Je čas vyslat na Ukrajinu síly EU! Mocný americký think-tank z Washingtonu vyzval k vytvoření nárazníkového pásma vojsk EU na ukrajinsko-běloruské hranici, což by uvolnilo 20 ukrajinských brigád a více jak 100 000 vojáků AFU, kteří by se mohli přesunout na frontu doteku v Záporoží a na Donbasu! Plán na “porcelánovou obranu” má podporu Pentagonu!

Je čas vyslat na Ukrajinu síly EU! Mocný americký think-tank z Washingtonu vyzval k vytvoření nárazníkového pásma vojsk EU na ukrajinsko-běloruské hranici, což by uvolnilo 20 ukrajinských brigád a více jak 100 000 vojáků AFU, kteří by se mohli přesunout na frontu doteku v Záporoží a na Donbasu! Plán na “porcelánovou obranu” má podporu Pentagonu!

A je to venku! Nic se neděje náhodně a vše je vlastně dopředu připraveno, přichystáno a pouze se hledají cesty, jak najít politickou vůli pro intervenci vojsk NATO na Ukrajině. Přestože francouzský prezident Emmanuel Macron o víkendu svá slova mírnil, že vyslání vojsk NATO není v plánu hned teď, v zákulisí NATO je to celé úplně jinak. Ukrajina padne do konce června! Tato informace nejvyššího utajení o tom, že Ukrajina do konce června kapituluje, začala o víkendu obíhat mezi důstojníky a vysokými představiteli aliance a vyvolala velké obavy.

Byli jsme o tom informováni do redakce v neděli odpoledne od našeho zdroje z okolí diplomatické mise v Bruselu. Mobilizace na Ukrajině a vycvičení nové armády je podle NATO vyloučená cesta. To je informace, která nyní v Bruselu v centrále NATO je řešena s analytiky přivolanými z USA z amerického Pentagonu. Podle našich informací se NATO klaní k jednomu řešení, které by vyžadovalo nejméně prostředků, minimum úsilí na ukrajinské straně, ale problémem je politická nevůle v EU, tedy až na výjimky několika zemí.

Řešení Pentagonu uniklo [1] před pár dny minulý týden na stránky mocného amerického think-tanku CEPA (Center for European Policy Analysis), kde se k tomuto problému Ukrajiny vyjádřil podplukovník s česky znějícím příjmením Jahara “Franky” Matisek, PhD, který je vojenským profesorem na katedře národních bezpečnostních záležitostí na US Naval War College, výzkumným pracovníkem v European Resilience Initiative Center a spoluřešitelem projektu Minerva Ministerstva obrany USA pro zlepšení západní bezpečnostní pomoci.

Podle jeho názoru je čas na změnu taktiky a strategie v ukrajinském konfliktu, protože původní koncepce selhala a Ukrajina nedokázala uvolnit veškeré své dostupné bojové síly, protože jsou strategicky blokovány na severu krajiny. Na hranících s Běloruskem je podle think-tanku, který se odkazuje na zdroje Pentagonu, rozmístěno 20 ukrajinských brigád s více než 100 000 vojáky, kteří nic nedělají, pouze pozičně a nehybně hlídají hranici, kdyby se náhodou z Běloruska rozjela nějaká invaze.

Plán na porcelánovou obrannou linii

A podle našich informací Pentagon v minulých 2 týdnech předložil v Bruselu uvnitř NATO pracovní plán na vyřešení problému Ukrajiny s nedostatkem personálu, a to tak, aby nebyla ohrožena bezpečnosti Ukrajiny ze severu. Ukrajina neodkáže podle Pentagonu vycvičit potřebné počty vojáků, protože tolik času Ukrajina prostě nemá. Potřebuje vojáky ihned a teď, a nikoliv za rok, v optimistickém případě, nebo spíš ještě déle.

Ten plán je podle našich informací velmi jednoduchý – ochranu a hlídání severní hranice s Běloruskem by převzaly nebojové skupiny vojsk NATO, které by pozičně hlídaly hranici s Běloruskem, zatímco ukrajinské brigády by se odsunuly na jih na hranici doteku v Záporoží a na jihovýchod, na frontovou linii na Donbasu. O tom, že případná vojska vyslaná na Ukrajinu by měla chránit blíže neurčené hranice, mluvil minulý týden francouzský premiér vlády Gabriel Attal, viz. video níže.

Severní hranice by byla hlídána vojsky NATO a podle předpokladu by se Vladimir Putin neodvážil zahájit útok z Běloruska na rozmístěné, byť jen opravdu symbolické jednotky zemí NATO, protože se předpokládá, že Vladimir Putin je měkký politik, který sice straší, že nedovolí rozmístění vojsk NATO na Ukrajině, ale pokud k tomu dojde, nic s tím nakonec neudělá, protože nebude chtít vyvolat III. sv. válku a střet s NATO. Rozmístěné jednotky zemí NATO by tak tvořily něco, čemu se v armádní terminologii říká “porcelánová obrana” a její myšlenkou je vědomí, že nepřítel tuto obranu nechce kvůli obavám z následků poškodit, přestože by ji šlo zničit jedním šmahem. Pojďme si ocitovat článek ze serveru CEPA:

Je čas vyslat na Ukrajinu síly EU

Když prezident Macron 26. února prohlásil, že by Evropané mohli vyslat vojáky na Ukrajinu, mohli jste si snadno představit, jak politici napříč kontinentem berou do ruky iPhony, aby si ověřili, jak přesně jeho slova zněla. “Nic by nemělo být vyloučeno,” řekl francouzský prezident. “Uděláme vše, co bude třeba, abychom zajistili, že Rusko nebude moci tuto válku vyhrát.”

Německo, Polsko, Česká republika a Španělsko se proti této iniciativě rychle postavily, přičemž německý kancléř Olaf Scholz 27. února prohlásil: “Na ukrajinské půdě nebudou žádné pozemní jednotky, žádní vojáci vyslaní evropskými zeměmi nebo státy NATO.” Vicekancléř této země Francii jízlivě navrhl, aby na rozmístění vojáků zapomněla a místo toho přemýšlela o vyslání dalších zbraní. (Německo je druhým největším podporovatelem Ukrajiny a v bilaterální vojenské pomoci převyšuje Paříž v poměru více než 27:1).

Ale zatímco Macronova slova byla pro některé sousedy znepokojivá, druhý prvek jeho prohlášení odráží rostoucí shodu mezi Evropany, že ruské vítězství by znamenalo vážnou porážku pro všechny. Evropští představitelé nyní naléhavě uvažují o možné změně americké administrativy, neboť jejich vlastní armády hlásí, že nejsou připraveny bojovat v takovém rozsahu. Přesto má Evropa možnosti i mimo NATO. Evropská unie (EU) se od roku 2013 snaží operacionalizovat koncept strategické autonomie EU. Tento nezávislý přístup má prostřednictvím společné bezpečnostní a obranné politiky řešit otázky, jako je demokracie, ekonomika a bezpečnost.

Rostoucí riziko ukrajinské porážky, pokud se dodávky zbraní budou nadále zpomalovat, je reálné. Vedoucí představitelé EU by nyní měli uplatnit svou strategickou autonomii a vyslat na Ukrajinu své síly. EU od roku 2003 vyslala 37 vojenských misí pod vlajkou EU na třech kontinentech, což je staví do pozice, kdy mohou Ukrajině pomáhat v různých misích, od logistiky až po ostrahu ukrajinsko-běloruské hranice nebo ochranu hlavních ukrajinských měst západně od Dněpru před ruskou agresí. Jakékoli předsunuté jednotky EU by uvolnily ukrajinské jednotky pro použití na frontě a pomohly by vytvořit více bojových sil. Pasivní podpora by EU umožnila reformovat ukrajinskou logistiku a posunout údržbářská zařízení blíže k frontové linii namísto přesunu prostředků na opravy do Polska a Rumunska.

Aktivnější mise by mohly zahrnovat: zajištění ochrany hranic, ostrahu velkých měst nebo zónu protivzdušné obrany západně od Dněpru. Takové akce by zabránily Rusku otevřít další frontu z Běloruska a zastavily by útoky řízenými střelami a drony na ukrajinské civilisty a kritickou infrastrukturu. Jakékoli nasazení EU by Moskvě a Washingtonu důrazně naznačilo, že jde o sílu, kterou je třeba brát vážně. Použití vojenských sil by samozřejmě vyžadovalo jasné sdělení Putinovi, že operace EU nebudou mít eskalační charakter, neboť síly EU budou provádět pouze obranné operace. Strategická autonomie EU dává Evropanům možnost věrohodně uplatňovat politiku nezávislou na NATO a USA. Pokračující americká strategická nerozhodnost znamená, že EU může převzít iniciativu na ochranu a podporu Ukrajiny prostřednictvím činů, nikoli pouze slov. Taková vojenská operace EU uvnitř Ukrajiny by měla závažné důsledky.

Za prvé, strategická autonomie EU by prokázala ochotu vojensky chránit nezávislou a demokratickou Ukrajinu. Takové ochranné síly EU by legitimizovaly úlohu a hodnotu bloku, protože jejich hlavním cílem by byla ochrana civilistů a infrastruktury.

Za druhé, Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyšetřuje ruské útoky na civilní infrastrukturu jako válečné zločiny. Humanitární a právní pozice by byla jasná, protože síly EU by odrazovaly od útoků, zatímco baterie protivzdušné obrany EU by mohly chránit velká ukrajinská města před ruskými řízenými střelami a bezpilotními letouny.

Za třetí, vzhledem k tomu, že EU již provozuje vojenskou asistenční misi EU na podporu Ukrajiny (EUMAM-Ukrajina), jejímž cílem je vycvičit a vybavit 40 000 ukrajinských vojáků, přesun sil pod vlajkou EU na Ukrajinu by zlepšil kvalitu výcviku tím, že by poradci a školitelé EU měli možnost pozorovat ukrajinské TTP (taktika, technika, postupy).

V neposlední řadě jsou ukrajinské vojenské a bezpečnostní síly rozptýleny a musí chránit před další ruskou invazí z Běloruska. Rozmístění sil EU podél těchto pohraničních oblastí by Ukrajině umožnilo přesměrovat více svých zdrojů a personálu na východní kontaktní linii. Takové ochranné síly EU by uvolnily více než 20 ukrajinských brigád pro výcvik a bojové úkoly EUMAM. Někteří se mohou myšlence předsunutých sil EU vysmívat, protože Brusel by mohl stanovit příliš omezující pravidla nasazení (ROE) nebo by nemusel poskytnout dostatek sil či vybavení k věrohodné obraně pozic.

Pokud je však EU odhodlána dosáhnout strategické autonomie a zajistit, aby Ukrajina zůstala svobodná a nezávislá, pak je životně důležitým evropským zájmem zajistit, aby Rusko Ukrajinu vojensky neporazilo. V konečném důsledku má EU příležitost zastavit imperiální zábor území tím, že na Ukrajinu odvážně vyšle obranné síly. Takové předpokládané nasazení by ukončilo současné diskuse o sdílení zátěže, zejména ve Washingtonu. Američtí politici by jen těžko mohli obviňovat Evropany z volné jízdy, pokud by byly evropské síly nasazeny do bojové zóny. Je zřejmé, že přítomnost jakýchkoli sil EU na Ukrajině je spojena s rizikem, ale právě averze k riziku se Putin snaží využít. EU se nemůže nechat ochromit strachem, že by její armáda mohla utrpět ztráty. Jednalo by se výhradně o obrannou misi na podporu suverenity a míru na evropském kontinentu.

–CEPA–

Beztrestně překračované červené linie Kremlu dovedly NATO až k plánu uvolnit 20 ukrajinských brigád blokačním porcelánem ze zemí NATO

Informace Pentagonu o 20 brigádách AFU a více jak 100 000 vojáků potvrdil rovněž i běloruský ministr obrany Viktor Chrenin, který v rozhovoru [2] pro Rossija 24 uvedl, že Ukrajina má na hranici s Běloruskem přibližně 112 000 až 114 000 nečinně rozmístěných vojáků. To plně koresponduje s informacemi Pentagonu. Tato vojska AFU přitom na linii s Běloruskem nic nedělají.

Jenom tam sedí, ale AFU zatím nemůže vojska přesunout na Donbas nebo do Záporoží, protože by došlo k odkrytí severní hranice, čehož by Ruská armáda vzápětí využila. Nicméně myšlenka na vytvoření porcelánové linie vznikla díky slabým odvetným krokům Kremlu za překračování tzv. červených linií ze strany Ukrajiny a NATO. Rusko hrozilo, že dodávkami tanků a těžké bojové techniky bude překročena červená linie.

Dodávky raketometů HIMARS budou překročenou červenou linií. Použití západní munice na útoky proti ruským městům bude překročenou červenou linií. Dodávky zbraní s ochuzeným uranem budou červenou překročenou linií. Dodávky stíhaček budou překročenou červenou linií. A poslední červenou linií je rozmístění vojsk NATO na Ukrajině.

Nelze se divit, že z červených linií Kremlu si už Pentagon nic nedělá a chystá se vytvoření porcelánové linie na běloruské hranici, protože Pentagon je přesvědčen, že Kreml nedá souhlas k úderům na poziční obranné jednotky zemí NATO. To je přesně ten důvod, proč Victoria Nuland a Boris Johnson zatlačili na Emmanuela Macrona, aby začal razit myšlenku na vyslání vojsk zemí NATO na Ukrajinu, a to s cílem odblokovat na severní hranici Ukrajiny více jak 100 000 vojáků AFU, aby je šlo poslat na Donbas a do Záporoží.

Hrozba střetu mezi NATO a Ruskou armádou by v případě porcelánové linie byla obrovská! A Řehka chce nově obstát ve válce s Ruskem!

Ukrajina by se zcela zadarmo a jako zázrakem dostala k více jak 100 000 vycvičeným ukrajinským vojákům, kteří teď jenom sedí a nic nedělají na severní hranici s Běloruskem. Plán Pentagonu je tak jednoduchý, tedy vytvořit na hranici s Běloruskem porcelánovou obrannou linii z jednotek zemí NATO, které tam budou působit jako blokační porcelánová překážka pro Ruskou armádu při pokusu o přechod z Běloruska.

K tomuto plánu je ale potřeba více než malé množství vojáků, protože hranice Ukrajiny s Běloruskem je sama o sobě dlouhá přes 1 000 km. Odhaduje se, že blokační linie se započtením míst vhodných a nevhodných pro invazi z Běloruska by mohl mít počet intervenčních vojsk od 5 do 7 000 vojáků v minimalistické variantě, anebo 25 až 35 000 vojáků v tzv. velkorysé variantě, která by zahrnovala nejen vytvoření porcelánové linie, ale i protivzdušnou obranu strategických míst na Ukrajině, opravárenských a vojenských závodů, továren, zbrojovek a energetických center.

Jakkoliv je tento plán celkem snadno proveditelný, je v něm obrovská hrozba střetu Ruské armády s vojsky NATO v případě, že dojde k incidentu, který prostě nepůjde v plánu porcelánové obrany nikdy vyloučit. Bude stačit, když Ukrajinci začnou k vojákům NATO a k jejich táborům schovávat své zbraně, své vojáky, své sklady, své stíhačky, prostě jako pod ochranný porcelánový deštník.

Bude jen otázkou času, než to Rusy přestane bavit a pokusí se tyto sklady a schovávačky Ukrajinců vymazat z povrchu raketovými údery s cílem minimalizovat škody na personálu NATO. Jakkoliv chirurgicky přesné ty údery budou, je jen otázkou času, než nějaká raketa zasáhne vojáky země NATO, kteří tam zařvou spolu s Ukrajinci. Ukrajina v posledních měsících přitom již podepsala bezpečnostní smlouvy s Velkou Británií, Německem, Francií, Dánskem, Nizozemím, Itálií a chystá se smlouva i s Norskem [3]. Všechny tyto smlouvy mají podle informací tajné dodatky, které umožňují rozmístění vojsk signatářské země na území Ukrajiny.

Eskalace do konfliktu s Ruskou armádou by byla jen otázkou několika hodin, než by země NATO rozhodla o odvetě. Stačí si výše poslechnout náčelníka generálního štábu AČR Karla Řehku, co říkal na velitelském shromáždění 20. února tohoto roku – Našim cílem je dosáhnout takových schopností, abychom při působení v multidoménovém prostředí, v rozsáhlém konfliktu vysoké intenzity, s technologický vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi, dokázali obstát! Když tohle říká náčelník genštábu AČR, tak je to myšleno sakra vážně. Oni se s tím netají a počítají s konfliktem mezi NATO a Ruskou armádou. Nemluví se o zamezení válce, ale o přípravě na konflikt, ve kterém musí armáda ČR uspět. Takové jsou ambice českých chciválků. A pokud Ukrajina opravdu nesmí padnout, potom je vyslání vojsk NATO na Ukrajinu nevyhnutelné!

-VK-

Šéfredaktor AE News