Minulou sobotu proběhlo na Slovensku první kolo prezidentských voleb, ve kterém vyhrál progresivní kandidát slovenské opozice Ivan Korčok s náskokem 5.5% před Peterem Pellegrinim. Předseda koaliční strany Hlas-SD získal 37% hlasů, zatímco bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok dostal 42,5% hlasů voličů. Účast voličů v 1. kole byla sice podobná jako v minulosti, ale přesto naprosto žalostná. K volbám přišlo necelých 52% voličů, tedy téměř polovina voličů hlasovala “nohama” a nešla k volbám.

Kvůli událostem v Moskvě jsme zatím neměli čas výsledky 1. kola zpravodajsky pokrýt, ale právě teď se objevila důležitá věc. Na Slovensku totiž reálně hrozí tzv. palácový převrat, pokud dojde ke zvolení Ivana Korčoka ve 2. kole, které se bude konat v sobotu 6. dubna. Jak totiž odhalil Peter Pellegrini, slovenská a silně pro-válečná a pro-americká opozice chystá odebrání pravomocí slovenské vládě k vyjednávání o mezinárodních smlouvách.

O co vlastně jde? Podle slovenské Ústavy [1] totiž prezident Slovenska deleguje vyjednávání mezinárodních smluv na vládu Slovenské republiky, protože prezident je nejvyšším Ústavním činitelem a z Ústavy tak vyplývá, že prezident reprezentuje stát při vyjednávání mezistátních smluv jako nejvyšší zástupce státu. Prezident však de jure může delegovat tyto pravomoci na vládu Slovenské republiky, což se samozřejmě děje od vzniku samostatného Slovenska od 1. ledna 1993.

Korčok může po svém zvolení sebrat Ficově vládě pravomoc k vyjednávání o mezinárodních smlouvách podle článku Ústavy

Mikuláš Dzurinda jako předseda strany Modrí – ES totiž právě vyzval, aby současná prezidentka Zuzana Čaputová, anebo nový prezident (Ivan Korčok), odebrali vládě Roberta Fica toto ústavní pověření k vyjednávání o mezinárodních smlouvách ve světě a zejména v EU. Pokud by k tomu došlo, potom by mohl Ivan Korčok dojednávat smlouvy nezávisle na Ficově vládě, např. smlouvy s Evropskou komisí, smlouvy o přerozdělení migrantů v rámci evropského přerozdělovacího mechanismu, smlouvy o vyslání slovenských vojáků na Ukrajinu atd. Jedná se konkrétně o čl. 102 písmeno “a” Slovenské Ústavy, kde se doslova uvádí:

Čl. 102

Prezident

a) zastupuje Slovenskú republiku navonok, dojednáva a ratifikuje medzinárodné zmluvy. Dojednávanie tých medzinárodných zmlúv, na ktoré nie je potrebný súhlas Národnej rady Slovenskej republiky, môže preniesť na vládu Slovenskej republiky alebo so súhlasom vlády na jej jednotlivých členov,

Slovenská Ústava tedy umožňuje přenášení pravomocí z dikce prezidenta na vládu Slovenské republiky, a to ve všech případech, kdy k takovému vyjednávání není potřebný souhlas slovenského parlamentu. Pozor, nezaměňujte to s ratifikací smluv v parlamentu, to je něco jiného. Tady se jedná o právo vyjednávat smlouvy, a to může vláda, až na výjimky, prakticky ve všech případech. Jedinou výjimkou by bylo vyjednávání třeba o odstoupení Slovenska části svého území jinému státu. K takovému vyjednávání by musel parlament dát souhlas.

Korčok má dostatek sil a voličů k vítězství ve volbách, pokud Pellegrini nedostane plnou podporu voličů Harabina

Vláda tak může dojednávat smlouvy o rozmístění amerických vojsk na území Slovenska, může jednat o smlouvách na vyslání slovenských vojáků na Ukrajinu, může jednat o přijímání migrantů z EU, může jednat o zrušení práva veta v Evropské radě, prostě vláda může jednat prakticky o všech smlouvách na základě delegování práv k vyjednávání ze strany prezidenta.

Pokud by nový prezident tuto delegaturu zrušil a vzal si zpět práva na vyjednávání, v tom okamžiku by Ficova vláda byla paralyzována a odstavena od mezinárodního vlivu. Podle názoru našeho redakčního právníka taková hrozba a výzva ze strany Mikoláše Dzurindy naplňuje skutkové obrysy výzvy k palácovému převratu. Palácovému proto, že pokud by došlo k naplnění výzvy, potom by nový prezident uchvátil část moci, kterou více než 30 let disponovaly slovenské vlády formou delegatury.

Přesně proto chtějí Američané dosadit Ivana Korčkoka k moci na Slovensku, protože je jasné, že pokud se stane prezidentem, vezme si velmi pravděpodobně tuto delegaturu zpět od vlády. Slovenská opozice je sjednocená na jediném kandidátovi, kterým je Ivan Korčok. Sjednocení bylo určeno a schváleno americkým ministerstvem zahraničí. Naproti tomu kandidát vládní koalice Peter Pellegrini není sjednoceným kandidátem koalice, protože kandidatura nebyla nařízena americkým zastupitelstvím direktivně, ale vzešla formou demokratického procesu. A ten generuje vždy více kandidátů.

Šílená kampaň proti Pellegrinimu na oficiálním Harabinově Telegramu, ze které jde mráz po zádech, jako kdyby ji psala americká ambasáda

Někdo by mohl říct, že druhé kolo bude o volbě mezi menším a větším zlem, a proto Peter Pellegrini to vyhraje. Já bych před tímto očekáváním důrazně varoval. Náskok Ivana Korčoka z 1. kola je podezřele velký. Opozice vyhnala k volbám opravdu hodně voličů. Nejvíce ale mně znepokojují anti-konceptuální postoje Štefana Harabina, který odmítl podpořit do 2. kola Petera Pellegriniho a navíc na oficiálním Harabinově kanálu [2] na Telegramu jede před 2. kolem voleb naprosto neuvěřitelná a sebevražedná kanonáda a kampaň proti Pellegrinimu, viz. níže screenshot kanálu ze středy 27. 3. 2024 večer.

Tuto kampaň na Telegramu považuji za anti-konceptuální jaderné torpédo, které může potopit šance koaličního kandidáta Petera Pellegriniho na funkci prezidenta a k moci se dostane americký kandidát Ivan Korčok, který provede destrukci Ficovy vlády na mezinárodním poli. Naprosto chápu, že Peter Pellegrini není lumen vlastenecké fronty a není dostatečně proti-banderovský a proti-válečný, ani proti-americký, ani proti-unijní. Jenže Slováci si musí uvědomit, že stojí před stejnou volbou jako Češi a mohou si zvolit jen menší nebo katastrofálně větší zlo.

Anti-konceptuální jaderné torpédo na potopení Pellegriniho ve 2. kole prezidentských voleb může být děsivým plánem o několik tahů dopředu

Povinností Štefana Harabina je uvědomit si, že útoky na Pellegriniho na svém Telegramu de facto etabluje a instaluje do křesla prezidenta Ivana Korčoka. A dovedu si představit, že to Harabin dělá účelově a na základě děsivého plánu, že dojde po zvolení Korčoka k zatažení Slovenska do války na Ukrajině, z čehož by potom Harabin profitoval politicky, protože slovenská společnost v případě válečné proliferace ukrajinského konfliktu do Evropy by se zradikalizovala a zlomila by nad vládami Smeru, Hlasu a Progresivistů hůl.

Společnost by začala volit radikální vlastenecké strany a politiky. Podobně to dopadlo po státním převratu na Ukrajině v únrou 2014. Podle mého názoru toto může být kalkul Štefana Harabina, tedy přivést Korčoka k moci a tím provést reset voličské základny na Slovensku, jako proběhl v roce 2014 na Ukrajině, kdy by se slovenská společnost zradikalizovala a odklonila k tvrdému vlastenectví, které ani SMER, ani HLAS prostě nenabízí.

Jenže tento plán má jednu vadu, a to je destrukce procesů řízení ve válce s Ruskem, která by vedla ke zrušení voleb na Slovensku stejně, jako ukrajinská junta zrušila všechny volby na Ukrajině. A to si Štefan Harabin možná neuvědomuje, že Američané by destrukci procesů řízení na Slovensku použili k ukrajinizaci procesů řízení na Slovensku, včetně zrušení voleb a u moci by zůstali natrvalo Američané a jejich Korčok, stejně jako teď bez voleb zůstává u moci na Ukrajině právě Zelenský. Peter Pellegrini je šéfem socialistické strany a jeho vytvoření koalice s Robertem Ficem bylo volbou reflektující vůli voličů Hlasu, kteří by neustáli a nerozdýchali koalici s progresivisty.

Volba předsedy Hlas-SD je volbou menšího zla pro slovenský národ, a o tom nesmí být pochyb. Jinak zvítězí Nulandová na Slovensku!

Proto Pellegrini je moderovaným politikem, který nepůjde sice proti Američanům, ale nedovolí ani zatažení Slovenska do války na Ukrajině. A to musí být priorita pro slovenské vlastence č. 1 a všechno ostatní musí jít stranou. Pokud Štefan Harabin nezastaví svoji kampaň na Telegramu a nepodpoří do 2. kola Petera Pellegriniho, bude osobně zodpovědný za zvolení Ivana Korčoka 6. dubna do funkce prezidenta Slovenska. Tyto útoky na oficiálním Telegramu je totiž možné interpretovat jako výzvu k volbám Korčoka nohama. Kdo hodí své nohy na lehátko a bude mít 2. kolo v p*či na lehátku, ten bude nohama hlasovat pro Ivana Korčoka.

Neodvedu si představit, že by česká alternativa někdy v minulosti ve 2. kole voleb prezidenta torpédovala na sociálních sítích přijatelnějšího kandidáta jen proto, že to není ideální kandidát. Něco jiného jsou jednokolové parlamentní volby, tam je třeba volit srdcem. Dvoukolové volby jsou ale vždy o menším zlu ve druhém kole. Základy konceptuality mají jednoduchá pravidla o povinnosti bránit národ před nejhoršími procesy, i když to menší zlo není ztělesněním vlasteneckého ideálu.

Vzhledem k tomu, že liberální fronta na Slovensku (stejně jako v ČR, v Polsku a ve Francii) je řízena přímo Victorií Nuland z ministerstva zahraničí, a to i teď poté, co odešla ze zamini a byla povýšena do čela velení speciálních a výzvědných operací amerického Ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS), tak musí přece Štefanu Harabinovi dojít, o co jde Američanům v první řadě v těchto volbách – O eliminaci vlády Roberta Fica na mezinárodní frontě! A to za pomoci uplatnění článku 102 písmena “a” slovenské Ústavy o odebrání pravomocí Ficově vládě k vyjednávání o mezinárodních smlouvách! A to je realita!

-VK-

Šéfredaktor AE News

S námi čtete, s námi objevujete

Vážení čtenáři Aeronetu, pokud se vám líbí naše investigativní žurnalistika a komplexní analýzy, které pro Vás už 10. rokem děláme, pokud se vám líbí naše články, videa, překlady videí a pravidelné páteční pořady na SVCS, a chcete-li, abychom vám i nadále mohli přinášet nové informace a politické analýzy a komentáře, přispějte prosím jakoukoliv sumou v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce zde, ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností.

Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, malý i velký. Zatím jsme vysbírali jen cca. 60% z cílové sumy a do konce měsíce zbývají 4 dny. Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, kryptoměnami Bitcoin, Bitcoin Cash, Ethereum a Monero, a poštovní složenkou na účet. Naše práce může pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme!

Ruská televize minulý týden v diskusním pořadu Кто против? v hlavním vysílacím čase přinesla diskusi o protiruských náladách v Evropě a na přetřes se dostal znovu incident bývalého soudce slovenského Nejvyššího soudu Štefana Hrabina na bratislavském Slavíně, kam přišel [1] na Den vítězství položit květiny k památníku padlých sovětských vojáků a bylo mu v tom aktivně bráněno aktivisty a blogery z okruhu slovenského Deníku N a pořádková policie se na to dívala a nic nedělala. Viceprezident Ruské akademie geopolitických studií Araik Stěpanjan totiž v pořadu rozmázl nejen záběry ze Slavína, ale připomněl i následné Harabinovo zatčení o několik dnů později [2] v souvislosti s obviněním, že 25. 2. 2022 publikoval na Facebooku článek, který měl schvalovat válku na Ukrajině a současně měl vyzývat k útoku proti ukrajinskému etniku, konkrétně proti Banderovcům.

Araik Stěpanjan ovšem v pořadu ruské televize řekl velice důležitý postřeh, že mu připadá, že USA a Velká Británie se snaží přeměnit Evropu na Satanistán, který bude fašisticky označovat za zlo všechno, co bude mít cokoliv společného s Ruskem, ať už by to měly být děti, umělci, zpěváci, ruské písně a skladby pro operní pěvce, symfonické orchestry, prostě cokoliv. A v této věci má Stěpanjan naprosto děsivou pravdu. Celá Evropa prochází neuvěřitelným procesem nacifikace, kde právo a zákony včetně Ústavy jsou kusem hadru, protože zákonem je režim, který je u moci.

Evropský Satanistán a jeho vlády všehoschopných

My jsme zákon, hlásají najednou vlády, premiéři a Petr Fiala k tomu dodává, že k těmto krokům samozákonů je potřeba odvaha, i když ty kroky jsou na hraně. V právním státě a v demokratické společnosti by to nikdy možné nebylo, aby vláda bez zákonné opory zakazovala soukromým subjektům ve psaní na internetu a v publikování článků. Toto je pouze ukázka a počátek budování právě onoho zmíněného Satanistánu v Evropě. Ne zákon, ne Ústava, ale to my jako vláda určíme, co je zákon, protože my jsme zákon! Ve jménu vyššího dobra, aby ty weby nepsaly proti nám, během války na Ukrajině, tak ve jménu tohoto dobra je zablokujeme! Zákon jsme my!

Jenže všechno, co jste dosud v ČR viděli a zažili do této chvíle okolo krize na Ukrajině, je doslova nic ve srovnání s tím, jaká hysterie, teror a násilí na lidských právech přijde po porážce Ukrajiny na Donbasu, od které nás dělí už jen malý kousek. Každý den Ruská armáda decimuje zakopané ukrajinské vojáky, kteří nemohou ustoupit, protože jim hrozí zastřelení za nepovolený ústup.

Dokonce už Kyjev zašel tak daleko, že vojákům v zákopech hrozí, že pokud se vzdají Rusům, anebo ustoupí, ztratí ukrajinské občanství, nárok na výsluhy, resp. starobní důchod a dokonce sankce dopadnou i na jejich děti a rodiny. Děsivé záběry pozabíjených Ukrajinců v zákopech zde nebudeme publikovat, protože to jsou otřesné záběry, ale ve chvíli, kdy lži Kyjeva prasknou, stejně jako praskly o vítězném tažení Azováků v Mariupolu, tak v té chvíli nastane na Západě to samé, co zažila Třetí Říše a rovněž Protektorát Čechy a Morava po porážce 6. armády německého Wehrmachtu u Stalingradu 3. února 1943.

Čeká Evropu po porážce Ukrajiny na Donbasu nová forma Totalen Krieg a Total Einsatz?

Od toho okamžiku začal na území Říše neskutečný teror, hysterie a burcování Josepha Goebbelse do Totální války a o rok později v roce 1944 burcování Adolfa Hitlera do Totálního nasazení. Gestapo začalo zavírat lidi za jakékoliv náznaky šíření informací o skutečném stavu na Východní frontě, kdokoliv řekl, že Rudá armáda žene Němce na ústup, ten skončil v rukách Gestapa. A po porážce ukrajinské armády na Donbasu propukne v Evropě to samé. To nebude mít nic společného s demokratickými principy, to bude obyčejný nacistický teror a rusofobie vybičovaná do extrému, kdy pouhé slovo nebo lehce jiný názor na válku na Ukrajině povede k profesní likvidaci, k vyhazovu z práce a ke kriminalizaci.

Evropa si vysvětlí porážku Ukrajiny na Donbasu jako své ohrožení a vyhlásí novodobý Totalen Krieg a Total Einsatz. Už dnes studenti v ČR udávají své učitelky a profesory, kteří jsou vyhazováni ze škol a fakult, protože si dovolili říct svůj názor a žáci a studenti je za to udali. Ano, totéž se dělo v Protektorátu, kdy studenti udávali své učitele, kteří třeba v hodinách, kde se mělo učit německy, mluvili česky. A proces nacifikace ve společnosti je v Evropě indukován pohrobky nacistů a rovněž Banderovců. Jejich odkaz 77 let po II. sv. válce najednou ožívá.

Dědeček polského prezidenta byl podle svodek NKVD blízkým přítelem Stěpana Bandery

Na Telegramu se objevily zajímavé dokumenty o polském prezidentu Andrzeji Dudovi. Ruští novináři totiž dostali přístup k mamutím archivům sovětské NKVD, která po II. sv. válce odvezla do Sovětského svazu miliony svazků z polských matrik. Díky tomu můžeme nahlédnout do minulosti polského prezidenta a opravdu se nebudeme stačit divit. V souvislosti s návštěvou Andrzeje Dudy v Kyjevě minulý týden se obejvily dokumenty a fotografie jeho dědečka, který měl opravdu nezvykle blízko k Banderovcům, a to tak, že dokonce k tomu nejvyššímu. Na Telegramu [3] se objevilo toto:

Muž na staré černobílé fotografii je Mychajlo Ivanovič Duda, ukrajinský nacionalista a dobrý přítel Stěpana Bandery. V žilách Andrzeje Dudy koluje jeho krev, protože je jeho vnukem.

Narodil se v roce 1921 ve vesnici Soroki Lvovske (Lvovská oblast). Členem OUN (Organizace ukrajinských nacionalistů) byl od roku 1937, v roce 1939 vyslán na podvratný výcvik do Německa, kde v roce 1941 vstoupil do praporu “Roland” (spolu s Romanem Šuchevičem, později velitelem UPA v roce 1950) a po jeho rozpuštění v říjnu 1941 až do konce roku 1942 sloužil v Banderově osobní stráži, což byla elitní garda Banderovy UPA.

Mychajlo Ivanovič Duda

Do UPA (Ukrajinské povstalecké armády) vstoupil v roce 1943. A jedna zajímavost: na podzim 1945 až v zimě 1946 se Duda se účastnil bojů s Poláky. Podle svodek NKVD se zúčastnil v roce 1943 volyňského masakru. Objímání Zelenského je tedy pokusem vrátit čas a získat zpět ztracené příležitosti. Mimochodem, polská propaganda na příběh Dudova dědečka pokaždé reaguje s nejvyšší možnou hysterií. Polský prezident Andrzej Duda který na shromáždění ke Dni vítězství v Polsku měl fanatický projev [4] o sjednocení Polska a Ukrajiny, de facto odhalil svůj rodinný odkaz.

A běloruský prezident Alexander Lukašenko už bije na poplach, protože běloruská tajná služba už má informace, že Polsko chystá anexi západní Ukrajiny a čeká se de facto na kolaps ukrajinské armády na Donbasu. V tom okamžiku bude Ukrajina na kolenou a Poláci budou mít souhlas Zelenského k provedení operace ve velkém formátu. Půjde o zabezpečovací operaci, kdy Poláci budou anexi prohlašovat za vytvoření “bezpečné zóny” pod ochranou Polska, rozuměj pod ochranou členské země NATO. Toto je ten plán. Lukašenko je doslova obavami bez sebe, protože Poláci si dělají zálusk i na kus Běloruska.

Běloruský prezident varuje před hrozící polskou anexí západu Ukrajiny, polský prezident svými výroky vyvolává obavy

Lukašenko totiž podle ruských médií [5] vyjádřil znepokojení nad údajnými pokusy západních zemí rozdělit Ukrajinu v souvislosti s probíhající ruskou vojenskou operací v zemi. Během pondělního setkání s Vladimirem Putinem v Soči Lukašenko prohlásil, že on i jeho hostitel jsou znepokojeni chováním některých polských politiků a politiků NATO. Zmínil zejména krok vojenského bloku vedeného USA, který soustřeďuje vojenské jednotky na západních hranicích svazového státu Ruska a Běloruska.

“Politici podnikají kroky k rozdělení Ukrajiny. Znepokojuje nás, že oni, Poláci a členové NATO, jsou připraveni “pomoci” Ukrajině a tímto způsobem odejmout, jako před rokem 1939, západní Ukrajinu,” řekl běloruský prezident. Podle jeho názoru má Západ podobnou strategii, pokud jde o západní Bělorusko. “Máme uši nastražené,” řekl Lukašenko a zdůraznil své přesvědčení, že v určitém okamžiku může paradoxně Kyjev potřebovat pomoc Moskvy a Minsku, aby zachránil územní celistvost Ukrajiny na západě.

V neděli totiž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský oznámil [6], že polským občanům bude v jeho zemi přiznán zvláštní právní status na úrovni skoro-občanství, tedy trvalé pobyty s velice širokými občanskými právy a prohlásil, že “mentálně jsou ukrajinský a polský národ odedávna nerozluční“. Tato zpráva následovala po výrocích polského prezidenta Andrzeje Dudy, který vyjádřil naději, že v budoucnu nebudou mezi Polskem a Ukrajinou žádné hranice.

V projevu na summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti – euroasijské vojenské aliance tvořené několika bývalými sovětskými republikami – na začátku tohoto měsíce Lukašenko uvedl, že pokusy o rozdělení Ukrajiny představují nejnebezpečnější trend na Ukrajině v současnosti. Uvedl také, že již byly vytvořeny tisícihlavé jednotky, které mají pod rouškou mírových sil vstoupit na Ukrajinu. Polsko ani nebude potřebovat oficiální vstup armády na Ukrajinu, protože zákon udělující Polákům trvalé pobyty na Ukrajině umožní budovat polský zábor západní Ukrajiny zevnitř. Ukrajina zkrátka už teď skončila v těch hranicích, v jakých jsme ji znali.

Blokace 8 opozičních webů po čtvrt roce končí, protože pro CZ.NIC je to už neudržitelné

V souvislosti s blokacemi webů v ČR je potřeba upozornit na poslední vývoj událostí, protože správce národní domény CZ.NIC oznámil, že od středy 25. května přestane blokovat 8 webů, které na podnět vlády Petra Fialy zablokoval 25. února tohoto roku. Co nás v redakci opravdu překvapilo, to je oficiální zdůvodnění [7], proč blokace končí. Je to prý kvůli tomu, že zablokovaným webům výrazně poklesla návštěvnost. To je ale pro nás novinka, anebo žijeme na nějaké jiné planetě. Nám blokace po 3 měsících přinesla nové čtenáře, kteří před zablokováním o nás nevěděli, případně o nás sice věděli, ale neměli nás důvod číst. Zablokování podnítilo mnoho lidí k tomu, aby začali zjišťovat, proč jsme si tu blokaci vysloužili a začali číst naše články.

Vzhledem k tomu, že od dubna naše návštěvnost znovu roste, a to nebývale rychle, tak to vypadá, že blokace se stala opravdu neocenitelným marketingovým krokem tzv. “negativní reklamy” na mediálním trhu, která prodává opravdu nejlépe. Tady by se slušelo si položit otázku, co bylo účelem těch blokací? Pokud účelem mělo být snížení povědomí o značce, o daném webu, tak to se opravdu CZ.NIC nepovedlo, protože cokoliv zakážete na světě, o to bude největší zájem a poptávka. Lidé chtějí znát názory z druhé strany, chtějí znát postoje Ruska a chtějí se podívat na reportáže ruských televizí, chtějí si přečíst projevy a rozhovory ruského prezidenta, ministra zahraničí, chtějí prostě mít možnost si sami udělat názor na konflikt na Ukrajině. A to všechno u nás čtenáři najdou.

Rozhodovat o tom, co si lidé smí a nesmí přečíst, je poznávacím znamením té nejtužší totality a diktatury. Měli bychom poděkovat Fialově vládě, že se tím dokonale odkopala

Názor si utvoří tím, že kriticky porovnají informace podávané ze strany českých, slovenských a západních médií s informacemi podávanými Aeronetem a dalšími opozičními weby.  Nikoho přece na Aeronetu nenutíme k tomu, aby nás četl. Pokud naše články ale lidé sdílí, pokud souzní s názorem českých občanů, rozhodně jim ve sdílení bránit nebudeme, protože to znamená, že lidé mají stejný názor, i když je diametrálně odlišný od názoru vlády ČR. A dokud nebude trestné mít jiný názor než má vláda, do té doby budou opoziční média mít svůj nezadatelný prostor k působení v českém informačním prostoru. Bude zajímavé sledovat, jak se v prostoru evropského Satanistánu budou prohlubovat nacifikační procesy vedoucí k potlačování svobody slova a písma v nejbližší době.

CZ.NIC podle všeho končí s blokacemi ne kvůli tomu, že by weby měly menší traffic a návštěvnost, minimálně ty weby, které přešly na zahraniční domény po zablokování v únoru, ale spíš je to způsobeno běžícími žalobami na CZ.NIC ze strany některých zablokovaných webů. Je v tom totiž malá drobnost. CZ.NIC totiž není ve skutečnosti soukromou firmou, ale je poskytovatelem formy veřejné služby.

Doména .CZ totiž není soukromým produktem CZ.NIC, ten je pouze delegovaným správcem této národní domény. Blokace z rozhodnutí kámošů od kulatého stolu z vlády tak sice končí, ale určitě budou hledat cesty, jak blokace obnovit za pomoci nějakého obskurního a narychlo přijatého zákona, který se bude odkazovat na Ministerstvo pravdy. Proto bych se opravdu divil, kdyby se někdo dobrovolně vrátil zpátky na doménu .CZ po tom, co předváděl CZ.NIC za nehoráznou blamáž, a to zjevně z politických a ideových příčin v posledních 3 měsících.

-VK-

Šéfredaktor AE News

S námi čtete, s námi objevujete

Upozornění pro podporovatele: Došlo ke změně bankovního účtu. Více informací zde.

Vážení čtenáři Aeronetu, pokud se vám líbí naše investigativní žurnalistika a komplexní analýzy, které pro Vás už 8. rokem děláme, pokud se vám líbí naše články, videa a pravidelné páteční pořady na SVCS, a chcete-li, abychom vám i nadále mohli přinášet nové informace a politické analýzy a komentáře, přispějte prosím jakoukoliv sumou v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce zde, ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností. Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, malý i velký. Zatím jsme vysbírali jen cca. 46% z cílové sumy a do konce měsíce zbývá 6 dní. Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, kryptoměnami Bitcoin, Bitcoin Cash a Ethereum, a poštovní složenkou na účet. Naše práce může pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme!

Na Slovensku se dnes opravdu dějí neuvěřitelné věci, kterých by si měli všímat především i čeští občané, protože tyto procesy se mohou brzy okopírovat i do ČR. Národní kriminální agentura (NAKA) totiž v pondělí v poledne provedla domovní prohlídku v Bratislavě v bytě bývalého soudce Nejvyššího soudu Slovenska Štefana Harabina a sdělila mu obvinění z přečinu schvalování trestného činu, konkrétně trestného činu agrese prezidenta Ruské federace Vladimira Putina na Ukrajině, a rovněž z trestného činu hanobení národa, etnika či rasy, tedy v tomto případě Banderovců jako občanů Ukrajiny. Informaci jako první přinesl server Infovojna.bz [1]. Obou trestných činů se měl Harabin dopustit tím, že dne 25. 2. 2022 na Facebooku uveřejnil status následujícího znění:

„Urobil by som presne to isté, čo PUTIN v súvislosti s udalosťami na UKRAJINE. Je povinnosťou Rusov pacifikovať nacistov, ktorí genocídne od roku 2014 zavraždili 15 tisíc vlastných civilistov. Nie je možné tolerovať používanie sily svetovým ZLOM. Silu musí niekedy rázne použiť aj svetové DOBRO. FICO, vždy k AMERIČANOM servilný, kolosálne klame, keď tvrdí, že PUTIN porušil medzinárodné právo. Zrejme nepozná článok čl. 51 Charty OSN, alebo má zjavnú traumu, že práve on 2. septembra 2014 dal nacistom na Ukrajine reverzný plyn“.

Hajlování členů ukrajinské kapely v soutěži Eurovize

Harabin po propuštění a po výslechu poskytl Infovojně i kopii svojí výpovědi na policii [2]. Štefan Harabin výše uvedený výrok uveřejnil v souvislosti s veřejně dostupnými informacemi o počtech obětí z řad obyvatel obou separatistických republik na Donbasu, kterých podle oficiálních zdrojů OBSE zahynulo za 8 let konfliktu téměř 10 000, zatímco ruské zdroje uvádí číslo ještě o 4 tisíce vyšší.

Štefan Harabin v rozhovoru s novináři dal jasně najevo, že odmítá adorovat dnešní kult neonacismu, který v neděli vyvrcholil dokonce hajlováním ukrajinské kapely v přímém přenosu festivalu politické písně Eurovize. Ukrajinská rapová kapela po svém vystoupení hajlovala, ale nebyla sama. Hajlovala dokonce i moderátorka Eurovize. Video máte na konci tohoto článku. Ano, proces nacifikace Evropy je v plném proudu, projekt Trojmoří je urychleně ukotvován a kdokoliv se postaví na odpor, pokusí se ho zničit.

VIDEO: Boj Štefana Harabina za pravdu o Donbasu

Rusy je dovoleno dnes v Evropě zabíjet, vraždit. Opravdu nepřeháním. To, co se dělo 8 let na Donbasu, z toho opravdu jde mráz po zádech. Hlavně z toho mlčení západních médií o probíhající genocidě, kterou tam páchala ukrajinská armáda. Na Donbasu z těch 14 000 lidí zahynulo i více něž 800 dětí. Všechny tyto oběti má na svědomí ukrajinská armáda a především ukrajinské dělostřelectvo a raketové vojsko, které 8 let pravidelně ostřelovalo obytné domy ve městech Luhansk a Doněck. Agrese ukrajinské armády kulminovala celkem 2x po sobě, v letech 2015 a 2017, kdy vláda Petra Porošenka provedla dvě velké vojenské ofenzívy s cílem pozabíjet povstalce v obou separatistických republikách a vyhnat ruskojazyčné etnické obyvatelstvo za hranice do Ruské federace.

Obě ofenzívy selhaly, ale měly za následek tisíce mrtvých civilistů, v té době stále ukrajinských občanů ve městech na Donbasu, kteří se provinili dvěma věcmi, že v roce 2014 nesouhlasili se státním pučem na Majdanu v Kyjevě, a že mluvili rusky, což je na Ukrajině již třemi zákony zakázáno, a to ve školství, na úřadech a v obchodním styku v obchodech a službách. Rusky přitom na Ukrajině mluví podle odhadů 50 až 57% obyvatelstva.

Operace s krycím názvem “Apollon” vypracovaná americkou CIA a ukrajinskou tajnou službou SBU měla podle ruských novinářů zajistit po dobytí oblastí na východě etnické čištění od ruskojazyčného obyvatelstva, které by odmítlo utéct do Ruska. Na základě této operace měl být celý Donbas “derusifikován” ve smyslu vyhlazení či vytlačení ruského obyvatelstva, kultury a historie. Celý prostor měl být v rámci operace “Apollon” ukrajinizován a obsazen oddíly Azov, které by dohlížely na ukrajinskou nacifikaci obou oblastí stejně, jako to probíhalo 8 let v centrále Azovu, v Mariupolu.

Rusko použilo k invazi na Ukrajinu mezinárodní právní rámec článku 51 Charty OSN, který v minulosti použily USA nebo Vietnam

Ruská federace provedla invazi na Ukrajinu podle názoru Moskvy v souladu s mezinárodním právem, když Moskva použila stejný článek Charty jako použila vláda Billa Clintona v roce 1999 při bombardování Srbska a tentýž článek použily USA i pro invazi do Iráku v roce 2003. Obě americké agrese proběhly bez mandátů Rady bezpečnosti OSN a česká i slovenská armáda a obě vlády se podílely společně s USA na obou agresích. V případě Iráku šlo dokonce o vyslání českých a slovenských vojáků k okupaci Iráku.

Obě agrese proběhly na základě článku 51 Charty OSN [3], který umožňuje status tzv. preventivní sebeobrany do doby, než OSN přijme prostředky a nástroje k dosažení bezpečnosti a míru na základě mandátů OSN. Laicky přeloženo do srozumitelné řeči jde o článek, který umožňuje provést preventivní útok proti jiné zemi, a to tehdy, je-li cílem ochrana životů obyvatelstva. Tento článek v minulosti použily nejen USA, ale třeba i Vietnam, jehož armáda v roce 1979 vtrhla do Kambodži a svrhla Polpotův režim Rudých Khmérů. Tato invaze rovněž proběhla bez mandátu RB OSN, a to na základě článku 51 Charty OSN.

Rusko podle mezinárodního práva postupuje v souladu s Chartou a článkem 51 Charty z toho důvodu, že na Donbasu prokazatelně a dlouhodobě, stejně jako v 70. letech v Kambodži, probíhá genocida, které se na vlastním ukrajinském obyvatelstvu dopouští ukrajinské vlády, které jsou u moci na Ukrajině od roku 2014.

Důkazem genocidy jsou nejen lidské oběti pozabíjené ukrajinskou armádou, která nedělá rozdíly mezi vojenskými a civilními cíli, ale i genocida kulturní a sociální, což dokladují nacistické zákony přijímané v Kyjevě proti ruskojazyčnému obyvatelstvu na Ukrajině, ale i odstraňování a bourání pomníků sovětské armády, zákazy her ruských autorů v divadlech, zákazy koncertů ruských autorů, zákazy tisku ruských knih atd.

Pokud rusky mluví na Ukrajině více jak polovina obyvatelstva, a přitom režim v Kyjevě přijímá zákony na zákazy ruštiny ve školství, v úřadech a v sektoru obchodu a služeb, potom ve spojitosti se zabíjením obyvatel na Donbasu po dobu 8 let se jedná o naprosto nepopiratelný zločin genocidy, proti němuž má Rusko podle článku 51 Charty OSN právo zasáhnout, a to i bez mandátu RB OSN.

Použití mezinárodního práva o trestném činu agrese je špatným výkladem aktu Ruska na Ukrajině v Harabinově obvinění, upozorňuje právník

Štefan Harabin byl podle našeho právníka obviněn čistě účelově, o čemž svědčí i odkaz žalobce na bizarní Římský status Mezinárodního trestního soudu, který Slovensko v podobě mezinárodní smlouvy zahrnulo do svého právního řádu v roce 2015. Římský status totiž zavádí nový trestný čin tzv. agrese ve smyslu mezinárodní agrese. Status má 4 body, které popisují 4 trestné činy, a to: Páchání genocidy, činů proti lidskosti, válečné zločiny a páchání agrese.

Problém podle našeho právníka je v tom, že Římský status se odkazuje na mezinárodní právo, nikoliv na právo domácí. Schvalování agrese by se muselo týkat schvalování takové agrese, na kterou nelze uplatnit článek 51 Charty OSN. Ta totiž představuje výluku z Římského statusu. A právník k tomu dodává zajímavý pohled, poslouchejte dobře níže pod obrázkem.

Názor právníka: Aplikování článku 51 Charty OSN je problematické v tom, že jeho použití je mezinárodně ospravedlnitelné prakticky jen výhradně k ochraně životů obyvatelstva, ale to až poté, kdy dojde průkazně k jejich ohrožení a k obětem na životech ve vyšším než běžném počtu. Článek Charty neumožňuje ve skutečnosti preventivní obranu per-se, ale pouze takovou obranu, která vede k ochraně životů před prokazatelně již probíhajícími akty proti lidskosti. Vypadá to, že Rusko muselo čekat celých 8 let a počkat, až Ukrajina prohloubí své zločiny proti vlastnímu obyvatelstvu na Donbasu, až prohloubí i útisk a útlak ruskojazyčného obyvatelstva na úrovni jazykových zákonů, aby bylo možné z pozice Moskvy ospravedlnit v mezinárodním právu použití článku 51 Charty OSN ve smyslu preventivního zásahu s cílem ukončit vraždění na Donbasu. Tolik názor právníka.

Genocida ruského etnika na Donbasu slovenské novináře naprosto nezajímá

V důsledku tak nejde o článek Charty, který by poskytoval možnost invazí na bázi preventivní obrany, ale jde až o nástroj ex-post k zabránění prohlubování se již existující genocidy a již existujícího útisku a útlaku. Podle mezinárodního práva tak Rusko postupuje korektně, v souladu s Chartou OSN a nijak nevybočuje z praktik USA, které bombardovaly Srbsko v roce 1999 kvůli “zabráněni srbské armádě v pokračování genocidy v Bosně a v Kosovu” anebo v případě Iráku, kam USA vtrhly kvůli “zabránění Saddámovi ve výrobě a šíření zbraní hromadného ničení” a za 8 let americká armáda a okupační spojenci, včetně české a slovenské armády, pozabíjeli podle odhadů na půl milionu Iráčanů.

Všimněte si v úvodu videa, kde hovoří Štefan Harabin o vraždění obyvatel Donbasu, jak to novináře slovenských médií ale naprosto vůbec nezajímá. Pouze je zajímalo, jestli Harabin podporuje válku Vladimira Putina. Na Ukrajině ovšem de jure žádná válka není, protože Kyjev nevyhlásil Moskvě válku, a ani Moskva Kyjevu. Na Ukrajině existuje pouze válečný stav, což je právní stav ohrožení, který souvisí s napadením země, anebo s účastí země na vojenském konfliktu, ale po právní stránce to není válka, ale pouze bezpečnostní konflikt.

Aby se jednalo o válku, musela by jedna země té druhé válku vyhlásit, a to zasláním tzv. diplomatické demarše o vyhlášení války. Právě proto Ruská federace nehovoří o válce, ale pouze o Speciální vojenské operaci s cílem demilitarizace genocidu páchající ukrajinské armády, denacifikaci a změně ukrajinské ústavy s cílem záruk a svobod ruskojazyčného obyvatelstva na jiných územích, než je oblast Donbasu, tedy ve zbytku Ukrajiny.

Když článek 51 použijí USA, je to ochrana demokracie a svobody. Když článek použije Rusko, je to agrese

Tato kauza pouze ukazuje, že zabíjet Rusy je dovoleno, povoleno a žádoucí, jak vlastně koneckonců povoluje i Facebook, který umožnil publikovat statusy vyzívající k zabíjení Rusů. Proto Rusko, když po 8 letech genocidy ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině pošle do země armádu na ukončení těchto zvěrstev, které na Ukrajině začaly v roce 2014 po státním převratu a uchopení moci v Kyjevě banderovci a neonacisty, tak je to vykreslováno jako agrese podle Římského statusu a nikoliv jako obrana životů podle článku 51 Charty OSN.

Obvinění Štefana Harabina

1 of 21

Když ale americká armáda vtrhne do Iráku na základě lživého příběhu o zbraních hromadného ničení, které tam nikdy nebyly, a když americká armáda spolu s českou, slovenskou a s mnoha dalšími armádami zemí NATO tam za 8 let povraždí půl milionu Iráčanů, anebo když NATO v čele s USA začne na lidi v Bělehradě shazovat bomby pod záminkou, že bombardováním státní televize anebo budovy čínského velvyslanectví se zamezí genocidě na Bosně a na Kosovu, tak to už agrese podle Římského statusu prý není. To už je prý v pořádku, podle mezinárodního práva, to už je to správné bombardování, to už jsou ty správné invaze. Tak určitě!

Glorifikace neonacistů a banderovců je zločinem ze strany médií i nejvyšších politiků kolektivního Západu

Kdyby se Kyjevu podařilo realizovat po Porošenkově teoretickém válečném vítězství na Donbasu plán Apollon a etnicky tam vyhladit ruskojazyčné obyvatelstvo, které by nestihlo nebo nechtělo utéct do Ruska, tak západní média by o tom nepřinesla ani jedinou větu v médiích. Všechno by se umlčelo, všichni presstituti a presstitutky by dostali zaplaceno, aby drželi hubu a krok. Ukrajina s tím má zkušenosti.

V roce 1943 jednotky Osvobozenecké ukrajinské armády Stěpana Bandery (UPA) etnicky vyčistily na Haliči oblast Volyně. Pozabíjeli Poláky, Čechy a hlavně Židy, kteří se tam schovávali. A když přibíjeli na vrata kladivy a hřebíky zaživa malé děti, tak jim do tvářiček řvali to svoje heslo: “Slava Ukraini!“, což byla a dosud je banderovská obdoba nacistického pozdravu Sieg Heil!

Hajlující a pološílená polská moderátorka Eurovize Ida Nowakowska

Po přibití dětí na vrata potom Banderovci nutili jejich rodiče křičet nahlas tento pozdrav předtím, než je zaživa podřezali a děti z těch vrat se na to musely dívat. Tato zvěrstva byla páchána banderovskými jednotkami UPA ještě i po válce mimo území Ukrajiny, a to paradoxně i na území Slovenska, když Banderovci prchali z oblasti Ukrajiny do Rakouska.

A poslechněte si ve videu s Harabinem jeho svědectví. Přímo u výslechu, v místnosti vyšetřovatele, byla prý policejní nástěnka se symboly extrémistických hnutí, a mezi nimi bylo i logo batalionu Azov. To je gól, že? To je prostě realita vrcholu absurdního dramatu náhlé ukrajinské hurá-hysterie v Evropě, kterou by nevymyslel a nesepsal ani Václav Havel. Najednou jsou velebeni ukrajinští náckové. A proč? Protože zabíjejí Rusy! Chápete? Přesně proto. Nacifikace Evropy je v plném proudu.

-VK-

Šéfredaktor AE News

V pondělí 9. května 2022 proběhla v Moskvě vojenská přehlídka k 77. výročí Dne vítězství Sovětského svazu ve Velké vlastenecké válce nad nacistickým Německem. Ruský prezident Vladimir Putin přednesl netrpělivě očekávaný projev, ve kterém zblázněná západní média očekávala oznámení všeobecné mobilizace v Rusku a podobné bláboly, které v Evropě řídí americké centrum pro psychologické operace s centrem v německém Frankfurtu nad Mohanem. Informaci přinesla včera ruská média. Cílem Američanů je šíření dezinformací do mainstreamových médií, která mají díky blokování alternativy volný operační prostor pro manipulování s veřejností.

Během projevu Vladimira Putina žádná mobilizace oznámena nebyla, zato ale zaznělo zdůvodnění vojenské operace na Ukrajině. NATO a USA chystaly skrze prostředníka válku s Ruskou federací. A tím prostředníkem je Ukrajina. Tento plán nevyšel a Ukrajina bude postupně denacifikována, a to zřejmě i za cenu rozdělení Ukrajiny. Rusko už nemohlo dále Západu ustupovat a nemohlo tolerovat nasunování amerických zbraní na Ukrajině doslova a těsně ke svým hranicím. Přinášíme vám proto plné znění projevu Vladimira Putina s českými titulky ve videu výše a pokud nemáte na video čas, tak tady je přepis.

Projev Vladimira Putina na Rudém náměstí

Vážení občané Ruska!

Vážení veteráni!

Soudruzi vojáci a námořníci, seržanti a náčelníci, poddůstojníci a praporčíci!

Soudruzi důstojníci, generálové a admirálové!

Blahopřeji vám ke Dni velkého vítězství!

Obrana vlasti, když se rozhodovalo o jejím osudu, byla vždy posvátná. S takovým smyslem pro opravdové vlastenectví šli Mininovi a Požarského domobranci za vlast, útočili u Borodina, bojovali s nepřítelem u Moskvy a Leningradu, Kyjeva a Minsku, Stalingradu a Kurska, Sevastopolu a Charkova.

A tak nyní, v těchto dnech, bojujete za naše lidi v Donbasu. Pro bezpečnost naší vlasti, Ruska.

9. květen 1945 se navždy zapsal do světových dějin jako triumf našeho sjednoceného sovětského lidu, jeho jednoty a duchovní síly, bezkonkurenční výkon na frontě i v týlu.

Den vítězství je každému z nás blízký a drahý. V Rusku neexistuje rodina, kterou by Velká vlastenecká válka nepopálila. Vzpomínka na ně nikdy nevybledne. V tento den jsou děti, vnuci a pravnuci hrdinů Velké vlastenecké války v nekonečném zástupu “Nesmrtelného pluku”. Nosí fotografie svých příbuzných, padlých vojáků, kteří zůstali navždy mladí, a veteránů, kteří nás již opustili.

Jsme hrdí na neporaženou a statečnou generaci vítězů, jsme jejich dědici a je naší povinností vzpomínat na ty, kteří nacisty rozdrtili, a na ty, kteří nám odkázali, abychom byli ostražití a udělali vše pro to, aby se hrůzy globální války neopakovaly.

A právě proto Rusko navzdory všem neshodám v mezinárodních vztazích vždy podporovalo vytvoření systému rovné a nedělitelné bezpečnosti, systému, který je životně důležitý pro celé světové společenství.

V prosinci loňského roku jsme navrhli uzavření smlouvy o bezpečnostních zárukách. Rusko vyzvalo Západ, aby vedl upřímný dialog, hledal rozumná a kompromisní řešení a bral ohled na zájmy druhé strany. Vše marně. Země NATO nás nechtěly slyšet, což znamená, že ve skutečnosti měly úplně jiné plány. A viděli jsme je.

Otevřeně se připravovala další trestná operace v Donbasu a invaze do našich historických zemí včetně Krymu. Kyjev oznámil možné získání jaderných zbraní. Blok NATO zahájil aktivní vojenský rozvoj na území sousedícím s naším.

Tímto způsobem byla systematicky vytvářena pro nás zcela nepřijatelná hrozba, a to přímo na našich hranicích. Vše nasvědčovalo tomu, že střet s neonacisty, banderovci, na které USA a jejich mladší společníci vsadili, bude nevyhnutelný.

Znovu jsme viděli, jak se rozmisťuje vojenská infrastruktura, jak začaly pracovat stovky zahraničních poradců a pravidelné dodávky nejmodernějších zbraní ze zemí NATO. Nebezpečí rostlo každým dnem.

Rusko na agresi odpovědělo preventivně. Bylo to vynucené, včasné a jediné správné rozhodnutí. Rozhodnutí suverénní, silné a nezávislé země.

Spojené státy, zejména po rozpadu Sovětského svazu, začaly mluvit o své výjimečnosti, čímž ponížily nejen svět, ale i své satelity, které musely dělat, že si toho nevšimly, a s úctou to spolkly.

Ale my jsme jiná země. Rusko má jiný charakter. Nikdy se nevzdáme lásky k vlasti, víry a tradičních hodnot, zvyků našich předků, úcty ke všem národům a kulturám.

A na Západě jako by se tyto tisícileté hodnoty rozhodli zrušit. Tato morální degradace se stala základem pro cynické falšování dějin druhé světové války, vyvolávání rusofobie, oslavování zrádců, zesměšňování památky jejich obětí a potírání odvahy těch, kteří se zasloužili o vítězství a trpěli jím.

Víme, že americkým veteránům, kteří chtěli přijet na přehlídku do Moskvy, bylo fakticky zabráněno. Ale chci, aby věděli: jsme hrdí na vaše výkony, na váš příspěvek ke společnému vítězství.

Vzdáváme čest všem vojákům spojeneckých armád – Američanům, Britům, Francouzům – účastníkům odboje, statečným vojákům a partyzánům z Číny, všem, kteří porazili nacismus a militarismus.

Vážení soudruzi!

Dnes donbaská domobrana a vojáci ruské armády bojují ve své vlastní zemi, kde na život a na smrt bojovali domobranci Svjatoslav a Vladimír Monomachovi, vojáci Rumjancev a Potěmkin, Suvorov a Brusilov, hrdinové Velké vlastenecké války Nikolaj Vatutin, Sidor Kovpak a Ljudmila Pavličenko.

Nyní se obracím na naše ozbrojené síly a domobranu Donbasu. Bojujete za vlast, za její budoucnost, aby nikdo nezapomněl na lekce druhé světové války. Aby na světě nebylo místo pro katy a nacisty.

Dnes skláníme hlavy před památkou všech, kteří přišli o život během Velké vlastenecké války, našich synů, dcer, otců, matek, dědečků, manželů, manželek, bratrů, sester, příbuzných a přátel.

Skláníme se před památkou oděských mučedníků, kteří byli v květnu 2014 zaživa upáleni v Domě odborů. Na památku starých lidí, žen a dětí z Donbasu, civilistů, kteří zahynuli při bezohledném ostřelování a barbarských úderech neonacistů. Skláníme hlavy před našimi spolubojovníky, kteří padli statečnou smrtí ve spravedlivém boji – za Rusko.

Je vyhlášena minuta ticha.

Smrt každého z našich vojáků a důstojníků je zármutkem pro nás všechny a nenahraditelnou ztrátou pro příbuzné a přátele. Stát, regiony, podniky a veřejné organizace udělají vše pro to, aby se o tyto rodiny postaraly a pomohly jim. Zvláštní podporu poskytneme dětem padlých a zraněných spolubojovníků. Dnes byl v tomto smyslu podepsán prezidentský dekret.

Přeji zraněným vojákům a důstojníkům brzké uzdravení. A děkuji lékařům, zdravotníkům, sestrám a zdravotnickému personálu vojenských nemocnic za jejich obětavou práci. Skláním se před vámi, že bojujete za každý život – často pod palbou, v první linii, nešetříte se.

Vážení soudruzi!

Na Rudém náměstí stojí bok po boku vojáci a důstojníci z mnoha regionů naší obrovské vlasti, včetně těch, kteří přijeli přímo z Donbasu, z oblasti bojů.

Vzpomínáme si, jak se nepřátelé Ruska snažili proti nám využít mezinárodní teroristické gangy a zasévat národnostní a náboženské nepřátelství, aby nás oslabili a rozdělili zevnitř. Nic nefungovalo.

Dnes naši bojovníci různých národností bojují společně, kryjí se před kulkami a střepinami jako bratři.

A v tom je síla Ruska, velká, nezničitelná síla našeho sjednoceného mnohonárodnostního národa.

Dnes bráníte to, za co bojovali vaši otcové, dědové a pradědové. Nejvyšším smyslem jejich života bylo vždy blaho a bezpečnost naší vlasti. A pro nás, jejich dědice, je oddanost vlasti nejvyšší hodnotou, spolehlivým pilířem nezávislosti Ruska.

Ti, kdo potlačili nacismus během Velké vlastenecké války, nám ukázali příklad hrdinství pro všechny časy. Je to generace vítězů a my k nim budeme vždy vzhlížet.

Sláva našim statečným ozbrojeným silám!

Za Rusko! Za vítězství!

Překlad pro AE News: -VK-

Ukrajinský velvyslanec v Berlíně tvrdil, že město od fašismu osvobodila Ukrajina

Jenže v ostrém kontrastu s tímto státnickým projevem se jeví výrok ukrajinského velvyslance v Berlíně, který opět ve stylu banderismu zkoušel přepisovat dějiny. Ukrajinský velvyslanec Andrej Melnyk dostal při nastupování do svého auta dotaz od jednoho z novinářů, kdo podle jeho názoru osvobodil Berlín od fašismu? A ukrajinský velvyslanec mu na to odpověděl, že Ukrajina! Tyto nehorázné lži pochází právě od amerického útvaru pro psychologické operace (PsyOp), který Ukrajině radí přepisovat historii a tím zpochybňovat roli Ruska a cenu obětí Rudé armády. Vůbec nás nepřekvapuje, že se na tomto podílí ukrajinský velvyslanec, ale česká média a dokonce i politici začínají nasedat na tuto vlnu revizionismu a začínají přepisovat historii tím, že prý Československo osvobodili Ukrajinci a dokonce, že osvobodili i Berlín.

Tyto nesmysly šíří debilové z řad novinářů hlavního proudu, kteří si myslí, že 1. 2. a 4. Ukrajinský front, tedy fronty Rudé armády, které osvobozovaly Československo, byly složeny z Ukrajinců, protože se prý ty fronty jmenovaly právě po nich. Tahle idiocie českých novinářů a dokonce i politiků je stejná, jako kdyby tvrdili, že Cikánská pečeně je forma kanibalismu. Ukrajinské fronty se nejmenovaly podle složení národností vojáků, ale podle místa jejich zformování a přeskupení. A teď se podržte. Víte, kolik sloužilo v Rudé armádě Ukrajinců? Necelých 17% ze všech národností Sovětského svazu. Jak uvádí [1] studie serveru Fronta CZ, tak v Rudé armádě bylo Ukrajinců necelých 17% z celého počtu, zatímco Rusů bylo v Rudé armádě skoro 60% a přinesli největší počet obětí za II. sv. války.

V lednu 1945 měl 1. ukrajinský front v Československu 600 000 Rusů a zhruba 340 000 Ukrajinců, 2. ukrajinský front měl 254 000 Rusů a 142 000 Ukrajinců a 4. ukrajinský front měl 151 000 Rusů a 99 000 Ukrajinců. Toto jsou historická data a fakta. Takže se ptám, kde bere Ukrajina a spolu s ní čeští politici a novináři právo upírat ruským vojákům v Rudé armádě hlavní podíl na osvobození, ale i na počtu obětí během osvobozování Československa, když ve všech frontech bylo skoro 2x tolik Rusů než Ukrajinců? Co to má znamenat? Ano, je to revizionismus řízený nacisty z USA, pohrobky německých nacistů odsunutých z Evropy do USA po II. sv. válce v rámci operace Paperclip. Tohle je důsledek. Dnes sedí v obrovském mega-komplexu amerického velvyslanectví ve Frankfurtu a pomocí PsyOp operací přepisují dějiny v Evropě. A to není všechno.

Agresivní neziskovčíci chtěli Harabinovi ukrást květiny od památníku sovětských osvoboditelů

Na Slovensku došlo k neuvěřitelnému incidentu. Bývalý soudce slovenského Ústavního soudu Štefan Harabin přišel položit věnec k pomníku osvoboditelů na Slavíně v Bratislavě, ale byl napaden sórošovskou soldateskou, která okupovala Slavín jen pro účely podpory Banderovců, neonacistů z Kyjeva a vyvolávačů nacistických hesel Slava Ukraini. Slovenská iniciativa Mír Ukrajině vybrala peníze [2] a uspořádala v bratislavském Slavíně maraton čtení jmen obětí tzv. rašismu, čili ruského fašismu. Celý incident spočíval v tom, že jistý muž chtěl tělem zabránit Harabinovi v přístupu k památníku, přičemž policie tomuto protiprávnímu jednání podle paragrafu o omezování osobní svobody nečinně přihlížela a podnět na prošetření nečinnosti policie již byl podle našich informací podán.

Bránění tělem někomu v chůzi nebo ve výkonu občanských práv je omylem považováno za beztrestné, ale to je omyl. I když máte ruce za zády a jenom někomu bráníte v cestě za určeným cílem, dopouštíte se nejen omezování osobní svobody, ale i poškozování cizích práv, v tomto případě práva na výkon občanské návštěvy veřejně přístupného památníku ve významný den, což dokazovaly květiny nesené k památníku. Další video deníku SME dokonce zachycuje [3], že jedna z aktivistek se dokonce pokusila Harabinovi ukrást položené květiny u památníku. A to ještě nebylo to nejhorší. Ve Varšavě banderovci napadli přímo ruského velvyslance Sergeje Andrejeva při pietním aktu na hřbitově sovětských vojáků a polili ho červenou barvou. Neuvěřitelný útok polská policie rovněž ignorovala.

Tyto projevy nacifikace a fašizace se postupně zesilují spolu s tím, jak ve společnosti zesiluje agresivita podněcovaná médii vůči komukoliv, kdo má jiný názor na konflikt na Ukrajině. Jak sami vidíte, agresivita liberálních neonacistických bojůvek se postupně zesiluje s tím, jak nacistický režim na Ukrajině ztrácí půdu pod nohama a více a více Banderovců prchá z Donbasu, bohužel ale ne domů, nýbrž do Evropy, do Česka, na Slovensko, do Polska, kde tento svůj banderismus budou zesilovat, kultivovat a rozšiřovat. A začne to jako vždy za pomoci neziskovek.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Na prvním kanálu ruské televize došlo k neuvěřitelné události během diskusního panelu ke Speciální vojenské operaci Ruské armády na Ukrajině. Viceprezident Ruské akademie geopolitických studií Araik Stepanjan totiž navrhl, aby Ruská federace začala něco dělat v Evropě s tou obrovskou vlnou protiruské hysterie, která je podle jeho názoru vysoce nebezpečná a Rusko by podle něho mělo začít financovat proruské politiky v Evropě s cílem, aby uspěli ve volbách a pomohli změnit současné protiruské režimy a vlády evropských států. Úplně přesně to takto provádí George Soros, který rozdává peníze a potom s pomocí takto zaplacených lidí provádí svrhávání vlád na Slovensku a jinde v Evropě. Stepanjan přímo zmínil dva slovenské politiky, kteří podle jeho názoru jsou pro-ruští a mají velkou základnu potenciálních pro-ruských voličů na Slovensku.

Konkrétně zazněla jména Jána Čarnogurského a Štefana Harabina. Ve studiu ruské televize se potom strhla velká přestřelka, že Rusko přece nemá zapotřebí shánět si přátele za peníze a dokonce zaznělo, že Rusko proti svým oponentům nepoužívá teroristické nástroje, na rozdíl od George Sorose. Rusko totiž považuje George Sorose a jeho organizaci Open Society za teroristickou skupinu, která funguje s cílem svrhávání vlád a dosazováním nakoupených politiků z dotovaných neziskovek, které fungují jako líhně pro nové politiky a nové kádry, přesně tak, jak k tomu došlo na Slovensku v uplynulých letech, kdy se prezidenty dvakrát po sobě stali kandidáti, kteří vzešli z neziskovek (Dobrý Anděl -> Andrej Kiska, Via Iuris -> Zuzana Čaputová).

Rusko v mnoha ohledech nechápe, že rusofobie v Evropě nevznikla zadarmo, ale za tvrdé peníze a finance z nadací a od nejrůznějších Sorosů

Teroristické praktiky Open Society spočívají v dosazování revolucionářů v kravatě a v sukni, kteří ale po nástupu k moci likvidují veškerou opozici, jako teď v těchto hodinách vidíme na Slovensku v procesu zatýkání špiček opozičního SMERu, anebo jako vidíme v ČR po nástupu nové fialové vlády, která se profiluje jako řeznický gang, který pošlapává ústavu, blokuje weby, svobodu slova a dokonce poštvává prokurátory i na lidi, kteří se jen pomodlí. O tom ale až za chvíli. Viceprezident a doktor Stepanjan si dobře uvědomuje situaci, která moderátorům v ruské televizi stále uniká. To, v čem se nachází Evropa, je regulérní válka proti Rusku. A nepřítel použil peníze, aby provedl v roce 2018 převrat z ulice na Slovensku, aby dostal k moci v ČR vládu nelegitimní cestou na základě intervence Ústavního soudu.

Ten účelově změnil volební zákon, který umožnil uchvátit moc malými politickými stranami na tzv. koaličních kandidátkách. Změna volebního zákona v rámci Ústavy se stala cestou k nástupu vlády, která ihned po dosazení k moci začala páchat zločiny a nastolovat tvrdou despocii a diktaturu, kdy nový režim začal blokovat desítky opozičních webů. Státní zástupce začal vyhrožovat obyvatelstvu, aby se neopovažovalo vyjadřovat ve směru k Rusku a Ukrajině jiné názory, než ty, které zaznívají od vlády a z médií hlavního proudu. A pokud by se někdo vyjádřil třeba pozitivně o ruském prezidentu, mohlo by mu hrozit až vězení za podporu genocidia nebo terorismu.

Dr. Soňa Peková vyzvala k modlení za Vladimira Putina a už má na krku prokurátora. V Česku je zakázáno modlit se jinak, než jak si přálo Veličenstvo Fiala

Nástup diktatury je možný díky mlčení a nečinnosti většiny. Většina lidí mlčí. Ve společnosti se přesto nachází spousta lidí, která nechce válku, nechce eskalaci konfliktu na Ukrajině, nechce členství v NATO, nechce dodávat zbraně neonacistům na Ukrajinu, ale chybí politické sjednocení těchto lidí pod nějakou vlajkou. A politika potřebuje samozřejmě peníze a financování stejně, jako poskytuje štědře a vrchovatě George Soros a jeho nastrčené nadační a hedgeové fondy rozvrstvené po celém světě.

Rusko nechce používat stejné metody a taktiky jako George Soros, ale jak se ukazuje, tyto metody podpory ze zahraničí na Západě vedly k obrovské indukci nacismu a rusofobie, čímž se potvrzuje, že jde o efektivní formu ovlivňování nejen politiky, ale celých populací a společností. A že nacifikace dosahuje opravdu maximálních úrovní, to dosvědčuje informace ze čtvrtka, že Dr. Soňa Peková je prošetřovaná policií [1], protože na Svobodném rádiu počátkem dubna řekla, aby se lidé modlili za Vladimira Putina, protože zabránil rozšíření nebezpečných virů z ukrajinských virových laboratoří.

Ano, představte si, že v České republice už se nesmíte ani modlit, resp. vyzývat k modlení, pakliže se jedná o modlitbu k nepohodlné či závadové osobě. Doslova se tím potvrzuje nadčasový text písně Karla Kryla, kde se zpívá, že lidu bylo přikázáno modlit se, jak si přálo Veličenstvo Kat. Přesně tak, modlení je v ČR možné už jen podle toho, jak si přeje vláda Petra Fialy. Kdo se bude modlit jinak anebo k někomu jinému, na toho si došlápne státní zastupitelství.

A kdyby nebylo jasno o tom, jak daleko je nacifikace v ČR, tak se podívejte na událost, kterou zařídil jeden z arbitrů české pravdy, kterého propaguje ne svém webu Braňme Česko i Úřad vlády České republiky, redaktor serveru Manipulatori.cz, Jan Cemper. Ten totiž v jednom svém posledním článku prohlásil [2], že česká vlajka je prý za určitých okolností symbolem kolaborace Čechů s ruským režimem. Ano, přesně tak. Pokud si dnes prý někdo dá českou vlajku do profilového obrázku na sociální síti, tak tím prý může vyjadřovat kolaboraci s Ruskem, a to proto, že ruskou vlajku se dnes lidé bojí ukazovat, a tak ji nahrazují českou.

Vyvěs českou vlajku a je z tebe kolaborant?

Celé to vzniklo tím, že na jedné sociální síti vznikla iniciativa za vytvoření československé jednotky v Rusku, která by bojovala za ruské zájmy a jednoho dne by dobyla Prahu. A lidé, kteří text sdílí, tak si na profilové panely dávají české vlajky na znamení souhlasu s touto myšlenku, a z toho Jan Cemper odvodil, že tím okamžikem se česká vlajka stává symbolem a znakem kolaborace. Ne, tohle není vtip, to opravdu tvrdí arbitr pravdy, jehož server Úřad vlády ČR propaguje jako doporučený zdroj informací pro širokou veřejnost na vládním webu Braňme Česko.

Vláda tedy propaguje server člověka, který dává rovnítko mezi kolaboraci s Ruskem a českou státní vlajku. Jakkoliv neuvěřitelný nesmysl to může být, tak ve skutečnosti je to asi myšleno zcela vážně, takže 8. a hlavně 9. května asi přijde spousta udání na statisíce potenciálních kolaborantů s Rusy, až si lide vyvěsí na okna české vlaječky. Nemusíte vyvěšovat ani ruskou, nově stačí k obvinění z kolaborace i česká vlajka. V důsledku to znamená, že společnost je natolik nacifikována, že už opravdu chybí jen to Gestapo a zprovoznění sekyrárny na Pankráci s tamní gilotinou, kde budou popravovat lidi, kteří v noci zapomněli zatemnit, anebo nenahlásili závadový příspěvek nebo poznámku chvály na Putina na pracovišti.

Nejen o těchto souvislostech budeme hovořit dnes od 19:30 v pravidelném čase na Svobodném vysílači CS. Probereme aktuální témata z domova i ze světa. Všichni jste srdečně zváni k poslechu.

Záznam pořadu

-VK-

Šéfredaktor AE News

S námi čtete, s námi objevujete

Vážení čtenáři Aeronetu, pokud se vám líbí naše investigativní žurnalistika a komplexní analýzy, které pro Vás už 8. rokem děláme, pokud se vám líbí naše články, videa a pravidelné páteční pořady na SVCS, a chcete-li, abychom vám i nadále mohli přinášet nové informace a politické analýzy a komentáře, přispějte prosím jakoukoliv sumou v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce zde, ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností. Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, malý i velký. Zatím jsme vysbírali jen cca. 41% z cílové sumy a do konce měsíce zbývá 7 dní. Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, kryptoměnami Bitcoin, Bitcoin Cash a Ethereum, a poštovní složenkou na účet. Naše práce může pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme!