Snad už i Obama pochopil, že s Ruskem a V. Putinem není radno si začínat! Aneb kdo jinému jámu kope, sám do ní padá

Snad už i Obama pochopil, že s Ruskem a V. Putinem není radno si začínat! Aneb kdo jinému jámu kope, sám do ní padá

Zpráva, která může potěšit odpůrce prozápadní, resp. proamerické politiky a současně ty, kteří jsou pro zachování dobrých vztahů s Ruskem.

   (Toto sdělení je určeno především K. Schwarzenbergovi, jeho equipě z TOP09 a lidem z jeho okolí. Také těm, kteří tak věrolomně upínají své touhy a naděje k USA, že nás spolu s NATO ochrání a posléze zbídačené a podmaněné sežerou i s dluhy!)

       Skutečnost, že dnem 31. března 2015 byla uzavřena možnost smluvního vstupu do AIIB (Asian Infrastructure and Investment Bank – Asijská infrastrukturní a investiční banka), je počin, který nemá v současném finančním světě obdoby. Existence či potřeba této interbanky byla vyvolána dříve, než vypukly ukrajinské události. Lze tedy bez nadsázky konstatovat, že Ukrajina a potažmo všechny důsledky s ní spojené, byly odezvou USA na skutečnost, jak Ruská federace a svět zareagovali na katastrofický dluh USA, který se americká administrativa zoufale snaží řešit naprosto neadekvátními způsoby, neboť umořit 17 trilionový dluh je nad možnosti i státu, jakým jsou USA.

     Rusko, vědomo si této skutečnosti, již před dvěma třemi roky vyvolalo aktivitu na mezinárodní úrovni s tím, že navrhlo vytvořit blok proti EU a snahám USA vtáhnout Evropu jejím odtržením od ruské ekonomiky do americké sféry ekonomického vlivu, tj. dlužního problému, a s využitím evropské ekonomiky řešit dluh USA. Rusko se úspěšně spojilo jak s relativně bohatými státy, ale s méně rozvinutou ekonomikou jako Brazílie, Jižní Afrika či Indie, hlavně však s Čínou a vytvořili uskupení pod zkratkou BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Dost možná tento nově vytvořený blok USA podcenili nebo mu nevěnovaly dostatečnou pozornost, faktem však je, že se jim to nebývale vymstilo. Tak se stalo, že 42,2% obyvatel planety Země odchází od dolaru, odchází od amerického platebního systému. Znamená to, že téměř polovina obyvatelstva světa už má plné zuby nadvlády dolaru a vojenského vydírání a že má zájem na slušné, rovnoprávné a pro všechny výhodné bankovní spolupráci.

     Díky existující ukrajinské kauze se Ruská federace dostala do nepříjemné, především ekonomické situace a to na nátlak USA přes EU vyvolanými sankcemi a dalšími opatřeními, kterými se ruská ekonomika značně oslabila. Jenže prozíravý „agresor a uchvatitel“ Putin měl již dříve s asijským tygrem Čínou zajištěné protiopatření proti snaze USA vzkříšení dolaru a tím řešit svůj dluh. Byla to Čína, tedy záměrně ne Rusko, která vyšla „na světlo Boží“ se založením internacionální banky AIIB, aby Obama a spol. neměly důvod tento pro USA tragický krok na něj svalit. Takže veškerá zlost a zoufalost USA nemůže být směrována vůči Rusku, a pokud by se chtěli zlobit na Čínu, pak musí Obama a jeho administrativa být velmi, opravdu velmi zdrženliví. Čína totiž má dnes ve světě ekonomiky finanční vrch, vůči USA je Čína největším věřitelem, to všechno dohromady bere americké administrativě dech a možnosti, ale také jakoukoliv možnou odvetu proti Číně.

     Není bez zajímavosti, že odklon od astronomicky zadlužených USA se zrychluje a přihlášku do AIIB na poslední chvíli podávají také Jižní Korea, Německo, Británie, Francie, Brazílie a údajně Austrálie a Holandsko. CIPS, tedy čínsko-ruský platební systém, už zkušebně běží v deseti ruských a asi dvaceti čínských bankách, má být po ověření funkčnosti a spolehlivosti spuštěn do léta t.r.

     Nový rusko-čínský bankovní produkt má už i svou ratingovou agenturu UCRG (Universal Credit Rating Group), která již začala zpracovávat bankovní vstupy a data a do léta bude vydávat své ratingové hodnocení. Není bez zajímavosti, že v čele ruské domácí společnosti RUS-RATING stojí sám bývalý francouzský premiér Dominique de Villepin. Tento subjekt spolupracuje s padesáti ratingovými agenturami z různých zemí včetně americké Egan-Jones Ratings, čímž se vyloučí politická manipulace a vliv americké administrativy na její činnost.

     Byl nejvyšší čas, takřka za pět minut dvanáct, aby se Obamovi a americkým jestřábům nepodařili zlomit ty evropské státy, které dnes na AIIB participují. To také dává poměrně slušný a nadějný předpoklad, že státy, zapojených v rámci AIIB se budou distancovat od podpisu smlouvy TTIP, která měla tyto země vtáhnout do víru ekonomických rošád a machinací a tak otrocky pomoci americké ekonomice, která by tím chtěla pomalu a jistě ovládnout celý svět.

Jiří B a ť a , 5.3.2015