Ministr vnitra Vít Rakušan splnil svůj slib a opravdu vyrazil na turné po republice a první cesta ho zavedla do Karviné na Ostravsku. V tomto regionu Hnutí STAN má přitom naprosto marginální voličskou podporu, necelá 2% voličů v posledních volbách a jak jsem zaregistroval, mnoho českých novinářů a analytiků kroutí hlavou nad tím, co takovou akcí Vít Rakušan sleduje. Celé setkání můžete zhlédnout na YouTube [1].

Ve skutečnosti nemůže být tahle výjezdní estráda nikým míněna vážně. Rakušan nemůže být tak naivní, aby si myslel, že v prostoru, kde STAN nikdo nevolí, bude někdo ochoten vést s Rakušanem dialog. Podle mého názoru se jedná o něco, čemu s v americkém politickém marketingu říká “political stunt” ve smyslu šíleného politického cirkusu, jehož cílem není ve skutečnosti politika a diskuse s občany, ale obyčejné přitažení pozornosti médií ke křiku, skandálu a k cirkusu pro zvýšení politické imprese.

Hnutí STAN prostě propadá a tahle akce má přitáhnout pozornost českých médií a novin, rozvířit hladinu stojatých vod českého informačního prostoru po Novém roce a zahájit proces odchodu Hnutí STAN z vládní koalice, což se očekává již tento rok v souvislosti s děsivým propadem preferencí celého pětikoaličního slepence. Stánkaři se těmito šílenými akcemi a provokacemi chtějí zviditelnit a hlavně vyhranit vůči ostatním stranám Pětikoalice. Vít Rakušan se proto rozhodl, že bude dělat diskuse s “dezoláty” a oni na něj, podle kalkulu a očekávání, budou křičet a nadávat na něj. Je třeba si uvědomit, že jde o klasický politický marketing, který není namířený na nové voliče, to by mohlo napadnout jen debila.

Politický cirkus Víta Rakušana v Karviné a poddolovaný a současné vytunelovaný region

Tyto akce jsou namířeny na konsolidaci vlastních neoliberálních voličů, kteří začali STAN opouštět a Vít Rakušan potřebuje odliv těchto lidí zastavit. A to je možné v podstatě v této chvíli jen jedním způsobem, a to je politický cirkus zinscenovaný v prostoru a na jevišti, kde je obrovská koncentrace nepřátel Hnutí STAN a tzv. anti-liberálů. A to je přesně Karviná.

Když ve zlatých 90. létech minulého století kapela Yo Yo Band složila skladbu “Karviná” [2] a uvedla ji do médií, byl z toho obrovský hit popisující těžký osud tohoto, nejprve poddolovaného a nakonec definitivně vytunelovaného regionu. Polistopadová transformace ekonomiky a průmyslu dolehla na Karvinsko jako černá deka a ten kraj se dodnes z toho nevzpamatoval. Komunisté tomu regionu dali práci, průmysl a do roku 1989 se tam dolovalo a hloubily štoly, aby bylo uhlí, práce a peníze pro lidi. Po roce 1989 se místo dolování začalo pro změnu tunelovat.

To se obešlo už bez horníků, tunelovalo se totiž v kvádrech, v luxusních autech, vyváděly se majetky, horníkům se kradly kvartýry po privatizaci OKD dolů. Hlavní tunelář té doby dnes žije v luxusní vile za několik desítek milionů švýcarských franků na břehu Ženevského jezera. A do Karviné dnes přijede lídr strany, která má v regionu jednu z nejmenších podpor. Co se od toho očekává?

Prostě cirkus, estráda a spousta křiku. Vít Rakušan se chce před vlastními voliči a liberály ukázat jako neohrožený bojovník proti tzv. dezolátům a ruským švábům v ČR. Je to laciná agitka. Otázkou je, jestli to na odcházející voliče STAN zabere. Ti totiž odchází ne kvůli tomu, že by vláda málo bojovala proti tzv. ruské hrozbě, ale kvůli tomu, že Fialova pětidemolice zvedla daně a zrušila slevy na daních.

Voliči STANu jsou na odchodu a Rakušan se je snaží přesvědčit k setrvání cirkusovým úderem proti “dezolátům”

To je totiž krok proti voličům na obcích a městech, ze kterých STAN vychází. Fialovy kroky proti živnostníkům, podnikatelům a domácnostem jsou totiž kroky proti voličům hnutí STAN. A ti voliči to dávají Vítkovi pěkně sežrat, opravdu fest. A proto Vít Rakušan natočil to video z fotbalové šatny [3], že takhle to dál už nejde, že STAN hraje při zdi, že přistupuje na kompromisy, aby zůstal ve hře.

To video z šatny je zásadní, protože je v něm řečeno, i když kryptograficky, úplně všechno. Hnutí STAN je na odchodu z Fialovy vlády, to je už naprosto zjevné. STAN se začíná vymezovat proti vládě a snaží se konsolidovat svoje voliče tou nejlacinější formou, tedy mediálním cirkusem v sále kulturního domu v Karviné, který byl naplněn nevoliči Hnutí STAN až k prasknutí.

Z celé akce jsem vybral krátký úsek, kde jeden z účastníků upozorňuje Rakušana na omyl, že Československo v roce 1968 neobsadili Rusové, ale Sovětský svaz, tedy tím pádem i Ukrajinci. To je přesně teze převzatá ode mne z Aeronetu a současný režim přepisuje historii, protože tehdejší invaze vojsk Varšavské smlouvy byla řízena ze Sovětského svazu z Nejvyššího Sovětu, kde seděli ve vedení Ukrajinci, a nejen tam. Na invazi se podílely tankové brigády kyjevského okruhu Sovětské armády, tedy Ukrajinci a dnes se invaze dává za vinu explicitně Rusům. Co oni s tím mají společného, když tehdy žádné samostatné Rusko neexistovalo?

Za rok 2023 pracovalo v ČR nějakých 113 000 uprchlých Ukrajinců a odvedli 12 až 15 miliard korun

Ovšem v tom vystoupení Rakušana zazněla velmi zarážející informace. Rakušan na margo ochrany Ukrajinců v ČR prohlásil, že příští rok (2025) přinesou do státního rozpočtu 50 miliard korun na odvodech. Tohle číslo nás v redakci šokovalo, protože se diametrálně rozchází s údaji samotného ministerstva vnitra.

Na serveru Nebát se a nenaletět, který provozuje Ministerstvo vnitra, je uveden článek [4] z dubna 2023, že Ukrajinci v ČR odvedli dosud do systému v ČR nějakých 8 miliard korun. V září minulého roku Deník N informaci upřesnil [5], že za celý rok 2023 odvedou Ukrajinci na odvodech odhadem 12 až 15 miliard korun, a že v ČR pracuje z řad uprchlíků 113 000 Ukrajinců. Pomoc Ukrajině přitom ČR podle Fialy stála dosud 38 miliard korun [6].

Mluvíme přitom o datech z konce minulého roku. Kde proboha vzal Vít Rakušan číslo 50 miliard korun, které by měli pracující Ukrajinci v ČR odvést příští rok? Na základě jaké algoritmiky je tato předpověď založena? To znamená, že ekonomický výkon ukrajinských uprchlíků v ČR bude za 2 roky odteď 3x nebo dokonce 4x vyšší, než byl za rok 2023? To jako fakt? To by potom Ukrajinci v ČR měli větší ekonomický výkon, než který měli Němci po II. sv. válce při obnově tehdejší NSR, jejíž ekonomika a odvody rostly meziročně o 55% a od té doby se to žádné jiné zemi na světě nepodařilo.

V roce 2025 prý Ukrajinci odvedou do rozpočtu 50 miliard korun, to je zhruba 4x více než dnes… kde vzal Rakušan takové hausnumero?

Kde proboha chodí Rakušan na taková hausnumera? Pro takové obrovské číslo nárůstu odvodů ze strany pracujících Ukrajinců je možné jen jediné vysvětlení – Obrovský příval nových ukrajinských migrantů v roce 2024! Rakušan se zřejmě prokecl a řekl, co neměl, protože je absolutně vyloučeno, aby současný a de facto stabilizovaný stav zhruba 113 000 pracujících Ukrajinců se tak dramaticky změnil, že za dva roky začnou ze svých odvodů odvádět 3x až 4x více peněz než za rok 2023.

A to mluvíme o odvodech, ne o příjmech těchto Ukrajinců. To by znamenalo, že za dva roky se platy a mzdy těchto Ukrajinců také musí zvednout 3x až 4x, což je absolutně vyloučeno. Ukrajinci sice mají nějaké děti v ČR, které dospějí a začnou pracovat za 2 roky, ale ne všechny, a nepovede to k tomu, že by už za dva roky pracující uprchlí Ukrajinci měli v ČR odvádět až 4-násobek toho, co odvádí dnes. Jediným možným vysvětlením, kde Rakušan vzal to šílené číslo 50 miliard na odvodech, je očekávání obrovské migrační vlny z Ukrajiny tento rok do ČR. Pokud opravdu vláda očekává takové vysoké odvody od Ukrajinců za rok 2025, potom je jasné, že nás čeká tento rok opravdu velký nárůst ukrajinských gastarbeiterů z Ukrajiny.

-VK-

Šéfredaktor AE News

S námi čtete, s námi objevujete

Vážení čtenáři Aeronetu, pokud se vám líbí naše investigativní žurnalistika a komplexní analýzy, které pro Vás už 10. rokem děláme, pokud se vám líbí naše články, videa, překlady videí a pravidelné páteční pořady na SVCS, a chcete-li, abychom vám i nadále mohli přinášet nové informace a politické analýzy a komentáře, přispějte prosím jakoukoliv sumou v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce zde, ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností.

Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, malý i velký. Zatím jsme vysbírali jen cca. 28% z cílové sumy a do konce měsíce zbývá 7 dní. Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, kryptoměnami Bitcoin, Bitcoin Cash, Ethereum a Monero, a poštovní složenkou na účet. Naše práce může pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme!

Redakce Aeronetu získala velmi zajímavé materiály, které se týkají kauzy privatizace OKD. Okruh vyšetřovatelů, kteří usilovně pracují na rozkrytí korupce a organizovaného zločinu v souvislosti s privatizací státního podílu v těžební společnosti OKD, nám předali informace a dokumenty, které jednoznačně a bez veškeré pochybnosti dokazují, že politické špičky vlád ČSSD v letech 2003 až 2004 připravily český stát o více jak 13 miliard korun, když nachystaly a posléze realizovaly prodej necelého polovičního státního podílu ve firmě OKD společnosti Karbon Invest. Dokumentace, kterou v tomto článku uvidíte, pochází z vyšetřovacího spisu, který je hlavním důkazem toho, že tehdejší politické špičky vlády úmyslně poškodily český stát o miliardy korun.

Dne 25. července 2003 česká vláda obdržela oficiální výroční závěrku OKD za rok 2002 na základě hodnocení společnosti Ernst & Young. Ta odhadla majetek OKD v hodnotě 47,832 miliard korun. Ovšem při cenách nemovitostí z 50 až 80. let minulého století. Tedy ve skutečnosti ještě daleko vyšší. Ve druhé zprávě ze dne 11. srpna 2004, tedy měsíc před privatizací 15. září 2004, byla na str. 21 vyčíslená hodnota majetku OKD po odečtu dluhů na 38,41 miliard.

Jedou v tom úplně všichni!

Od tohoto dne dané informace věděli jak Zdeněk Bakala, Viktor Koláček a Petr Otava, tak i čeští politici Vladimír Špidla, Stanislav Gross, člen Bakalovy skupiny “Lípa” Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek a další zainteresované osoby. Přesto tehdejší vláda Stanislava Grosse měsíc po této zprávě prodala státní podíl OKD 45,88% za směšných 4,1 miliard korun, tedy za pouhých 20% její skutečné hodnoty. Abychom si v tom utvořili pořádek a postupovali systematicky, pojďme si narýsovat základní postup a chronologickou strukturu příběhu.

• 25. července 2003 – Špidlova vláda dostává konsolidovanou účetní závěrku OKD za r. 2002 na základě hodnocení poradenské agentury Ernst & Young o skutečné hodnotě OKD vyčíslené na 47,832 mld. Kč.
• 12 listopadu 2003 – stát zahajuje exkluzivní jednání s firmou Karbon Invest.
• 26. února 2004 – Fond národního majetku obdržel ocenění státního podílu 45,88% od VOX CONSULT na 2,08 mld. Kč.
• 12. března 2004 – Komerční banka vypracovala tzv. „Náhled na možnou hodnotu minoritního podílu“. Ten vypočítal majetkovou účast státu dokonce ještě nižší na 1,419 mld. Kč.
• 23. března 2004 – vláda souhlasila s návrhem Karbon Investem navýšenou cenou za minoritní podíl ve výši 2,25 mld. Kč (usnesení 264).
• 30. dubna 2004 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s tímto usnesením ale nesouhlasí a hovoří o ceně okolo 3,5 mld. Kč.
• 4. srpna 2004 začíná svůj mandát vláda Stanislava Grosse
• 11. srpna 2004 – Grossova vláda dostává výroční zprávu OKD za rok 2003 po odečtu dluhů za 38,41 mld. Kč (státní podíl 45,88% na 17,62 mld. Kč)
• 15. září 2004 – vláda usnesením 904 rozhodla o privatizaci majetkové účasti státu s kupní cenou za 45,88% akcií 4,1 mld. Kč společnosti Karbon Invest, a.s., IČO: 25691431 [1]
• 9. listopadu 2004 – společnost RPG Industries Public Limited se sídlem v Neocleous buiding v kyperském Limassolu koupila prostřednictvím společnosti Charles Capital, a.s. (vlastníkem byl Zdeněk Bakala) IČO: 25662341, dvoutřetinový podíl v Karbon Invest, a.s. To proběhlo pouhý týden po realizaci prodeje státu.
• 27. ledna 2005 – Penta Finance posílá Evropské komisi stížnost na prodej menšinového podílu, neboť cena byla prý nižší než tržní. Evropská komise neshledala důvod k tomu případem se zabývat a stížnost uzavřela. To se stát dozvěděl 25. srpna 2006. Předtím 16. srpna 2006 vláda demisí končí svůj mandát.

Jak to tak bývá, v naší české kotlině vykotlané demokracie, ubozí policisté a státní zástupci na privatizační podvod podílu OKD nemohou najít důkazy. Rozhodli jsme se, že jim v tomto úsilí rádi pomůžeme. Platy mají malé, půjčky a hypotéky ale velké. Uvidíme, jak velké bude i jejich srdce a odvaha použít nové důkazy pro další vyšetřování. Důkazy, kterými disponujeme, jsou auditorské zprávy dokládající, jak vysoko hodnotila cenu OKD a.s. [2], IČO: 26863154, mezinárodní poradenská společnost Ernst & Young.

Prestižní auditorská firma byla vykopnuta, protože ocenila OKD na moc velké peníze, které kupující nechtěl ani omylem zaplatit. A tak to hoši “vošéfovali”…

Jak jsme uvedli, tuto zprávu obdržela Špidlova vláda 25. července 2003, tedy rok před privatizací podílu OKD. Člen Bakalovy skupiny “Lípa” Bohuslav Sobotka se objevil na pražském protestu proti Marii Benešové. Zřejmě dostal také strach o nezávislost české justice. Musíme mu dát tentokrát za pravdu. V jeho případě česká justice totálně selhala. Pod tíhou důkazů už Bohuslav Sobotka nebude moci skučet před soudem, že nic nevěděl, protože tuto zprávu poradenské společnosti Ernst & Young čeští politici dostali celý rok před hlasováním o privatizaci podílu OKD. Celou dobu o ní věděli, ale prostě ji zatajili. Jejich zločin bude promlčený v roce 2024, tedy možná není ještě všechno ztraceno [2].

Ovšem tou nejlepší zprávou je, že pokud donutíme státní zástupce, aby tyto dokumenty zajistili a použili před soudem jako důkaz, tak podle privatizační smlouvy na OKD, se celý majetek OKD může vrátit do majetku státu, tedy i tzv. Bakalovy byty. Ani Zdeněk Bakala, Viktor Koláček, nebo Petr Otava se nebudou moci vymlouvat, že kupovali podíl OKD spolu s byty v dobré víře, protože všechny zainteresované osoby musely prokazatelně tyto dokumenty ze zákona znát dopředu, před uskutečněním prodeje, a vědět, že celá privatizace byl plánovaný kolosální podvod.

OKD byla “oceněna” stejnou metodou jako Škoda Transporation. Nepohodlní odborníci byli nahrazeni hochy, “se kterými se dá mluvit”…

Ernst & Young je mezinárodní poradenskou a auditorskou firmou. Je jednou z firem tzv. Velké čtyřky, což je označení, které se po celém světě používá pro čtyři největší poradenské firmy: Pricewaterhouse Coopers, KPMG, Deloitte a Ernst & Young. Tyto firmy mají dominantní postavení na světovém trhu auditorských a poradenských služeb a působí ve většině zemí světa. Všichni normální politici v západních demokratických zemích si od nich nechávají radit. Ernst & Young je rovněž aktivní v Číně i Rusku a jejích služeb používají i tamní firmy a vlády. Tedy Ernst & Young všude radí, má vysoký kredit, ovšem české ČSSD její kvalifikovaná poradenství příliš nevoněla.

A tak ji v roce 2003 vystrnadili z auditorství OKD a nahradili ji českou firmou. To je takový oblíbený “socanský” trik. Třeba při privatizaci plzeňské ŠKODA TRANSPORTATION a.s. zase vystrnadil Vladimír Špidla poradce JP Morgan a místo něj najal poradenství tří Slováků: Martin Kvietik, Peter Gabalec a Peter Ratkovský, a to pouhý měsíc před tím teprve přijeli do Prahy a založili si novou poradenskou firmu Ashby Commercial se sídlem na Britských Panenských ostrovech. To je prostě Česko! Úplně nejvíc! Tito Slováci vlastnili i firmu Slavia Capital a “poradili” Vladimíru Špidlovi. Švýcarští uhlobaroni a další mafiáni se napakovali [3]. To byla privatizace ŠKODA TRANSPORTATION a.s. Ale zpátky k privatizaci podílu OKD a poradenské společnosti Ernst & Young.

Prodali OKD za jednu pětinu odhadní ceny a věděli o skutečné hodnotě OKD více jak rok předem!

Podle dokumentu z 25. července 2003 podepsaného firmou Ernst & Young tato společnost oceňuje majetek OKD rok před privatizací na 47,832 miliardy. Státní podíl 45,88% pak na 21,9 miliardy. Šlo o konsolidovaný výrok o hodnotě společnosti za podstatnou část OKD. Několik nevýznamných podílů dceřiných firem Ernst & Young dokonce nezapočítal, neboť podle něj nebyly důležité. Ovšem pro plánovaný privatizační podvod bylo toto ohodnocení velkou překážkou, protože bylo příliš vysoké. Proto se musel prestižní Ernst & Young z vládních služeb pakovat a místo ní nastoupili domácí rádci jako např. znalec Rudolf Doucha.

Ti podíl OKD mnohonásobně podhodnotili, a teď to bylo ono. Vláda Stanislava Grosse prodala státní podíl OKD dne 15. září 2004 za ušmudlaných 4,1 miliardy! Občane, žer! Tatáž Ernst & Young provedla o rok později v roce 2005 další odhad ceny OKD, tentokrát až za 52 mld. Kč, tedy za šestinásobek akcií, než za které podíl OKD stát rok předtím prodal [4]. Jak jsme uvedli, státní podíl prodaný Bohuslavem Sobotkou tvořil 45,88%, čili rok po privatizaci už musel mít hodnotu 23,8 miliard korun. Pro přehlednost rekapitulujeme daná čísla:

• A: 25. července 2003 (rok před privatizací) poradenská společnost Ernst & Young hodnotí majetek OKD za 47,832 mld. Kč.
• B: Státní podíl OKD tvořil 45,88%, tedy 21,9 miliard z celkového majetku 47,832 miliard.
• C: Ve druhé zprávě z 11. srpna 2004 (měsíc před privatizací) samotní manažeři OKD vyčíslují majetek OKD po odpočtu dluhů na str. 21 za 38,41 miliard.
• D: Státní podíl 45,88% tedy tvoří 17,62 miliard.
• E: 15. září 2004 Grossova vláda prodala usnesením 904 státní podíl OKD v odhadované hodnotě 17,62 miliardy za pouhých 4,1 miliard [5].
• F: Rok po privatizaci Ernst & Young znovu provedla hodnocení majetku OKD za 52 miliard.
• G: Tedy v roce 2003 (rok před privatizací) byl majetek OKD 47,832 miliard, v roce 2004 (měsíc před privatizací) pak 38,41 miliard, a v roce 2005 (rok po privatizaci) už najednou 52 miliard.
• H: Státní podíl 45,88% tvořil v roce 2003 (rok před privatizací) 21,9 miliard, v roce 2004 (měsíc před privatizací) klesl na 17,62 miliard, v roce 2005 (rok po privatizaci) najednou stoupl na 23,8 miliard.

Pojďme tento dokument Ernst & Young (ke stažení zde) ze dne 25. července 2003 podrobně rozebrat.

Důležité body jsme v dokumentu označili červeně:

Str. 2 – podpisy Ernst & Young
Str. 3 – hodnota OKD 47,832 miliard
Str. 18 – nemovitosti jsou počítané v pořizovacích cenách, tedy komunistických cenách
str. 24 – pozemky mají hodnotu 35 miliard
str. 26 – společnost OKD nemá dluhy, tedy má pouze maličké úvěry
str. 32 – společnost má směnky na banky za 4,7 miliardy
str. 48 – společnost má na konci roku 2002 7 miliard v hotovosti, směnkách nebo derivátech

Zločinné spiknutí a organizované schéma vyvedení státních aktiv OKD do soukromých rukou za úmyslně podhodnocenou sumu

Podívejme se na druhý dokument, tentokrát výroční zprávu za rok 2003, ke stažení zde. Tuto zprávu měla česká vláda k dispozici od 11. srpna 2004 s číslem oprávnění auditora 1163, tedy měsíc před privatizací uskutečněné 15. září 2004. Tato výroční zpráva totiž m.j. popisuje i hodnotu nemovitého majetku OKD. Zahrnoval byty, rekreační zařízení, ornou půdu, lesy, louky, jednoduše vše, co se z hodnoty OKD při privatizaci jaksi vypařilo. Uveďme, co všechno tvořilo majetek OKD měsíc před jeho prodejem.

Str. 42:

Výnosy z bytového hospodářství OKD za rok 2003 činí 1 434 075 000 Kč. Jen tuto část zaplatili OKD nájemníci jejich bytů v roce 2003! Celková hodnota nemovitostí OKD je 35 063 209 000 Kč.

Str.16:

• Orná půda a zahrady celkem 18 699 419 m2
• louky a pastviny celkem 2 536 559 m2
• hospodářské lesy celkem 746 691 m2
• chovné rybníky 241 692 m2
• zastavěné plochy 3 820 522 m2
• stavební pozemky 82 000 m2
• ostatní pozemky 29 174 000 m2
• celkem pozemky 55 301 795 m2
• celkem v pořizovací hodnotě 3 121 195 000 Kč (Podle zprávy je hodnota těchto pozemků společností Ernst & Young vyjádřená v době jejího pořízení, třeba v 50 letech za zlomkové komunistické ceny.)
• Objekty k bydlení 5 903 o zastavěné ploše 1 080 010 m2 (Zde musíme vysvětlit, že se jedná o počet objektů, nikoli bytů, ale domů zkolaudovaných k bydlení. Jedná se tedy o počet přidělených čísel popisných. Zastavěná plocha nepředstavuje obytnou plochu, nýbrž pouze zastavěnou plochu těmito domy.)
• Rekreační objekty 2 o zastavěné ploše 99 m2
• Rekreační objekty pronajaté 87 o zastavěné ploše 83 000 m2
• Objekty k podnikání 2343 o ploše 1 645 050 m2
• Celková hodnota nemovitostí 14 926 239 000 Kč (Hodnota těchto všech staveb je opět vyjádřená v pořizovacích komunistických cenách.)
• A k tomu všemu Důlní díla 9 818 918 000 Kč
• Souhrn nemovitého majetku v pořizovacích cenách tvořil celkem 24 045 690 000 Kč.

Na str. 19 se v kolonce “celkem” vpravo dole uvádí, že hodnota finančního majetku OKD (pouze finance bez majetku) činí 13 893 639 000 Kč. Tedy 13,8 miliard korun pouze akcií, bankovních účtů, pohledávek atp. Na str. 20 je stanovená hodnota důlních děl a nemovitostí na 24,471 miliard, tzn. byty 14,426 miliard a důlní díla za 10 miliard. Dále 3,1 miliard za pozemky orné půdy. Z těchto čísel vypočteme jednoduše souhrnnou hodnotu nemovitého a finančního majetku OKD měsíc před privatizací. 13,8 (finanční majetek) + 24,4 miliard (důlní díla a byty) + 3,1 miliard (pozemky orné půdy) = 41,3 miliard celkového majetku OKD.

Bohuslav Sobotka i Miroslav Kalousek věděli, jaká je skutečná cena OKD

Na str. 21 se uvádí, že má OKD dluhy ve výši 4 miliard. Na této str. 21 se pod podtrženým nadpisem “stav majetku” dále popisuje, že stav majetku s odpočtem dluhů ve výši 38,410 miliard korun. Černé na bílém se tu uvádí majetek OKD 38,410 miliard, ze kterého exministr financí Bohuslav Sobotka a expředseda rozpočtového výboru Miroslav Kalousek prodávali měsíc poté podíl 45,88% za směšných 4,1 miliardy, přičemž reálná hodnota byla 17,62 miliard! Tedy opět drobná rekapitulace, abychom se v tom neztratili. Občane, žer!

A: Ve zprávě Ernst & Young z 25. července 2003 (rok před privatizací) uvádí hodnotu OKD na 47,88 miliard (tedy státní podíl 45,88% tvořil 21,9 miliard). Tento odhad zpracovala jedna ze čtyř nejlepších auditorských společností na světě. K tomu ještě doplnila, že popisuje pouze v pořizovacích cenách tedy komunistických.

B: Ve druhé zprávě z 11. srpna 2004 (měsíc před privatizací) je celková hodnota OKD vyčíslená na 38,41 miliard (tedy státní podíl 45,88% na 17,62 miliard). Samotní manažeři OKD Viktor Koláček a Petr Otava na skutečnou hodnotu OKD upozorňovali v této zprávě vládu. Tím dokazovali, jak zatraceně dobře věděli, že se plánovala levárna, a jistili se, aby je později nezavřeli. Viktor Koláček i Petr Otava vládu veřejně upozornili na skutečnou hodnotu OKD 38,41 miliard, čímž se vyvázali z odpovědnosti za podhodnocení ceny českou vládou, jmenovitě exministrem financí, členem Bakalovy skupiny “Lípa” Bohuslavem Sobotkou a expředsedou rozpočtového výboru Miroslavem Kalouskem.

Viktor Koláček a Petr Otava v roli nastrčených prostředníků, aby skutečný kupec nemusel dodržet slib ohledně prodeje hornických bytů

Podívejme se na tuto zprávu zblízka. OKD mělo 5 903 bytových domů pro horníky a v nich mělo 43 083 bytů. Jeden byt se v Ostravě prodával průměrně za 500 000 korun v roce 2003 [6]. My budeme počítat pouze 400 000 tržní cenu. Vyjde nám výsledek 17,6 miliard korun, tedy daleko více než tvoří souhrn všech administrativních, bytových, podnikatelských, obchodních a rekreačních jednotek.

Takovou nehoráznost a informace o skutečné hodnotě OKD měla česká vláda k dispozici dva měsíce před privatizací OKD, a naprosto ji ignorovala a utajila! Zprávu znali také privatizátoři Viktor Koláček, Petr Otava i Zdeněk Bakala. Žádný státní zástupce není přitom schopen jako tyto dokumenty najít a všem je u soudu omlátit o hlavu. Některé dokumenty jsou dokonce podepsané samotnými privatizátory OKD! Občane, žer! Všichni věděli, co privatizovali, a že se jednalo o podvod! Dokumenty jsou s podpisy, razítky a datumy, od kdy je měla česká vláda k dispozici.

Jenom miliardu by česká vláda získala na zadržených dividendách! OKD byla prosperující společností, která vydělávala na jedné akcii 38,43 korun v roce 2003 a výhled byl pozitivní. Vláda prodala jednu akcii za necelých 368 korun, tedy za hodnotu 10 let výnosu z akcie. To nepočítáme její hodnotu a nevyplacené dividendy! Čeští politici všechno věděli. Věděli, že znalecký posudek byl fake. Jeho zpracovatelé měli k dispozici veškeré dokumenty. Pokud tvrdí, že je neměli, jednoduše lžou.

Dokumenty totiž mají ISO a certifikáty té nejlepší světové kvality. Jsou obsažené ve výroční zprávě zveřejněné 11. srpna 2004, konkrétně na str. 23, tedy měsíc před privatizací. V textu od str. 20 se uvádí, že OKD je velmi úspěšná společnost. Přesto Grossova vláda prodala velmi úspěšnou společnost za pouhou jednu pětinu její hodnoty! Abychom pochopili nesmyslnost prodeje akcií OKD za jejich desetiletý dividendový výnos, použijeme údaje společnosti Apple z roku 2019.

Výpočet prodejní ceny OKD by v Číně přivedl vládu za takový prodej státních aktiv před popravčí četu

Apple v květnu 2019 oznámil, že bude díky pozitivnímu výsledku hospodaření vyplácet dividendu ve výši 73 centů. Apple vyplácí dividendy čtvrtletně, tedy roční dividenda by měla mít čtyř násobnou hodnotu. Tedy pokud by Bohuslav Sobotka privatizoval Apple podle své geniální logiky prodat akcie za desetinásobek roční dividendy, prodal by jednu akcii Apple za 29,2 dolarů. Hodnota jedné akcie Apple na americké burze je přitom letos v rozmezí 160-185 dolarů. Idiotství logiky Špidly, Grosse, Sobotky, Kalouska a dalších banditů je tedy naprosto zřejmé! Zároveň jistě chápete, že s těmito ekonomickými guru ve vládě nemůžeme západ nikdy dohnat! Tento údaj jsme naschvál převzali z Bakalo-novin [7].

Jak jsme uvedli v úvodní časové ose, dne 9. listopadu 2004 společnost RPG Industries se sídlem v Neocleous buiding v kyperském Limassolu koupila prostřednictvím společnosti Charles Capital, a.s. (vlastníkem byl Zdeněk Bakala) dvoutřetinový podíl v Karbon Invest, a.s. To se odehrálo pouhý týden po realizaci prodeje státu. Policie je přesvědčená, že Viktor Koláček s Petrem Otavou figurovali v pozici bílých koňů, kteří zastupovali Zdeňka Bakalu v roli prostředníků z toho důvodu, aby Bakala nemusel dodržet sliby dané státu ze strany Koláčka a Otavy, které byly učiněny před nákupem státního podílu 45,88%. To se nakonec potvrdilo, když Zdeněk Bakala neprodal havířské byty nájemníkům, jak původně stát požadoval po Koláčkově a Otavově Karbon Investu, ale namísto toho byly nemovitosti převedeny na společnost RPG Byty, Bakalovu dceřinou společnost RPG Industries v kyperském Limassolu.

Stát tak přišel minimálně o 13,5 miliard (17,62 – 4,1) kvůli podhodnocené ceně a navíc havíři na Ostravsku byli připraveni o nákup bytů do soukromého vlastnictví. V privatizační smlouvě se Bakala zavázal, že v případě prodeje bytů je přednostně nabídne nájemníkům za netržních podmínek. Společnost RPG Byty, nyní tedy Residomo, ale byty neprodávala, zato v roce 2015 změnila majitele celá firma. Změnu vlastníka firmy RPG Byty pak v roce 2015 schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Šlo evidentně o dokončení podvodné privatizace OKD a hornických bytů. RPG byty jen za rok 2015 vynesly 461 milionů korun, ze kterých si Zdeněk Bakala a jeho společník Petr Kadas nechali vyplatit 261 milionů korun na dividendách.

Vyvádění peněz z OKD a europoslanci v Bakalových firmách

Zdeněk Bakala vyplácel dividendy a vyváděl peníze z OKD přes společnost NWR, kterou ovládal, a to i v době, kdy společnost byla v útlumu. Zatímco polské doly profitovaly a byly na vrcholu produkce, na Ostravsku bylo do omrzení lidem vtloukáno do hlav, že uhlí bylo v útlumu a muselo se propouštět. V roce 2018 skončilo další soudní stání v kauze OKD. Zdeněk Bakala se k soudu opět nedostavil.

Ve statutárních orgánech OKD a.s. najdeme mezi lety 2005-2009 současného europoslance Evžena Tošenovského (ODS). Náklonnost Zdeňka Bakaly k ODS je dlouholetá, protože v roce 2010 přispěl ODS na volební kampaň částkou 15 milionů korun stejně, jako přispěl TOP 09, které věnoval 7,5 mil. korun. Evžen Tošenovský ale nebyl jediným, který jako europoslanec figuroval v podvodně prodané OKD.

V prosinci 2004, tedy v době vyjednávání našich přístupových dohod s EU, Pavel Telička spoluzaložil lobbistickou společnost BXL Consulting v Bruselu, které byl spolumajitelem a ředitelem. Od 11. září 2007 se Pavel Telička stal také členem představenstva Bakalovy těžařské společnosti New World Resources (NWR) se sídlem v Londýně, pod kterou spadalo i OKD. Dokonce Zdeněk Bakala si tehdy pochvaloval, jak ho těšilo, že do představenstva New World Resources přicházely tak výrazné osobnosti [8]. Hezké chucpe, že?

Od prosince 2008 do prosince 2011 byl Pavel Telička navíc členem dozorčí rady společnosti RPG Byty. To nevymyslíš! Jak jsme uvedli, v Poslanecké sněmovně je k této kauze také zřízená speciální vyšetřovací komise, která si Zdeňka Bakalu, Bohuslava Sobotku a Pavla Teličku dokonce předvolala k výslechu. Ten u Pavla Teličky proběhl 11. října 2018. Jeho otec František Telička byl mimochodem spolupracovníkem StB s krycím jménem Terno (č. svazku 19733 a 125106), působil na kubánském oddělení velvyslanectví ČSSR ve Washingtonu. Synové sice za otce nemohou, ale znáte to s tím jablkem a padáním od stromu.

Dnes Zdeněk Bakala vlastní mnoho nemovitostí. Jeho soukromý letoun vyrobený v roce 2007 a o dva roky později uvedený do provozu stojí 40 milionů dolarů (cca 800 milionů korun). Parkuje v hangáru v Ženevě, a když je stroj volný, společnost, která jej spravuje, ho nabízí k pronájmu. A to buď pro 12 pasažérů v sedě, nebo v noční variantě se dvěma ložnicemi a sedmi lůžky.

Ve Švýcarsku, na břehu jezera, s tryskáčem v hangáru, na odpočinku po zasloužené práci v zemi Česko, které už bylo oškubáno o fšecko…

Ve švýcarském městečku na břehu Ženevského jezera stojí vila o třech nadzemních podlažích. Výpis z katastru roku 2014 uvádí odhad hodnoty nemovitosti v přepočtu 63 milionů korun. Skutečná tržní cena může být podle místních realitních makléřů klidně desetinásobná. Do Švýcarska se Bakalovi oficiálně odstěhovali v roce 2011, a tomu, že žijí právě v této vile, nasvědčují obchodní dokumenty, v nichž Zdeněk Bakala uvádí toto bydliště.

Dále uveďme třeba šumavskou Modravu, okr. Klatovy, která má šedesát stálých obyvatel. Říká se, že aby na daních odvedli to, co jeden z nich miliardář Zdeněk Bakala, musel by každý zaplatit asi devět milionů korun. Zdeněk Bakala získal pozemek na Modravě č. p. 14 podivně. Nejprve připadl Pozemkovému fondu a pak Modravě, která ho Zdeňku Bakalovi prodala, i přes počáteční pochybnosti starosty. Ten se podle své sekretářky zařekl, že s novináři už nepromluví. Nicméně z předchozích vyjádření starosty vyplývá, že na Zdeňka Bakalu zpočátku vlídně nepohlížel. Peníze to zlomily.

Zdeněk Bakala odstranil původní stavbu určenou pro pohraničníky, a jak už bývá zvykem, obecní pokladnu zaplavil penězi. Bakala vlastní také palác na pražském Loretánském náměstí, což je lukrativní adresa na Hradčanech. Po letech tahanic, odvolání a námitek dostal miliardář Zdeněk Bakala stavební povolení, aby mohl začít opravovat palác na pražském Loretánském náměstí, jde momentálně asi o největší stavební projekt na Hradčanech. Dále společnost Zdeňka Bakaly Luxury Brand Management, IČO: 25700065, která obchoduje s luxusní módou, procházela rozsáhlými změnami a zbavila se některých luxusních značek.

Nasypáno dostali všichni, kteří se podíleli na zmanipulovaném prodeji OKD?

Dříve měla 28 butiků, teď jí zbylo jen 16 prodejen. Podle zdrojů z trhu by se Bakala LBM rád zbavil, ale nemá kupce. Firma LBM Bakalovi od začátku existence prodělala 700 milionů korun a od vzniku nezažila zisk. Na firmu od začátku dohlíží Bakalova manželka Michaela Bakala (za svobodna Maláčová). Do srpna 2005 v LBM působil známý pražský lobbista Ivo Rittig. Opět se potvrzuje, že jde o celou organizovanou skupinu navzájem provázané mafie, na což jsme poukazovali v investigaci kolem financování části prezidentské kampaně Jiřího Drahoše zde. Hydra má mnoho hlava a mnoho chapadel.

Pro pořádek jmenujme výčet médií. V roce 2006 získal Bakala podíl v časopise Respekt. V srpnu 2008 koupil většinový podíl firmy Economia, která vydává deník Hospodářské noviny a několik desítek odborných časopisů. V roce 2013 koupil společnost Centrum Holdings provozující mj. freemailové služby. Economia a Centrum společně utvořily firmu s více než sedmi sty zaměstnanci a ročním obratem přes jednu miliardu korun.

Podívejme se teď, kteří politici na podvodném prodeji podílu OKD nesli odpovědnost, byli součástí tehdejší vlády [9]:

• JUDr. Stanislav Gross (ČSSD) – na pravdě Boží
• Pavel Dostál – na pravdě Boží
• Mgr. Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdejší ministr financí a člen Bakalovy skupiny Lípa
• Ing. Zdeněk Škromach (ČSSD) je teď poradcem ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové za 350 Kč na hodinu [10].
• Ing. Milan Urban (ČSSD) – teď radí Janu Hamáčkovi za 250 Kč na hodinu
• Mgr. František Bublan (ČSSD)
• Ing. Jiří Paroubek (ČSSD, LEV)
• JUDr. Petra Buzková (ČSSD)
• MUDr. Milada Emmerová (ČSSD)
• Ing. Jaroslav Palas (ČSSD) – má vyděláno
• Ing. Martin Jahn – jaká náhoda, zmizel do Číny
• JUDr. Pavel Němec (US DEU)
• JUDr. Karel Kühnl (US DEU)
• Ing. Milan Šimonovský (KDU-ČSL)
• JUDr. Cyril Svoboda (KDU-ČSL)
• JUDr. Jaroslav Bureš – je předsedou Vrchního soudu v Praze. Hezké chucpe.
• Vladimír Mlynář – radí Petru Kellnerovi
• RNDr. Libor Ambrozek – předseda Českého svazu ochránců přírody na dotacích [11]

V této partě nesmí chybět bývalý křesťanský bratr a znalec alkoholu Miroslav Kalousek, mezi poslanci řečený “tibetský nalejláma”, který byl tehdy předsedou rozpočtového výboru. Když se v poslanecké sněmovně hlasovalo o zřízení vyšetřovací komise o privatizaci OKD, jediným ze všech poslanců, který zvedl ruku proti zřízení této komise, byl právě spravedlivý a zodpovědný hospodář Miroslav Kalousek. No to jsou věci, Miroslav Kalousek nechtěl vyšetřovat čachry kolem privatizace OKD, věřili byste tomu?! [12]

Korupce politických špiček ČSSD a podnikatelská mafie, která již získala ukotvení a stabilitu zločinného syndikátu

Tito všichni práskaní politici tehdy seděli za naše peníze v parlamentu a ani nehlesli proti podvodnému prodeji podílu OKD. Zprávu Ernst & Young měli k dispozici. U koryta vysmátě chrochtají dále a hýkají, abychom je znovu zvolili. Neuvěřitelných 15 let po podvodném prodeji podílu OKD stále posedávají v poslanecké sněmovně. Ke konci článku uvádíme jeden kouzelný, veřejný odkaz na sbírku listin společnosti OKD, ze které jsme tyto dokumenty čerpali [13].

První konsolidovanou účetní závěrku vypracovanou na základě hodnocení Ernst & Young z 25. července 2003 (rok před privatizací) najdeme zde,  druhou zprávu z 11. srpna 2004 (měsíc před privatizací) pak zde. Je skutečně pitoreskní, že tyto zprávy jsou veřejně k dispozici komukoli z nás. Všichni si je můžeme stáhnout, není to vůbec nic tajného. Ale navzdory tomu banda politiků, soudců, státních zástupců a mafie nebyla schopná tyto zprávy zajistit, předložit k soudu, a otřískat je všem o hlavu. Tehdejšímu ministru financí, členu Bakalovy skupiny “Lípa” Bohuslavu Sobotkovi, někdejšímu předsedovi rozpočtového výboru Miroslavu Kalouskovi a mnoha dalším.

Všichni kryjí Zdeňka Bakalu, protože v tom jedou všichni společně a musí držet basu

Všichni měli tyto obě zprávy na očích. Kolik soudních šetření a vládních komisí zkoumající podvodnou privatizaci OKD proběhlo, ale žádný státní zástupce, vyšetřovatel ani politik necitoval zprávu auditorské společnosti Ernst & Young, přestože ji měli všichni k dispozici, dokonce volně stažitelnou ve sbírce listin na Internetu. Co všechno je v české vykotlané demokracii možné? Ohromná klika mafiánů! Tato klika ale nezahrnuje pouze manažery OKD vč. Zdeňka Bakaly, ale především exponované politiky, lobbistické skupiny, a zákulisní kmotry – úhrnem tedy mafii. Evžen Tošenovský, Pavel Telička, Zdeněk Bakala nebo Ivan Rittig ve strukturách společností Bakalova impéria. Občane, žer!

Ovšem v dnešním polistopadovém systému se mafiánské vedení přeformátovalo do ekonomické, hospodářské a politické moci, a tak skuteční bossové a kápové působí přímo ve vládních strukturách na nejvyšších pozicích. Pojem “mafie”, v původním slova smyslu, lze použít už jenom na její nejnižších výkonných patrech. Skutečné vedení současných mafií je rozeseto v nejvyšším politickém spektru, a tomu se již neříká mafie, ale je to již “syndikát”, tedy organizovaný zločin prorostlý do politických, bezpečnostních, ekonomických a soudních struktur. Proto již nelze mluvit jen o mafii, ale přímo o zločinném syndikátu.

V nejvyšším řídícím centru už nehledejme mafiány, ani ctihodné muže.. Dnes jsou to podnikatelé (oligarchie), politici, poslanci, bankéři a soudci. Všechno je součástí stále téhož procesu. Mafie představuje politické křídlo moci, které se větví do mezinárodních a celosvětových procesů. Veškeré mafie ukotvené v architektuře systémů se snaží různými metodami a sofistikou dostat k penězům pro posílení svého vlivu a moci. Jakéhosi vlastního paralelního řídícího systému s vlastními pravidly.

Kauza OKD stejně jako kauza fiktivních čínských investic v našich předchozích investigacích tvoří střípek celosvětové mafiánské moci, která si upevňuje své pozice nezničitelnosti. A proto ten výkřik “Občane, žer!” v parafrázi na mafiánské heslo nabývá děsivého rozměru v ČR, protože občan si to všechno pěkně vyžere, všechno a do posledního drobku, co mu nadrobí mafie a syndikát, který ovládá mocenské řízení v ČR po roce 1989.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Ze švýcarského bunkru Zdeňka Bakaly přichází hlasitý smích a jistě nejen on má důvod k velké radosti. Včera unikla na světlo informace v českém tisku, že bývalý likvidátor NWR chce zažalovat Českou republiku za poškození bývalých akcionářů společnosti, která vlastnila OKD [1]. Podle bývalého likvidátora NWR, Charlieho Lightfoota z americké firmy Jenner & Block [2], která ovšem působí z Londýna, ale jinak je registrována v americkém státě a daňovém ráji v Delaware, poškodil český stát v roce 2016 věřitele NWR tím, že de facto znárodnil OKD a vlastním restrukturalizačním nákladem převzal trvalou kontrolu nad těžařem, aniž by došlo k uspokojení pohledávek zahraničních investorů.

Ty se odhadují až za více jak 20 miliard korun. Insolvenční správce Lee Louda ale tehdy většinu těchto pohledávek popřel a neuznal, a to z toho důvodu, že se jednalo pouze o účetní investice, které se nikdy neobjevily v účetnictví OKD, ale pouze v účetnictví NWR jako majitele OKD. Jak se totiž ukazuje, tak v době, kdy Zdeněk Bakala vlastnil NWR jako majitel OKD, tak do NWR proudily půjčky a investice z ciziny, které ale nikdy nedorazily do OKD.

Investoři si tak mysleli, že investují do uhlí a do OKD, ale ve skutečnosti Bakalova tehdejší NWR peníze podle všech indicií posunovala někam úplně jinam, jenom ne do OKD. Lee Louda jako insolvenční správce tak odmítl zahrnout pohledávky investorů NWR do pohledávek OKD. Běžný laik nemá sílu se v tomto spletenci vyznat, ale ve stručnosti šlo o to, že NWR byla matka, zatímco OKD byla oddělená a plně samostatná dceřinka.

Dalším spletencem bylo vlastnictví NWR, protože Zdeněk Bakala nevlastnil NWR přímo, ale skrze britskou firmu BXR a ta skrze další firmy CERCL a Arsental. Vlastnictví OKD tak bylo na ose Zdeněk Bakala -> BXR ->  CERCL & Arsental -> NWR -> OKD. Český stát se v roce 2016 dohodl s věřiteli OKD na restrukturalizaci, ovšem dohoda proběhla pouze s věřiteli OKD, nikoliv s věřiteli mateřské firmy NWR. Aby tomu byla nasazena koruna, objem pohledávek věřitelů OKD, jako byly ČEZ a další firmy, jsou naprosto zanedbatelné v porovnáním k pohledávkám zahraničních investorů vůči NWR.

Bakala převedl potápějící se a vytunelovanou OKD jako už mrtvou schránku na minoritní investory a věřitele, ti teď chtějí své peníze po českém státu

Český stát se tak v roce 2016 rozhodl restrukturalizovat pouze OKD, ale nikoliv bývalé Bakalovo NWR. Bývalé proto, že Zdeněk Bakala se v roce 2016 zbavil svého kontrolního balíku v NWR a vzápětí se odstěhoval z ČR do luxusního “bunkru” ve Švýcarsku, odkud se od té doby do ČR už nevrátil. Bakalův podíl v NWR v roce 2016 byl zdarma převeden na NWR [3] jako nulitní podíl, tzn. že menšinoví akcionáři v NWR (rovná se naivní věřitelé) se stali novými majoritními vlastníky NWR, a to úplně “zadarmo”.

Podmínkou českého státu pro pomoc OKD bylo, že v NWR nebude figurovat Zdeněk Bakala a jeho firmy a řetězce jeho firem. Jenže, celé to dopadlo jinak, než jak to bylo plánováno. Investoři NWR, kteří po odchodu Bakaly se stali majoritními akcionáři NWR, byli úplně odsunuti od kontroly nad OKD, resp. nad jejími zisky. V posledních 2 letech se cena uhlí stabilizovala a dokonce jde nahoru, ale stát odmítá bývalé akcionáře NWR vyplatit.

NWR totiž v roce 2016 po odchodu CERCL a Arsental se totiž transformovala do Ad Hoc Group (AHG), což je opravdu trefný název, protože firma vznikla opravdu jen ad hoc za účelem provedení restrukturalizace OKD s tím, že český stát firmu zachrání a investoři v AHG se po záchraně dostanou k čisté OKD, která bude zbavená dluhů. Jenže, takovou drzost Andrej Babiš nemohl připustit, protože by mu to zlomilo politický vaz před volbami 2017, i když z hlediska mezinárodního práva by to nikoho nepřekvapilo. Stát chce zachránit největšího zaměstnavatele v regionu a investoři chtějí zachránit své investice. Jenže celé to dopadlo tak, že český stát zachránil OKD, ale firmu již nevrátil pod kontrolu investorů sdružených v AHG, a to s jednoduchým odůvodněním, že stát zachránil OKD, ale k záchraně NWR (rovná se věřitelů v AHG) se nikdy nezavázal.

Bakalův bunkr na břehu Ženevského jezera

Zahraniční investoři tak nasypali miliardy korun do Bakalovy NWR, aby peníze byly použity na investice do uhlí a těžby v OKD. Peníze však z NWR nikdy do OKD nedorazily a podle bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána bylo takto z NWR vytunelováno a odejito až 100 miliard korun, které nikdy do OKD nedorazily od zahraničních investorů, kteří naivně sypali peníze do mateřské firmy NWR. Koncem roku 2016 OKD dokonce zažalovala svoji bývalou mateřskou NWR o 25 miliard korun, které měly přijít do OKD, ale nikdy z NWR nedorazily a namísto toho je NWR použila na dividendy a vyvedla je ven z holdingu [4].

Miloš Zeman v roce 2016 hovořil dokonce o 150 miliardách vytunelovaných z OKD, přesněji ale řečeno z NWR [5]. Když situace došla do stavu, že na Ostravsku ze dne na den přijdou o práci desítky tisíc lidí a propuknou občanské nepokoje a demonstrace, tak Zdeňku Bakalovi došlo, že to už začíná smrdět. Své akcie zdarma převedl minoritním akcionářům v NWR, tedy investorům, kteří dostávali za své investice minoritní akciové úpisy. Jakmile se Bakala akcií zbavil, odstěhoval se natrvalo do Švýcarska do přepychového “bunkru” na břehu Ženevského jezera [6]. Stát si uvědomil, že nemůže nechat padnout největšího zaměstnavatele na Ostravsku, a tak musel do OKD vstoupit a provést restrukturalizaci na základě dohody s NWR, která se už transformovala do AHG.

Stát bude čelit arbitráži za to, že nechce zaplatit investorům NWR peníze, které svěřili Zdeňku Bakalovi pro jeho OKD na Ostravsku, a které Zdeněk Bakala z NWR vytuneloval a odvedl

Jenže stát odmítá uvolnit akcionářům po bývalé NWR výplatu jejich pohledávek po tehdejší Bakalově NWR, protože ty peníze nikdy fyzicky nedošly do OKD. Nebyly tedy použity pro OKD a český stát poradil AHG, aby zažalovali Zdeňka Bakalu za poškozování věřitele, protože podle všeho to vypadá, že jejich investice, které mu dávali do NWR, nepoužil pro OKD, ale ty peníze zmizely neznámo kde. A český stát logicky argumentuje, že nebude za Zdeňka Bakalu platit jeho investorům peníze, které jim odklonil. Zdá se to logické, že?

Jenže, je v tom jeden velmi drsný a nebezpečný háček. Česká republika má totiž uzavřené smlouvy o ochraně investic jak s Velkou Británií, tak s USA a dalšími zeměmi, ze kterých pochází investoři Bakalovy bývalé NWR. Český stát tak může být žalován za to, že neochránil cizí investice v ČR, když český stát nedohlédl na účetní audity a kontroly v OKD a nepřijal opatření k tomu, aby varoval investory v holandské NWR před dalšími investicemi do české OKD formou aktivního opatření.

NWR totiž byla holandská společnost registrovaná v Amsterdamu a investoři tak de facto investovali do holdingu a nikoliv přímo do koncové firmy OKD, která spadala pod holding NWR. Problém je v tom, že český stát vytrhl OKD z holdingových struktur NWR a později AHG, což podle mezinárodního práva opravdu lze přirovnat ke znárodnění, pokud stát odmítá uvolnit majiteli soukromé firmy pohledávky investorů mateřské firmy. Říká se tomu “legitimace pohledávek z titulu práva majitele mateřského holdingu” a mezinárodní právo nezná delegitimaci vlastnického práva z titulu ochrany zaměstnaneckých míst v konkrétním regionu.

Čisté ale politicky zcela neprůchodné řešení bylo nechat firmu padnout. Investoři tak přijdou o investice legitimním způsobem a pokud mají pocit, že jejich investice nebyly správně použity bývalým majitelem NWR, potom na něho mohou podat žalobu. Jenže, proč by žalovali Bakalu, který byl skrytý za řetězcem firem BXR, CERCL a Arsental s mlhavou šancí na úspěch, když mohou žalovat přímo český stát za znárodnění OKD a záchranu pracovních míst pro lidi na Ostravsku? Zdeněk Bakala tak může stát české občany další pořádný balík peněz.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Redakce Aeronetu je zděšena eskalací situace v kauze Andreje Babiše juniora. Včera pozdě večer premiér Andrej Babiš vyslal na svůj Twitter zoufalé volání a výzvu k novinářům. Dostal telefonát od své bývalé manželky ze Švýcarska, že na jejich dveře bytu někdo večer bouchá [1]. Podle hlasů zvenčí se jednalo o české občany, jednoznačně šlo o novináře. Mezi nimi se už proslýchalo, že adresa Andreje Babiše ml. mezi nimi v Česku koluje a chystají se za ním jet do Švýcarska, aby tím zvýšili psychický tlak na premiéra, aby rezignoval, kvůli zdraví svého syna. Člověk, který trpí schizofrenií (podle všech informací jde o její paranoidní formu) může na takové nečekané návštěvy reagovat nepřiměřeně. Zjištění adresy Andreje Babiše ml. totiž nevyžaduje žádné známosti a kontakt na Sabinu Slonkovou, protože naší redakci se podařilo zjistit přesnou adresu výhradně forenzně z videozáznamu reportáže Seznam Zprávy. Jak obrovskému nebezpečí novináři Seznam Zprávy vystavili syna premiéra republiky publikováním svého šíleného videa, to vám nyní předvede redakce Aeronetu.

Na videu, které publikovala Sabina Slonková a Jiří Kubík, je vidět autobus s názvem cílové stanice. Během 30 sekund jsme zjistili, že Andrej Babiš ml. bydlí v Ženevě. Další stopou je trasa místní autobusové linky č. 3 a zjištění celé trasy této linky nám trvalo přibližně 15 sekund. Poté stačilo použít nástroj Google Street View a projet si virtuálně trasu linky autobusu.  To trvalo trochu déle, ale po 11 minutách prohlížení okolí a budov bylo hotovo, našli jsme ulici a adresu. Ulici vidíte na připojené fotografii výše. Název ulice nebudeme uveřejňovat.

Přikládáme však níže v článku fotografie forenzního rozboru jako důkaz a můžete si snímek z Google Street View porovnat s klíčovými body z videa Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka. Budovu a její profil jsme si navíc ověřili v registru nemovitostí v Ženevě a fotografie přesně odpovídají budově z videa Slonkové a Kubíka. Celá tato operace nám trvala 11 minut. Uvažovali jsme, jestli náš nález publikovat, ale ve chvíli, kdy premiér republiky bije na poplach a hlásí, že novináři už si dávno mezi sebou adresu vesele sdílí, je naprosto jasné, že adresu už nepůjde dále utajovat a Andrej Babiš ml. se bude muset s matkou odstěhovat někam jinam, v zájmu vlastní bezpečnosti, což mu doporučuje i naše redakce. Zůstávat v této situaci na tomto místě je nebezpečné.

Premiérův syn je v potenciálním nebezpečí, hrozí mu stalking od šílených a po krvi premiéra toužících českých novinářů a zhoršení psychického stavu, musí se okamžitě přestěhovat

Tady přesně vidíte, jak novináři v roli hyen se dokáží během pár dnů proměnit ve stalkery, kteří pronásledují duševně nemocného člověka a jeho matku. Jak už jsme upozornili v našem článku ve středu, oba dva novináři pořídili ve Švýcarsku nahrávku bez souhlasu švýcarského občana (Andrej Babiš ml. nemá české občanství, ale švýcarské) a porušili tím švýcarský zákon DPA, který má reflexi následně v trestním švýcarském zákoně. Jenže o to přece nejde, jde o určitý morální a charakterový rámec novinařiny a žurnalistiky, kdy novinář nesmí některé věci překročit, protože jsou zcela tabu.

Mezi tyto rámce patří zásady, že nikdy se nesmí točit reportáže s psychicky nemocnými lidmi, protože to je nejen hyenismus, ale především odporný bizár, ze kterého se zvedá žaludek. Nejlépe to popsal prezident Miloš Zeman v pořadu na TV Barrandov, z něhož nahoře máte ukázku ve videoklipu. Toto už není novinařina, to je prostě hyenismus a havlérka v Praze na Václaváku se může vztekat jak chce, ale zastávat se takovéto “žurnalistiky” je hodno pouhých ubožáků a chcípáků, kterým příroda nadělila mozek jen jako těžítko do makovice na krku.

Abyste pochopili, odkud mediální vítr fouká, musíme si povědět, co je to Seznam Zprávy vlastně za server. Velkou chybou by bylo si myslet, že je to jen tak nějaký další nezávislý projekt. Kdepak. Budete možná v šoku, možná ne, ale stopy opět vedou do Švýcarska, ale ne k Andymu Babišovi mladšímu, ale na jinou adresu, kterou také známe. Stopy totiž vedou ke Zdeňku Bakalovi.

Seznam Zprávy ovládá de facto Zdeněk Bakala. Ten ironicky momentálně také žije ve Švýcarsku

Sabina Slonková je totiž bývalou redaktorkou Bakalova Aktualne.cz, ale také bývalou šéfredaktorkou Mladé Fronty Dnes. Paradoxem osudu je, že si právě Sabinu Slonkovou v roce 2013 vybral Andrej Babiš jako šéfredaktorku po Robertu Čásenském do svého deníku Mladá Fronta dnes, než 1. července 2014 odešla, a po ní nastoupil Jaroslav Plesl, který předtím působil jako šéfredaktor časopisu Týden. Mimochodem se Sabinou Slonkovou z Mladé Fronty odešel i Jakub Unger, který byl ředitelem regionálních redakcí. K Jakubu Ungerovi se zanedlouho dostaneme, ale zpět k Neovlivni.cz.

Vydavatelem Neovlivni.cz je firma Dead Line Media, s.r.o. IČO: 03664317 Jateční 1224/27, Holešovice, Praha 7, kterou založil Jakub Unger, spoluzakladatel opět Bakalova Aktualne.cz a přítel Sabiny Slonkové. Právě Sabina Slonková se stává od 13. června 2016 spolujednatelkou Dead Line Media Jakuba Ungera, který vydává Neovlivni.cz. 1. Jakub Unger dříve působil jako obsahový ředitel mediálního koncernu Centrum Holdings resp. portálu Centrum.cz, který provozuje kdo? No přece Zdeněk Bakala! V roce 2013 vydavatelství Economia Zdeňka Bakaly, Centrum Holdings koupilo, a stalo se tak součástí Bakalova mediálního portfolia. Předtím Jakub Unger působil v Bakalových Hospodářských novinách, a předtím v časopise Týden.

Chobotnice novinářů Zdeňka Bakaly ovládá Lukačovičovy Seznam Zprávy

Jakub Unger, napojený pupeční šňůrou na Zdeňka Bakalu a přítel Sabiny Slonkové, je od 30. srpna 2017 členem statutárního orgánu společnosti Seznam.cz TV, s.r.o. IČO: 06387233 Radlická 3294/10, Smíchov, Praha 5. Jakub Unger ale od 8. listopadu 2017 sedí i v dozorčí radě Seznam.cz, a.s. IČO: 26168685 Ivo Lukačoviče, který je jediným vlastníkem televize Seznam [1]. Tedy zde jsou patrná propojení, proč zrovna televize Seznam uveřejnila 12. listopadu 2018 reportáž externí spolupracovnice Slonkové a Kubíka se synem Andreje Babiše ve Švýcarsku. Jakub Unger pomáhal i se sestavováním redakce Seznam.cz v roce 2016, a jak víme nebo možná nevíme, Ivo Lukačevič, vlastník Seznamu, získal třetinový podíl v roce 2013 ve společnosti Borgis a většinovým majitelem Borgisu je šéfredaktor deníku Právo Zdeněk Porybný.

Mimochodem Seznam.cz, a.s. uzavřeli naposledy smlouvu s Policejním prezidiem ČR 21. 9. 2018 o internetové propagaci, částka je zde neuvedená, anebo také smlouvu z 22. 8. 2016 s ministerstvem obrany ČR na nákup reklamního prostoru ministerstva obrany na Seznam.cz za 236 555 Kč [2], ale také je zajímavá smlouva Seznamu s ministerstvem vnitra z 2. 10. 2014, kdy Seznam.cz využívá datové mapy ministerstva vnitra. Jednalo se o smlouvu za 222 640 Kč [3] a hned druhou smlouvu s upgradem těchto digitálních geografických sad za 198 440 Kč podle smlouvy z 13. 12. 2013 [4]. Což nám mimochodem nabízí otázku, do jaké míry Seznam.cz může třeba poskytnout ministerstvu vnitra zpětně údaje a data o vybraných osobách resp. datových schránkách a přístupu do nich, ale to bychom zabíhali do přílišných podrobností.

Seznam Zprávy jsou de facto personální maskírovka profláknuté Bakalovy Ekonomie a všichni se tváří, že je to něco jiného a nezávislého

Sabina Slonková předtím řídila internetový deník Insider, který byl podprojektem Bakalova Aktualne.cz pod vedením Martina Fendrycha, ale tomu šéfuje její přítel Jakub Unger. Deník Insider vydává společnost Ekonomia Zdeňka Bakaly. Už vám z toho Bakaly hrabe? Martin Fendrych dříve působil v Respektu (Bakalův časopis), poté jako náměstek ministra Jana Rumla (Spacákový převrat v ČT) a nakonec Aktualne.cz (Bakala). Důležitou věcí, kterou bychom si měli uvědomit je skutečnost, že se sloučilo několik médií v jednom Newsroomu v Karlíně, tedy v prostorách nakladatelství Economie Zdeňka Bakaly. Postupně se tu sešly redakce Aktualne.cz, Ihned.cz, Centrum.cz, Hospodářské noviny, Ekonom, Respekt, DVTV a další tituly. Všechny tituly, celá Ekonomie a celý inventář v monstrózní budově v Karlíně patří Zdeňku Bakalovi.

Tedy krátká rekapitulace. Klíčovou osobu tvoří přítel Sabiny Slonkové, Jakub Unger:

• A: Zakladatel společnosti Dead Line Media s.r.o., která vydává Neovlivni.cz Sabiny Slonkové. Slonková je spolujednatelkou za Dead Line Media od 13. června 2016.
• B: Jakub Unger byl také spoluzakladatelem Aktualne.cz, jehož podprojekt deník Insider řídila Sabina Slonková. Insider vydává Ekonomia Zdeňka Bakaly.
• C: Jakub Unger působil v Centrum Holdings, který v r. 2013 koupila Economia Zdeňka Bakaly.
• D: Jakub Unger působil v Mladé Frontě Dnes společnosti Mafra jako ředitel regionálních redakcí spolu se Sabinou Slonkovou do 1.7.2014.
• E: Jakub Unger je od 30.8.2017 členem statutárního orgánu Seznam.cz TV, s.r. o.
• F: Jakub Unger sedí od 30.11.2017 v dozorčí radě Seznam.cz, a.s.
• G: Jakub Unger pomáhal se sestavováním redakce Seznam.cz v roce 2016.

V roce 2016 byl na serverech pooch.cz a neovlivni.cz zveřejněn seznam tzv. proruských webů šířících proruskou propagandu. Na Tomto projektu spolupracoval Daniel Dočekal, resp. Neovlivni.cz, tedy Jakub Unger. Tedy Zdeněk Bakala. Na tento projekt přispěla Open Society Fund Praha spadající pod mezinárodní matku Open Society Foundation George Sorose. Takže výjimka, ne Bakala, ale strýček Soros. Ale to není všechno, protože i více článků a projektů na Neovlivni.cz sponzoruje Open Society Fund Praha.

Na dveře bytu v Ženevě, kde spí můj syn Andrej, bouchají teď nějací lidé. Volala mi jeho vyděšená matka. Mezi českými novináři se prý dnes říkalo, že se na tu adresu někteří vydají. Žádám je, aby odešli! Nepochopili jste, že je syn nemocný? To jste opravdu tak bezohlední?

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) November 15, 2018

1. článek s názvem PROPAGANDISTICKÝ EURODENIK.CZ VLASTNÍ RUŠTÍ BYZNYSMENI z 25. února 2016 [5].  Mimochodem tento článek napsala Ivana Smoleňová. Ivana Smoleňová, kterou si zve Daniela Drtinová do DVTV vysílající z prostor Bakalovy Ekonomie v Karlíně, studovala na Aspen Institute Prague, který v Praze zakládal Zdeněk Bakala, což je přímá operační linka na tvrdé jádro amerických neoconů, ale Ivana Smoleňová také pracovala pro Pražský institut bezpečnostních studií (Prague security studies institute) a její první studií pro tento institut byl vliv ruské propagandy na Česko a Slovensko. A jen tak mimochodem Ivana Smoleňová obdržela stipendium z fondů Zdeňka Bakaly. Tady nacházíme další propojení, protože právě Zdeněk Bakala stál u zmíněného otevření pražské pobočky Aspen institutu, který finančně podporuje a jak víme, prosazuje do Aspenu své lidi ze skupiny Lípa. U tohoto článku Ivany Smoleňové je doplněk, že Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha.

2. článek nese název PRORUSKÉ SERVERY MAJÍ NA ČESKÉ PUBLIKUM ZÁSADNÍ VLIV, PÍŠE BIS, datum 6. září 2015, autorka Simona Holecová [6]. Také tu najdeme doplněk Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha.

Poslední 3. článek s názvem ANALÝZA: JAK INFORMUJÍ takzvané PRORUSKÉ WEBY, datum 19. listopadu 2015, autorem článku je Roman Máca z Evropských hodnot, který dnes šéfuje Jakub Janda [7].  Opět dodatek, že Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha.

Dva muži ve Švýcarsku: Jeden se skrývá kvůli své psychické nemoci, druhý kvůli kauze OKD

Zdeněk Bakala dnes pobývá ve Švýcarsku a odmítá se dostavit do poslanecké sněmovny parlamentu ČR před vyšetřovací parlamentní výbor v kauze OKD. Ukazuje poslancům prostředníček a ti nemají páku, ale vlastně ani odvahu, aby ho dostali do sněmovny nějak na sílu. To ani očekávat nemůžete, protože Zdeněk Bakala má tolik munice a kompro materiálů od svých novinářů na politiky v ČR, že je nadosmrti krytý a zabezpečený. Jediný novináře, které nemá pod palcem, jsou ti z alternativy. Kruh se nám uzavírá. Seznam Zprávy sice jako patří Lukačovičovi, ale veškeré zpravodajství tam zajišťují lidé napojení na Zdeňka Bakalu. Nikdo si neodváží o tomto napsat takto na rovinu, jenom Aeronet.

V kauze Andreje Babiše ml. stojíme jako redakce na straně premiéra České republiky, protože nesmíme připustit, aby demokraticky zvolení premiérové, ať si o nich myslíme cokoliv, byli sestřelováni za pomoci pouličních Majdanů, revolucí financovaných z ciziny, cizích fondů a novinářů napojených na uhlobarona, který se skrývá ve Švýcarsku a směje se na margo kauzy OKD do ksichtu nejen české vládě, ale především 10 milionům občanů České republiky. Protože i Zdeněk Bakala je jenom prostředník, think-tank amerických neoconů Aspen Institute rozhodně nepřivezl do Prahy jen tak z plezíru a vlastního altruismu. Pracuje pro neocony na ose americké státní moci na jedné ruce a domu Rothschild v Londýně na ruce druhé. Teď už víte, za koho kopou novináři ze Seznam Zprávy. A víte, kdo převezme moc v zemi, pokud padne tato vláda.

Dnešní pořad na Svobodném vysílači CS bude de facto jen o jedné jediné kauze. Víte, o které to bude. Tento páteční článek dnes publikuji mimořádně už ráno, protože situace je alarmující. Dnes večer od 19:00 hodin jste všichni vy, kdo chcete zabránit státnímu převratu v ČR, vítání k poslechu mého pravidelného pořadu.

Zdroj úvodního videa: TV Barrandov [8]

Záznam pořadu

-VK-

Šéfredaktor AE News

Skandální rozsudek Nejvyššího soudu ČR v kauze vytunelovaného H-Systemu se stává největší kauzou letošních prázdnin. Všechna média v České republice se zabývají důsledky, které rozsudek bude mít, a to nejen pro samotné aktéry a okradené občany, ale i pro samotný obraz české justice a spravedlnosti jako takové, která už tak je po roce 1989 u občanů silně nalomená. Zároveň se ve společnosti ukazuje, že veřejnost v České republice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory, kdy jeden podporuje a zastává se majitelů dostavěných domků, zatímco druhá část obhajuje rozsudek NS a přeje lidem vystěhování.

Dokonce padají v diskusích i nechutné argumentace ve stylu, že když ti lidé měli peníze na to, aby za domy zaplatili dvakrát nebo třikrát, tak že asi budou zazobaní a není třeba je litovat. Jiní se ohrazují proti tomu, aby bylo komukoliv pomáháno z peněz státu, protože lidé si prý za problémy mohou sami, protože naletěli podvodníkům z H-Systemu.

Pravda je taková, že H-System je pouze špička ledovce a pozůstatek zločinného vývoje v České republice po roce 1989 a takových kauz a tunelů bylo mnohem více. Pojďme si je krátce shrnout a připomenout si, proč Česká republika není právním státem a proč je potřeba, aby došlo k zavedení hmotné a trestní odpovědnosti nejen pro politiky, ale i pro soudce, exekutory a konkurzní správce. Okradení lidí z H-Systemu se odehrálo v době tzv. “ekonomické transformace” pod vedením vlády Václava Klause, který proslul hrozivým výrokem, že nezná pojem “špinavé peníze” a peníze jsou prý jenom jedny, záleží pouze na tom, na jaké účely se vynaloží. Velmi krátce si shrneme největší kauzy a něčeho se držte, bude to jízda.

Harvardské fondy a Harvardský průmyslový holding

Viktor Kožený a Boris Vostrý vytunelovali majetek Harvardských fondů a vyvedli více než 10 miliard korun do zahraničí na offshorové účty. Poškozeno bylo více než 1 milion občanů České republiky, účetní a tržní kalkulace škody však jde do stovek miliard, protože klienti Harvardských fondů přišli o zisky, které by jim plynuly z vlastnictví a výtěžků holdingu, pokud by byl spravován řádně a poctivě. Boris Vostrý je na útěku a žije v Belize, Viktor Kožený žije na Bahamách a má irské občanství, které si koupil. Český stát neodškodnil ani jednoho českého občana, přestože podle mezinárodních analýz a stanoviska OBSE je na vině český stát, který po spuštění velké privatizace nepřipravil řádnou legislativní ochranu a mantinely na ochranu investorů před fenoménem vyvádění majetků z firem do soukromých rukou, tzv. tunelováním.

Kampeličky a krach Union banky

V průběhu a koncem 90. let byly v ČR vytunelovány desítky kampeliček, jinými slovy družstevních záložen, ve kterých lidé utopili desítky miliard korun. Mechanismus podvodů byl pokaždé stejný. Skupina osob se domluvila s vedením kampeličky a na fiktivní schránkové firmy byly schváleny úvěry ve výši desítek milionů korun z peněz střadatelů družstevní záložny. Tím byly úspory občanů vyvedeny z finančního ústavu a ten potom vyhlásil úpadek. Kampelička nejprve fungovala standardně, aby si získala důvěru a nabrala klienty a potom byl spuštěn proces vytunelování. Zákon o kampeličkách byl nastaven tak, že měly postavení jako banky, ale nespadaly pod žádné kontrolní mechanismy, na rozdíl od bank.

Mohly tedy bez regulací půjčovat peníze, bez limitů a s obrovským rizikem pro střadatele kampeličky. Konec 90. let většina kampeliček nepřežila, většina jich byla vytunelována nebo zkrachovaly v důsledku vyděšení občanů z krachů kampeliček a hromadných výběrů úspor a odchodů pryč. Na zločinný zákon o kampeličkách upozornila v roce 1999 i pozorovací mise OBSE, která se pozastavovala nad tím, že kampeličky v ČR nepodléhají žádným kontrolám a regulacím. Jednou z kampeliček, která dodnes přežila a transformovala se z družstevní záložny na regulérní banku, je Fio Banka. Český stát dodnes nenese zodpovědnost za to, že chybným a lajdáckým (a možná úmyslným) přístupem poslanců ve sněmovně byl přijat zákon o kampeličkách, který umožňoval jejich vytunelování.

Případem samým pro sebe byl krach Union Banky. Tato banka poskytla v roce 1999 velice rizikové a vysoké úvěry vlastním akcionářům banky a charakter půjček měl všechny parametry tunelu. Banka se 75 tisíci klienty a střadateli se dostala do problémů v zimě 2003, kdy vyhlásila platební neschopnost. Lidem přestali fungovat platební karty, nešlo vybírat z bankomatů. Správkyně konkurzní podstaty Union Banky Michaela Huserová byla obviněna z toho, že prodávala majetek banky mimo majetkový soupis konkurzu, a že majetek je prodáván spřízněným subjektům okolo ústeckého soudce Jiřího Berky.

Ten se pokusil už dříve uvalit konkurz na Českou revitalizační, která měla být nástupcem Union Banky. Na jaře roku 2011 bylo zahájeno soudní řízení s někdejšími generálními řediteli Jiřím Babišem, Tomášem Seidlerem a členy představenstva Tomášem Michalem, Miroslavem Fučíkem a Alenou Pejčochovou. Byli obviněni z tunelování Union Banky a vzniklé škody ve výši 4 miliardy korun. Toto stíhání však v roce 2013 zastavila a zahladila amnestie prezidenta Václava Klause! Česko snese… atd.

Krach IPB Banky

Jedná se o největší krach v novodobé historii České republiky. V jeho důsledku vznikla ztráta téměř ve výši 70 miliard korun, které byly sanovány v následných letech z peněz ostatních bank a z kapes občanů formou zvýšení úrokové zátěže sazeb LIBOR a změn tzv. lombardních sazeb ČNB, což komerční banky převedly do zdražení hypoték a půjček. Pád IPB Banky byl způsoben toxickými úvěry z nekrytých  a nesplatitelných úvěrů, které se masivně kumulovaly poté, co se blížila ke konci tzv. ekonomická transformace v ČR a již nebylo možné skrývat nesplatitelné úvěry, které by nezbytně vedly k žalobám a exekucím vysoce postavených osob, podnikatelů, politiků a celých politických stran, kteří různými cestami a přes různé firmy čerpaly od IPB úvěry, o kterých se vědělo, že nikdy nebudou splaceny. Proto se IPB musela nechat zkrachovat, toxické úvěy IPB převzala státní konsolidační agentura a zdravé jádro banky získala ČSOB za symbolickou 1 korunu a k tomu navíc 180 miliard, kterými se stát zaručil zahladit pohledávky drobných klientů po zkrachovalé IPB. Česko snese… atd.

Kvůli kauze IPB byl podle všeho v roce 2005 zastřelen v Praze František Mrázek, který podle společníků disponoval důkazy o firmách a napojení všech politických stran v parlamentu ČR na toxické úvěry v IPB. Mrázek tomu prý říkal “dojení ovčánků za bílého dne”. IPB museli nechat padnout, aby nikdo z politické scény nemusel vracet IPB bance půjčené peníze. Mezi poslanci se IPB koncem 90. let v kuloárech poslanecké sněmovny říkalo “sypadlo” (na peníze). Jako spouštěcí mechanismus pádu banky byla razie URNA ze dne 16. června 2000 poté, co Nomura převedla 46% akcií na schránkovou firmu Saluka Investments na Kajmanských ostrovech a “čirou náhodou” o tom neinformovala ČNB, což bylo nezákonné, a ČNB která tím dostala důvod a záminku pro násilné převzetí a nucenou správu IPB a její tichou likvidaci. Mluvit v této souvislosti o právním státě může jenom idiot. Bylo to největší praní špinavého politického prádla za bílého dne v Evropě.

Mostecká uhelná společnost

Kauza Mostecké uhelné společnosti (MUS) se přednáší už i v USA na hodinách kriminalistiky, uvedla nedávno švýcarská média jako perličku, ale pro nás je důležité, abychom si kauzu zopakovali. V roce 1999 vláda Miloše Zemana rozhodla o prodeji státního podílu v MUS konsorciu skupiny Appian Group skrze její dceřinku Investenergy, která za 46.9% MUS zaplatila 650 milionů korun. Posléze Appian ovládl i Škoda Holding. Jak se však později ukázalo, za americkou společností Appian Group stála pětice manažerů MUS, konkrétně se jednalo o Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause. Jejich geniální plán spočíval v tom, že vládě Miloše Zemana za nákup státního podílu MUS zaplatili z peněz té samé kupované společnosti, kterou v té době manažovali, tedy z peněz MUS. České hlavičky, to nevymyslíš!

Jinými slovy, stát dostal od Investenergy peníze, které pocházely jako od Appian Group a americká Appian Group je ale dostala skrze další krycí transfery od MUS. Pro nechápavé, stát dostal za prodej státního podílu peníze, které patřily jemu samotnému, tedy státu v době prodeje MUS. Appian Group tak nákup MUS nestál ani jednu korunu, nákup zacvakal český daňový poplatník. A pokud jde o právní stát, policie v roce 2008 znovu případ MUS odložila. Vyšetřovatelé prověřovali, zda MUS nebyla ovládnuta za peníze určené na budoucí rekultivace MUS, ale žádná pochybení neshledala. Právní stát? Takže do celé věci musel vstoupit až švýcarský soud, kam manažeři MUS celou dobu ulejvali své odkloněné peníze. V roce 2013 je odsoudil za podvod a praní špinavých peněz.

OKD

Společnost Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy koupila v roce 2004 od českého státu jeho podíl v OKD za 4.1 miliardy korun, zatímco odhadní cena byla 9.8 miliardy. Pouhé dva týdny po nákupu však tento podíl obratem ruky prodávají firmě RPG Investments Zdeňka Bakaly. Policie je přesvědčena, že Koláček s Otavou byli v roli bílých koňů, kteří zastupovali Zdeňka Bakalu v roli prostředníků z toho důvodu, aby Bakala nemusel dodržet sliby dané státu, který by byly učiněny před nákupem podílu. To se nakonec potvrdilo, když Zdeněk Bakala neprodal havířské byty nájemníkům, jak původně stát požadoval po Koláčkově a Otavově Karbon Investu, ale namísto toho byly nemovitosti převedeny na společnost RPG Byty, Bakalovu dceřinnou společnost RPG Investments.

Stát tak přišel o 5.7 miliardy kvůli podhodnocené ceně a navíc havíři na Ostravsku byli připraveni o nákup bytů do soukromého vlastnictví. Zdeněk Bakala vyplácel dividendy a vyváděl peníze z OKD přes společnost NWR, kterou ovládal, a to i v době, kdy společnost byla v útlumu. Zatímco polské doly profitovaly a jsou na vrcholu produkce, na Ostravsku bylo do omrzení lidem vtloukáno do hlav, že uhlí je v útlumu a musí se propouštět. Právě před několika dny skončilo další soudní stání v kauze OKD. Zdeněk Bakala se k soudu opět nedostavil. Českými soudy prý pohrdá, jeho chrání dům Rothschild a lidé v londýnském City.

Česká země už Čechům nepatří, země patří cizím bankám, které testují skrze loutkové české soudy, zda je už možné začít lidem konfiskovat majetky stejně jako v Itálii

Toto bylo jenom několik nejkřiklavějších případů, kdy český daňový poplatník byl třísknutý přes hubu tak obrovskou silou, že mu všechny zuby vylétly z úst, ale jak se zdá, leckterý český daňový poplatník si raději bude nadávat a vylévat zlost na okradených lidech z H-Systemu, kteří ve srovnání s výše uvedenými kauzami jsou oběti, které naletěly, a to hned několikrát, a  které vlastně ani nestojí za řeč. Proč se vlastně zajímat o nějaké lidi, co mají přijít o své domovy, které si dvakrát nebo i třikrát poctivě zaplatili? Protože v této kauze platí, že jde o modelový vzor českého chazariátu.

Je to pokusný balónek, který má ověřit, jestli už nazrála správná doba, jestli je možné českým občanům soudním příkazem brát domovy a stěhovat do nich jiné nájemníky, migranty, černé muže, muslimy, cizince, etnika z celého světa. Je to test, jestli už je žába vařená. A že se jedná o test, to mi potvrdil i admin z logů, jaké divné IP adresy najednou čtou náš minulý článek. IP adresy z Londýna, londýnského City, BNP Paribas z Paříže, Santander Group z Madridu. Co dělají Rothschildovi bankéři na našem “proruském” webu a proč čtou jeden jediný článek o kauze H-System a nikam jinam neklikají? Kdo je upozornil na článek? Co je v něm tak zásadního, že je to zajímá?

Zamyslete se nad tím, proč Nejvyšší soud odpálil tuto kauzu uprostřed prázdnin, tedy uprostřed okurkové sezóny? Zkuste se vžít do role lidí v domcích H-Systemu a udělejte si sumarizaci: Nikoho jste neokradli, za domky jste zaplatili 2x po sobě, nebo i třikrát, se souhlasem předchozího konkurzního správce. Z neznámého důvodu minulý prezident vyhlásil amnestii, která zahlazuje trestnost a stíhání pachatelů kauzy H-System nadobro a definitivně, takže je nelze ani stíhat za ukryté peníze. Správce konkurzní podstaty prodal hluboko pod cenou pozemky H-Systemu, ze kterých by věřitelé mohli být z velké části uspokojeni. Nejvyšší soud v rozporu s Listinou lidských práv a svobod vystěhuje občany ČR z jejich nemovitostí, které si poctivě a v dobré víře zakoupili (opět opakuji, že minimálně 2x po sobě). Takže, jaký signál to vysílá o českém státu?

Všechno už bylo rozkradeno v zemi pod Řípem, ale ještě lze lidem vzít střechy nad hlavou, dvakrát zaplacené, s posvěcením Nejvyššího soudu

Signál je jednoznačný, Česká republika není právním státem, ale je to “corrupted dirty money machine”, zkorumpovaný stroj na špinavé peníze získané ze zlodějen, tunelů, odklonů, exekucí a zfixlovaných konkurzů, kde s hrůzou a zděšením zjistíte, že jediné subjekty, které cálují a cálují a platí a platí jsou poškození věřitelé, obyčejní lidé a zoufalci, kteří pořád věří ve spravedlnost v zemi, kde si se spravedlností celá justice a establishment vytírají pozadí. Jestliže v civilizované zemi soudce Nejvyššího soudu řekne, že je v pořádku uspokojovat pohledávku tím, že soud sebere lidem poctivě a dvakrát zaplacené majetky, tak potom nejde o právní stát, ale o justiční diktaturu, která nehájí právo a spravedlnost, ale nejasné ekonomické a politické zájmy.

Kauza H-System však není v ničem výjimečná, pouze objem škody je zanedbatelný ve srovnáni s výše v příkladech uvedenými kauzami. Ovšem to, na čem záleží, to test útoku na vnitřní kruh rodiny. Zkouší na nás, zda-li se jako národ ozveme, když nám berou střechu nad hlavou. Protože na brány Evropy buší migrační vlna, džihád a už i tady v Německu je nedostatek ubytovacích kapacit. Máme před očima precedens: pokud projde vystěhování lidí z nemovitostí, které si zaplatili, potom dochází k prolomení nedotknutelného statusu osobního vlastnictví a vracíme se do dob feudalismu, kdy majetkem disponuje jenom šlechta, všichni ostatní mohou o majetky přijít pouhým výnosem, tzv. konfiskačním výnosem, který podepíše starosta.

Zastupitelská demokracie kolabuje, ale co když je to nástroj, aby lidé chtěli tu přímou z ulice?

Nedotknutelnost majetku přitom zaručuje Lisabonská smlouva, kterou se všichni politici tak ohánějí. Jenže v případě pošlapání práv obyčejných lidí v H-Systemu všichni mlčí. Vývoj po roce 1989 v ČR jasně ukazuje, že bez trestní a hmotné zodpovědnosti a odvolatelnosti nejen politiků, ale i soudců a dalších státem pověřených úředníků, se neobejdeme. Otázkou ale je, jestli přesně o toto nejde globalistům, aby ulice řvaly a volaly po přímé demokracii, protože ta zastupitelská zjevně kolabuje a selhává.

O těchto souvislostech a dalších tématech budeme hovořit dnes od 19:00 hodin v mém pravidelném pořadu na Svobodném vysílači CS. Všichni jste zváni k poslechu. Chtěl bych jenom poprosit a požádat všechny naše věrné čtenáře, že i v době prázdnin a dovolených potřebujeme Vaši pomoc a podporu, abychom mohli dále pokračovat v naší práci. Léto je obdobím, kdy lidé tráví čas venku, u moře, nebo u řeky a nemají čas podpořit svůj oblíbený server. Náš server má 4 dny před koncem měsíce vybráno zatím jen něco přes 60% z cílové sumy, která je nezbytná na zachování našeho provozu. Lhostejnost zabíjí, bez Vaší finanční pomoci to nedáme. Pokud si to můžete dovolit, podle svých možností, přispějte nám prosím jakoukoliv částkou na naší darovací stránce zde, kde najdete instrukce o způsobech, jak nám můžete přispět. Není nám lhostejné, co se děje v ČR a ve světě, ale budeme rádi, když ani Vám nebude lhostejné, co se stane s našim serverem. Za pomoc a podporu Vám všem předem děkujeme!

Záznam pořadu

-VK-

Šéfrdaktor AE News

Ve včerejším pořadu Newsroom na ČT24 [1] byly opět šířeny lži o našem serveru a článku o lithiu [2] takovým nehorázným způsobem, že opravdu začínám mít poct, že Česká televize opravdu plní nějakou zakázku na šíření pomluv namísto toho, aby se sama televize zajímala o podstatu celé kauzy ve věci lithia na Cínovci. Naší redakci se podařilo průkazně dopátrat struktury a vlastnická propojení mnoha společností ve spletenci vztahů firem Geomet, European Metals Holdings, Bacanora Minerals, Black Rock Investments, v článcích [3] jsme zdokladovali vlastníky a schránkové firmy, které drží vlastnické podíly australského těžaře, poukázali jsme na tzv. nominee services společnosti, které poskytují vlastní jednatele a ředitele do firem na zakrytí výkonného vlastnictví, a to všechno jsme provedli v pozici nezávislého alternativního serveru, bez dotací z kapes daňových poplatníků a k tomu mamutího koncesního výpalného v úhrnné výši 6 miliard korun ročně, kterým ČT disponuje.

Je absurdní a skandální, že to musel být náš server, který musel začít bít na poplach, že ministr průmyslu a obchodu za ČSSD podepisuje v Ústí nad Labem memorandum napsané v anglickém jazyce, na základě něhož ihned několik dní po podpisu australský těžař žádá v Austrálii místní burzovní komisi, aby firmě dovolila valuaci a vytisknutí dalších cenných papírů společnosti, kde zjevně memorandum podepsané zástupcem českého ministerstva bylo použito jako jeden z faktorů pro emitaci nových cenných papírů [4]. Taktéž jsme upozornili, že australský těžař ve svých “pitch letter” prezentacích představuje potenciálním investorům cínovecké lithium jako svůj majetek (ownership), což je nehorázný skandál.

ČSSD s exekucí na krku za více než čtvrt miliardy v kauze Altner a podpis závazného dokumentu o lithiu pro Australany 17 dní před volbami ministrem právě za ČSSD

Ministerstvo si neudělalo naprosto žádný due diligence vlastnických struktur těžaře, vůbec nikomu nevadilo, že těžaře spoluvlastní firma nabízející nominee services a silent partnerships. To všechno jsme zjistili jako redakce AE News, plně jsme museli nahradit funkci veřejnoprávních médií, které se tím nezabývaly a místo toho se věnovaly útočení na Andreje Babiše a jeho Čapí hnízdo jako do zblbnutí. ČSSD už jednou poškodila český stát, při privatizaci OKD a naše podezření o tichý tunel zásob lithia 17 dní před volbami, když pan Havlíček z ministerstva dal Australanům do ruky vymahatelný podepsaný papír memoranda (vymahatelný u anglosaských soudů), má tudíž jasné opodstatnění.

České televizi a veškerému mainstreamu ujel vlak. Aeronet musel zaskočit a splnit roli hlídacího psa demokracie a národních zájmů 17 dní před volbami a upozornit na neuvěřitelné a skandální propojení Australanů na lidi z okolí Zdeňka Bakaly a OKD, a to ve chvíli, kdy právě OKD je v likvidaci a jak se zdá, zbankrotovaný podnik, který mezitím Zdeněk Bakala převedl na americké risk manažery, kteří mají propojení s australským těžařem přes Bacanora Minerals a Black Rock, bude nakonec sanovat český daňový poplatník. Reportáž na ČT se opírala o studii, kterou vypracovala pražská neziskovka PSSI (The Prague Security Studies Institute), která je silně a strukturálně napojená na americké mecenáše a americké velvyslanectví v Praze.

Česká neziskovka z Prahy, která má celý web jen v angličtině, kritizuje Aeronet, který upozornil na nesrovnalosti v majetkové struktuře firmy, se kterou ministr průmyslu a obchodu podepsal výhradně anglicky psaný dokument

Psali jsme o neziskovce už v roce 2015 v článku zde. Všimněte si na jejich stránkách, že přestože jde o českou neziskovku, celý web mají kompletně v angličtině. Kauza lithium není žádná dezinformace, ale je to odhalený pokus o odklonění a vyvedení zisku z těžby a zpracování lithia z ČR do zahraničí. Veškeré informace jsou podložené a dohledatelné, každý si může informace ověřit z odkazů v článcích. Skutečnost, že kauza lithium není nová a na alternativě se o ní hovoří už minimálně rok, je opravdu alarmující, že politici se tím začali zabývat až těsně před volbami, když jsem o lithiu napsal už druhý článek, ten první v červnu politici nezaregistrovali, až na výjimky.

Pomalu to začíná vypadat, že České televizi vadí, že jsme na kauzu upozornili a celou ji majetkově rozkryli, že by jim bylo daleko milejší, aby lithium dopadlo podobně jako privatizace OKD. Bez zájmu za hubičku předat národní bohatství cizímu těžaři a až se zjistí, jak nevýhodný kontrakt to byl, tak najednou se budou všichni ptát, kde se stala chyba. V České republice chybí vyšší dohled nezávislých médií nad politiky a tuto roli převzal a bude plnit Aeronet i nadále, protože jak ukazují právě podobné reportáže, jako byla ta včera v Newsroomu na ČT24, tak veřejnoprávní média tuto úlohu už dávno neplní. Z toho vyplývá logický požadavek na znárodnění veřejnoprávních médií, aby vlastnická struktura, kterou tak ráda ČT kritizuje, byla jasná i na Kavčích horách. Veřejnoprávní média totiž zdánlivě patří všem, ale ve skutečnosti nikomu, resp. nikomu se nezodpovídají. Občané navíc musí tato média financovat proti své vůli z koncesního výpalného.

Na chod těchto médií dohlíží jen tzv. rada veřejnoprávního média, která je složena z honorárních členů, čestného obsazení a ve skutečnosti tyto rady tvoří neprůstřelný štít, který absorbuje naprosto veškerou kritiku. Je to stejné, jako kdybyste si otevřeli stánek na náměstí, každý z občanů města by na jeho provoz musel přispívat a když byste si chtěli stěžovat u majitele, narazili byste na skupinu 12 jakýchsi radních, kteří ale nemají ke stánku žádné vlastnické právo a každému, kdo by si přišel stěžovat, tak radní řeknou, že stánek patří úplně všem lidem ve městě. Jenže o jeho provozu rozhodují lidé, kteří stánek nevlastní. A lidé, kteří ho vlastní, pro změnu nesedí v radě, protože se tam všichni občané nevejdou. Jinými slovy, veřejnoprávní status je vlhkým snem pro bezbřehou korupci a vysávání peněz z občanů a za tyto peníze potom veřejnoprávní médium prosazuje agendu, ze které se zvedá žaludek.

Veřejnoprávní média neplní svoji funkci, je třeba je znárodnit!

Veřejnoprávní média zaměstnávají neuvěřitelnou sbírku individuí, o které by si slušný člověk ani neopřel kolo. Pokud občané nejsou spokojeni se soukromým médiem, přestanou nakupovat jeho produkty. Pokud občan není spokojen se státním médiem, obrátí se na své politiky, aby vyměnili ředitele. Jenže co může občan dělat u veřejnoprávního média? Může si stěžovat leda tak na lampárně, protože u rady televize nebo rozhlasu to nemá smysl, uznání stížnosti proti řediteli média by bylo přiznáním neschopnosti rady, že zvolila mizerného ředitele.

A když se podíváte, jak dopadly poslední volby gen. ředitele ČT, kde opět vyhrál staronový ředitel, tak vám musí dojít, že cesta ke změně není možná bez znárodnění veřejnoprávních subjektů. Pokud budou tato média v dikci státu, potom budou pod politickou kontrolou nejen vlády, ale celé poslanecké sněmovny, a i když to není ideální, jen těžko si lze představit, že by probíhalo v ČT i nadále to, co se tam děje dnes. Namísto toho, aby šéf zpravodajství provedl čistky v redakci, že celá redakce v kauze lithia zaspala a ČT byla zostuzena Aeronetem, který musel nahradit veřejnoprávní funkci, tak místo toho ČT cituje jakousi analýzu provařené a Američany financované neziskovky.

Pokud jde o ČSSD, ta si může za svoji demisi úplně sama. Stejně tak se ohrazuji proti tomu, proč by alternativa nemohla podpořit nějaké politiky před volbami? Neziskovka sledovala i toto, že prý alternativní média informovala negativně o ČSSD a pozitivně o SPD. A jak informoval mainstream? Ten zase informoval hlavně negativně o Okamurovi. To už ale na ČT nezaznělo. Já opravdu nemám slov pro takovouto licoměrnost.

Veřejnoprávní médium, které s rozpočtem přes 6 miliard ročně není schopné zpracovat kauzu lithium, ale server financovaný z drobných darů čtenářů prý dokáže ovlivnit volby v ČR, to mi hlava nebere. Pomalu mi to připadá stejně absurdní, jako obvinění ruské RT v USA, že když televize nakoupila na sociálních sítích Facebook a Twitter reklamy na své předvolební přenosy a pořady za cca. 100 tisíc dolarů, že prý tím televize ovlivnila volby a Trump kvůli tomu vyhrál. Hillary Clinton přitom nakoupila na sociálních sítích reklamu za bezmála 45 milionů dolarů. Z toho je myslím patrné, že tohle začíná korespondovat právě s našim Aeronetem. Server s rozpočtem platu německé uklízečky rozhoduje v ČR volby… To nevymyslíš!

Aeronet supluje veřejnoprávní úlohu právě v kauzách jako bylo lithium

Jak vidíte, útoky proti Aeronetu nadále pokračují. Cokoliv dobrého uděláme na obranu českého národa a českých zájmů, okamžitě na nás zaútočí. Je ale důležité si uvědomit, že my stojíme proti hydře a potřebujeme podporu našich čtenářů, nejen morální, ale i finanční. Do konce měsíce nám zbývá 10 dní a na zachování provozu Aeronetu na další měsíc jsme dosud vybrali jen cca. jednu třetinu cílové částky. Náš boj za národní teze není samonosný, bez podpory čtenářů končíme.

Chápu, že se blíží Vánoce a Ježíšek zase bude rujnovat peněženky, ale pokud se vám líbí, co děláme, pokud se vám líbí naše články, bezpečné https diskuse, titulkovaná videa a třeba moje páteční pořady na SVCS, pokud chápete, proč tolik vadíme mainstreamu a veřejnoprávním médiím a pokud chcete, abychom fungovali i nadále, zvažte prosím jakýkoliv finanční příspěvek pro náš projekt, darovací stránka s platebními informacemi je zde. Pokud nás už podporujete, děkujeme! Pokud nás podpoříte poprvé, připojíte se k nám na podporu a ochranu české rodiny a národních tezí, abychom i nadále mohli plnit naší funkci nezávislého média, které se nebojí vrtat do kauz, které mainstream nechává bez povšimnutí nebo ho zkresluje.

-VK-

Šéfredaktor AE News

V kauze Cínoveckého lithia vyplouvají na povrch neustále další a další souvislosti a de facto se pomalu schyluje k největšímu skandálu po roce 1989 v České republice. Už včera se objevily informace, které uveřejnil Ondřej Maděra na serveru AC24 [1], který v textu upozornil na to, že pod Cínovcem se nachází nejen lithium, ale i rubidium, což je taktéž velmi důležitý materiál pro 21. století a pro tzv. 4. průmyslovou revoluci. Nicméně nesdílím s panem Maděrou jeho účetní pohled na hodnotu rubidia, protože tento prvek nepatří na světovém trhu mezi natolik ceněné “rare minerals”, tedy vzácné (jedinečné) kovy. Rubidium je 16. nejčastějším prvkem na Zemi z celé Mendělejevovy tabulky, dokonce i olova, mědi nebo cínu je na Zemi méně, než kolik je zásob rubidia, a to třeba z mědi se dělají tak běžné věci jako instalatérské trubky, klempíři používají materiál na oplechování střech, na stavbách se používá měď pro elektrické rozvody, okapy, kabely atd. Nemyslím si proto, že by rubidium bylo hlavním cílem boje o těžbu rud na Cínovci, tam se opravdu hraje o lithium, o zlato 21. století.

Největší automobilka na světě, německý koncern VW, oznámil v polovině září, že všechna jeho auta do roku 2030 budou nabízena jak se spalovacími, tak i s elektrickými agregáty [2]. Už v roce 2025 bude ale Volkswagen a jeho dceřinné automobilky (včetně Škody) nabízet celkem 80 různých modelů vozů s čistě elektrickými pohony. A co je důležité, VW spolupracuje s Elonem Muskem, který se chystá postavit po celém světě desítky závodů nazývaných “Gigafactory”, které budou řízeny umělou inteligencí (AI) a budou ze sebe chrlit lithiové akumulátory (tzv. power blocks, nebo též power baterie) pro automobily s elektrickými agregáty [3]. Volkswagen chce vyrobit první elektromobily na platformě VW Golf a VW Passat, které budou cenově i dojezdově konkurovat právě Elonu Muskovi a jeho novému vozu Tesla Model 3, jehož cena bude pouhých $35,000, takže s takovou cenou se elektrická auta stanou plně konkurenceschopnými s běžnými auty se spalovacími motory [4].

Svět míří k elektrifikaci dopravy

Tyto kroky k elektrifikaci automobilismu jsou noční můrou pro Saúdskou Arábii, sionisty a americký petrodolar. Elektrická auta nejezdí na ropu. Důsledek rozmachu elektrických aut bude znamenat pád americké moci ve světe následovaný pádem amerického petrodolaru. Rodina Saudů to ví, a proto došlo k překvapivé a nečekané návštěvě saúdskoarabského krále minulý týden v Moskvě [5]. Saudové se bojí o život, protože jakmile padne petrodolar, Američané přestanou vojensky chránit vládnoucí klan Saudů v Saúdské Arábii. A právě Saúdská Arábie by se mohla stát druhou Sýrií. Američané se pokusí nadále udržet ropu ve své výjimečné světové surovinové pozici, ale tato snaha bude limitní, i kdyby USA zůstaly u fosilních paliv, jak propaguje Donald Trump, který hlásá otevírání uhelných dolů a těžbu ropy na Aljašce. USA možná zůstanou v pozici fosilních paliv, ale svět se posune k elektromobilismu, AI, robotice, kybernetickým systémům, zkrátka do éry tzv. 4. průmyslové revoluce.

A celá tato 4. průmyslová revoluce bude stát na novém svatém grálu, na novém “zlatě”, které se stane nejcennější komoditou na světě, na lithiu. Dokonce si troufám tvrdit, že lithium bude cennější než zlato v jedné chvíli, protože lithium bude mít jednu zvláštní a nedocenitelnou vlastnost. Lithium bude platidlem, které bude kryté svoji vlastní hodnotou pro pohyb a hybnost civilizace. Bez lithia se nerozjedou auta. Lithium bude mít status látky, která pohání svět. A protože lithia je na Zemi opravdu malé množství, poroste cena lithia závratným tempem. Ve chvíli, kdy takový gigant jako VW oznamuje, že do roku 2030 bude každé jeho druhé vyrobené auto elektrické, potom to znamená, že když největší automobilka na světě jde do elektřiny, ostatní automobilky půjdou za ní. Není totiž vyhnutí. Pařížský klimatický protokol totiž nastavil takové přísné limity na emise pro jednotlivé státy, že nepůjde udělat nic jiného, než přejít z fosilního automobilismu na elektrický. Ten, kdo bude vlastnit lithium, stane se novým Rockefellerem 21. století.

Lithium se stane novým zlatem a platební jednotkou

Nikoho asi nepřekvapí, že právě objev lithia v severočeském Cínovci odstartoval takový mediální zájem o kauzu, kdy pouhých 17 dní před volbami do sněmovny podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) memorandum s australským “těžařem” European Metals Holdings (web mají zde) o tom, že obě strany si ujasňují, že EMH chce těžit lithium a česká vláda jim v tom nebude bránit [6]. Přímo v memorandu v jeho anglické verzi [7] je přitom jasně uvedeno, že obě strany se zavazují k podpoře a ochraně investic podle platné mezistátní smlouvy mezi ČR a Austrálií z roku 1993. A společnost EMH už do průzkumu na Cínovci investovala přes čtvrt miliardy korun, oficiálně 270 milionů korun. Odhadované zásoby a ceny lithia k současnému datu se odhadují na 3 až 4 biliony korun. Jenže, jak už jsem nahoře uvedl, cena lithia raketově poroste v následujících letech na celém světě do astronomických výšin. Dokonce se může stát, že petrodolar zanikne a někde jinde vznikne “lithiodolar”. Americké elity a neoconi se pokusí donutit světové producenty lithia, mezi nimi v budoucnu i ČR, aby lithium prodávaly jen a pouze za americký dolar. A proč si to myslím?

Protože pozadí celé společnosti European Metals Holdings doslova křičí do světa, že něco není v pořádku a tuhle firmu rozhodně neovládají Australané, minimálně to potvrzuje do očí bijící přehled hlavních akcionářů EMH, kteří jsou uvedeni přímo zde na webu této těžařské společnosti. Takže, pokud ne Australané, tak kdo? Češi? Ale, no tak! Tato australská společnost nemá žádnou těžební historii. Nikdy nic netěžila a je zcela bez zkušeností. Byla založena 8. března (MDŽ) 2012 ještě jako Equamineral Holdings Limited, ale 27. března 2014 se přejmenovala na současný název European Metals Holdings jako veřejně zobchodovatelná společnost soukromého typu [8]. Firma může vydávat akcie, ale nejde o akciovou společnost. Anglosaské obchodní právo toto umožňuje. Pokud se podíváme na akcionáře firmy, tak největší skoro 27% balík akcií drží britská schránková společnost Computershare Company Nominees Ltd. [9] To je schránková firma, která nabízí tzv. nominee služby [10]. Pokud jste tento název nikdy neslyšeli, jde o službu, kdy firma dosadí do vaší firmy své lidi, zaměstnance, kteří ve veřejných registrech potom figurují jako ředitelé a statutáři firmy místo vás. Pokud nechcete, aby vaše jméno figurovalo v roli podílníka nebo statutáře v obchodním registru, dosadíte místo sebe do pozice “nominanta”. Tím skryjete jak vlastnictví firmy, tak i svůj obchodní podíl.

Australského těžaře, který má na Cínovci těžit lithium, vlastní a ovládají schránkové společnosti s nedohledatelnou vlastnickou strukturou

A právě tato britská firma má ve společnost European Metals Holdings největší akciový podíl. Co to znamená? Tento balík akcií drží Computershare Company Nominees Ltd ve prospěch svých klientů, které nelze dohledat. Otázka pro blbé: Vláda ČR jen tak mírnix týrnix podepisuje memoranda na mezistátní úrovni s firmou, kde jako akcionáři figurují schránkové firmy a místo koncových majitelů akcií pouze nominanti? Česko opravdu snese fšecko? Lidový dům v roli řádného hospodáře totálně zešílel? Když se podíváme do britského obchodního registru, tak ředitelé a zástupci Computershare Company Nominees Ltd se v registru mění prakticky několikrát za rok jako na běžícím pásu [11]. Tohle je jako normální? Jako fakt? A český volič je za debila s velkou kulatou a dutou hlavou? Ale to není všechno. Protože druhý největší držitel akcií je také z Velké Británie a také mění své názvy a struktury jako spodní prádlo.

Téměř 21% akcií EHM drží Cadence Minerals Plc, britská společnost, která poskytuje blíže neurčené jiné služby podle britského obchodního registru [12]. Tato firma rovněž mění své názvy, dříve RARE EARTH MINERALS PLC, předtím ještě ZEST GROUP PLC a úplně na počátku BOREDALE PLC. Společnost Cadence Minerals Plc je firma, která se věnuje správě assetů třetích stran, jde o klasický trust. To je další termín, které české obchodní právo nezná. Trust je podnikání s prostředky třetích stran v pozici private equity, nikoliv svěřeneckých fondů. Nejblíže je tomuto tzv. tiché společenství, ale anglosaské právo považuje trust za společnost korporativního typu. Výhodou trustu je opět skrytí identity vlastníků investičního portfolia. V obchodním registru figurují dosazené figury, které reprezentují společnost navenek, ale společnost disponuje cizím kapitálem. Firma je povinna informovat obchodní komisi o původu peněz, tzv. allotment notification. V britském obchodním registru vidíte komunikaci firmy s obchodní komisí zde. Vlastnickou strukturu ale nesmí obchodní komise odhalit nikomu, s výjimkou rozhodnutí britského soudu. Ale to stále není všechno.

Česká vláda podepsala memorandum s někým, kdo nemá za sebou žádnou těžařskou historii, pouze neprůhlednou změť nominantů, trustových holdingů a častých změn názvů subjektů

Dalším držitelem zhruba 10% je soukromá společnost ARMCO BARRIERS PTY. LTD, která také několikrát změnila své jméno a o společnosti není více dostupných informací. Firma vyrábí silniční armatury, železobetonová svodidla, bariéry atd. Nikde není o nějaké hlubinné těžbě a zkušenostech s ní vůbec nic. Šéf EMH Keith Coughlan drží zhruba 6.5% a tečkou a fackou na závěr je další schránková společnost, tentokrát v podobě JP Morgan Nominees Australia Limited, což je australská pobočka americké banky FEDu JP Morgan pro tzv. trust affiliates. A to už se pomalu blížíme k pravým vlastníkům. Firma nabízí trustové služby nominantů pro soukromé investory, kteří chtějí skrýt svoji identitu. Místo nich figurují nominanti JP Morgan.

Shrnuto odshora dolů, společnost European Metals Holdings je natolik neprůhledný holding, resp. trust, se kterým by žádná vláda nikdy neměla vstoupit do jednání, protože koncoví vlastníci kapitálu, kterým disponuje EMH, nejsou normálními prostředky dohledatelní. Takovéto firmě chce ČSSD přenechat těžbu národního pokladu v podobě lithia? Copak si vláda ČR neudělala na firmu European Metals Holdings žádný due diligence? Nikdo se nezajímal o to, kdo ovládá schránkové firmy, které mají ve svých čelech nominanty namísto koncových vlastníků? A je to vůbec legální? Může vláda ČR uzavírat smlouvy s někým, u koho není známé koncové vlastnictví? To je vláda ČR plná diletantů?

Šéfem české prospektorské společnosti Geomet, kterou od roku 2013 plně vlastní australská EMH, je Richard Pavlík. Na oficiálních stránkách australského těžaře je uvedena historie pana Pavlíka [13]. Nevím, jestli to někoho překvapí, ale spíš asi ne:

Richard Pavlík je generálním ředitelem společnosti Geomet s.r.o., která je dceřinou společností EMH, která ji 100% vlastní, je to vysoce zkušený český báňský manažer. Je držitelem titulu magisterský inženýr z Technické univerzity v Ostravě v České republice. Je bývalým vedoucím projektu a poradcem generálního ředitele společnosti OKD. OKD je (pozn. už není, je v bankrotu) v České republice významným výrobcem uhlí. Má téměř 30 let zkušeností z oboru v České republice.

Richard Pavlík má také zkušenosti jako projektový analytik v Normandy Capital v Sydney v rámci postgraduálního programu na Swinburne University. V rámci OKD a New World Resources působil jako hlavní inženýr a jako vedoucí geodézie a geologie. Pracoval také jako vedoucí dozorčí rady společnosti NWR Karbonia, polské dceřiné společnosti společnosti New World Resources (UK) Limited. Má důvěrnou znalost těžby v České republice.

Okolo privatizace těžby lithia se opět točí Bakalovi lidé a opět politici z Lidového domu

Jinými slovy, Richard Pavlík je kůň Zdeňka Bakaly a jeho bývalé OKD a NWR. Má tohle ještě nějaký smysl dál komentovat? Kdo asi tak vlastní akcie v těch výše zmíněných schránkových společnostech a trustech? A jak je možné, že se nějací Australané dozvěděli o Cínovci? A proč žádná z firem v holdingu EMH za sebou nemá žádné skutečné těžební projekty? Vlastnická struktura EMH má charakter investičního trustu, ale rozhodně ne zkušenosti s těžbou čehokoliv. Jediné, co těží třeba JP Morgan, to jsou peníze. Takže znovu se musím zeptat. České vládě a ČSSD nestačil ten průser s privatizací OKD? Oni vážně chtějí předat těžbu někomu, kde figuruje Bakalův vrcholný manažer z NRW a OKD? To jsme opravdu jako občané v roli naprostých idiotů?

Proč v této kauze nekonají příslušné orgány? Má vůbec vláda ČR právní mandát k tomu, aby podepisovala mezinárodní memoranda a smlouvy s holdingovými trusty, u kterých nelze dohledat koncové kapitálové vlastníky? Jenže ani Bakala není ten, kdo řídí zdroje. Jeho napojení už v rámci NWR na americké zdroje a kapitál je moc dobře známé z minulosti. Takže lithium bude nakonec říkat “pane” americkým neoconům, sionistům z FEDu. Když padá petrodolar, musí se podchytit lithium. A když k tomu připočteme Karla Janečka, jeho firmu Cínovecká Deponie a jeho napojení na americké ministerstvo zahraničí a ambasádu v Praze, vedle které má sídlo a napojení na Madeleine Albright, která také o těžbu lithia prý usiluje [14], tak se nám ten kruh najednou uzavírá.

Perličkou na závěr je vnitřní informace z radnice v severočeském Dubí, pod kterou Cínovec spadá. Napsal nám do redakce člověk, který se identifikoval jako člen zastupitelstva (z Dubí) a upozornil nás, že prý vedení obce nařídilo zablokovat webové propagační stránky Cínovce [15], protože lidé “moc čuměli” po vypuknutí skandálu s lithiem na profilové stránky Cínovce a zastupitelům obce Dubí zasílali vulgární dotazy, jaké napojení mají radní na australské těžaře a kolik peněz každý ze zastupitelů dostal nasypáno. Naše redakce pro tato obvinění žádné důkazy nemá, takže se k tomu nebudeme vyjadřovat, ale pravdou je, že webové stránky Cínovce jsou opravdu najednou nedostupné. Sami si přeberte, co za tím asi je. Webové stránky Cínovce prostě administrátor zakázal a šmitec! Česko snese fakt a opravdu už úplně fšecko?

Šiřte prosím tento článek na sociálních sítích a dejte vědět svým politikům a kandidátům, že lithium na Cínovci se nesmí dostat do rukou holdingové firmy s nedohledatelným vlastnictvím. Klidně by se mohlo stát, že lithium by nakonec patřilo lidem, kteří přivedli k bankrotu OKD. Nelze přece dávat těžbu čehokoliv do rukou někomu, jehož veškerá těžební historie spočívá pouze v názvu firmy a jehož vlastnická struktura spočívá v rukách firem, které nabízí nominanty a bílé koně do čel představenstev společností.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Imunitní a mandátový výbor poslanecké sněmovny doporučil poslancům, aby vydali Andreje Babiše policejnímu stíhání. Měsíc a půl před volbami. Celá mediální mašinérie zpravodajského mainstreamu v ČR rotuje fotky Andreje Babiše na titulních stránkách tiskovin a webů s takovou intenzitou, že by takovou kampaň nezaplatil ani Babiš, kdyby to měl platit ze svého.Přitom celé toto divadlo je natolik průzračné, že i tomu nejjednoduššímu voliči ANO musí dojít, že to celé byla připraveno a načasováno na objednávku establishmentu tak, aby to Babiše poškodilo právě v posledních týdnech před volbami. Celá kauza s Čapím hnízdem má přitom vadný pouze morální profil, ne zákonný, protože Babiš a ani nikdo jiný okolo něho zákon neporušili.

Pouze nestydatě a drze využili metody, které dnes a denně používají protřelí podnikatelé, kteří účelově odkloní majetek před manželkou těsně před rozvodem, nebo převedou firmu do držení někoho jiného a po čase si držení vezmou zpátky. Pokud chcete dotaci, oddělíte od firmy jednu divizi, uděláte z ní samostatnou účetní jednotku, podle zákona, zažádáte o dotaci, čerpáte na malou firmu, splníte 5-letou lhůtu udržitelnosti a poté firmu převedete zpátky pod původní matku.  Dělají to stovky firem v ČR, je to letitá praxe, která je na zvracení, každý o ní musí vědět, např. ve stavebním průmyslu ve veřejných projektech. Dotace se vytáhne pro malé a střední firmy, stavební gigant založí eseročku, nastrčí tam 15 svých zaměstnanců a dotace je v kapse. Kdybych to před lety neviděl v Praze při zadávacím řízení na vlastní oči, tak bych tomu také nevěřil.

Dotace z EU jsou zdrojem mohutné korupce

Morální rovina takového jednání je špatná. Ale viníkem není podnikatelský subjekt, který se snaží uživit a dosáhnout profit. Na vině je Evropská unie a stupidní evropské dotace, od financování idiotských rozhleden a cyklostezek podél silnic, kde jezdí kamiony a cyklisté vdechují rakovinu, až po neuvěřitelně vykutálené kotlíkové dotace, se kterými se dokonce na českých úřadech kšeftuje. Kdo chce dostat dotaci na kotel, musí úředníkovi posunout obálku s 5.000 korunami, aby se na něho v pořadí dostalo. Nechci dotaci zadarmo! Lidé si vezmou spacáky a židličky, stoupnou si den předem před úřad a když se úřad otevře, lidé se dozví, že kotlíkové dotace už nejsou, prostě došly a byly rozděleny. Evropská kontrolní agentura OLAF podobné praktiky registruje pouze v Rumunsku. To je dobrá společnost, ne? Dotace jsou nástrojem pro budování korupčního prostředí v neomarxistické Evropě. Bez dotací by nebyla žádná Čapí hnízda, žádné střelené rozhledny do nikam, žádné předražené cyklostezky, za které by se dalo pořídit několik kilometrů dálnice.

Jenže tyto útoky proti Babišovi mají jednoho společného jmenovatele. Jsou to česká mainstreamová média napojená na americkou moc v ČR. Když se podíváte, kdo nejvíce proti Babišovi útočí, najdete všude staré známe firmy. Zdeněk Bakala a jeho vydavatelství Economia. Bakala má důvod zničit Babiše, protože ex-uhlobaron je namočený v monstr-kauze OKD, společně s Bohouškem Sobotků a jeho lumpenpartou ČSSD. Andrej Babiš totiž prohlašuje, že pokud vyhraje volby, zasadí se o vyšetření největší “rozkrádačky” po roce 1989, privatizaci OKD. A z toho se orosí čelo nejen Sobotkovi a Bakalovi, ale i mnoha další lidem, kteří se na kauze OKD jaksi ekonomicky svezli. Co na tom, že ČSSD dluží rodině po právníkovi Altnerovi přes 300 milionů, to se pokryje na exekutorské komoře, jenom se nesmí Babiš dostat k moci. Vytáhneme na něho nahrávky a bude!

Proti Babišovi stojí kavárníci, které si vodí americká mocenská centrála v Praze

Další skupinou, která nemůže Babišovi přijít na jméno, je skupina okolo pohrobků Václava Havla a jeho knihovny, kterou zafinancoval právě zmíněný Zdeněk Bakala. Pražská kavárenská společnost bojuje proti Babišovi hned z několika serverů fiat-alternativy. Sabina Slonková a její Neovlivni.cz, Dalibor Balšínek a jeho Echo24.cz a Pavel Šafr a jeho Svobodné Fórum. Tato trojice bojuje proti Babišovi snad nejsilněji ze všech, ale důvodem jejich boje není Babiš a jeho podivně nabyté miliardy z počátků podnikání, ale Babišovo spojenectví s Milošem Zemanem. Pokud bude vládu sestavovat Babiš, vytvoří s Milošem Zeman mocenský tandem v ČR, který bude disponovat obrovskou mocí z ulice. Jak Miloš Zeman, tak i Andrej Babiš oslovují společné voličské spektrum, které se vzájemně doplňuje. A Miloš Zeman, to je kůň euroasisjkých globalistů. A tím se dostáváme ke třetí skupině nepřátel Andreje Babiše.

Americké velvyslanectví je centrem moci amerických neoconů a amerického kongresu v Praze. Poté, co byl Donald Trump efektivně odstaven od zahraniční politiky a od svých věrných poradců, mají americké ambasády po světě de facto roli prodloužené ruky amerického kongresu. A cílem neoconů je zopakovat v ČR stejný proces jako v Polsku, kde se k moci dostala protibruselská a silně pro-americká strana Právo a spravedlnost. Američané chtějí ovládat Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko. Tím se má vytvořit blok a nárazníkové blokační pásmo mezi Německem a Ruskem, potažmo mezi EU a Pekingem. Američané již dnes ovládají kromě Polska i celé Pobaltí, Maďarsko poskytuje Američanům zázemí pro jejich vojska, jakkoliv je Viktor Orbán proti Bruselu kritický, o to více má dobré vztahy s Washingtonem. Právě proto Brusel v poslední době tak obrovsky ovlivňuje slovenskou politiku a Roberta Fica, protože Brusel chce Američanům tento blokační plán překazit. Poláci celý projekt nazývají jako Trojmoří a vzhledem k tomu, že Američané ovládají politické procesy v mnoha zemích bývalé Jugoslávie, tak tento projekt bloku mezi Baltem, Jadranem a Černým mořem by se teoreticky mohl povést.

Buď s ďáblem nebo s čertem? Občane, vyber si!

Česká republika v tomto plánu je přitom klíčová, protože Praha je centrem Světového židovstva a pokud by Praha spadla pod vliv východu a globalistů z Dálného Východu, narušilo by to vojenské operační plány Pentagonu. Jelikož Miloš Zeman a Andrej Babiš jsou koně globalistů, kteří půjdou na ruku vizím euroasijského souručenství na ose Berlín – Moskva – Teherán  – Peking, americké velvyslanectví, Karel Janeček, vrchní státní zastupitelství, policejní plukovníci, TOP09, ODS, KDU-ČSL a z donucení i ČSSD půjdou na ruku americké moci. A pokud si vezmete do ruky dnešní výrok Pavla Bělobrádka, že Lidovci nepůjdou do koalice s někým kdo je trestně stíhaný [1], tak to znamená už dopředu signál, že ANO bude muset sestavovat vládu bez Babiše, což je nereálné, anebo ANO skončí bez koaličního partnera a ve sněmovně sestaví vládu obrovský slepenec 5, 6, nebo 7 stran společně, proti Babišovi. Všechno záleží na tom, jestli se do parlamentu dostanou Piráti a SPD, protože jak se očekává, ANO zvítězí ve volbách, ale bude potřebovat minimálně jednoho ochotného koaličního partnera.

Lidovcům nejde věřit ani pozdrav, je docela možné, že po volbách zjistí, že při vládnutí ve dvojkoalici s Babišem prosadí více ze svého programu, než ve vládě v duhové koalici X stran, široce rozkročených od levicové ČSSD, až po rádoby pravicový utlras dorost TOP09. Velký a obří otazník bude představovat Okamurova SPD. Nedovedu si představit to dilema, jaké bude muset řešit. Reálně se totiž v rámci mocenského tenzoru rýsují po volbách dvě cesty. Buď současná kauza s Čapím hnízdem neuškodí a dokonce mu přidá hlasy, takže Babiš bude z pozice mocného vítěze hledat někoho, kdo si bude chtít čuchnout k moci, a takových bude nakonec více než dost, anebo kauza sjednotí parlamentní strany proti Babišovi a s heslem “Všichni proti Andrejovi!” vytvoří duhovou spektrální koalici mnoha stran. Neznámým parametrem jsou komunisté. Šli by do vlády s Babišem? Nebo by Babiše drželi u moci? Nepředpokládám, že by komunisté se připojili do koalice proti Babišovi, a to by mohl být právě ten bod zvratu.

Mocenský tenzor je narýsovaný, jak zareagují voliči?

Andrej Babiš by musel opravdu hodně ztratit, aby k vládnutí potřeboval více než jednoho koaličního partnera. Pokud by Andrej Babiš sestavil vládu, Česká republika by nastoupila k cestě do Nové Evropy. Andrej Babiš a jeho Agrofert jsou existenčně závislí na otevřeném volném trhu EU, rozpad EU nebo dělení EU na dvojrychlostní Evropu nemůže Babiš dopustit. Vítězství Babiše tak přiblíží ČR k přijetí EURa a k integraci do hlubších struktur EU. Pokud by ale Babiš byl odstaven a vládu by sestavovala duhová koalice pro-amerických zákulisních sil stejně, jako zorganizovali propad pro-evropských stran v Polsku v posledních volbách, tak by to znamenalo vítězství Pražské kavárny, Zdeňka Bakaly a fiat-alternativy. Bylo by to nastoupení cesty k amerikanizaci české zahraniční politiky, chladnější vztahy s EU, o to vřelejší s americkým Pentagonem a americkými neocony. Pavel Bělobrádek je na to připravován dlouhodobě, pravidelně si jezdil pětkrát za sebou do USA pro notičky během tohoto volebního období. Může teoreticky být ministrem zahraničí v duhové vládě. A to by byla katastrofa, protože pro notičky si nejezdí jenom do USA, ale i do Augsburgu na Sudetoněmecké slavnosti. viz. videa zde.

Tímto článkem chci ukázat čtenářům, co je to “mocenský tenzor” v praktické politice. I když volíte tak, jak vám velí srdce a rozum, karty nakonec jsou rozdávány podle dvou nebo více dopředu nevyhnutelných variant, které všechny nejsou dobré, ani jedna z nich. Když vyhraje Babiš, bude to cesta do Nové Evropy, cesta ke kvótám a migraci, aby si ČR zachránila volný trh s EU, resp. Agrofert aby nečelil sankcím. To je tragická vize pro republiku. A co se stane, když Babiš nevyhraje?

Američané a jejich plán na likvidaci Babiše a Zemana jedním šmahem během pár měsíců

Porážka Andreje Babiše bude mít stejně děsivé důsledky jako jeho výhra. Když nevyhraje Babiš, tak vyhrají Američané, kteří zopakují v ČR skrze své marionety takové procesy jako v Polsku, odpor proti migraci, což je fajn, ale zároveň posílení protiruské hysterie, nasunutí amerických zbraní do ČR a řízení české zahraniční politiky americkými neocony skrze české loutky, které si budou do Washingtonu jezdit pro noty. A to také není dobré řešení. Takže jaké řešení by bylo dobré? Odejít z EU a z NATO, posílit národní teze, zlepšit vztahy s Ruskem, posílit ekonomické vazby na východ. Ale kdo kromě SPD tohle bude chtít ve sněmovně? Obávám se, že nikdo. Přistoupil by Babiš na referendum o vystoupení z NATO? Možná ANO, i když Stropnický na obraně ukazoval, že zobe Pentagonu z ruky více ochotně, než je zdrávo. Ale přistoupil by Babiš na referendum o EU, na kterém je jeho Agrofert závislý? Ne, ani náhodou.

Přesto je třeba jít a volit Tomia Okamuru, SPD a pokusit se o to, aby získali alespoň 15% a aby mohli prosazovat pro-národní teze silným hlasem. Dopředu však upozorňuji, že po volbách pochopíte, co je to mocenský tenzor, budete moci pozorovat přesuny moci různými vektory, ale výsledný mocenský tenzor se bohužel prakticky nezmění. Zvítězí pro-evropská a pro-alianční politika, ale úspěchem bude, pokud se podaří ukotvit zákon o obecném referendu. Na jeho základě bude možné potom i v budoucnu vyvolávat pokusy o referenda o vystoupení z EU a z NATO. Je to začátek cesty, ale očekávejte, že establishment půjde Tomiu Okamurovi po krku stejně, jako jdou po krku Donaldu Trumpovi v USA. Nic se ale nesmí vzdávat.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Na úvod se vraťme do roku 2012, do roku počátku pádu vlády Petra Nečase a s ním ODS, tedy do dubna 2012 a k tehdejší demonstraci na Václavském náměstí, více o ní zde:

K této akci cituji z odkazů ve svém článku o pádu Petra Nečase: „Obavy jsou na místě. Takže zatímco Janeček vyvolává skrze občanské protesty akce ZDOLA, hnutí ANO 2011 boduje u manažerských elit. „Mně je to, co dělá Babiš, sympatické. Podporuji ho, ale nemohu to dělat veřejně, protože jsme závislí na veřejných zakázkách,“ řekl týdeníku Ekonom šéf významné české stavební firmy.“

 A zde kousek z dalšího odkazu v mém tehdejším článku: „Naplněný Václavák má 250 až 300 tisíc lidí, před tím už zjedi nemůžou couvnout. Když to správně zmanažujeme, tak to bude fungovat,“ řekl Janeček na přednášce organizované blogerským spolkem Kroměřížan.cz.“„Moje představa je spíš druhý listopad,“ reagoval Janeček na hlasy z publika žádající skutečnou revoluci, kterou však šéf fondu odmítl jako „velmi nebezpečnou.“ Podle něj je potřeba změnit systém zevnitř za pomoci „tlaku ulice“.

„Problém zjedů chce Janeček vyřešit třemi kroky: změnou volebního systému, zákazem politické reklamy a majetkovými přiznáními kandidátů do Parlamentu. Aby se zabránilo patovému rozložení sil, má být podle Janečka poslanců 199 místo dnešních 200. Tyto tři kroky chce Janeček prosadit do PŘEDČASNÝCH VOLEB, které podle něj PŘIJDOU NA JAŘE“ – pozn.: přišly na podzim, ale vizionář Janeček se nemýlil….

„Raději Babiše než Holešovskou výzvu”
Na rozdíl od demonstrace Holešovské výzvy, která podle Janečka jen neguje, se Janeček svými třemi hlavními požadavky snaží podle svých slov přinést „program pozitivní změny.“ Odmítl, že by ve svých politických snahách nějak úzce spolupracoval s miliardářem Andrejem Babišem – ale:„Jsem přesvědčen, že je to slušný člověk, ale může to být ten příklad, že se i ze slušného člověka stane (v politice) zjed,“ řekl o Babišovi. „Radši bych ale šel do rizika a dal moc Babišovi než Holešovské výzvě,“ dodal.

Čas na změnu se podle něj krátí, protože lidé jsou čím dál náchylnější k radikálnějším řešením. „Pokud se něco nezmění, SYSTÉM a GLOBÁLNÍ EKONOMIKA SPĚJÍ KE KOLAPSU. NEMÁME ANI OSM LET“ varoval. (zdroj zde, zde).  Tolik z mému dávnějšího článku a nyní k naší současnosti.

Janečkem avizované předčasné volby proběhly a s nimi přišel A. Babiš

Dnes už víme, že v následujícím dění padla Nečasova vláda, že Janečkem avizované předčasné volby se na podzim 2013 skutečně uskutečnily a že jako nový politický subjekt v nich uspělo Babišovo hnutí ANO 2011. K tomu musíme doplnit, že v lednu téhož roku v první přímé volbě prezidenta zvítězil Miloš Zeman, který tak nahradil Václava Klause a který za Česko podepsal dokumenty EU, jichž byl Václav Klaus brzdou. V souhrnu se tak – slovy Karla Janečka – v Česku “pohnuly ledy”. A nutno připomenout, že se tak stalo poté, co v roce 2012 proběhly volby v USA i v Rusku (a nemůžu nepřipomenout, že poté, co v Londýně proběhly velmi symbolické LOH). A kdy se věci GLOBÁLNĚ začaly měnit do podoby, v jaké jsou dnes, kde finálními třešničkami jsou: vznik čínské AIIB, návštěva čínského prezidenta v Británii a v USA, přistěhovalecká vlna v Evropě, jaderná dohoda s Íránem, Brexit a – Trump. A jestliže Janeček v roce 2012 řekl “Nemáme ani osm let”, tak svět je právě v polovině tehdy spuštěného procesu a hlavní postavou jeho druhé poloviny je D. Trump.Vítězství D. Trumpa – konec Pax Americana, proto odstavování neoconů v USA a jejich přisluhovačů všude ve světě.

A. Babiš v Česku je ve stejné roli jako D. Trump v USA

Jestli D. Trumpa a A. Babiše něco spojuje na první pohled, pak oba jsou to miliardáři a především byznysmani, kteří chtějí stát řídit jako firmu. Avšak to hlavní, co je spojuje, je, že jsou to samostatné jednotky, nepropojené s žádnou z dosud o moc se dělících politických stran, resp. oba jsou v opozici k těmto stranám – D. Trump jde proti neoconům napříč republikány i demokraty a A. Babiš jde proti havlistům napříč ODS i ČSSD. V souhrnu o bou můžeme říct, že likvidují “staré struktury” a že to je jejich hlavním úkolem. Co o obou dále můžeme říct, že oba byli na svou současnou roli připravováni (ač si toho nemuseli být vědomi) a protože tento článek má být především o Česku, tak dále už jen o A. Babišovi, o jeho boji se všemi a o kauze, která spustila vládní krizi: Babiš-Sobotka.

Erik Best se na téma Babiš vs Sobotka měl nedávno vyjádřit: “Sobotka: Vládní krizi může za 10 minut vyřešit Andrej Babiš, a to tím, že předá do rukou ČSSD agendy ČEZ, OKD a Škoda Transportation.“  Což Erik Best myslel ironicky s tím, že tyto tři kauzy jsou hlavními, proč má ČSSD z Babiše strach a proč se jej chce zbavit.

Ale začněme nejdříve tím, čím A. Babiš nejen nad ČSSD, ale nad všemi napříč stranami získal takovou moc, že dnes proti němu nikdo nemůže vystoupit přímo, ale pouze přes všelijaké pseudokauzy. Čímž se dostáváme do roku 2002 a tím k privatizaci Unipetrolu, tedy k moci, kterou tehdy Andreji Babišovi posvětil Miloš Zeman. A zde zdůrazněme, že Miloš Zeman, který jako prognostik věděl, proč se od začátku obrací směrem Východ (stejně jako V. Klaus) zřejmě věděl i to, že jednou bude člověk typu A. Babiše velmi žádoucí  (jak píšu výše, vidím to tak, že A. Babiš byl na svou příští roli vybrán dávno předem, stejně jako D. Trump).

Privatizace Unipetrolu

Tady je na internetu tolik materiálu, že v rámci co nejstručnějšího popisu vidím jako dostačující uvést tento souhrn, cituji:

“V roce 2001 vláda Miloše Zemana (ČSSD) rozhodla o zahájení privatizace majoritního státního podílu. Hlavním zájemcem byl Andrej Babiš s menším společníkem Polski Koncern Naftowy (PKN) ORLEN , v níž vlastnil polský podnikatel Jan Kulczyk sice jen šest procent, ale kterou kompletně ovládali jeho lidé (chtěl pak převzít síť šesti set benzinových pump vlastněných Unipetrolem). I když mezirezortní privatizační komise doporučila jako vítěze britskou společnost Rotch Energy, která nabídla 444 miliónů eur (tehdy asi 14,5 miliardy Kč), vláda v prosinci 2001 rozhodla o prodeji české společnosti Agrofert (a PKN ORLEN) za 361 miliónů eur (tehdy asi 11,7 miliardy Kč).

Rozhodnutí vlády bylo podivné. Ukázalo se totiž, že Unipetrol byl přiklepnut firmě, o níž tehdy Babiš tvrdil, že patří švýcarskému podniku Ameropa. Když vedení Ameropy vlastnictví Agrofertu popřelo, tvrdil Babiš, že většinový podíl v novém vlastníkovi Unipetrolu drží jiná švýcarská firma O.F.I. – ale tato společnost byla jen schránkou ve švýcarském daňovém ráji městečku Baar. Zemanově vládě tyhle úskoky nevadily, Babiš ale slíbených 12 miliard za Unipetrol nezaplatil (banka mu neměla dát dostatečný úvěr) a po roce byl nucen odstoupit od smlouvy. To vůbec ale nevadilo následující Špidlově  vládě (ČSSD), která Agrofert pustila do soutěže znovu, tentokrát v obráceném gardu. Hlavním zájemcem byl polský PKN ORLEN s podporou Agrofertu Andreje Babiše.

Na podzim 2003 se ve Vídni sešel polský miliardář Jan Kulczyk s významným agentem ruské tajné služby Vladimirem Alganovem, a to vyděsilo polskou bezpečnost. Kulczyk vedle podílu v PKN ORLEN totiž vlastnil významné podíly v polské energetice a ropném průmyslu a Poláci dostali strach, že se jejich strategické podniky dostanou pod vliv Rusů. Kulczyka začala prověřovat policie i tajná služba, k věci vznikla parlamentní komise.

Babiš získal od Kulczyka písemný závazek, že po úspěšné privatizaci mu prodá PKN ORLEN  za tři miliardy korun čtyři chemičky z portfolia Unipetrolu (Lovochemii, Aliachem, Chemopetrol a Spolanu). I tato smlouva vzbudila v Polsku rozruch, protože podle renomovaných odhadů měly tyhle firmy cenu aspoň o pět miliard vyšší. Vznikla otázka, proč by tak protřelý byznysmen jako Kulczyk šel do obchodu, na kterém ztratí tak obrovskou sumu?

V lednu 2004 podalo předběžnou nabídku sedm společností nebo konsorcií. Z šesti platných nabídek vláda do užšího výběru vybrala pouze nabídky polské společnosti PKN ORLEN (podporované Agrofertem), maďarského MOLu a Shell. Konečnou nabídku pak podal pouze PKN ORLEN – 11,3 mld. Kč za 63% podíl v Unipetrolu a 1,7 mld. Kč za pohledávky České konsolidační agentury. Tuto nabídku vláda přijala v dubnu 2004 a prodej byl finalizován v roce 2005. Výhru stvrdil už Grossův (ČSSD) kabinet.

Celý proces privatizace Unipetrolu provázely zvěsti o různých formách korupce. Podezření z korupce směřovalo jak do Polska, u nás pak hlavně na Stanislava Grosse. Nejznámější byla tzv. aféra pět v českých. TV Nova dostala od neznámého dárce záznamy schůzek polského lobbisty Jacka Spyry se šéfem kanceláře premiéra Paroubka (ČSSD) Zdeňkem Doleželem. Obsahovaly dvě pasáže, ve kterých Spyra rozebírá údajnou korupční nenasytnost bývalého premiéra Grosse a Doležel říká: „Sejdeme se u lesa a na stole bude pět“ – což všechna média přeložila jako žádost o pětimilionový úplatek. Spyra Doležalovi také tvrdí, že Andrej Babiš je nejvíc provázán s Grossem a jeho manželkou Šárkou, přes jejíž agenturu posílá Grossovi peníze.

Podle tehdejších spekulací v polském tisku Kulczyk s Babišem rozdali v Polsku a v Česku dohromady 42 milionů eur – v každé zemi půlku. Babiš prý za tyto peníze zařídil souhlas české vlády s privatizací Unipetrolu pro PKN ORLEN a Kulczyk za svůj korupční balík koupil naopak souhlas tehdejší polské vlády s pětimiliardovou slevou pro Babiše.

Babiš se těšil, jak za svou pomoc získá výhodně podíly v kýžených firmách. „Beze mne by Poláci nikdy v privatizaci neuspěli,“ nechal se slyšet v jednom z rozhovorů. Babiš, podobně jako Kulczyk v PKN ORLEN, vlastní v Unipetrolu sice jen podíl v některých jeho dceřiných firmách, ale do nástupu Poláků ovládali holding jeho lidé. Jenže pak se v Polsku změnila vláda a s ní i vedení polostátního ORLENU. Z partnerů se rázem stali nejhorší nepřátelé. PKN ORLEN na jaře 2006 oznámil, že dohody s Agrofertem nesplní.Formálně je napadli polští právníci, ale ve skutečnosti si Poláci patrně spočítali, že se jim odstoupení od smluv prostě vyplatí. Například Kaučuk byl ve smlouvách s Babišem oceňován na 1,6 miliardy korun, později jej PKN ORLEN prodal chemičce Dwory za 5,5 miliardy.

Babiš zažaloval PKN ORLEN celkem ve čtyřech arbitrážích. Uspěl však pouze jen v jedné z nich (získal 2,5 mld. korun). Neuspěl ve třech, z nichž ta poslední zněla na bezmála 20 mld. korun. Sociální demokraté (Zeman, Špidla, Gross, Paroubek) Babiše, vedeného v seznamech někdejší komunistické rozvědky (krycí jméno Bureš), vždy podrželi. Jejich přátelské „objetí“ se mezitím přetavilo z byznysu do politické roviny a Babiš je dnes ve skutečnosti ten, který dnešní Sobotkovu vládu řídí.” Konec citace, zdroj zde

Napadnutelné kauzy A. Babiše

Privatizace Unipetrolu se nepovedla, dle mého proto, že Babiš neměl zájem o Unipetrol jako celek, ale pouze o jeho chemičky, o kterých věřil, že je na oplátku získá od polské strany. Místo toho se s Polskem soudí a naposledy mu požadavek 20 miliard zamítl i Nejvyšší soud (podzim 2016 zde), spor ale stále běží.  K tomu Babišovi svítá naděje, že polská PKN Orlen zvažuje prodej části Unipetrolu, tam se však už angažují Křetínský a Kellner, Babiš se přesto snaží o zisk těch částí, o které měl od začátku zájem (zde).  S Unipetrolem se to Babišovi sice nepovedlo, přesto: úplatky napříč celou ČSSD (plus kauzy vedoucí až k Mrázkovi) z něj učinily osobu, která mocensky má v hrsti celou ČSSD (a nejen ČSSD). I to je důvod, proč sám Sobotka tuto kauzu nemůže naplno vytáhnout, ač se o to v nedávných “OVM” na čt 24 lehce pokusil.

Pak je zde kauza Čapí hnízdo z roku 2008, týkající se dotací z EU, kterou ovšem Bradáčová řešit odmítla, protože škoda není dostatečná – zde,  přesto kauzu řeší EU a více o celé kauze zde. A pak je tady ČEPRO (Česká Produkce ROpy), které zcela patří pod Ministerstvo financí a pro které 87% bionafty dodává právě Agrofert – více zde. V souhrnu jsou kauzy Unipetrol, Čapí hnízdo a biopaliva pro Čepro hlavními kauzami, kde je Babiš napadnutelný, ale také jsou to oblasti, pro které Babiš mohl mít zájem vstoupit do politiky. A mnohé jiné, na které zde nejen že není prostor, ale ve kterých tápou i ti, kteří se tématu “Babiš” věnují naplno.

Kauzy, které může napadnout Babiš

A tady se dostáváme k výše citovaným slovům Erika Besta: “Vládní krize by skončila, kdyby Babiš kauzy ČEZ, OKD a Škoda Transportation plně přenechal ČSSD”. A zatímco první dvě jsou všeobecně známé, Škoda Transportation je kauzou vcelku v ústraní. A přitom to byla právě ona, která současnou vládní krizi naplno vyostřila a která pro můj pohled přinesla zásadní souvislosti. Jde totiž o kauzu, která vedla až ke zrušení Roberta Šlachty a která do českého dění vnesla takový průlom, že nejen M. Kalousek o vládní krizi, kterou spustila, hovoří v tom smyslu, že přes ní jde o další směrování České republiky. Čímž už se dostáváme k tomu, o čem píšu ve smyslu rolí D. Trumpa a A. Babiše (plus prezidenta Zemana).  Ale po pořádku.

Slovy Karla Janečka bylo v roce 2012 “správně zmanažováno” a přišel A. Babiš. Na jedné straně sice hájí své zájmy (Unipetrol, Čapí hnízdo a dotace, Čepro a biopaliva), na druhé straně však jako člověk typu D. Trumpa přichází s úkolem likvidovat české podporovatelé neoconů (havlisty) a v tom se stává spojencem M. Zemana a jeho směru k euroasianismu. Jako člověk, který v žádné politické straně nepůsobil a jako ministr financí, v jehož kompetenci je odhalování daňových úniků a prověřování finanční politiky firem, stejně jako státem pochybně provedených privatizací, vzbuzuje strach ve všech “starých politických strukturách” napříč stranami a výsledkem je, že všichni se spojí (dokonce i Sobotka a Kalousek) proti Babišovi.

Od sporné privatizace OKD k Sobotkovi a ke kauze Škoda Transportation

V privatizaci OKD má nejvíce másla na hlavě právě ČSSD. V roce 1998 ovládla majoritní podíl v OKD firma Karbon Invest podnikatelů Koláčka, Otavy a Przybyly a o šest let později, v září 2004, jim Grossova vláda v přímém prodeji přenechala za 4,1 miliardy Kč svoje akcie OKD, celkem 45,9 procenta. Ministrem financí zodpovědným za prodej akcií byl dnešní premiér Bohuslav Sobotka. Do ceny byly zahrnuty i byty OKD v ceně jen 40 tisíc Kč za jeden. Z celkem 32 dceřiných firem OKD byly oceněny jen tři. Začátkem listopadu 2004 se jako nový vlastník OKD ohlásila firma RPG Industries Zdeňka Bakaly.

Zde stojí za pozornost, že jméno Koláček, stejně jako opět ČSSD, figurují i ve sporné privatizaci MUS (Mostecká uhelná společnost), kdy státní podíl odprodala vláda Miloše Zemana, který byl v souvislosti s kauzou vyslýchán ve Švýcarsku spolu s bývalými ministry své vlády V. Špidlou, M. Grégrem a E. Zemanem. (zdroj). A za nemalou pozornost dále stojí, že v privatizaci MUS figurovala i Škoda Plzeň (dnes Škoda Transportation), jejíž privatizaci v roce 1990 posvětila vláda V. Klause s ministrem hospodářství V. Dlouhým.

A právě z kauz OKD a Škoda Transportation musí mít ČSSD a obzvláště B. Sobotka těžkou hlavu. Ještě jinak: kauzou Škoda Transportation začalo kolem Sobotky přihořívat a nelze se divit, že kauza přerostla až ve vládní krizi.  Ono totiž přihořívá směrem k blízkému příteli Bohuslava Sobotky, údajně nejvlivnějšímu muži v Česku, k Radku Pokornému.

Radek Pokorný, přítel Bohuslava Sobotky (a všech?)

Už od dob studií osobní přítel Bohuslava Sobotky působí ve dvou funkcích, souvisejících s právem a i laickým pohledem ve funkcích, které by se navzájem měly vylučovat, neboť jimi jde o střet zájmů.

Radek Pokorný, funkce první – místopředseda Hospodářské komory České republiky. Hospodářská komora České republiky (HK ČR) je samosprávnou organizací zastupující podnikatelskou veřejnost (mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví) v České republice a prosazující její zájmy. Členy mohou být fyzické i právnické osoby. // V oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví působí Agrární komora České republiky, která byla založena stejným zákonem jako HK ČR a vyvíjí podobnou činnost. Jejich společným orgánem je Rozhodčí soud. (zdroj a více zde).  Zbývá doplnit, že předsedou Hospodářské komory je Vladimír Dlouhý (a před pár dny zvoleným i na další období – více zde).  Z popsaného  plyne, že HK ČR a její Rozhodčí soud má zastupovat stát ve všech sporných případech, kdy by stát utrpěl újmu.

Radek Pokorný, funkce druhá – majitel advokátní kanceláře Pokorný, Wagner a spol. (více zde). A v tomto postavení Radek Pokorný zastupuje zájmy soukromých subjektů, tedy i firem, a to i takových, se kterými se stát přes Rozhodčí soud při Hospodářské komoře soudí v případech, kdy by utrpěl újmu. V takových případech Radek Pokorný pracuje proti zájmům státu a jak v článku: “Kdy Sobotkův přítel pracuje proti zájmům státu” píše zdroj zde, případů, kdy v tom Radek Pokorný byl úspěšný, není málo (viz kauza “Eurovia” s vlnící se dálnicí v Ostravě či kauza “Skanska”).

Těžkou hlavu z přátelství s tímto vysoce vlivným mužem musí mít Sobotka dále i kvůli kauze OKD, kde v rozplétání nevýhodné privatizace OKD vyšlo najevo, že ve stejném duchu “sezení na dvou židlích” Pokorný fungoval už v době, kdy Sobotka coby ministr financí připravoval prodej dolů. Pokorný tehdy pracoval pro budoucího kupce (Bakala) a současně poskytoval rady státu, jak přesvědčit Evropskou unii, že privatizace byla v pořádku.

Radek Pokorný v privatizaci OKD 

A aby nebylo málo, Radek Pokorný v minulosti pracoval i pro Babišův Agrofert a své politické kontakty úročí i byznyse. “Jeho neotřesitelné postavení v polostátní skupině ČEZ nezměnil ani odchod jeho spolužáka z práv Martina Romana; firma dál patří do hlavní sféry jeho vlivu. Stejně tak tam patří mediální domy, jako třeba Economia,” – uvádí zdroj pod obrázkem o vlivu Radka Pokorného:

Zdroj fota a více  zde

Za dobu svého působení se Radek Pokorný propojil se všemi vlivnými lidmi napříč politickými stranami a v kuloárech se šeptá, že je to on, kdo řídí a ovládá Sobotku – více  “Kdo je tajemný muž, který hýbe premiérem” zde a “Fotogalerie z narozeninových oslav přítele B. Sobotky číslo 1 v pražském Rudolfínu” zde.  Nelze tedy nevěřit, že Radek Pokorný je právem označován za nejvlivnějšího muže v Česku.

Mapa zákulisního vlivu v české politice – Radek Pokorný hned vedle B. Sobotky

O čem se jen šeptá, to si dovolil alespoň naznačit hejtman a Sobotkův stranický rival Michal Hašek v době tzv.  “lánského puče” ČSSD v interview čt 24: “Nyní půjde o to, jestli ČSSD bude autonomní stranou, nebo slabým článkem budoucí vlády, kde si bude někdo, třeba pan Babiš, vodit premiéra na provázku… Nevím, zkuste se zeptat pana doktora Pokorného. Třeba o tom ví víc,”  – interview z října 2013 zde

Politická rozbuška: kauza Škoda Transportation vs České dráhy (stát)

Tady je nutné přiblížit, že jde o tři roky táhnoucí se spor o peníze Spor o peníze v souvislosti se zpožděnou dodávkou dvaceti lokomotiv, které Českým dráhám měla dodat společnost Škoda Transportation. Příběh začal v dubnu 2004, kdy byla mezi subjekty uzavřena kupní smlouva s dohodnutou cenou 2,7 miliardy korun, jednou z podmínek přitom bylo povolení k provozu lokomotiv ve všech okolních zemích. Dráhy lokomotivy obdržely v létě 2013 – se čtyřletým zpožděním. To Škoda vysvětlovala změnou norem pro fungování lokomotiv, tedy zásahem vyšší moci, všechna potřebná razítka však stroje nemají dodnes. V listopadu 2015 o sporu rozhodoval Rozhodčí soud (ten, který je součástí Hospodářské komory ČR, kde předsedou je Vladimír Dlouhý a jedním z místopředsedů právě Radek Pokorný, tedy ten soud, který má chránit zájmy státu). A výsledek byl takový, že stát v tomto sporu prohrál a že tím pro stát vznikla povinnost zaplatit Škodě transportation 1,2 miliardy dolarů.

Ministr dopravy Ťok (ANO) reagoval: “Je to zcela skandální a protizákonné rozhodnutí vydané zjevně podjatými rozhodci. /// Stát má být potrestán za to, že Škoda Transportation dodala vlaky pozdě, draze a dosud bez povolení jezdit v Německu?“ zde. K rozhodnutí se vyjádřil i A. Babiš m.j. slovy “Nejdražší tramvaje na světě má Praha a od včerejška mají nejdražší lokomotivy České dráhy. Gratulujeme Škodě Transportation” více zde.

Stát prohrál, k tomu tady ale je důležitá otázka, kdo ve sporu zastupoval vítěznou Škodu Transportation. A odpověď není překvapivá – byl to přítel B. Sobotky Radek Pokorný, přesněji jeho kancelář Pokorný, Wagner & partneři.

V popředí Radek Pokorný, za ním nápis “Advokátní kancelář Pokorný, Wagner a spol”. Zásluhou přítele B. Sobotky stát za České dráhy vyplatil firmě Škoda Transportation 1,2 miliardy dolarů

Komu patří Škoda Transportation?

Víme už, že zájmy této firmy ve sporu se státem (České dráhy) úspěšně zastupoval Radek Pokorný. Než se posuneme k tomu, kdo ve sporu hájil České dráhy, tzn. zájem státu, je na místě přiblížit, kdo vlastně je vlastníkem Škody Transportation, tzn. toho, co po privatizaci Škodovky jakožto strojírenského gigantu vzniklo. A tady zjistíme, že kromě vlastníků skrytých někde na Kypru, jsou to tři postavy ČSSD – dvě spojené a nepravomocně odsouzené v souvislosti s praním špinavých peněz v privatizaci Mostecké uhelné a třetí je hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard.

Josef Bernard (ČSSD), hejtman Plzeňského kraje. S nástupem na post hejtmana slíbil, že se bude od Škodovky distancovat. “Opustím všechny funkce ve firmě a svůj podíl dám do správy advokátní kanceláři”. Bernard zastával ve Škoda Transportation funkci generálního ředitele a jakožto výkonný ředitel vedl i její mateřskou firmu Škoda Holding, kterou česká a švýcarská policie v minulých letech neúspěšně prošetřovala v souvislosti s jejím podezřelým ovládnutím.  Po dobu výkonu politické funkce předá Bernard správu svého podílu právnické firmě a případný výnos z dividend chce věnovat na charitu. Zdroj zde, zde

A to pak je pro Sobotku těžká volba, kdo by v kauze “Škoda Transportation vs stát” měl být vítězem a kdo poraženým… Ale po této odbočce pojďme dál a sice k tomu, kdo v kauze hájil zájmy státu, tzn. Českých drah.

České dráhy v zastoupení americké advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges

Ve sporu “Škoda Transportation vs. České dráhy” byl stát zastupován americkou advokátní kanceláří Weil, Gotshal & Manges. O té si m.j. můžeme přečíst toto (zdroj):

“WEIL je součástí mezinárodní právní kanceláře WEIL, GOTSHAL & MANGES LLP, která kromě České republiky působí ve Spojených státech amerických (kanceláře ve městech New York, Austin, Boston, Washington D.C., Miami, Houston, Providence, Wilmington, Dallas a Silicon Valley), Číně, Francii, Maďarsku, Německu, Polsku, Velké Británii a Dubaji a celosvětově má více než 1.300 právníků.” Dále si můžeme přečíst, že v roce 2013 česká pobočka Weill, Gotshal & Manges získala v Londýně cenu pro nejlepší mezinárodní advokátní kancelář v České republice (zdroj).

Ponechme nyní tuto advokátní kancelář stranou a vraťme se k tomu, že konkrétním advokátem, který na straně Českých drah ve sporu vystupoval, byl Karel Muzikář. A právě on se stal ústřední postavou v následném zrušení Roberta Šlachty.

Karel Muzikář, advokát WEIL, GOTSHAL & MANGES LLP, která ve sporu se Škodou Transportation prohrála

Navzdory arbitrážnímu verdiktu se kancelář s prohrou nesmířila, označila jej za protiprávní a přesvědčila ministerstvo dopravy, že se má  obrátit na civilní soud. A byl to také Muzikář, kdo inicioval trestní oznámení na rozhodce a tím tak odstartoval policejní vyšetřování miliardové kauzy.  A to už jsme na začátku roku 2016, kdy mělo dojít k výrobě kompromitujících materiálů na Karla Muzikáře a tím k diskreditaci celé advokátní kanceláře. Stručně měla mít výroba materiálů tento průběh:

“Soukromý detektiv Igor Gáborík požádal protikorupčního policistu Radka Holuba, aby proti Muzikářovi vyrobil dokument o zahájení úkonů trestního řízení. Muzikář se měl dle přání Gáboríka stát podezřelým z toho, že Českým drahám svým způsobem zastupování způsobil škodu. Holub, tehdejší vedoucí oddělení odboru korupce na protikorupční policii (ÚOKFK), žádosti vyhověl a dokument zhotovil. Takový dokument pak měl podle policistů sloužit k Muzikářově diskreditaci, která by zcela jistě vedla k jeho stažení z případu. Stát by se těžko nechal zastupovat někým, o kom by se objevilo, že jej vyšetřuje policie. Kdo přesně si Gáboríka s Holubem k případu najal, to zatím kriminalisté nevypátrali.” (zdroj)

Výbušná Beretta a Šlachta s Bradáčovou

V polovině května 2016 se pražský lobbistický a finanční svět otřásl v základech, když protimafiánský útvar Roberta Šlachty spolu s vrchní pražskou žalobkyní Lenkou Bradáčovou spustil akci s krycím názvem Beretta. Kvůli podezření z vynášení informací z bezpečnostních složek za úplatu detektivové tehdy obvinili tři muže: důstojníka protikorupční policie Radka Holuba, bývalého příslušníka Celní správy Pavla Šímu a bývalého policistu a soukromého detektiva Igora Gáboríka. Šlachtovi detektivové je při předávce kompromitujícího materiálu v květnu zadrželi. Gáborík a Holub jsou od května stíhaní a čelí obvinění ze zneužití pravomoci, podplácení a neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. (zdroj, zdroj)

K případu se vyjádřila i státní zástupkyně Marie Benešová: „Ve funkci nejvyšší státní zástupkyně jsem zažila, že se leckdo ve prospěch někoho snažil zákon ohnout takzvaně o kandelábr. Setkali jsme se s tím v kauze Čunek, abych uvedla příklad. Že by si ale někdo dovolil účelově kriminalizovat nevinného člověka, to jsem ještě nezažila,“ řekla LN Benešová, jež v kauze Beretta zastupuje Karla Muzikáře. Tady stojí za pozornost, že o Marii Benešové, která se distancovala od ČSSD, je uvažováno jako o příští Babišově ministryní spravedlnosti (zdroj)

Akce Beretta byla akcí ÚOOZ (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu), kterému velel Robert Šlachta  a polopaticky řečeno v ní šlo o to, aby policie odhalila organizovaný zločin v řadách policie. Výsledkem akce pak bylo, že na pokyn Milana Chovance ČSSD přišla s reorganizací policie tak, že ÚOOZ byl sloučen s ÚOKFK v jeden celek – Národní centrála proti organizovanému zločinu(NCOZ) a Robert Šlachta odstoupil. Po této reorganizaci, kterou proti vůli ANO ČSSD prosadila, měly do sféry nově zřízeného útvaru přejít i všechny vyšetřované (“živé”) kauzy, m.j. tedy i kauza výroby kompromitujících materiálů na Karla Muzikáře.

Akce Beretta je v základu o vynášení informací z trestních spisů za úplatu a jde v ní také o vyšetřování případů v Nemocnici Na Homolce a na pražském dopravním podniku. A Lenka Bradáčová, která byla proti reorganizaci policie, rozhodla, že tyto kauzy nepřejdou pod nově vzniklý útvar NCOZ, ale “citlivou kauzu policistů podezřelých z vynášení informací z trestních spisů přenechá původnímu týmu vyšetřovatelů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), přesunou se ale pod Národní protidrogovou centrálu.” (zdroj).  Což v souhrnu znamená, že hlavní účel policejní reorganizace se nekoná – jinak řečeno, že ČSSD si vůbec nepomohla. A ještě jinak řečeno: že karty jsou stále na straně Babiše.

Milan Chovanec, Andrej Babiš, Robert Šlachta

Shrnutí a o co skutečně jde

Kauza “Škoda Transportation vs. České dráhy” spustila mnohem větší boj, než jsou 1,2 miliardy dolarů, které stát musel zaplatit. Když pomineme, že pohledem občana se přítel Bohuslava Sobotky vlastně podílí na okrádání státu, z vyšší roviny je kauza krokem k likvidaci ČSSD, neboť upozorňuje, že mezi vlastníky Škody Transportation jsou m.j. lidé spojení s privatizací Mostecké uhelné (MUS) a dále jedním z majitelů je člen ČSSD, nyní dokonce hejtman Plzeňského kraje. Pokud by kauza pokračovala (jak to Karel Muzikář – zástupce americké advokátní kanceláře – má v plánu), bylo by zřejmě jen otázkou času, kdy by došlo i na kauzu OKD. ČSSD proto upřednostnila prohru státu a k tomu následně přidala reorganizaci policie tak, aby na další šetření nemohlo dojít.

Zásahem Lenky Bradačové (!) se však kauza do kompetence reorganizované policie nedostane, což pro ČSSD znamená, že kroky k její likvidaci stále běží. A že jsou to kroky, které ladí se záměry (úkoly) Babiše a že ty se nemají týkat jen likvidace ČSSD, ale po nedávné likvidaci ODS také TOP 09 a prakticky všech těch dosavadních stran, které se dosud jen střídaly u moci, to už si uvědomují všichni, proto současnou situaci na české politické scéně lze shrnout do slov: “Všichni vs. A. Babiš”.  Což ale ještě z vyšší perspektivy má analogii se situací v USA, kterou lze nazvat “Všichni vs. D. Trump”.

Když jsem 9.května napsala tento diskusní komentář: “Mě se to jeví tak, že skončí-li Babiš, zákonitě skončí i Zeman, což by v souhrnu znamenalo výhru Sobotky/Bakaly/neoconů – viz např. tento odkaz. A protože si myslím, že tento směr je globálně již nežádoucí (nemluvě o tom, že Bakala je vedle Babiše jen chudým příbuzným), že to je hlavní důvod, proč si je Zeman tak jistý podporou Babiše proti Sobotkovi, ač máslo na hlavě má v případě obou, resp. v případě Babiše i Bakaly, když prvnímu daroval Unipetrol a druhému OKD” (viz zde), stále jsem tápala v jedné věci: Jakou má logiku, že Zeman je na straně Babiše, když na straně Babiše je současně i trio “Šlachta, Bradáčová, Ištván” (připomenu Bradáčovou: “Babiše řešit nebudu“).

Od roku 2012, kdy toto trio položilo Nečase a ODS a to za vydatné pomocí Karla Janečka a jeho Transparency International (viz úvod článku a “Když to správně zmanažujeme, tak ta vláda padne” ), jsem totiž byla přesvědčená, že všichni jmenovaní pracují pro americké zájmy.  Tak jakou má logiku, že Zeman, který vystupoval proti Schapirovi a proti USA vůbec, je podporou Babiše vlastně na straně těch, kteří zrušili Nečase???

A nitky začaly zapadat až kauzou “Škoda Transportation” a vším dalším, co se od kauzy odvíjelo! První “blik” se však dostavil, když jsem zjistila, že zájmy státu v této kauze zastupuje americká advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges. A k té se teď vrátím a dopovím, co jsem na začátku nedopověděla.

Zopakuji, že je to americká mezinárodní advokátní kancelář, která s více než 1000 právníky má pobočky v Bostonu , Washingtonu, DC , Miami , Houstonu , New Yorku , Silicon Valley , Dallasu , Paříži , Londýně , Mnichově , Praze , Pekingu , Hongkongu , Šanghaji , Frankfurtu , Budapešti , Varšavě a Dubaji. Další kamínek přišel s informací, že čelní představitel této kanceláře, pan Millstein, dříve působil jako člen poradní rady Transparency International (zdroj). K tomu se můžeme dozvědět, že kromě advokátní činnosti kancelář vede i vlastní Nadační fond a že ten se velmi podobá Nadačnímu fondu Karla Janečka (a za pozornost v něm stojí ten “Zlatý řez”, o kterém mnozí vědí, o čem skutečně má být).

A ještě to podstatné k americké advokátní kanceláři: ” V současné době působí ve WEIL v Praze více než 60 vysoce kvalifikovaných advokátů a advokátních koncipientů, kteří všichni získali právnické vzdělání v České republice a hovoří plynně anglicky, přičemž 23 z nich absolvovalo právnické studium na univerzitách ve Spojených státech amerických nebo ve Velké Británii.”

Vzpomíná si ještě někdo, kolik kritiky padalo na hlavu Bradáčové a Ištvána za jejich studia v USA? Ale teď se ukazuje, že je nutné přehodnotit, jaká studia to vlastně byla: šlo o studia v zájmu amerických neokonů anebo o studia pro zájmy Globalistů (GP)? Mě se totiž v souvislosti s Babišem a Zemanem stále více ukazuje, že šlo o ten druhý případ. A když si dám dohromady opět text z úvodu, že to byl Karel Janeček, kdo už v roce 2012 predikoval předčasné volby a v nich doporučoval A. Babiše jako likvidátora “zjedů” a kterého tyto volby vynesly na politickou scénu, tak mi z toho vychází, že jak Transparency Internatonal tak trio “Bradáčová, Ištván, Šlachta” jsou dávno tomu připravenými postavami Globalistů (GP). A že v souhrnu jsou lidmi, kteří v Česku mají od moci odstavit příznivce amerických neokonů (havlisty, bakalisty) stejně, jako má neocony od moci odstavit D. Trump v USA.

Pro úplnost se podívejme, kdo je členem Transparency International v Česku:

• Mgr. Karel Janeček, MBA, Ph.D., matematik a podnikatel
• Ing. Stanislav Bernard, podnikatel v oboru pivovarnictví a médií
• Jan Kraus, herec a moderátor
• Karel Randák, bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace
• Ing. Radim Jančura, podnikatel v cestovním ruchu

Tady ovšem musím doplnit, že si nejsem jistá, jestli všichni členové vědí, o co skutečně Transparency international jde a že přinejmenším v případě Jana Krause, tohoto věčného kritika a zesměšňovače prezidenta Zemana mu dochází, o co spojenectvím Zemana a Babiše (a Šlachty) jde.

Jan Kraus v tričku ÚOOZ a Robert Šlachta  

Jako snad poslední informaci si doplňme, že Transparency Internationale vznikla v roce 1993 jako nezisková organizace se sídlem v Německu. Spolu s dalšími ji založil Peter Eigen, bývalý vyšší funkcionář Světové banky. Dnes funguje jako sdružení více než 80 národních poboček, řízených mezinárodním sekretariátem v Berlíně.  

Závěr

Boj mezi Babišem (plus Zeman, Transparency International a trio Bradáčová, Šlachta, Ištván) a ČSSD je bojem mezi Globalisty (GP) a americkými neocony s globalizací Pax Americana, resp. jejich českými přisluhovači, tzn. s clintonovci, havlisty, bakalovci. Můj názor je, že PROGNOSTIK Zeman hned po 89. věděl, že Evropa jednou nabere směr “Euroasie” a že Babiše si už v roce 2002 vybral jako člověka, který v tomto procesu jednou sehraje významnou roli. Pomoci mu k tomu měl privatizací Unipetrolu, kterou sice Babiš “podělal”, ale ve finále si tak či tak přes úplatky kolem prstu omotal politiky napříč všemi stranami, ČSSD obzvláště. Jestli v roce 2012 skončil Nečas, který tehdy “prozřel” a přidal se na stranu dalšího progprognostika, tzv. další “kremlbáby” Václava Klause, tak Nečas skončil jen proto, že měla skončit ODS! Tedy nikoliv proto, že měl skončit Nečas – ten mimochodem prezidenta Zemana doprovází na cestách do Číny.

Volič jako takový má nyní na výběr buď cestu amerických neoconů (ČSSD) anebo cestu Euroasie (Zeman, Babiš a Globalisté-GP). Zde bych doplnila, že dle mého byl obdobou A. Babiše Vít Bárta a jeho VV, tento pokus o likvidaci léta fungujících stran však nevyšel. Za pozornost ale stojí, že Tomio Okamura a jeho Úsvit byly tehdy spojencem VV, tudíž se dá očekávat, že Tomio Okamura se nově stane stejným spojencem i A. Babiše.

A pro úplnost ještě odkaz, který mi potvrdil (čímž nevylučuji, že se přesto můžu mýlit), že Transparency International a tedy i trio Bradáčová, Ištván, Šlachta jsou na straně Babiše (a tím Zemana a GP) a to odkaz na Miroslava Kalouska, cituji:

Kalousek má za to, že Transparency International naprosto nedostatečně upozorňuje na problematické prostředí, které v Česku vzniklo nástupem Babiše k moci. Na základě toho soudí, že mezi ministrem financí a touto organizací, stejně jako s Nadačním fondem Karla Janečka, existuje spolupráce. „Tyto občanské iniciativy křičely, když si nezletilý dal dvě piva. Nekřičí, když teď nezletilý pije litr rumu,“ upozornil.

“Jestliže proti sobě hraje Sparta a Slavie fotbal, je jasné, že jeden chce zvítězit. Pokud ale přichází někdo, kdo se jim chystá zničit to hřiště, na kterém hrají, měly by mít dost rozumu na to, aby se spojily,“ prohlásil Kalousek. Celý text plus video DVTV viz Kalousek: Babiš si koupil Transparency International. A když to říká Kalousek, ten ví, co říká a já bych k tomu dodala, že tím je řečeno vše…

-Pozorovatelka-  22.05.2017

Do konce měsíce zbývá 8 dnů a z částky potřebné na zachování provozu Aeronetu bylo zatím vybráno necelých 29%. Všem, kteří již přispěli, děkujeme a děkujeme i všem, kteří zde i tento měsíc přispějí tak, aby  stránky fungovaly i příští měsíc.

předseda vlády České republiky

Úřad vlády České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4
Praha 1 – Malá Strana
PSČ 118 01

Pane premiére,

je pozoruhodné, jakou pozornost věnujete 48. výročí sebeupálení studenta Jana Palacha. Nechci ze široka rozebírat důvody tohoto aktu, který je mnohými považován za čin hrdinský či vlastenecký, jinými za naprosto zbytečný akt sebevraždy, který  v podstatě nic nevyřešil a svým způsobem, díky médiím, vyvolal jen mimořádnou pozornost veřejnosti, případně té části politiků či politických aktivistů, kteří tento čin dali do souvislosti s politickou situací v zemi a dali jí příchuť politického protestu, i když tomu tak zcela úplně nebylo. Podle nich to byl čin, který měl být údajně protestem proti vývoji v Československu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Vy sám jistě víte, jak to všechno ve skutečnosti bylo, ovšem v dnešní době, okolnostmi vynucený politicky korektní, zato falešný postoj Vás nutí k pokryteckému jednání, prezentovat čin Jana Palacha jako čin veskrze hrdinský a věnovat jeho činu potřebnou dávku politické pozornosti a piety. Nicméně, zůstal nám v paměti jen tento údajně politicky motivovaný protest, na dalším vývoji ve společnosti se však jeho čin nijak výrazně či významně neprojevil. Ale budiž, student Jan Palach se obětoval jako národní hrdina té doby, čest jeho památce!

Nicméně pane premiére, projevil jste osobní úctu, vzdal čest člověku který obětoval svůj život jisté celospolečenské myšlence politického významu v době totality, v době vlády komunistů. Dnes žijeme v jiné společnosti, údajně s demokratickým režimem. V této souvislosti si dovolím položit Vám otázku, jak byste se asi zachoval v případě, že by dnes nějaký občan, přesněji havíř z OKD, si rovněž vzal život proto, že mu tento režim (za Vaší pomoci) vzal práci a peníze, připravil jej o byt, přivedl jej a jeho rodinu do těžké ekonomické situace, která jej donutily až k podobnému zoufalému a neuváženému činu. Ptám se, zda byste tento čin rovněž hodnotil jako hrdinství, protože by jím tento člověk chtěl demonstrovat sociální křivdu, bezpráví, nečestnost, nepoctivost, podvodné jednání lidí, tedy včetně Vás, kteří kauzu OKD zavinili a kteří rodiny havířů do takové zoufalé situace dostali .

Byl byste ochoten, pane premiére, schopen akceptovat tyto důvody, nebo jak bývá Vaším častým zvykem, tuto událost byste vysvětloval zase po svém tedy, že by to byl čin neopodstatněný, bezdůvodný, unáhlený, že se mohl jistě vyřešit v jeho prospěch atd.? A hlavně, že Vy s tím nemáte nic, ale vůbec nic společného, protože Vy jste konal v rámci zákona! Proto byste zřejmě tento čin spíše nejen odsoudil, ale hlavně neuznal jako reálný důsledek kauzy OKD. Proto byste také zřejmě ani neprojevil žádnou pietní účast, žádnou svíčku nebo pugét! Prostě (tipuji), hodil byste na takovou událost, jak se říká deku, protože takový čin by sebou evidentně nesl i stopy Vašeho spolupachatelství.

Jsem přesvědčený, že se ve svém úsudku a odhadu nemýlím a pokud snad ano, pak jen ve svém vyjádření či popisu Vašeho přístupu k takové události. Rovněž si nemyslím, že se k tomuto dopisu vůbec vyjádříte, protože jistě máte jiné starosti, je před volbami, na stole zákon Anti Babiš a mnohé jiné. Poznamenávám, že rovněž kauza OKD není ani zdaleka vyřešena a spolu s ní i Vaše účast na ní jak by smet!

Pane premiére, svůj dopis neukončím  tím obligátním přáním mnoha úspěchů, protože ty úspěchy, pokud nějaké jsou, jdou vždy jen na Váš vrub, resp. na vrub politiků a politických stran včetně Vaší ČSSD která, jak se nechala slyšet členka ČSSD Nytrová, je prolezlá korupcí, na občany myslíte a slibujete pro ně něco udělat jen když je před volbami.

Takže, doklepejte už nějak to své účinkování do voleb a věřím, že „úspěchy“ ČSSD ve volbách již nebudou takové, které by Vám a ČSSD dávali možnost znovu vládnout. Upřímně, nic proti ČSSD jako takové, ale když už, tak s jinými, poctivými a čestnými lidmi, což není Váš případ.

S pozdravem

Jiří  B a ť a , důchodce, 16. ledna 2017