Euronacismus dosahuje v EU vrcholu poté, co americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že se stahuje z mírového procesu v Evropě a končí s rolí zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem! Německá kontrarozvědka označila AfD za extrémistickou stranu a zahájila sankční řízení proti státním zaměstnancům, kteří jsou členy AfD! Model by se mohl okopírovat i do sousedních zemí proti opozičním stranám!

Euronacismus dosahuje v EU vrcholu poté, co americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že se stahuje z mírového procesu v Evropě a končí s rolí zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem! Německá kontrarozvědka označila AfD za extrémistickou stranu a zahájila sankční řízení proti státním zaměstnancům, kteří jsou členy AfD! Model by se mohl okopírovat i do sousedních zemí proti opozičním stranám!

Mírové úsilí Donalda Trumpa o urovnání války na Ukrajině zřejmě definitivně selhalo. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruce to oznámila během tiskové konference, že USA končí s rolí zprostředkovatele mírových jednání v Evropě a od této chvíle je to už jenom na Rusku a Ukrajině, aby našly společnou dohodu.

Podle pozorovatelů je to signál, že USA dosáhly maxima možného v konfliktu na Ukrajině, a to je podpis surovinové dohody. Nic dalšího už zjevně nejde dosáhnout, a proto USA oznamují konec své zprostředkovatelské role. Podle informací ale dále probíhají jednání mezi americkými a ruskými diplomaty, ale už ne na téma Ukrajiny, ale pouze o bilaterálních věcech a obchodech mezi sebou.

Zatím je to velmi čerstvá informace a Bílý dům se zatím nijak jasně nevyjádřil, ale ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek naznačil, že mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou je stále na obzoru, ale poznamenal, že východoevropské národy jsou stále ve velkém rozporu s postojem Bílého domu, který zastává názor, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení.

“Myslím, že víme, kde je Ukrajina, a víme, kde je nyní Rusko a kde je ruský prezident Vladimir Putin. Stále jsou daleko od sebe,” řekl Rubio na Fox News. “Jsou si blíž, ale stále jsou daleko od sebe.” “A bude zapotřebí, aby zde velmi brzy nastal skutečný průlom, který to umožní, nebo si myslím, že prezident bude muset rozhodnout, kolik času tomu budeme ještě věnovat,” dodal.

Trump dosáhl podpisu surovinové dohody s Ukrajinou, ale tím to končí. USA se stahují z mírového procesu na Ukrajině

Během své předvolební kampaně prezident Trump soustavně sliboval, že konflikt ukončí ze dne na den. Po více než 100 dnech prezidentova druhého funkčního období administrativa připustila, že jednání o ukončení války, která trvá již třetím rokem poté, co Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, budou obtížnější, než se očekávalo. Rubio – který se ve čtvrtek ujal funkce poradce pro národní bezpečnost poté, co byl Mike Waltz odvolán a nominován na velvyslance při OSN – Trumpovy kroky v této věci hájil. Spolu s Waltzem a vyslancem pro Blízký východ Stevem Witkoffem se účastnil přímých jednání s představiteli Kremlu.

“Přichází okamžik, kdy se prezident musí rozhodnout, kolik času tomu ještě na nejvyšších úrovních naší vlády věnujete, když možná jedna z obou stran nebo obě nejsou dostatečně blízko, když máme tolik, řekl bych, ještě důležitějších problémů, které se dějí po celém světě, ne že by válka na Ukrajině nebyla důležitá,” řekl ve čtvrtek ministr státu.

Američtí představitelé ve středu podepsali dlouho očekávanou minerální dohodu s ukrajinskými představiteli ve snaze zajistit bezpečnostní záruky, a to i při pokračování konfliktu. Dohoda měla být podepsána již v únoru, ale hádka v Oválné pracovně mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zhatila původní plán. Ukrajina záruky nakonec asi nedostala, ale nevíme to jistě, protože dvě ze třech podepsaných “surovinových” smluv jsou drženy v utajení.

Surovinová smlouva je jen naoko, začne totiž platit až po skutečném a opravdovém konci války

Rubio označil dohodu o vzácných nerostných surovinách za krok vpřed, který je pro obě strany i nadále klíčový. “Je to dobré pro Ameriku, protože jsme do této války investovali spoustu peněz,” řekl [1] moderátorovi Hannitymu na Fox News a dodal: “Je to dobré i pro Ukrajinu, protože jim to pomůže rozvíjet jejich ekonomiku a obnovit ji, až tato válka skončí.“

Dohoda poskytne USA výměnou za pomoc přístup k ropě, zemnímu plynu, minerálům vzácných zemin a dalším ukrajinským zdrojům. Ačkoli Trumpova administrativa vyzdvihovala dohodu o nerostných surovinách jako významné vítězství, někteří zákonodárci argumentovali, že podepsaná dohoda je spíše na oko, protože její realizace je nedohlednu.

Smlouva má začít platit až po skončení války, tedy po úplném konci, ne po vyhlášení pouhého příměří. A proto výrok Rubiovy tiskové mluvčí, že USA končí s role zprostředkovatele míru na Ukrajině, je třeba brát jako signál, že se schyluje k tomu, o čem jsem zde psal už před pár měsíci, tedy k separátnímu míru mezi USA a Ruskem, ale bez vlivu na válku na Ukrajině, která bude prostě pokračovat. A to znamená, že euronacisté vyhrají nad Trumpem, podaří se jim prodloužit válku na Ukrajině. A výhru euronacistů potvrzuje i neuvěřitelný úder proti mírovému úsilí v Německu.

Německá kontrarozvědka označila AfD za extrémistickou stranu kvůli kritizování migrace a podpoře tradiční rodiny vylučující non-binaritu

Nejprve zrušené prezidentské volby v Rumunsku, potom vyhrožování některým lídrům evropských států odvetami, pokud se zúčastní vojenské přehlídky v Moskvě, potom obžaloba Marine Le Pen ve Francii, aby nemohla kandidovat, a teď naprostý vrchol, který může změnit chod dějin v Evropě. Německá kontrarozvědná zpravodajská služba oficiálně označila [2] pravicovou Alternativu pro Německo (AfD) za “extremistickou” stranu. Označení přichází navzdory tomu, že AfD vede v celostátních průzkumech veřejného mínění.

Německý Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), což je oficiální název německé kontrarozvědky, v pátečním prohlášení uvedl, že AfD prý vykazuje četné znaky strany jednající proti základnímu svobodnému demokratickému řádu, a zároveň ji obvinil z “nerespektování lidské důstojnosti“. Tím se má na mysli politický program AfD, který prohlašuje, že tradiční německá rodina je tvořena mužem, ženou a jejich dítětem.

Podle nálezu BfV jde rovněž i o nerespektování migrantů a také osob z “non-binárního” spektra německé společnosti. Posouzení bylo provedeno na základě “intenzivního a komplexního odborného přezkoumání” činnosti strany, včetně její příslušnosti a prohlášení členů strany. Jádrem rozhodnutí je to, co agentura označila za “chápání lidí převážně na základě jejich etnického původu.“

Podobný proces byl zahájen v ČR proti SPD kvůli migrantovi s nožem

Podle BfV představitelé AfD prosazují politiku, která vylučuje německé občany s migračním původem – zejména muslimy – z plnohodnotného zapojení do společnosti. Zpráva rovněž upozornila na to, že strana používá výrazy jako “migranti s noži” a přisuzuje násilnické sklony neevropským etnickým skupinám.

“Neustálé podněcování proti uprchlíkům a migrantům … podporuje šíření a prohlubování předsudků, zášti a obav,” uzavírá BfV. Podle novinářů německého Bildu se toto rozhodnutí BfV může stát precedentem pro označení a případný pozdější zákaz činnosti i pro další strany v ostatních zemí EU, např. v ČR.

Němečtí novináři připomněli trestní stíhání šéfa české SPD Tomia Okamury za předvolební plakát, na kterém byl muslimský migrant s nožem v ruce. Podobné archetypy podle BfV vyvolávají prý v Evropě nenávist k migrantům, což musí být prý zastaveno, a to i za cenu i nejkrajnějšího opatření, kterým je zákaz činnosti a rozpuštění strany. Tomu se prostě říká euronacismus.

Odpor proti migraci je přitom legitimním politickým cílem, který nelze označovat za protiústavní nebo extrémistický, neboť je to politický proces na zabránění přísunu jiných etnik a kultur do společnosti. Tohle je ale v Německu již několik let postaveno mimo zákon. Kritika migrace je od roku 2017 považována za trestný čin rasové nesnášenlivosti.

Je to počátek a první krok ke konečnému zákazu a rozpuštění AfD

V 1100-stránkové zprávě odborníků se uvádí, že AfD je rasistická a protimuslimská organizace, což bezpečnostním službám dává pravomoc najímat informátory a odposlouchávat komunikaci strany. “Ústředním bodem našeho hodnocení je etnicky a rodově definované pojetí národa, které formuje AfD, jež znehodnocuje celé segmenty obyvatelstva v Německu a porušuje jejich lidskou důstojnost,” uvedla domácí zpravodajská služba BfV ve svém prohlášení.

“Toto pojetí se odráží v celkovém protimigračním a protimuslimském postoji strany,” dodala s tím, že AfD vyvolává “iracionální obavy a nepřátelství” vůči jednotlivcům a skupinám. Agentura BfV potřebuje takovou klasifikaci, aby mohla sledovat politickou stranu, protože je právně omezenější než jiné evropské zpravodajské služby, což je odrazem zkušeností Německa z doby nacistické i komunistické vlády.

Agentura mohla jednat poté, co AfD loni prohrála soudní spor, v němž napadla svou předchozí klasifikaci ze strany BfV jako subjektu podezřelého z extremismu. AfD páteční rozhodnutí odsoudila jako politicky motivovaný pokus o její diskreditaci a kriminalizaci.

“AfD bude i nadále podnikat právní kroky proti těmto hanlivým útokům, které ohrožují demokracii,” uvedli v prohlášení spoluvedoucí Alice Weidelová a Tino Chrupalla. Rozhodnutí by mohlo ohrozit veřejné financování AfD, zatímco státním zaměstnancům, kteří patří k organizaci klasifikované jako “extremistická“, hrozí podle německého ministerstva vnitra možné rozpuštění v závislosti na jejich roli v rámci subjektu.

Rozhodnutí BfV dopadne na členy AfD, kteří pracují ve státní správě

Designace strany za extrémistickou navíc znamená, že všichni státní zaměstnanci, kteří jsou členy AfD, musí okamžitě stranu opustit, jinak přijdou o zaměstnání ve státní správě. Zákon o státní službě totiž nedovoluje státním zaměstnancům být členy stran a hnutí, které byly označeny za extrémistické. Stigma by také mohlo ztížit schopnost AfD, která v současné době vede v několika průzkumech veřejného mínění a je nejúspěšnější krajně pravicovou stranou v Německu od druhé světové války, získávat členy.

Rozhodnutí BfV přichází několik dní předtím, než má šéf konzervativců z CDU Friedrich Merz složit přísahu jako nový německý kancléř, a uprostřed vášnivé debaty uvnitř jeho strany o tom, jak se vypořádat s AfD v novém parlamentu. Strana získala v únorových celostátních volbách v Německu rekordní počet parlamentních křesel, což jí teoreticky dává právo předsedat několika klíčovým parlamentním výborům.

Významný Merzův spojenec Jens Spahn vyzval k tomu, aby se s AfD v parlamentních procedurách zacházelo jako s běžnou opoziční stranou, a argumentoval tím, že tento přístup zabrání tomu, aby strana přijala narativ “oběti“. Ostatní zavedené strany i mnozí ze Spahnových vlastních konzervativců však tento přístup odmítají – a páteční zprávy by mohli využít jako ospravedlnění pro blokování pokusů AfD vést klíčové výbory.

“Existuje napětí mezi nárokem strany na předsednické funkce na základě její velikosti a svobodou svědomí poslanců,” řekl politolog Wolfgang Schroeder z Kasselské univerzity. “Nyní mohou tito poslanci tvrdit, že zástupci AfD nesplňují potřebné standardy. Přibývá signálů, že AfD není normální stranou, a v důsledku toho bude i nadále marginalizována.”

Likvidace AfD jako nepohodlné strany podle rumunského návodu, kde odstavili nepohodlného vítěze prezidentských voleb

Německý parlament by se mohl pokusit omezit nebo zastavit veřejné financování AfD, ale k tomu by potřeboval důkazy, že strana výslovně usiluje o podkopání nebo dokonce svržení německé demokracie. Klasifikace by také mohla znovu oživit snahy o zákaz AfD, ale odstupující německý kancléř Olaf Scholz, jehož sociální demokraté budou partnerem v nové Merzově koalici, v pátek doporučil nespěchat se zákazem AfD.

“Jsem proti rychlému výstřelu, musíme klasifikaci pečlivě vyhodnotit,” řekl na církevním sjezdu v Hannoveru na severu země. Snaha o likvidaci AfD tak prostě jede podle rumunského scénáře, kde byl zrušen výsledek 1. kola prezidentských voleb, protože ho vyhrál nepohodlný protiválečný kandidát Calin Georgescu.

AfD, která vznikla v roce 2013 na protest proti záchraně eurozóny pomocí Eurovalu a na náklady německých daňových poplatníků, kteří sanovali zkrachovalé Řecko, se po rozhodnutí Německa přijmout v roce 2015 velkou vlnu uprchlíků proměnila v protiimigrační stranu Euroskeptická AfD a de facto šlo o politické křídlo protestního uskupení Pegida, které o sobě dalo vědět právě v roce 2015 po vypuknutí migrační krize. Euronacismus v Evropě tak přebírá od odcházejících USA otěže moci. Evropa se zbavila americké hegemonie, ale uvolněný mocenský prostor je okamžitě zaplněn jinou moci – euronacismem. Taková je konceptuální realita.

Aktualizace – Páteční pořad na SVCS jen ze záznamu

V důsledku přechodu na novou komunikační platformu se nepodařilo zavčas dokončit nastavení studiové techniky, takže páteční pořad byl mimořádně natočen off air do záznamu, který je k dispozici zde.

-VK-

Šéfredaktor AE News