvolán, přestože byl spojován s technologickou modernizací armády, reformou nákupů a rozvojem dronových kapacit. Fedorov tvrdí, že narazil na korupční a klientelistické sítě. Zelenského kancelář naopak namítá, že po sobě zanechal obrovský rozpočtový problém. V rozhovoru s Reuters bývalý ministr varoval [3], že Ukrajina válku pomalu prohrává, státní aparát pracuje jen na zlomek svých možností a zemi brzdí korupce, patronátní sítě a nedostatek nezávislosti institucí.

Když se Moskva a ukrajinská protikorupční scéna shodnou na diagnóze

Nebenzja a Kalenjuková samozřejmě nemluví z téže pozice a jejich výroky nelze mechanicky ztotožnit. Ruský velvyslanec vykresluje Ukrajinu otevřeně jako represivní stát ovládaný diktátorem a jeho projev je součástí ruského válečného politického sdělení. Kalenjuková nepopírá ukrajinskou státnost, neobhajuje ruskou invazi a nestaví se na stranu Moskvy. Kritizuje Zelenského z pozice ukrajinské občanské společnosti, která chce zachovat funkční a odpovědné instituce.

Přesto se jejich diagnózy v několika bodech překrývají. Oba mluví o potlačování odlišných hlasů, zneužívání mocenských nástrojů, absenci skutečné politické odpovědnosti a koncentraci moci kolem prezidenta, a o obrovské korupci, která vede až do jeho prezidentské kanceláře, jak odhalila protikorupční agentura NABU. Lidé si všimli, že NABU natočila video s černým pozadím stejně, jako ve stejnou dobu Fedorov ve videu výše, kde vyzýval k vypsání voleb v době války. Obě videa si byla vizuálně podobná. To nebyla náhoda. Byl to vzkaz Ňuchačenkovi, že se mu čas krátí.

Právě tato shoda je pro Zelenského mnohem nebezpečnější než jakýkoli projev ruského diplomata. Kritiku Moskvy lze odbýt jako nepřátelskou propagandu. Kritiku šéfky respektované ukrajinské protikorupční organizace pronesenou živě na CNN už stejným způsobem odstranit nelze. Moderátorka Christiane Amanpour se pokusila připomenout Zelenského kroky proti korupci a odvolání jeho mocného spolupracovníka Andrije Jermaka.

Kalenjuková však rozhovor vrátila k jádru problému: prezident podle ní ignoruje případy ve svém okolí a důležité funkce obsazuje lidmi, jejichž hlavní kvalifikací je loajalita. Když se rozhovor chýlil ke konci, Amanpour už pouze poznamenala, že CNN bude muset tyto otázky znovu položit Zelenskému a jeho nejbližším spolupracovníkům. To byl výmluvný závěr. Kritiku nebylo možné jednoduše uzavřít obvyklým konstatováním o ruské dezinformaci. A to bylo pro CNN velký špatný.

Výročí nezávislosti otevřelo otázku závislosti na jednom muži

Pětatřicáté výročí ukrajinské nezávislosti tak nepřineslo pouze tradiční projevy o odolnosti, suverenitě a boji proti Rusku. Otevřelo také otázku, zda se politický systém země nestal příliš závislým na jednom muži a jeho nejbližším okolí. Nebenzja tuto situaci popsal jazykem Mosky. Kalenjuková ji popsala jazykem ukrajinské protikorupční aktivistky. Fedorov ji popsal jazykem bývalého člena vlády, který se po odvolání stal možným politickým soupeřem prezidenta.

Jejich motivace jsou rozdílné a jejich závěry nejsou totožné. Přesto už není možné tvrdit, že otázky kolem Zelenského mandátu, korupce, sankcí proti oponentům a koncentrace moci existují jen v ruských médiích. Zaznívají na kyjevských náměstích, z úst bývalého ministra obrany, od ukrajinských protikorupčních organizací a nakonec už i ve vysílání CNN.

Mykhailo Fedorov, dismissed as Ukraine’s defence minister in July, broke a taboo with a video in which he challenged Volodymyr Zelensky to hold elections and called out corruption. Government insiders sense that a reckoning is coming https://t.co/ETLWToqc0z

— The Economist (@TheEconomist) August 25, 2026

Zelenský může sice namítat, že okamžité volby by mohly zemi rozdělit a vytvořit bezpečnostní chaos. Nemůže však donekonečna ignorovat druhou polovinu otázky: jak má veřejnost kontrolovat prezidenta, který už více než dva roky vládne po skončení původního mandátu, nemá před sebou pevný termín voleb a podle svých kritiků využívá státní aparát k přípravě na politický střet, jehož zahájení může sám oddalovat?

Právě tato otázka zůstala po oslavách viset ve vzduchu. A čím déle na ni prezidentská kancelář nebude odpovídat přímo, tím méně přesvědčivě bude působit tvrzení, že jde pouze o ruský narativ. Moskva může takový spor využívat, ale nevytvořila jej sama. Dnes jej nahlas otevírají samotní Ukrajinci. Oni sami už mají Zelenského po krk, navzdory cinknutým průzkumům veřejného mínění.

Nicméně junta disponuje obrovskou mocí a silou, takže proti Zelenskému si otevřeně nikdo zatím jít nedovolil. Ani Fedorov. Ten používá k útokům proxy nástroje, jako jsou neziskovky v Kyjevě napojené na americké ministerstvo zahraničí a na americké financování, jako je právě neziskovka Darji Kalenjukové. Na ně si Zelenský své zabijáky poslat netroufne. Proto volby bude Ňuchač odmítat, minimálně do prvních mrazů koncem tohoto roku. Potom to začne.

Jsme tu stále s vámi, a to jen díky vám!

V závěru článku si vás dovolím požádat o zvážení příspěvku před koncem měsíce pro náš server. Opět je nadohled konec měsíce, zbývá 6 dní  a potřebujeme vaši pomoc. Nežádáme ale o moc, stačí přispět jen tím, co si můžete dovolit. Nemusí to být moc. Proto, pokud si to můžete dovolit, zvažte prosím příspěvek v jakékoliv výší na provoz našeho projektu na darovací stránce zde.

Přinášíme analýzy a titulkovaná videa, v pátek přinášíme rozbory a “přesahy” na SVCS, a to všechno zdarma a bez jakýchkoliv placených článků nebo placených archivů. Jenže, fyzický provoz našeho projektu už zdarma není. Ten vyžaduje vaši přímou podporu našemu projektu, abychom mohli v našem provozu a v naší práci pokračovat. Proto velké díky vám všem, kteří nám přispějete. A velké díky samozřejmě všem těm, kteří nám tento měsíc již přispěli. Moc vám děkujeme!

-VK-

Šéfredaktor AE News