Předseda ukrajinského parlamentu nazval pochybovače o Zelenského legitimitě prezidenta za hnidy a nepřátele Ukrajiny! V ukrajinské ústavě je neuvěřitelná díra, která umožňuje Zelenskému neomezené vládnutí! Porošenkova frakce ve Vrchní radě se odmítla připojit k provolání o legitimitě Zelenského! A ten tvrdí, že je státním úředníkem a vztahuje se na něj nižší zákon o válečném stavu!

Předseda ukrajinského parlamentu nazval pochybovače o Zelenského legitimitě prezidenta za hnidy a nepřátele Ukrajiny! V ukrajinské ústavě je neuvěřitelná díra, která umožňuje Zelenskému neomezené vládnutí! Porošenkova frakce ve Vrchní radě se odmítla připojit k provolání o legitimitě Zelenského! A ten tvrdí, že je státním úředníkem a vztahuje se na něj nižší zákon o válečném stavu!

Volební mandát prezidenta Volodymyra Zelenského vypršel 20. května a od té chvíle se na Ukrajině rozhořelo další neuvěřitelné drama. V médiích se začínají vést nekonečné diskuse o tom, jestli je Zelenský legitimním prezidentem, anebo už vládne nelegitimně jako diktátor. Situace došla do takové krajnosti, že předseda Vrchní rady Ruslan Stefančuk svolal mimořádné zasedání parlamentu a nechal prohlasovat usnesení, že Vrchní rada Ukrajiny uznává Volodymyra Zelenského jako legitimního prezidenta po 20. květnu 2024.

Jenže toto hlasování nedopadlo podle představ, protože Porošenkova frakce Evropská solidarita, která má v parlamentu 27 poslanců, se odmítla k usnesení připojit. To samo o sobě vyvolává velké znepokojení, protože Porošenkova frakce je považována za prodlouženou ruku Washingtonu v Kyjevě a pokaždé je hlasování této frakce jakýmsi lakmusovým papírkem, podle kterého lze určit, co právě američtí bratří na Ukrajině požadují. Ukrajinská ústava totiž na možnost války a nekonání prezidentských voleb vůbec nepamatuje. A co je nejhorší, tak ústava nemá ani právně ošetřenou situaci, pokud by se volby prezidenta nekonaly, ani jak to bude s mandátem prezidenta v takovém případě.

Na nic z tohoto není v ústavě pamatováno a ústava v článku 108 [1] pouze hovoří o tom, kdy zaniká mandát prezidenta. A věřte nebo ne, ten mandát zaniká jedině až po zvolení nového prezidenta. Ústava potom už pamatuje jenom na předčasné ukončení mandátu, např. v důsledku smrti, ale zánik mandátu po jeho korektním vypršení je skutečně možný jen zvolením nového prezidenta, žádným jiným způsobem.

Pokud se ale volby nekonají, na což ústava Ukrajiny úplně zapomněla, že by taková situace mohla nastat, potom dosavadní prezident má časově neomezený mandát, který může být ukončen jen zvolením nového prezidenta, ale k tomu jsou potřeba volby, které současný prezident nevyhlásí, protože tvrdí, že by jejich konání nebylo bezpečné vzhledem k válečnému stavu.

Ukrajinská ústava zapomněla ošetřit situaci, kdy končí mandát prezidenta v případě, když se volby nekonají

Zelenský tak paradoxně opravdu ústavu neporušuje, protože ta zkrátka na takovou situaci, že by se volby nekonaly, vůbec nepamatuje. Ňuchačenko však již po 20. květnu zažívá první drsné okamžiky, protože je mu znovu a znovu předhazováno, že je nelegitimním prezidentem. Občasné ruské raketové útoky na Ukrajinu nelze považovat za překážku pro konání voleb a všichni to samozřejmě vědí. Právě proto Ruslan Stefančuk jako šéf parlamentu vystoupil s prohlášením před novináři, že každý, kdo zpochybňuje legitimitu mandátu Zelenského po 20. květnu, je prý hnida a nepřítel Ukrajiny.

Stefančuk přitom provokativně jmenoval právě ten největší průser ukrajinské ústavy, tedy článek 108, který právě uvádí konec mandátu prezidenta po vypršení jeho mandátu až teprve po zvolení nového prezidenta. A komu to prý nestačí, což samozřejmě nestačí nikomu jako vysvětlení, tak se prý má podívat do zákona o válečném stavu. To je běžný zákon, tedy nikoliv ústavní, který upravuje činnost orgánů státní moci a určuje, že během válečného stavu státní úřady pracují podle zvláštního režimu.

Zelenský tvrdí, že je státní úředník a jeho mandát trvá nepřetržitě během válečného stavu jako v případě starostů a primátorů

Problém je v tom, že volby prezidenta jsou ústavním aktem a řídí se ústavními zákony a tvrzení Volodymyra Zelenského, že je státním úředníkem a vztahuje se na něj zákon o válečném stavu, kdy státní pracovníci setrvávají na svých pozicích po neomezenou dobu a nesmí ani odejít do důchodu či opustit funkci, je v podstatě z právního hlediska jen těžko uchopitelný. Zákon o válečném stavu řeší státní úředníky na pozici starostů, primátorů a městských rad jako volených orgánů státu. Ovšem komunální volby a jednotlivé orgány spadají pod prezidenta, který je přímým nadřízeným všech státních úředníků. Zelenský tak z hlediska práva jako prezident nemůže být považován za státního úředníka, protože ti podléhají přímo prezidentovi.

Kvůli právnímu rozporu funkční období prezidenta Zelenského tak skutečně formálně skončilo. Podle ukrajinské ústavy je prezidentské období striktně omezeno na pět let – a Zelenský byl inaugurován 20. května 2019. Článek 108 ukrajinské ústavy zároveň stanoví, že prezident musí vykonávat svou funkci až do zvolení nové hlavy státu. Než začala plná válka, byly příští volby naplánovány na 31. března 2024. Nyní však byly odloženy kvůli válečnému stavu, který bude na Ukrajině platit nejméně do 11. srpna. V létě 2023 Zelenský naznačil, že by bylo možné uspořádat volby, a prohlásil, že pokud ano, bude se ucházet o znovuzvolení.

Zelenský se zbavil Zalužného a ten zmizel ze světa. V Londýně ho nikdo neviděl

Poznamenal však, že ve válečných podmínkách by bylo velmi obtížné zajistit bezpečnost ve volebních místnostech. Na podzim ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Zelenský neustále zvažuje pro a proti konání voleb na základě situace na frontě a dalších válečných faktorů. Nakonec 6. listopadu 2023 prezident prohlásil, že “nyní není čas na volby“.

“Musíme si uvědomit, že nyní je čas na obranu, čas na bitvu, která rozhodne o osudu státu a jeho lidu, a ne čas na dezinformace, které by od Ukrajiny očekávalo pouze Rusko,” řekl. Toto prohlášení přišlo na pozadí údajného konfliktu Zelenského s generálem Valerijem Zálužným, tehdejším vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil.

Během války se Zalužný stal nejpopulárnější osobou na Ukrajině a někteří ukrajinští experti naznačovali, že Zalužný by mohl pro Zelenského představovat vážnou konkurenci, pokud by se rozhodl kandidovat. Na pozadí těchto diskusí byl Zalužný 8. února odvolán z funkce vrchního ukrajinského velitele. Dne 9. května jej Zelenský jmenoval velvyslancem ve Spojeném království, ale pravda je taková, že Zalužného od února nikdo neviděl. Pokud by se konaly volby, Zelenský by je samozřejmě prohrál, i kdyby proti němu kandidovala uklízečka. Zelenský se prostě potřeboval zbavit protikandidáta, který byl podněcoval Ukrajince ke konání voleb, které Zelenský nechce.

Nelegitimní prezident Ukrajiny vládnoucí bez mandátu, bez voleb, ale s kusem papíru, který prohlasovali poslanci, tedy s výjimkou Porošenkovy frakce

Bez voleb je ale Zelenský v nebezpečné situaci. Kdykoliv teď začne na Ukrajině diskuse o legitimitě prezidenta pro konání rozhodnutí, které se někomu nebudou líbit, okamžitě bude na stole téma nelegitimnosti Zelenského mandátu. Tomu se prostě nedá vyhnout. A ve chvíli, až se začne tlačit na mírová jednání s Ruskem, může nastat situace, že část Ukrajinců zpochybní legitimitu takového jednání.

A to proto, že Zelenský nebude mít mandát z voleb. Jeho mandát bude odvozen v podstatě jen od toho usnesení Vrchní rady ze středy, tedy na základě toho papíru, kterým mával šéf parlamentu Ruslan Stefančuk ve videu nahoře. Je to prostě mandát založený na usnesení parlamentních stran, že uznávají pokračování mandátu prezidenta, a to i po jeho vypršení a i když to ústava nezmiňuje a tudíž neumožňuje.

Můžete vzít jed na to, že od této chvíle se bude nelegitimita Zelenského řešit prakticky nepřetržitě a pořád dokola. Kdykoliv se něco nebude někomu líbit, kdykoliv nastane průser, okamžitě se ukáže na Zelenského, že je nelegitimní prezident. Prostě něco podobného, o čem tajně doufá Petr Fiala, že by vyhlásil v ČR válečný stav a mohl by být neomezeně dlouho premiérem.

Pamatujte na jeho šílený výraz v očích z té tiskovky 24. února 2022, když oznamoval občanům ČR, že… jsme ve válce! Zaleskly se mu oči jako psychopatovi. Moc rád by ukrajinizaci dovedl v ČR do důsledku se vším všudy. Nezapomeňte, co před pár dny řekl [2] Marek Benda z Fialovy ODS, že Babiše už nikdy k moci nepustíme! To nebyla výhrůžka jen tak plácnutá do vzduchu.

Víme v redakci a máme informace od našich zdrojů, že nejen uvnitř vlády Petra Fialy existuje plán na válku v Evropě, která Fialovu juntu za pomoci vyhlášení válečného stavu udrží u moci bez voleb stejně, jako válka na Ukrajině právě teď od 21. května drží u moci bez voleb Zelenského. Podobný plán má už i německá a polská vláda. A zkrátka Zelenský uchopil časově neomezenou moc a když ta válka bude trvat na Ukrajině třeba 20 let, tak Zelenský tam i za 20 let bude pořád prezidentem, aniž by se tam konaly jediné prezidentské volby. A mnoho politiků v EU by tento model rádo okopírovalo. A to je realita!

-VK-

Šéfredaktor AE News

S námi čtete, s námi objevujete

Vážení čtenáři Aeronetu, pokud se vám líbí naše investigativní žurnalistika a komplexní analýzy, které pro Vás už 10. rokem děláme, pokud se vám líbí naše články, videa, překlady videí a pravidelné páteční pořady na SVCS, a chcete-li, abychom vám i nadále mohli přinášet nové informace a politické analýzy a komentáře, přispějte prosím jakoukoliv sumou v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce zde, ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností.

Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, malý i velký. Zatím jsme vysbírali jen cca. 30% z cílové sumy a do konce měsíce zbývá 8 dní. Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, kryptoměnami Bitcoin, Bitcoin Cash, Ethereum a Monero, a poštovní složenkou na účet. Naše práce může pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme!