Včerejší článek [1] o prorůstání vlivu Sudetoněmeckého landsmančaftu do politických procesů v ČR má dnes děsivé a šokující pokračování. V článku zmíněná kauza dědičky Johany Kammerländer po šlechtici Karl Des Fours Walderode měla dnes další kolo u krajského soudu v Hradci Králové, kde probíhalo odvolání Národního památkového ústavu proti předchozímu rozsudku soudu v Semilech. A krajský soud dnes šokoval, když rozsudek nižší instance potvrdil [2].

České soudy tak poprvé v historii prolomily Benešovy dekrety a otevírá se tím cesta pro žaloby ze strany desítek tisíc potomků sudetských Němců. Sudetoněmecký landsmančaft již před chvílí ústy svého šéfa Bernda Posselta uvítal rozsudek soudu s tím, že krajané německého původu se konečně dočkali v České republice spravedlnosti. Proces “Schwerpunkt” tak dosáhl svého cíle, samotní Češi a jejich české soudy samy o sobě a dobrovolně začínají Benešovy dekrety obcházet a neuplatňovat, tedy dochází k procesu tzv. abolice, tzn. opuštění právních předpisů bez jejich faktického deklarativního zrušení. A to bylo cílem.

Karl Des Fours Walderode, přestože byl šlechtic, sloužil od roku 1941 do roku 1943 v řadách Wehrmachtu [3]. Od 5. září 1941 byl totiž příslušníkem německé vojenské tlumočnické čety, ovšem později byl přeložen na Abwehrstelle Prag (nacistická vojenská rozvědka) jako překladatel. V roce 1943 byl propuštěn do civilu, protože se vyreklamoval ke správě svého velkostatku. Z historických pramenů není jasné, jakou prací byl pověřen v roce 1942 během Heydrichiády, Abwehrstelle koncem dubna a počátkem května 1945 většinu dokumentací a archivů spálila pro zakrytí stop po svém působení v Protektorátu.

Soudci plivli národu do tváře: Dnešní rozsudek v Hradci Králové padl přesně v den 77. výročí, kdy nacisté pozabíjeli československé parašutisty ukryté v kostele sv. Cyrila a Metoděje po atentátu na Heydricha

Není jasné, jestli jde o shodu náhod, anebo je to symbol, kterým česká justiční mafie plive do tváře českého národa, ale právě dnes 18. června 2019 je to přesně 77. let poté, co německé jednotky Wehrmachtu obklíčily v Praze kostel sv. Cyrila a Metoděje a po dlouhém obléhání a po proniknutí do kostela pozabíjeli československé parašutisty, kteří se tam ukrývali v rámci operace Anthropoid poté, co provedli atentát na říšského zastupujícího protektora a generála policie Reinharda Heydricha. Zajímavý článek o kryptě v kostele najdete zde.

Rozsudek v kauze Walderode padl v dopoledních hodinách, tedy v tom samém čase, kdy přesně před 77 lety českoslovenští parašutisté bojovali o svůj život. Mám silný pocit, že nejde o náhodu, je to vzkaz a symbol vyslaný českému národu, že končí jeho etapa vlastní existence. Rusové odešli, už není nikdo, kdo by bránil a hájil existenci slovanského národa uprostřed Střední Evropy v sousedství s Německem.

Vdova po šlechtici, který narukoval do Wehrmachtu a pracoval jako tlumočník pro nacistickou vojenskou rozvědku Abwehrstelle Prag, bude restituovat majetky v ČR za 3 miliardy

Abwehrstelle Prag byla Říšským kancléřstvím po atentátu na Reinharda Heydricha pověřena vytipováním cílů pro německou odvetu proto českému národu, což vedlo k vytipování Lidic a Ležáků, přičemž pro komunikaci s českým obyvatelstvem během Heydrichiády potřebovalo Gestapo a Abwehrstelle stovky tlumočníků pro tlumočení rozsudků poprav, tlumočení při výsleších Abwehrstelle, Gestapa apod. Práce tlumočníků německého původu je dobře zobrazena ve filmu Anthropoid (2016) [4], kde je surovým, ale věrným způsobem zobrazena scéna vniknutí Gestapa do bytu spolu s tlumočníkem, který rodině, jenž ukrývala parašutisty, tlumočí do češtiny a z češtiny.

Veškeré záznamy o tom, kde se Karel Des Fours Walderode nacházel v roce 1942 a na jakých místech a pro koho tlumočil, se nedochovaly. Tady si musíme vysvětlit některé velmi znepokojující informace a fakta, která naší redakci postoupil zdroj z Vojenského historického ústavu. Vzhledem k tomu, že občané Protektorátu Čechy a Morava byli nařízením Vůdce vyjmuti z německého branného zákona, nenacházeli se pod velením Wehrmachtu žádní čeští vojáci, pokud pomineme exces v podobě Svatováclavské roty, což byla ovšem hurá akce členů českých nacistů pod kuratoriem Emanuela Moravce a rota nikdy nebyla vojensky nasazena. Může se tak zdát nelogické, proč Abwehrstelle Prag potřebovala tlumočníky. Jenže to si hned vysvětlíme.

Dokumenty o práci Karla Des Fours Walderode během Heydrichiády v roce 1942 zmizely, nikdo neví, co šlechtic tlumočil a překládal, jestli radiogramy, nebo výpovědi mučených parašutistů z Anglie

Československá exilová vláda v Londýně vysílala na území protektorátu již od roku 1940 diverzní skupiny pro podporu domácího odboje. Německá vojenská rozvědka Abwehrstelle si toho byla velmi dobře vědoma a dařilo se jí zatýkat parašutisty, vojáky vysazené z letadel na padácích. Jenže právě tady nastával problém, kdy mnoho českých vojáků vůbec neumělo německy, a právě proto pro potřeby výslechů Abwehrstelle bylo potřeba kvalitních tlumočníků, ovšem pozor, nikoliv českého původu, ale obráceně, rodilých Němců, kteří ale mají výbornou češtinu.

V Protektorátu sice nebyla nouze o překladatele, tisíce českých občanů ovládaly němčinu dokonale, ale úřadovny německých orgánů se bály zaměstnávat Čechy na pozicích tlumočníků pro citlivé operace gestapa, armády a tajných služeb, protože tito tlumočníci neměli za úkol překládat ofrčkovanému důstojníkovi Wehrmachtu nebo SS jen tak banální objednávku jídla v české restauraci, ale jejich úkolem byl překlad zachycených zpráv z radiových vysílaček odboje a především asistence při výsleších zadržených parašutistů.

Gestapo nebylo jediné, Abwehrstelle byla v mnoha ohledech ještě horší, protože měla vojenské velení na rozdíl od Gestapa

Jak nám uvedl zdroj z Vojenského historického ústavu, dodnes dochází v médiích k zásadnímu pokřivování historie o tom, jakou roli mělo Gestapo v Protektorátu. Byla to civilní tajná služba, na to se zapomíná. Ovšem seskočené parašutisty v Protektorátu měla na starosti v první řadě Abwehrstelle v Praze, protože se jednalo o vojáky cizí mocnosti a úkolem Abwehrstelle bylo vytěžení vojenských informací z parašutistů předtím, než byli už jako identifikovaní občané Protektorátu vydáni civilnímu Gestapu k dalšímu “rozpracování”.

Většina československých vojáků tak procházela v případě zatčení rukama Abwehrstelle v Praze. Gestapo sice vstoupilo do historie a povědomí jako ta nejstrašnější organizace nacistů, ovšem Abwehrstelle v mnoha ohledech byla daleko horší, protože jejím úkolem bylo vytěžit z vojáků naprosto všechny informace o nepřátelských armádách na západě, a to všemi prostředky. A právě pro tyto výslechy bylo potřeba německých a věrných občanů Říše, kterým lze věřit, že to, co tlumočí do a z češtiny, je opravdu pravda. V případě tlumočníka českého původu by hrozilo, že s mučeným českým vojákem začne mít soucit a bude Němcům tlumočit něco jiného, než co voják říká česky vyšetřovateli německého Abwehrstelle.

Češi nemohli zastávat pozice tlumočníků na citlivých pozicích Gestapa a Abwehrstelle, museli to být Němci, němečtí šlechtici, důvěryhodné německé osoby

Není proto divu, že Wehrmacht si vytipoval Karla Des Fours Walderode jako Němce a nasadil ho do pozice tlumočníka do a z češtiny v elitní vojenské nacistické rozvědce Abwehrstelle. Ta totiž nedělala nic jiného, než že se snažila infiltrovat na území Protektorátu do českého odboje, a když se jí to podařilo, potřebovala schopné tlumočníky německého původu pro tlumočení do češtiny při výsleších českých vojáků vyslaných z Anglie. Gestapo se staralo o domácí odboj v Protektorátu, tedy o odboj vedený civilisty v Protektorátu. Ovšem parašutisté z Anglie spadali pravomocně pod Abwehrstelle, nikoliv pod Gestapo. A právě pro Abwehrstelle pracoval Karl Des Fours Walderode od roku 1941 do roku 1943. Co myslíte, že Karl Des Fours Walderode dělal jako tlumočník v Abwehrstelle?

Možnosti jsou dvě: Překládal zachycené české radiogramy do němčiny, aby Abwehrstelle mohlo pozatýkat parašutisty a rozkrýt odbojové skupiny. To je jedna možnost. Anebo druhá možnost, tlumočil během mučení a krutých výsleších zatčených českých parašutistů. A co z těch dvou možností je menší nebo větší zlo? Chápete jistě, že rozdíl v tom není žádný. Karl Des Fours Walderode pracoval proti českému odboji, a to zcela prokazatelně tím, že pracoval v Praze pro Abwehrstelle, jejíž jedinou pracovní náplní bylo rozbíjení českého odboje na území Protektorátu a vojenské výslechy zadržených parašutistů. A zrádci v podobě českých soudců v Semilech a v Hradci Králové toto neshledali za činnost proti Československu za války? Dere se mi na jazyk slovo, ale opravdu nechci být vulgární.

Podle českých soudů už v roce 2019 nelze na službu ve Wehrmachtu za II. sv. války pohlížet jako na nepřátelskou činnost proti českému národu. A dokonce už ani na službu v nacistické vojenské tajné službě, která rozbíjela na území Protektorátu český odboj

A teď si představte tu vlastizradu českých soudců, zrádců českého národa v talárech, ještě v jiném ohledu. Jak už jsme informovali v minulém článku, podle rozhodnutí soudu v Semilech prý Karl Des Fours Walderode nenesl zodpovědnost za to, že byl odvelen do služeb Wehrmachtu jako německý občan, ani nemůže za to, že pracoval na velmi děsivé a nebezpečné pozici tlumočníka nacistické vojenské rozvědky Abwehrstelle přímo v její protektorátní centrále v Praze, která nejen vyslýchala parašutisty z Anglie, ale dokonce stála i za realizací vyhlazení Lidic a Ležáků, čímž Karl Herman Frank pověřil právě Abwehrstelle pro vytipování místa s využitím jednotky SS, protože operace měla zůstat v utajení. Trestnými operacemi proti národům v Říši byly vždy pověřovány oddíly SS pod vedením nacistů z Abwehrstelle, kteří poskytovali rámec vojenského utajení těchto operací, upozornil nás právě do redakce historik Vojenského historického ústavu. Z pochopitelných důvodů nás prosí, abychom nepublikovali jeho jméno, bojí se kvůli ztrátě zaměstnání.

Skandální rozhodnutí semilského soudu, že německý občan, který sloužil pro Wehrmacht a nacistickou tajnou službu, pouze prý plnil svoji povinnost a nedopustil se proti českému národu žádných křivd, je taková nehorázná lež a natolik nehorázný výrok, který de facto znamená prolomení Benešových dekretů. Semilský soud tak vyslal signál, že kdokoliv, kdo sloužil ve Wehrmachtu a neexistují svědci, kteří by potvrdili, že dotyčný střílel české občany, ať už v uniformách, anebo civilisty, tak prostě jenom plnil svoji brannou povinnost vůči Wehrmachtu a ničeho se proti Československu nedopustil.

Potom se prý tedy Benešovy dekrety na takovou osobu nevztahují a má nárok na vrácení majetků. Tohle je vlastizrada, dámy a pánové. Český soud zrádcovsky rozhodl, že vdova po vojákovi Wehrmachtu, který tlumočil nacistickým vyšetřovatelům Abwehrstelle, má nárok na vrácení majetků v ČR ve výší 3 miliard korun. Sudetští Němci triumfují a jásají. To je ono, konečně Češi sami a dobrovolně, skrze své vlastní soudy, prolomili Benešovy dekrety! Povedlo se!

Celý soudní proces zahrnuje následující organizace, osoby a subjekty [5]:

• Česká republika – Národní památkový ústav
• Česká republika – Státní pozemkový úřad
• Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
• Dr. Johanna Kammerlander
• Krajská správa silnic Libereckého kraje, příspěvková organizace
• Lesy České republiky, s. p.
• Město Turnov
• Národní památkový ústav, státní příspěvková organizace – ČR
• Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
• JUDr. Blanka Šimková
• Tělocvičná jednota Sokol Turnov
• Tělovýchovná jednota Turnov, z.s.
• Zemědělské družstvo Český ráj Všeň

Johanna Kammerlander dostane v restituci veškeré nemovitosti, které vlastnil rod Walderode před 2. sv. válkou. Jedná se louky, pole, statky, hospodářské usedlosti, domy, chalupy, vodní nádrže, rybníky, části ramen říčních toků, studny a vodojemy, silnice II. a III. třídy, které leží na pozemcích, na nichž byly tyto silnice po roce 1948 vybudovány. Dále se restituce budou týkat železničních úseků, které lež na pozemcích rodu Walderode, včetně drážních budov a staveb. Dále předmětem restitucí bude lesní půda včetně vzrostlých stromů a veškerých cest, mostů a komunikací, které na lesních pozemcích se nachází.

Restituce pro vdovu po sudetském šlechticovi, který sloužil ve Wehrmachtu a v Abwehrstelle dosahuje výše 3 miliard korun

Restituce se však dotkne i národní kulturní památky, státního zámku Hrubý Rohozec a jeho celého a kompletního mobiliáře. Český soud vstoupí do dějin české historie v dnešní den tím, že národ byl vlastními soudci zrazen. Dědička po vojákovi Wehrmachtu velkoněmecké nacistické říše, která jako jeden celek usilovala o vyhlazení českého národa, dostává od Čechů majetky. Služba pro Wehrmacht už není překážkou pro vrácení majetků, práce pro vojenskou nacistickou rozvědku Abwehrstelle, která se podílela mj. i na vyhlazení Lidic, už také nevadí.

Vážení čtenáři Aeronetu, doufám, že už chápete, proč na našem serveru tak dlouho a tolik měsíců bijeme na poplach a varujeme před prorůstáním Sudetoněmeckého landsmančaftu do struktur české politiky, protože teď přesně vidíte, že proces Schwerpunkt, tedy prosazování společného cíle různými cestami a z různých směrů, opravdu přináší sudetským Němcům nevídané úspěchy.

Samy české soudy, bez německého přímého nátlaku, dobrovolně a poslušně nastupují cestu abolice Benešových dekretů, tzn. jejich faktického opuštění bez samotného aktu deklaratorního zrušení. Proces abolice přitom povede nakonec i k deklaratornímu zrušení Benešových dekretů, protože pokud české soudy již neuznávají Benešovy dekrety a popisy toho, kdo byl a nebyl kolaborant, potom už nebude nutné, aby Benešovy dekrety deklarativně nadále existovaly.

Zrádci v talárech, prolomení Benešových dekretů je počátkem konce českého státu, protože teď to začne!

A teď na závěr článku udělám jeden velký rýpanec: Pamatujete si před zhruba dvěma týdny, jaký skandál vypukl kvůli tomu, že ruská Duma chce ruským vojákům z roku 1968 udělit veteránské statusy pro zvýšení výsluhových důchodů? Pamatujete si, že i SPD kvůli tomu křičela, a dokonce i Miloš Zeman si pozval ruského velvyslance na kobereček? A přitom šlo o rozhodnutí ruské Dumy, týkalo se ruských vojáků, ruských výsluh, ruských důchodů, nemělo to nic společného s Českou republikou. Když ale české soudy prolomí Benešovy dekrety a prohlásí, že služba německého šlechtice v řadách Wehrmachtu a nacistické vojenské rozvědky Abwehrstelle není na překážku vrácení majetků, tak všichni politici a média v ČR mlčí.

Nikdo nepřistoupí k tomu, že by byl vydán podnět k rozpuštění soudů a pozastavení činnosti soudů v ČR z důvodů národní bezpečnosti, kdy soudy porušují základní pilíře poválečného uspořádání v Evropě tím, že provádí nezákonný a protiústavní proces abolice Benešových dekretů, což je proces vlastizrady. Je to rozvracení České republiky z pozice soudců v talárech. Nosaté právo právě třísklo český národ po hubě tak silně, že to hlava ani nepobere. O to více je hrozivé, že tento úder a zrada přišla od českých soudců. Nejprve v Semilech, a teď i v Hradci Králové.

Sudetští Němci triumfují, české soudy zahájily proces abolice Benešových dekretů

Mezi sudetskými Němci se dlouhá léta traduje, že Československo a jeho nástupnické země Česká republika a Slovensko jsou pouze “dočasné” útvary v Evropě, protože tyto dva národy nemají vlastních národních elit a vlády. Postrádají prý vládnoucí kádry, které by hájily národní zájmy. Tím je práce Sudetoněmeckého landsmančaftu jednodušší, protože se stačí soustředit pouze na získávání sympatizantů v řadách české inteligence a politiky, kteří přijmou myšlenku návratu Němců do Čech za svoji vlastní.

Napomoci tomu má i společná vojenská jednotka a velení, kdy české divizi z Žatce velí v NATO německý Bundeswehr. Informovali jsme o tom v článku zde. Přinesli jsme i sérii článků pod názvem “Německý orloj české politiky” [6], které ukazují hrozivé prorůstání sudetoněmeckých organizací do nejvyšší české politiky. A vidíte, že tato obrovská lobby po dlouhé době najednou přináší sudetským Němcům ovoce. Češi a jejich soudy dnešním dnem zahájili abolici Benešových dekretů. Chtělo by se zvolat: “Češi, co jste to dopustili?” Nepřítel se vrací za pomoci zrádců v české politice a dokonce už i v justici.

Tuto mapu mají Sudeťáci na svém webu, dobře se podívejte, kde se nacházely Sudety. Tam všude jsou majetky a nemovitosti v ohrožení po dnešním rozsudku v kauze Walderode

Nenechávejte si tyto informace pro sebe a sdílejte tento článek všude, kde můžete. Prolomení Benešových dekretů dnešním dnem nastartuje nejen procesy likvidace české státnosti, ale bude mít důsledky i na Slovensku, protože Benešovy dekrety se vztahovaly i na Slovensko a odsun Maďarů ze Slovenska. Stavidla byla protržena ve chvíli, kdy český soud označil službu Karla Des Fours Walderode ve Wehrmachtu za naprosto v pořádku, která neohrožovala českou státnost a český národ. Pokud české soudy mají na Wehrmacht za II. sv. války takovéto pohledy, potom je s českou státností a národem konec.

Video, ze kterého doslova mrazí! Varování Edwarda Beneše před budoucími nároky Německa vznášenými na Československo!

Závěrem článku uvádíme autentické archivní projevy Edwarda Beneše, ve kterých varuje před německými nároky, které v budoucnosti mohou být vznášeny na adresu Československa. Požadavky na odškodnění, na vrácení majetků, na návrat odsunutých Němců, to všechno Edward Beneš předpověděl. Ale nepředpověděl, že to budou čeští zrádci v politických stranách a soudci, kteří tyto požadavky umožní sami a dobrovolně.

Zdroj úvodního videa: Novinky.cz [8]

-VK-

Šéfredaktor AE News

Situace s protesty proti Andreji Babišovi v ČR neustávají a je již zcela jasné, že pěkné počasí odstartovalo v ČR letní “Majdan” s cílem svržení vlády Andreje Babiše. Jenže při těchto demonstracích dochází k neuvěřitelným scénám, které stojí opravdu za pozornost a musíme si je rozebrat. Do centra pozornosti se opět dostává Jiří Mádl, herec a režisér, který se netají svým odporem a nenávistí vůči Andreji Babišovi.

V Českých Budějovicích dnes proběhla na náměstí menší demonstrace [1], které se Jiří Mádl také zúčastnil a jako místní rodák promluvil k občanům. Celý jeho proslov byl tepáním a pranýřováním Andreje Babiše, že je de facto zloděj a podvodník, protože čerpá dotace. V roce 2017 prý Agrofert čerpal z evropských fondů přes 2 miliardy korun, a protože Andrej Babiš je trestně stíhaný, neměl by prý Agrofert čerpat žádné dotace.

Andrej Babiš prý čerpá dotace z kapes těch nejchudších v ČR a v celé Evropské unii, což je prý další důvod k tomu, aby vláda Andreje Babiše padla. Hysterické výpady Jiřího Mádla na Andreje Babiše jsou v jedné věci naprosto bizarní. Samotný Jiří Mádl totiž čerpá dotace, a to nikoliv od Evropské unie, ale přímo z českého státního rozpočtu. V roce 2016 si totiž Jiří Mádl zažádal [2] o dotaci ve výši 7 500 000 Kč pro svůj celovečerní film Na střeše.

Žádost o dotaci byla postoupená Státnímu fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Tento fond kontroluje Ministerstvo kultury ČR a rozpočet fondu schvaluje vláda, přičemž o poskytnutí objemů peněz pro fondy, které ministerstvo kultury spravuje, rozhoduje ministerstvo financí. A právě v roce 2016 byl ministrem financí Andrej Babiš, který Jiřímu Mádlovi dotaci schválil ve výši rovných 7 000 000 korun. A uběhnou 3 roky a Jiří Mádl řve na Andreje Babiše, že je lump.

Přemluv bábu k Majdanu?

Jiří Mádl v minulosti vstoupil do povědomí v ČR díky propagační volební agitce natočené spolu s Marthou Issovou. Agitka se jmenovala “Přemluv bábu!” a burcovala mladé voliče, aby šli k parlamentním volbám v roce 2010 a volili pravici, protože levice je fuj. Ve volbách sice zvítězila ČSSD vedená Jiřím Paroubkem, ale protože zvítězila jen s malým náskokem před pravicovými stranami, nebyl Jiří Paroubek schopen složit koalici a rezignoval na funkci předsedy strany.

Vládu potom sestavovaly pravicové strany v čele s ODS a Petrem Nečasem. Už tehdy se Jiří Mádl vyprofiloval jako politicky angažovaný představitel tzv. kulturní fronty v ČR a jeho současná aktivizace proti Andreji Babišovi není náhodná. Je to součást procesu tzv. Demobloku s cílem svrhnout Andreje Babiše, ignorovat výsledek posledních voleb a vytvořit v České republice systém rozvratu a chaosu, který povede k Majdanu jako koncem roku 2013 v Kyjevě. Jenže o Mádlovi bylo napsáno už mnoho článků a není potřeba jeho profil rozebírat, všichni jej znají. Co však většina lidí neví, to je role Agrofertu pro české zemědělství.

Agrofert a jeho klíčová úloha pro přežití těch zemědělců, kteří ustáli rozvrat zemědělských družstev počátkem 90. let

Server Aeronet přináší jako první server v ČR nezaujatý pohled a analýzu na vývoj českého zemědělství po roce 1989. O těchto souvislostech, které vám předložíme, jste ještě zřejmě neslyšeli. Je načase pochopit jiné procesy řízení, které zůstávají utajeny. České zemědělství se po roce 1989 dostalo do stavu naprostého chaosu. Celé to začalo rozpady zemědělských družstev v roce 1990, které kvůli restitučnímu zákonu začaly ze dne na den hospodařit na cizích pozemcích, v cizích budovách, za komerční nájemní ceny, které 99% družstev nebylo schopno uspokojit, protože družstva si na nájmy nedokázala svojí produkcí vydělat. Do konce roku 1993 zanikla prakticky všechna jednotná zemědělská družstva. Tradiční JZD organizace zmizely, desítky tisíc lidí přišly o práci.

Jenže, to nebylo všechno. Družstva JZD provozovala nejen rostlinnou výrobu a sklízení pícnin z polí a luk, ale měla i výrobu živočišnou. Ta byla vitálně a přímo napojena na rostlinnou výrobu, protože skot v kravínech a telata v teletnících potřebovala siláž, prasata potřebovala brambory a krmné směsi, a když byl přijat restituční zákon v roce 1990, družstva zanikla a spolu s nimi rostlinná výroba.  Kravíny a teletníky neměly z čeho krmit krávy, z čeho vyrábět siláž na zimu, kruh se uzavřel. V roce 1990 bylo proto zahájeno v ČR největší masové vybíjení krav, dojnic a plemenných býků v celé historii Evropy.

Největší masové vybíjení krav v dějinách Evropy proběhlo v polistopadovém Česku

Od roku 1990 do roku 2007 bylo vybito přes 2 miliony dojnic a plemenných býků, protože zvířata by trpěla hladem, protože je nebylo čím krmit, pole a louky byly rázem kvůli restitucím v soukromých rukách a družstva nemohla platit komerční ceny za pronájem půdy. Děsivý dokument [2] ukazuje mnoho čísel, ze kterých přechází zrak, co Havlova zločinná garda po roce 1989 spáchala s českou prvo a druhovýrobou. Restituční zákon uplatněný na pozemky, na kterých hospodařila zemědělská družstva, byl zločin objednaný tehdejší skupinou členů tzv. Transformační komise vlády, která chystala malou a velkou privatizaci. Zájem na likvidaci zemědělských družstev v ČSFR měla především Německá asociace výrobců potravin a francouzská Asociace pracovníků v zemědělství. Jejich zástupci v lednu 1990 hostili Václava Havla na rautu na Francouzské ambasádě v Praze. K tomu chystáme extra článek.

Likvidace zemědělství byla dokonána v roce 1993. Od tohoto roku přestalo české zemědělství existovat a transformovalo se do něčeho, co se ani nedá popsat. Je to doslova zemědělský “Frankenstein”. Část zemědělců začala podnikat na vlastní triko za pomoci bankovních úvěrů v roli soukromých farmářů, tedy rodinných farem, které nemají se zemědělskými družstvy nic společného. Ministerstvo zemědělství začalo poskytovat dotace různého typu, např. zelenou naftu (neplatí se z ní spotřební daň), různé garanční úvěry apod. Jenže už v polovině 90. let bylo jasné, že Česká republika vstoupí do Evropské unie, protože vláda Václava Klause podala přihlášku do EU a začal maraton nekonečných vyjednávání a tzv. kapitol o přístupu ČR do EU. Šéfem vyjednavačů českých podmínek vstupu byl Pavel Telička. A tady se začíná odehrávat hlavní osa zločinu.

Čeští zemědělci se stali obětí neschopnosti českých vyjednavačů pro přístup ČR do EU

Zatímco Poláci si vymohli v přístupových rozhovorech skvělé podmínky pro zemědělce včetně povolení subvencí a dumpingu pro polské zemědělce, Teličkova vyjednávací skupina odkývala Bruselu prakticky úplně všechno a pro české zemědělce nevymohla naprosto nic, ale vůbec nic. Dokonce se Brusel podivoval nad tím, že z Prahy přišlo od Teličkova týmu ke kapitole zemědělství pouze strohé stanovisko, že Praha nebude uplatňovat v kapitole zemědělství žádné ochrany, limity, státní subvence, prostě nic. Díky tomu se podařilo kapitolu rychle uzavřít a Teličkův tým hlásil, že Česko má splněno a brzy bude členem EU. Po vstupu ČR do EU 1. května 2004 již nebylo možné českým zemědělcům poskytovat státní subvence, na rozdíl od Polska, které si vymohlo výjimky na 10 a dokonce 15 let. Čeští zemědělci v té době byli na pokraji bankrotu. A tady si to musíme vysvětlit.

Destrukcí živočišné a rostlinné výroby v ČR po spuštění restitucí byl nastartován proces, kdy najednou už čeští zemědělci nemohli vyrábět jídlo, tedy potraviny na polích. Supermarkety byly v 90. letech zaplaveny francouzskými a německými zemědělskými produkty, od mléka, přes pečivo, až po maso. A nejen z Německa a Francie, ale také z Polska, a to paradoxně právě kvůli silné ochraně zemědělců v Polsku. Z této ochrany polští zemědělci profitují dodnes. Výsledkem bylo, že katastrofálně klesly výkupní ceny potravinových plodin.

Bez dotací dnes zemědělské podniky a farmy nepřežijí. A Jiří Mádl by chtěl českým zemědělcům zakroutit krkem, ani o tom možná neví, kolik farmářů na Agrofertu závisí

Český farmář to pochopil velice rychle. Záchrana však přišla z míst, odkud to nikdo nečekal. Z Bruselu. Koncepce ochrany ovzduší a ekologického rozvoje z dílny Evropské komise vymyslela “zemědělský hladolet” a přinesla nápad poskytovat dotace na pěstování řepky olejky, plevelnaté rostlinky, jejíž olejnatý extrakt se může přidávat do paliv. Vznikly tak evropské dotační tituly, které rázem umožnily zemědělcům v ČR generovat profit.

Právě od té doby je Česko pokryté žlutými poli. Je to čistě ekonomický důvod, který drží farmáře nad vodou. Řepka v palivech ničí motory, řepka pylem zamořuje široké okolí, ale bez řepky by padly zemědělské farmy a celé odvětví by v ČR skončilo. Dotace jsou motorem zemědělství. A existují dvě možnosti: Vystoupení z EU a ochrana zemědělství v ČR před dovozem (celní tarify a obchodní válka s EU), včetně garancí výkupních cen pro zemědělce, anebo setrvání v EU a čerpání dotací. Nic mezi tím pro zemědělce dnes neexistuje.

A tím se dostáváme k Agrofertu. Hlavní úlohou Agrofertu pro stabilitu zemědělství v České republice je zajištění obchodně-výrobních vztahů mezi farmáři, zemědělci a zpracovateli rostlinné, ale i živočišné výroby, čímž Agrofert supluje a nahrazuje skandálně a zločinným způsobem zlikvidovaná JZD počátkem 90. let. Konglomerát Agrofertu zajišťuje stabilitu českého zemědělství, a to je možné realizovat jen na základě čerpání evropských dotací. Ti šmejdi na náměstích v Praze, v Českých Budějovicích a v dalších městech si neuvědomují, že útočením na Agrofert útočí na české farmáře a zemědělce, pro které je Agrofert v mnoha případech jediným obchodním partnerem a odběratelem. Nemusíte Andreje Babiše milovat, ale pro zemědělce udělal v ČR více, než všechny zkorumpované vlády po roce 1990.

Buď vystoupení z EU, anebo pokračování v čerpání dotací

Čerpání dotací pro zemědělské podniky je dnes v EU naprosto nezbytné. Platí to ve všech zemích EU, bez dotací dnes zemědělství nepřežije, protože ceny potravin a vstupních plodin jsou natolik už nízké, že bez dotací by nebylo možné generovat jakýkoliv zisk a profit, nebylo by možné zaměstnávat lidi na venkovech na farmách, zemědělství jako odvětví by zaniklo a orná půda by zůstala ladem. Proto se vymyslel řepkový hladolet pro východní země a farmáře v bývalých socialistických zemích, aby se zemědělci nebouřili a měli co pěstovat.

Vyčítat Agrofertu dotace je stejné, jako plivat na zemědělce za to, že se snaží na dotacích přežívat a zaměstnávat dál lidi v zemědělství. Celé to má úplně jiný náboj. Pomalu to vypadá, že vlastně ani nejde o svržení Andreje Babiše, ale někdo usiluje o likvidaci Agrofertu, aby se zhroutilo to málo, co z českého zemědělství po roce 1989 zůstalo. Někdo usiluje o další krizi v zemědělství a propouštění tisíců lidí, pokud skončí dotace pro Agrofert, který je obchodním partnerem pro stovky farem v celé České republice. Nejde o Babiše, chtějí podříznout krk českému zemědělství, ještě jednou, naposledy a definitivně. A tohle se od Jiřího Mádla nebo Mikuláše Mináře opravdu nedozvíte. Konceptuální vnímání procesů je proto nezbytné neustále prohlubovat.

-VK-

Šéfredaktor AE News