Trumpův ministr obrany v Bruselu prohlásil, že návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a členství země v NATO je nereálné očekávat v mírových dohodách s Ruskem! Na Ukrajině by měl být mírový sbor, ale mimo rámec NATO a mimo článek 5 o kolektivní obraně! Dmitrij Peskov následně potvrdil, že Putin během telefonického rozhovoru pozval Trumpa do Moskvy a vzájemně se shodli na rozhovorech o klíčových otázkách!

Trumpův ministr obrany v Bruselu prohlásil, že návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a členství země v NATO je nereálné očekávat v mírových dohodách s Ruskem! Na Ukrajině by měl být mírový sbor, ale mimo rámec NATO a mimo článek 5 o kolektivní obraně! Dmitrij Peskov následně potvrdil, že Putin během telefonického rozhovoru pozval Trumpa do Moskvy a vzájemně se shodli na rozhovorech o klíčových otázkách!

Ukrajina a spolu s ní i všichni podporovatelé kyjevského režimu v čele s Petrem Fialou mohou od této chvíle definitivně zapomenout na to, že by se Ukrajina stala členem NATO, a že by se hranice Ukrajiny mohly vrátit do doby v roce či snad před rokem 2014. V centrále NATO v Bruselu to ve středu prohlásil [1] americký ministr obrany Pete Hegseth během zasedání tzv. kontaktní skupiny pro Ukrajinu.

Není prý reálné očekávat, že v mírovém urovnání války na Ukrajině by mohly být tyto dvě věci, protože podle Hegsetha by tyto požadavky válku pouze prodloužily. Popravdě řečeno, v Bruselu se až do této chvíle jelo v režimu dvojího myšlení, ale tato schůzka definitivně zařadila Trumpův rychlostní stupeň.

A dočkali jsme se i nové informace, že tzv. bezpečnostní garance na Ukrajině by měly zajišťovat mírové jednotky, které tam budou rozmístěny mimo rámec NATO a rovněž mimo bezpečnostní ochranu článku 5 Washingtonské smlouvy o vzájemné pomoci v případě napadení.

To je úplně nová situace, protože až dosud se očekávalo, a to včetně vedení v Kyjevě, že na Ukrajině budou rozmístěna vojska zemí NATO pod centrálním souhlasem velení NATO. Jenže, tak tomu být nemůže, protože pro Moskvu by to bylo nepřijatelné. Členské země NATO a i země světa, které v NATO nejsou, by měly mírové jednotky na Ukrajinu poslat samy za sebe, tedy bez velení NATO a bez ochrany NATO.

Ukrajina v NATO nebude a musí se smířit se ztrátou území

A podle reakcí v Bruselu už několika představitelům zmrzl úsměv na ksichtu, protože to zásadně zvyšuje rizika pro každou zemi, která by tam na Ukrajinu vojáky vyslala. Především platí předpoklad, že bude hrozit riziko vyprovokování obnovení konfliktu v důsledku ukrajinské provokace, což může vyústit v ozbrojený střet mezi Ruskou armádou a rozmístěnými mírovými sbory z celého světa, přičemž se očekává, že půjde hlavně o země NATO, které ale nebudou na Ukrajině za NATO, ale pouze samy za sebe. A je jasné, že generální štáby těchto zemí budou mí velké obavy, co mohou Ukrajinci natropit za provokace směrem k Rusům.

Proto nejčistším řešením se zdá mírová míse pod mandátem OSN ve stylu mise KFOR v Kosovu a dalších misí OSN v zemích bývalé Jugoslávie. Ukrajina se zkrátka musí definitivně rozloučit se svým bývalým územím, přičemž kolik toho území bude, to zdaleka ještě není spočítáno a bude to předmětem dalších jednání. Rusko bude požadovat stažení AFU z okupovaných částí DLR, Záporoží a Chersonu, přičemž se předpokládá, že Kyjev bude stažení přirovnávat k Mnichovské dohodě z roku 1938, kdy se musela Praha stáhnout z prostoru tzv. Sudet.

V centrále NATO se čekalo na “kmotra” a ten řekl jen to, co se vlastně čekalo

Za bývalého prezidenta Joea Bidena byly Spojené státy největším vojenským sponzorem Ukrajiny. To však definitivně skončilo. Trump se často vyjadřoval skepticky k pokračující americké podpoře a loni v politické debatě odmítl říci, že chce, aby Ukrajina válku vyhrála. Nyní se zdá, že Trump hodlá přimět Evropu, aby převzala většinu finanční a vojenské odpovědnosti za obranu Ukrajiny.

Navrhl také, aby Ukrajina v budoucnu platila za pokračující americkou podporu tím, že poskytne Spojeným státům přístup ke svým nerostům vzácných zemin potřebným k výrobě technologických produktů. “Členové této kontaktní skupiny (pro Ukrajinu) se musí vyrovnat s tímto požadavkem,” řekl Hegseth shromážděné skupině asi 50 členských zemí, které od ruské invaze v roce 2022 poskytly Ukrajině zbraně a vojenskou pomoc v hodnotě 126 miliard dolarů.

“Slyšíme vás,” řekl britský ministr obrany John Healey v reakci na Hegsethovo úvodní slovo. Hegseth uvedl, že členové NATO musí zvýšit své výdaje na obranu na 5% svých národních ekonomik, což je částka, kterou v současné době nevyčleňuje žádná země NATO. USA dosahují jen 3,4 % a Polsko je s 4,12 % nejvyšší zemí NATO. Současný cíl výdajů NATO na obranu činí 2 % národního hospodářství každé země, což je hodnota, kterou splňuje 23 z 32 zemí, přičemž v roce 2021 to bylo šest zemí poté, co Trump během svého prvního prezidentského období v této otázce pokáral ostatní země NATO.

USA neplánují zvedat zbrojní výdaje na 5% HDP, ale přitom to požadují po všech spojencích

Hegseth nechtěl USA zavázat k 5% podílu s tím, že to záleží na Trumpovi. “Žijeme ve fiskálně omezené době,” řekl Hegseth, a musíme s penězi daňových poplatníků zacházet zodpovědně. Šéf americké obrany však řekl: “Spojené státy již nebudou tolerovat nevyvážené vztahy mezi členy NATO, které podporují závislost na USA; naše vztahy budou spíše upřednostňovat posílení odpovědnosti Evropy za vlastní bezpečnost.“

Ze schůzky tak podle německého tisku vyplynulo, že zatímco Trump chce po zemích NATO, aby zvýšily zbrojní výdaje na 5% HDP, tak samotné USA se k tomuto zvýšení kvůli vlastním ekonomickým problémům nechystají. Německý Bild dokonce napsal, že je to pokrytectví žádat po Německu v ekonomických těžkostech 5% HDP, a přitom USA se k tomuto závazku přihlásit nechtějí.

A zatímco Hegseth v Bruselu škrtal ukrajinské plány na peremogu i na členství v NATO, tak mezitím v Moskvě mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov oznámil [2], že proběhl telefonický rozhovor mezi Putinem a Trumpem, který trval hodinu a půl. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump spolu ve středu telefonicky hovořili, potvrdily Moskva i Washington. Rozhovor trval asi hodinu a půl a oba lídři během něj diskutovali o širokém spektru otázek, především o konfliktu na Ukrajině, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Telefonát se ukázal být “dlouhý a vysoce produktivní,” uvedl Trump v příspěvku na své sociální síti Pravda.

Dmitrij Peskov informoval o telefonátu mezi Putinem a Trumpem

“Diskutovali jsme o Ukrajině, Blízkém východě, energetice, umělé inteligenci, síle dolaru a různých dalších tématech,” napsal americký prezident. Oba lídři se shodli, že “chtějí zastavit miliony mrtvých, k nimž dochází ve válce s Ruskem/Ukrajinou,” uvedl Trump a oznámil “okamžité” zahájení jednání o urovnání konfliktu na Ukrajině.

Středeční telefonát představuje první oficiální kontakt na nejvyšší úrovni mezi Moskvou a Washingtonem od lednového nástupu Trumpa do funkce. O telefonických rozhovorech mezi Trumpem a Putinem se sice hovoří již několik týdnů, žádný z nich však nebyl oficiálně potvrzen a obě strany pouze uváděly, že udržují kontakt prostřednictvím různých blíže nespecifikovaných vládních kanálů.

Zajímavostí telefonátu bylo i to, že Putin pozval Turmpa k návštěvě Moskvy a silně se spekuluje, že dokonce mohlo padnout datum 9. května na oslavu 80. výročí vítězství nad fašismem. Trumpova účast na přehlídce v Moskvě na čestně tribuně by byla více než symbolická. Kromě toho se má ale odehrát i návštěva obou státníků v obou zemích na vrcholné úrovni, tedy mimo rámec 9. května, což si nedovedu představit, že by Putin přistál v letadle ve Washingtonu.

Fialova derniéra na podzim bude drsná – prohraje Ukrajinu, volby i politickou kariéru

V Praze by zřejmě rychlé záchranné pomoci měly mimořádku, protože kolika lidem by praskly cévky a kolik hodin by spadlo ze zdí, to si nedovedu představit. Bez ohledu na to, jak bude jednání o míru vypadat a jak bude probíhat, největší krize a tragédie to bude pro podporovatele války na Ukrajině, kteří pro peremogu Ukrajiny vsadili vše, i vlastní politické kariéry. A to i na úkor vlastních občanů v bláznivé naději, že velká peremoga a porážka Ruska z nich udělá největší velikány světové politiky. Přesně tohle si myslelo mnoho politiků v Evropě, kteří do vítězství Ukrajiny vsadili úplně všechno

A teď jim to Trump s Hegsethem všechno rozkopají jako odrostlí frackové bábovičky malým smradům na pískovišti. A navíc v Česku jsou na podzim volby, což se Péťovi fakt nehodí. V Evropě nastupuje tvrdá trumpizace, ukrajinská peremoga je v p*deli a realita preferencí ODS je možná ještě horší než průzkumy. Zkrátka válka na Ukrajině, která vypukla kvůli ukrajinské snaze o vstup do NATO, skončí přijetím ruských požadavků, aby Ukrajina nikdy v NATO nebyla, a ještě si Rusko připojí 20% ukrajinského území. A požadavek Ruska na demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny bude určitě součástí dohod.

Trump oznámil, že Zelenský chce ukončit nepřátelství s Ruskem. Je tedy hotovo?

Mírové sbory pod mandátem OSN, které budou zajišťovat bezpečnost Ukrajiny, čímž velikost ukrajinské armády bude moci být v rámci neutrality snížena na 25 až 45 000 mužů. Bezpečnost totiž nebude zajišťovat AFU, ale mírový kontingent OSN. A pokud jde o denacifikaci, Rusko bude požadovat zákaz kultu Bandery, Šuchieviče, nacistických symbolů, literatury atd. A ochranu ruského jazyka, literatury, ruské pravoslavné církve a ruských kulturních památek.

Všechny změny by musely být zaneseny do ukrajinské ústavy. Dobrovolně to Kyjev neudělá, ale pokud na tom budou trvat USA, proběhne to hladce. Zatím to je čirá utopie. Ale Trump má výkonné bourací kladivo na systém Pax Americana, takže pokud se nezastaví, můžeme se fakt dočkat nečekaných věcí, které od Američanů by nikdy normálně nepřišly. A ta největší bomba přišla ve středu večer.

Ukrajinský vůdce Vladimir Zelenský totiž prohlásil [3], že touží ukončit nepřátelství s Ruskem, uvedl americký prezident Donald Trump. Dodal, že konflikt by rád vyřešil i ruský prezident Vladimir Putin. V posledních měsících Trump při několika příležitostech přislíbil, že obě válčící strany přivede k jednacímu stolu, aby zajistil mírovou dohodu.

Ve středečním příspěvku na své platformě Truth Social Trump uvedl, že “právě mluvil” se Zelenským, a dodal, že “on, stejně jako prezident Putin, chce uzavřít MÍR.” Hlava USA uvedla, že se “chystá schůzka v pátek v Mnichově,” přičemž americkou delegaci povedou viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Vyjádřil naději, že jednání přinesou “pozitivní” výsledky. “Bůh žehnej lidu Ruska a Ukrajiny!“ uzavřel Trump. Nechci to předčasně hodnotit, ale začíná to obrysové připomínat první náznaky dohod formátu Jalty 2.0 a věcí s tím spojených. Počkáme si na další vývoje situace.

-VK-

Šéfredaktor AE News