Je to neuvěřitelné, ale po čase se nám znovu vrací staronový příběh o SPD a zhrzených bývalých členech, kteří najednou vychází s informacemi na povrch. Obrovský otřes nyní zažilo Hnutí SPD Tomia Okamury, jehož řady ve středu večer oficiálně opustil jejich europoslanec a generál Hynek Blaško. Generál, kterého naše redakce v roce 2019 otevřeně podpořila a vyzvala k jeho volbě při volbách do Evropského parlamentu a po mohutné kampani na sociálních sítích se nám podařilo pana generála dostat z 8. místa na jedničku a k vítězství ve volbách za SPD, ve středu večer rezignoval na své členství v SPD a na svém profilu na Facebooku uveřejnil [1] veřejný rezignační list adresovaný přímo Tomiu Okamurovi. Co se určitě teď začne z SPD ozývat, to bude řev, že je to od pana generála účelovka před volbami.

Je to neuvěřitelné, ale rezignace pana generála je jako ozvěna a znovu se jedná o ten samý důvod pro rezignaci, jaký jsme už zažili v případě zrušené moravsko-slezské buňky SPD pod vedením Lubomíra Volného, nebo zrušení buňky v Brně, proti čemuž bojoval místopředseda zrušené buňky pan Kamil Papežík. Další buňky byly zrušeny na Zlínsku, v Královehradeckém kraji atd.

Pokaždé se zrušení buněk týkalo jednoho společného jmenovatele, a to obsazování volitelných míst na kandidátkách v daném regionu. Pokaždé to probíhalo stejně. Místní regionální buňka si všechno odmakala. Propagovala SPD, dělala kampaně, mítinky s občany. Když se blíží volby a začnou se sestavovat kandidátky, členové buňky se sejdou a sestaví si svoji vlastní kandidátku, logicky se svými lidmi.

Europoslanec opustil SPD ze stejných důvodů jako celá řada dalších vysokých politiků SPD v regionech

V tomto okamžiku do toho ale zasáhne centrála SPD z Prahy a dosadí za lídra kandidátky direktivně z Prahy někoho úplně cizího, a to by ještě nebylo to nejhorší. Kdyby to byl někdo cizí z SPD, kdo makal a zaslouží si, tak budiž. Jenže, kdepak. Centrála z Prahy dosazuje na čelní místa regionálních kandidátek provařené politiky z ČSSD, ODS, TOP 09 a členové SPD v regionech se proti tomu bouří. Např. zmíněnou kandidátku SPD [2] do evropských voleb v roce 2019 vedl bývalý ministr zdravotnictví a bývalý člen a vysoký funkcionář ČSSD MUDr. Ivan David.

Na druhém místě byl Jan Hrnčíř, který v roce 2010 v komunálních volbách kandidoval v Blansku za TOP 09. A generál Hynek Blaško byl až na 8. místě. A když se místní členové v buňce SPD proti překreslení kandidátky vzbouří, tak je buňka administrativně z Prahy vedením SPD direktivně rozpuštěna a jsou pověřeni vybraní kádři, loajální centrále, aby ustanovili novou buňku, provedli přeregistrace starých členů do nové buňky, ale pouze těch, kteří nedělají problémy s kandidátkami naordinovanými z Prahy. Potížisté jsou trvale odejiti. A když si potom přečtete rezignační dopis pana generála, všechno se vám to vrátí a máte to zpátky před očima. Pojďme si rezignační dopis pana generála ocitovat:

Rezignační dopis

Pane předsedo SPD,

tímto dopisem ukončuji své členství v SPD (členský průkaz přikládám). K tomuto kroku mě vedou následující důvody:

1) I přes Váš odpor jsem kandidoval do EP z nevolitelného osmého místa. Byl jsem zvolen více jak 47 000 hlasů občanů na první místo kandidátky. Byl to pro Vás jisto jistě šok, a nejen pro Vás.

2) Vaše hnutí se holedbá demokracií, ale realita je zcela odlišná. Stanovy Vám umožňují vyhazovat členy, likvidovat krajské a místní organizace bez řádného zdůvodnění. Z toho důvodu jste obklopen pouze lidmi, kteří jsou k Vám loajální a nedovolí si Vám oponovat. Členové, kteří tak nečiní jsou bez milosti vyhozeni, byť se jedná o lidi, kteří Hnutí obětovali svůj čas a peníze, protože byli skálopevně přesvědčeni o správnosti toho, co dělají a co obětují. Jejich chybou bylo rovněž, že chtěli tu demokracii Vámi propagovanou.

3) Organizace vytvoří, dle názorů členské základny, kandidátní listiny a Vy jim je překopete a dosadíte lidi, kteří nejsou nijak spjati s daným regionem, a navíc pochází z konkurenčních stran, jako ČSSD, ODS a dalších, kteří do hnutí vnáší manýry těchto stran. Členům se to nelíbí a pokud nesouhlasí jsou vyhozeni.

4) Členská základna se neustále zmenšuje a Vám je to jedno. V minulosti jsem na to poukazoval na grémiích, ale v zápisech o tom není ani slovo.

5) Nepodpořil jsem kandidáta SPD do Senátu a stal jsem se zrádcem, když jsem podpořil kandidáta Trikolory. Tento Váš kandidát nebyl schopen mi zavolat, ani se se mnou domluvit, jak by si tu podporu představoval, tak jsem podpořil konkurenta, který toho byl schopen. Pranýřovali jste mě na grémiu dosti nechutným způsobem a dnes se na mnohých místech s Trikolorou spojujete a já byl zrádce. Musím však říci, že mě to těší, že to děláte v zájmu občanů.

6) Od mého prohlášení za zrádce naše komunikace skončila. Dělal jste, že neexistuji, vždy jen p. David. Přijal jsem Vaši hru a snažil se o totéž. Myslím, že se nám ta hra povedla, ovšem ke škodě věci.

7) Ač jsem byl zrádce nikdy jsem nešel proti Programu hnutí, pracoval jsem za Vás na sjednocení vlastenecké fronty, tak, aby výsledky voleb byly ve prospěch občanů. Své povinnosti jako europoslanec vůči občanům plním podle nejlepšího vědomí a svědomí a v duchu Programu hnutí. Důvodů, proč nechci být dále členem Hnutí bych mohl uvést daleko více, včetně podrazů, které jste na mě s Davidem udělali. Vážím si těch poctivých a pracovitých členů a čekatelů, které to Vaše vládnutí ještě nezlomilo a jsou ochotni dále pro Hnutí pracovat a přeji jim ať se dílo daří. Jsem zklamán, a proto odcházím a doporučuji Vám se zamyslet a konečně pochopit, že členové jsou to nejcennější, co máte. Nakládejte s nimi, jak se sluší a patří, pak nebudou odcházet.

S pozdravem

Ing. Hynek Blaško

Osobnosti v regionech nemají možnost růstu v SPD, protože volitelná místa na kandidátkách obsazují figury dosazené odjinud

Když si čtu rezignační dopis pana generála, mám doslova Déjà vu a mám divný pocit, jestli nečtu slova Lubomíra Volného, Kamila Papežíka nebo celé řady dalších a dnes již bývalých členů SPD, protože ty důvody uvedené v rezignačním dopisu jsou pořád a pořád ty samé a stejné.

Již od roku 2017 upozorňuje Aeronet na tyto nevlastenecké procesy uvnitř SPD, při kterých lidem zezdola, kteří makají pro stranu, není dovoleno politicky vyrůst! Jako kdyby to nebylo někým dovoleno! Jako kdyby vlastenci, kteří dole na regionech makají, měli mít jenom úlohu stafáže a vlastenecké dekorace, ale jakmile přijdou volby, centrála SPD okamžitě zasahuje a nasazuje do čel kandidátek provařené politiky z ČSSD, ODS, TOP 09 a z dalších stran.

Ti lidé v regionech se cítí podvedeni, dělali politiku, makali na tom, chtěli politicky růst a řeknu vám, co by rostlo spolu s nimi. Vlastenecká politika! Ano, spolu s těmito vlastenci zezdola by se do parlamentu a do samospráv začali dostávat autentičtí voliči SPD, autentické osobnosti s autentickým vlastenectvím, kteří vstoupili do SPD s jedinou myšlenkou, a tou je politická změna v českém státě směrem od neoliberalismu k patriotismu a vlastenectví. Ale to zkrátka z centrály SPD není dovoleno! Důsledkem potom je, že poslanec za SPD a bývalý vysoký kádr ČSSD Jaroslav Bašta, jako jediný z poslanců SPD, nedávno hlasoval během ratifikace o přístupu Finska do NATO pro vstup.

Když bývalý vysoký politik ČSSD hlasuje v dresu SPD pro rozšiřování NATO k ruským hranicím

A to přesto, že je jasné i tomu největšímu konceptuálnímu diletantovi, že vstup Finska do EU radikálně zhorší bezpečnost celé Evropy, protože NATO začne s Ruskem sdílet obrovskou a 1 340 km dlouhou hranici! Na této obrovské hranici leží výbušné území finsko-ruských územních sporů a pouze neutralita Finska garantovala od II. sv. války klid v celé oblasti.

Finové za II. sv. války bojovali na straně III. Říše a země patřila mezi poražené mocnosti II. sv. války. Nebylo to přitom způsobeno tím, že by Finové byli válečníci, ale způsobily to finské vlády, které začaly razit protisovětskou politiku. Víte, co se stane, až bude Finsko v NATO? Do Helsinek začnou jezdit neziskovky z USA a emisaři z Aspen Institutu a začnou ve Finsku proces očkování politické reprezentace k mamutí indukci nenávisti proti Rusku a všemu ruskému. Tento proces osobně nazývám “pragizace Finska”.

Pragizace je proces indukce protiruského očkování do procesů jednotlivých českých vlád v Praze ze strany americké státní moci a skrze neziskový sektor napojený na USA. Pragizace dovedla ČR do situace, kdy ještě v roce 2013 si premiér Petr Nečas podával v Kremlu ruku s Dmitrijem Medveděvem, ale už v roce 2019 se v Praze bouraly pomníky ruských osvoboditelů, v roce 2020 byl ruský diplomat obviněn z pokusu o terorismus ricinem a v roce 2021 premiér Andrej Babiš s ministrem vnitra Janem Hamáčkem stoicky na tiskovce obvinili Rusko z mezinárodního terorismu a vyhození vrbětického muničního areálu do povětří v roce 2014, a to dokonce prý dvakrát po sobě, v říjnu a v prosinci!

Pragizace finské zahraniční politiky dovede dříve či později NATO ke střetu s Ruskem na obrovské 1 340 km dlouhé hranici

Od svržení vlády Petra Nečase v roce 2013 stačilo Američanům pouhých 8 let k tomu, aby procesem pragizace převrátili do té doby přátelské a rozvinuté vztahy mezi Moskvou a Prahou o 180 stupňů do stavu tak obrovského nepřátelství, že Rusko vloni dokonce muselo Českou republiku spolu s USA umístit na nově ustanovený seznam nepřátelských zemí [3].

V roce 2021 ten seznam byl nový a prázdný, dnes je na něm více zemí, ale ČR s USA byly vloni na prvním místě! A to způsobil proces pragizace české zahraniční politiky po sestřelu Nečasovy vlády v roce 2013. A proč o tom píšu? No přece proto, že totéž provedou Američané s finskou zahraniční politikou bez mrknutí oka! Budou provádět s finskou vládou, její politikou a s finskými médii ty samé procesy pragizace, tedy očkování finské politiky a médií protiruskou nenávistí 24 hodin denně, 7 dní v týdnu!

Za pár let bude z Finska nacifikovaný stát, který si ve svém anti-rusismu v ničem nezadá s Ukrajinou, nebo s protiruským étosem české či slovenské vlády, kde pragizace probíhá za dozoru z amerického velvyslanectví a pod dozorem Sórošových neziskových kanálů se stejnou intenzitou. A poslanec za SPD jako bývalý člen ČSSD se zachová jako člen Lidového domu a hlasuje pro vstup Finska do NATO.

Pragizace Finska může během několik let vést k zatažení NATO do války o obrovskou a více jak 1 000 km dlouhou finskou hranici, na které může kdekoliv proběhnout protiruská provokace. Naočkovaná finská vláda se za pár let transformuje a promění od rozumné neutrální vlády k nacifikované a hystericky protiruské vládě stejně, jako k tomu došlo u českých vlád od roku 2013 za pouhých 8 let! O to se Američané postarají po vstupu Finska do NATO. A nebudou sami. Pragizované vlády ČR a Slovenska budou pragizaci Finska zdatně pomáhat a sekundovat.

SPD ztrácí vlastní autenticitu, kterou vyměňuje za jistotu setrvání ve sněmovně a naloděním bývalých voličů neoliberální ČSSD

Musí vám být naprosto jasné, že když centrála SPD bude na vrcholy kandidátek dosazovat bývalé provařené kádry systémových stran v ČR, že prostě při hlasování ve sněmovně budou hlasovat postaru, jako členové těch bývalých stran, stejně jako hlasoval [4] pro vstup Finska do NATO pan Jaroslav Bašta. Jak může potom vlastenecká strana, nebo strana, která se nazývá vlasteneckou, vysvětlit svým voličům, že její poslanec hlasuje konceptuálně v rozporu s vůlí voličů strany? Copak členové SPD chtějí rozšiřování NATO, a to dokonce ještě na východ na hranice Ruska?

Existují principy, kdy poslanec by neměl hlasovat v rozporu s vůli voličské základny, resp. její drtivé většiny. Je možné, že i v SPD jsou mezi členy zastánci rozšiřováni NATO k ruským hranicím, ale troufám si tvrdit, že rozhodně jich nebude většina. Možná to jsou právě bývalí voliči ČSSD, kteří v posledních volbách nevoili ČSSD, ale právě SPD. To by potom dávalo smysl.

A jestli tohle je plán centrály SPD v Praze, že převezme voliče z parlamentu vypadnuté ČSSD a posílí tak svoji voličskou základnu o socialistický neoliberální tábor podporující NATO a rozšiřování, tak v tom případě SPD definitivně končí jako alternativní projekt. Pokud totiž dosadíte na kandidátku prezidenta právě pana Baštu [5], který jako jediný v SPD hlasoval pro rozšíření NATO k ruským hranicím, potom je jasné, že to přitáhne k SPD jen další ex-voliče ČSSD, nikoliv vlastence požadující společenskou změnu v ČR. To je prostě realita!

-VK-

Šéfredaktor AE News

Kauza odstraněných národních vlajek ze stolů v plénu evropských poslanců má další a neuvěřitelné pokračování. Na veřejnost včera uniklo video z plenárního zasedání v Bruselu konaného před několika dny, kde česká europoslankyně za Hnutí ANO Dita Charanzová v roli předsedající plenárního zasedání EU parlamentu zakazuje jakékoliv diskuse o problematice odstraněných národních vlaječek. Nejprve video zachycuje střet s bulharským europoslancem, který oznamuje, že si vlaječku na stole ponechá, a pokud mu ji někdo bude chtít odstranit, bude to muset udělat silou.

Následně se do diskuse zapojí i další europoslanci, ale Dita Charanzová je utne, odpojí jim mikrofony a ukončí debatu. Podle Charanzové se totiž nejedná o procedurální poznámky poslanců k projednávanému bodu hlasování, takže jde o jakousi offtopic diskusi, a proto jim odpojuje mikrofon. Dita Charanzová však uvedla, že o těchto námitkách poslanců bude informovat předsedu EU parlamentu, Davida Sassoliho. Video však působí dojmem, že Dita Charanzová o vlajkách nepřipouští jakoukoliv diskusi a mediální dopad na Hnutí ANO to bude mít opravdu katastrofální.

O to více potěší, že dva europoslanci za SPD splnili svůj slib a dokonce přinesli i důkaz, že opravdu vlaječky na svých stolech mají, což dokládá fotografie z fly-by kamery v plenárním sále Evropského parlamentu ve Štrasburku. Jak je tomu v Bruselu, to nevíme. Jenže, tím se dostáváme k jedné problematické věci, na kterou nás včera do redakce upozornil náš čtenář, který se zabývá vexilologií, tedy studiem vlajek a praporů.

Oba dva europoslanci za SPD to ve Štrasburku provedli na jedné straně logicky, ale z pohledu vexilologie úplně nešťastně. Na zachycené fotografii totiž vidíme, že se jedná o prosté papírové kartičky s natisknutou českou vlajkou, a tyto kartičky jsou opřeny o registrační číselný panel lavic. To je právě to registrační číslo europoslanců, které určuje zasedací a registrační pořádek. Číslo podle předpisů musí být viditelné, takže opřené papírové kartičky čísla zakrývají. Z hlediska principu v tom není rozdíl pro laika, důležité je, že tam ty vlajky v nějaké podobě jsou, a za to patří oběma poslancům velký dík.

Zákaz vlajek v EU parlamentu přivedl poslance k řešení, které nechtěně z vlajek dělá opravdu reklamní bannery. Jak je to možné?

Jenže, vexilolog nás upozornil na velmi podstatný detail. Vlajka státu plní svoji funkci reprezentačního znaku pouze za přesně definovaných podmínek. Existují totiž přesná pravidla pro vyvěšování vlajek, kdy vlajky se smí montovat jen na předem připravená zařízení. Vlajka tedy musí být umístěna na kolmé a svislé tyči, žerdi, pokud jde o umístění na zdi, může to být nakloněná tyč, jejíž spodní část je uchycena ke zdi, může jít o stojan s podstavcem, přičemž výška stojanu nehraje roli, může jít i o malý stolní stojánek, to je právě případ těch vlaječek v EU parlamentu, a rovněž může být vlajka umístěna na zdi svisle, přičemž červený pruh české vlajky je vpravo.

Jak nás upozornil vexilolog, vlajka natisknutá na kus papíru a opřená o rantl na stole, nebo o registrační panel lavice, není vlajka, ale je to reklamní štítek propagující Českou republiku. Je to totiž stejné, jako když je česká vlajka namalována na soutěžních automobilech, na sportovních dresech, v podobě nálepek, prostě se jedná o propagační symbol, který propaguje Českou republiku, ale není to vlajka ve smyslu reprezentace státního symbolu. Rozdíl mezi reprezentací a propagací je v tom, že aby vlajka reprezentovala stát, musí být vyvěšena přesně podle pravidel a předpisů. Pokud tak není vyvěšena, je vlajka považována za komerční propagaci státu, ve smyslu turistické a cestovní propagace apod. Aby to tedy byla vlajka, musí mít charakter vlajky, tedy musí být uchycena na zařízení, které je pro vyvěšování vlajek určené, což kus papíru opřený na stole opravdu není, dodává náš čtenář a odborník na tuto problematiku.

Bez odpovídajícího vyvěšení není vlajka státním symbolem, ale reklamním symbolem státu, upozorňuje vexilolog

Podle našeho čtenáře tak dochází k absurdní situaci, že tyto dvě vlajky ve skutečnosti opravdu jsou reklamními bannery, protože propagují Českou republiku, ale nejde o vlajky, protože instalace obou vlajek neodpovídá jejich vyvěšování. Z tohoto pohledu tedy předpis Evropského parlamentu č. 10.3, který hovoří o zákazu bannerů a propagačních transparentů, se přesně vztahuje na takovéto dvě kartičky na stole obou českých europoslanců.

Je mi jasné, že drtivá většina laické veřejnosti o vyvěšování vlajek netuší prakticky nic a vlajkou je pro ně všechno, co odpovídá státní vlajce a její podobě. Nicméně, to je právě ten všeobecný omyl a rozdíl mezi vlajkou a propagačním bannerem, který propaguje nějakou zemi. Když např. výrobce umístí na balíček špaget italskou vlajku, tak to také není vlajka ve smyslu reprezentačního symbolu, ale jde o reklamní symbol původu produktu. Opřené kartičky na stole poslanců v plenárním sále ve Štrasburku tak mají z tohoto pohledu stejný reklamní a nikoliv reprezentační charakter.

Ve Štrasburku to jde, v Bruselu ne. Rozdílná konstrukce poslaneckých lavic je problém pro partyzánské vystavování vlaječek

Jinými slovy, vlajky států to mohou být jen tehdy, pokud budou mít předpisové upínací a úchytné zařízení, kterým je stojan s podstavcem. Podstavec má tyčku, na které je vlajka umístěna buď podélně, anebo svisle jako vyvěšený prapor. Vlajka může být textilní, papírová, plastová, to nehraje roli. Důležité je, že aby to byla vlajka jako symbol státu a ne reklamní banner, musí být vlajka uchycena na předpisovém zařízení, tedy stojánek, případně žerď. A tím se dostáváme k tomu, proč ve Štrasburku v plenárním sále to jde, ale v Bruselu to nejde. Konstrukce plenárního sálu v Bruselu je totiž jiná.

Poslanci mají na čelních stranách lavic vysoký rantl, přes který není vidět ze směru z řečniště. Horní hrana tohoto vyvýšeného rantlu je navíc zkosená, takže postavit na něj se nic nedá, takže jedinou možností je stojánek s vysokou žerdí, aby vlaječka byla vidět přímo ze stolu před rantlem. Jinými slovy, jsme zase zpátky u toho samého problému. Poslanci v EU parlamentu se musí pustit do skutečné velké mediální akce a musí si vymoci, aby zákaz na vlajky na stojáncích byl zrušen, je to priorita, a pokud nebude toto povoleno, nechť poslanci vyhlásí poslaneckou stávku a jdou demonstrovat před parlament.

Babišova europoslankyně Dita Charanzová se s tím nemaže a odpojuje zvuk z mikrofonů, když se začne mluvit o vlajkách

Dita Charanzová byla v květnu 2019 jedničkou na kandidátce Hnutí ANO do eurovoleb. Andrej Babiš bude nyní po tomto uniklém videu ve velmi složité politické situaci, protože se ukazuje, že Babišova jednička z kandidátky se s tím vůbec nepáře a zakazuje veškerou diskusí na téma zákazu vlajek v Evropském parlamentu. Někdo by si mohl myslet, že tento zákaz tzv. reklamních bannerů vychází pouze z hlavy šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho, ale jak uniklé video dokazuje, za tímto nápadem stojí i další čelní představitelé parlamentu a rovněž i předsedající na plenárních schůzích, které řídí vybraní zástupci z poslaneckých frakcí v EU parlamentu. Dita Charanzová má v Evropě zajímavou kariéru.

01/2012 – 06/2014 : manažerka televizního studia během zasedání Rady Evropy
03/2012 – 06/2014 : konzultační a poradenská činnost (samostatná výdělečná činnost)
07/2014 – dosud : poslankyně Evropského parlamentu za Hnutí ANO

Charanzové manžel Tomáš Boček byl do 1. 4. 2019 velvyslanec ČR při Radě Evropy a zvláštní zmocněnec Rady Evropy pro migraci a uprchlíky. Od 2019 je viceguvernérem Rozvojové banky Rady Evropy pro cílové země. Přestože Rada Evropy není součástí struktur Evropské unie a jde o samostatnou organizaci zdánlivě nezávislou na EU, tak i přesto agenda Rady Evropy se de facto dokonale překrývá s agendou současné Evropské unie. A všimněte si, k čemu došlo v Evropské unii před pár dny. Evropská komise totiž oznámila, že po prozkoumání a prověření schválila Babišově Agrofertu proplacení všech evropských dotací, o které se Agrofert uchází [1], pouze s výjimkou jedné malé dotace na 1,6 milionu korun, kde prý vznikly jisté pochybnosti, což se bude prověřovat v dalším zkoumání. Jinými slovy, Evropská komise ani náhodou a ani náznakem nehodlá odstavovat Agrofert do evropských dotací, jak zaznívala silácká slova před několika měsíci. Kdepak, nic takového.

Evropská komise schválila Agrofertu všechny pozastavené eurodotace, s výjimkou jedné jediné v zanedbatelném objemu

Nikdo se potom asi nemůže divit, že jednička z Babišovy kandidátky do Evropských voleb drží v roli předsedající v evropském plénu jednu linii s šéfem EU parlamentu na zákaz nejen vlajek, ale i na zákaz na jakékoliv diskuse v této věci. Zlí jazykové by teď řekli, že ruka ruku myje, a že do ruky, která tě krmí, se nekousá. Těžko si představit, že by jednička z Babišovy kandidátky do EU podporovala vlaječky na stolech ve chvíli, kdy Evropská komise po chvilce napětí a napínání odklepla Agrofertu všechny předmětné eurodotace, tedy až na tu jednu výjimku za necelé dva míče v českých.

To stejně podle mého názoru je pouze taktika, aby se neřeklo, že Evropská komise při zkoumání nic nenašla, někdo by to totiž mohl označit za neschopnost, a toho se v Bruselu bojí, takže oficiálně jedna dotace za směšných 1,6 milionu zatím jako se stále prověřuje. Můžete se na to dívat, jak chcete, ale fakta jsou prostě daná. David Sassoli před dvěma týdny zakázal vystavování národních vlajek v lavicích poslanců, Dita Charanzová jako jednička z kandidátky Hnutí ANO zakazuje na toto téma diskuse a vypíná poslancům mikrofony, a Evropská komise před pár dny uvolnila a nařídila k proplacení prakticky všechny dotace pro Agrofert. Můžete být naivní, ale neměli byste být blbí. Nelze totiž čerpat dotace od EU na jedné straně, a jít proti EU na straně druhé tím, že budete bojovat za navrácení národních vlajek.

Co se stanem když vedení EU parlamentu neuhne a vlajky opravdu znovu nepovolí? Složí vlastenečtí europoslanci své mandáty?

A víte, co je největší tragédie? Když dva poslanci SPD se z vlastní iniciativy rozhodnou ty vlaječky nějak improvizovaně vrátit, ale nakonec se ukáže, že způsob, jaký zvolili, odpovídá přesně těm zakázaným bannerům v předpisu EU parlamentu o pravidlech a pořádku při zasedání plenárních fór v EU parlamentu. Poslanci SPD to samozřejmě myslí dobře a zasluhují uznání a poděkování, že ty vlaječky si tam dali, ale způsob provedení je nešťastný. Je potřeba ty vlaječky totiž umístit na stojánky, aby to byly opravdu vlajky a ne reklamní nálepky nebo obrázky s podobou české vlajky opřené o okraj stolu.

Partyzánské vystavování vlajek přitom nic neřeší, protože je potřeba se zasadit o oficiální zrušení onoho skandálního zákazu z dílny Davida Sassoliho. A pokud EU nebude chtít vyhovět, a ani demonstrace a protesty nepomohou, potom by měli europoslanci zvážit ještě jeden krok, demonstrativní rezignaci a vzdání se mandátu, neboť poslanec už dál necítí, že by Evropská unie byla demokratickou institucí, která zastupuje 27 národů v Evropě ve chvíli, kdy tato instituce poslancům z těchto zemí zakazuje už i jejich národní vlajky. Je třeba ukázat, že národ je srdci vlastenců blíže než evropský poslanecký mandát. Uvidíme a počkáme si, jestli k nějakému takovému kroku v EU parlamentu od nějakého vlasteneckého europoslance opravdu dojde poté, co budou vyčerpány všechny možnosti, jak zákaz vlajek v EU parlamentu zrušit. Situaci budeme sledovat.

-VK-

Šéfredaktor AE News