Máme šanci dotáhnout věc Jevhena Konovalce a dokončit to, co začal! Bývalý vůdce Azovu přivítal v Kyjevě pod rouškou noci a za účasti pochodňové stráže ostatky 1. velitele oddílů OUN a slíbil mu dokončení realizace jeho snu a plánu Velké Ukrajiny, který byl započat v Babim Jaru a na Volyni během II. sv. války!

Máme šanci dotáhnout věc Jevhena Konovalce a dokončit to, co začal! Bývalý vůdce Azovu přivítal v Kyjevě pod rouškou noci a za účasti pochodňové stráže ostatky 1. velitele oddílů OUN a slíbil mu dokončení realizace jeho snu a plánu Velké Ukrajiny, který byl započat v Babim Jaru a na Volyni během II. sv. války!

Ukrajina se už v podstatě ani netají glorifikací svých historických válečných zločinců, což vyvolává obrovské protesty hlavně v Polsku, ale i mezi Židy po celém světě. Nikdo nechápe, proč to mezinárodní společenství Ukrajině toleruje. Ale my to víme. Evropa je ve spárech euronacifikace. V květnu nechala naprosto nepochopitelně vláda Zelenského, který přitom sám je Žid, přivézt [1] do vojenského pantheonu v Kyjevě ostatky Andrije Melnyka, bývalého zakladatele OUN.

Uběhlo pár měsíců a Zelenský nechal teď z Rotterdamu do Kyjeva přivést dokonce ostatky plukovníka Jevhena Konovalce, který byl vůbec prvním velitelem ozbrojených jednotek OUN. Konovalec byl v roce 1938 zlikvidován v Rotterdamu sovětským agentem NKVD Pavlem Sudoplatovem. Podle odtajněných dokumentů v Moskvě důvodem k likvidaci byla Konovalcova agenda, se kterou se netajil v tehdejším evropském tisku.

Usiloval o tzv. “Velkou Ukrajinu“, bez Poláků. bez Židů, bez Maďarů a především a hlavně bez Rusů. Pokyn k jeho likvidaci vydal podle odtajněných materiálů přímo Stalin. V roce 1941 jednotky OUN/UPA začaly naplňovat Konovalcův posmrtný odkaz, když v Babim Jaru a potom na Volyni začaly vyhlazovat Poláky, Židy, Čechy a další národnosti.

A přesto teď jeho ostatky po 88 letech byyly z Rotterdamu převezeny na Ukrajinu a pod rouškou noci a za přítomnosti pochodňových čestných stráží byl slavnostně znovupohřbeny ve vojenském pantheonu v Kyjevě. Minulý pátek 14. srpna večer došlo v Kyjevě k slavnostnímu pokropení a uložení převezených ostatků Konovalce, přičemž k tomu došlo 88 let po jeho smrti. A bývalý velitel Azovu Andrij Bileckyj měl u jeho rakve projev, který máte na videu výše.

Bývalý vůdce Azovu vyzval k dokončení Konovalcovy práce 88 let po jeho smrti

V Polsku je z toho doslova Boží dopuštění a židovské obce ve světě neví, co to má znamenat. Tohle je to, co chce Evropská unie? Tohle je to, co chce evropské společenství, které si dlouho hýčkalo myšlenku, že nepřítel našeho nepřítele je náš spojenec, a kvůli tomu budeme tomu nepříteli Ruska tolerovat a přehlížet jeho různé “mouchy“, tak tohle již Ukrajině přehlížet nejde.

Glorifikace předáků OUN a UPA, jejichž organizace za II. sv. války řídily a dohlížely na masakry Poláků, Židů, ale i Čechů na Ukrajině, je už dalece za čárou a nelze to Ukrajině tolerovat. Tahle slova Bileckého doslova vyvolala v Polsku explozi. Bileckyj vyzval k dokončení “věci”, tedy práce, kterou započal Konovalec. Jenže ta jeho práce byla vytváření prostoru pro Velkou Ukrajinu, ale bez Poláků, Židů. Maďarů a hlavně bez Rusů. Jedna věc je tedy pomoc EU Ukrajině ve válce proti Rusku, ale druhá věc je blahořečení ukrajinských nacionalistů / nacistů z OUN.

Ukazuje se, že politika EU založená na principu “nepřítel našeho nepřítele je náš spojenec” je vysoce nebezpečná sázka s katastrofálními důsledky. Ceremonie navrácení a znovupohřbení ostatků plukovníka Jevhena Konovalce, zakladatele a prvního předsedy Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) je prostě důkazem, že nacifikace Ukrajiny probíhá zběsilým tempem.

Konovalcovo tělo bylo po 88 letech exhumováno z hřbitova Crooswijk v nizozemském Rotterdamu, kde byl v roce 1938 zavražděn agentem NKVD. Rakev zahalená do ukrajinské státní vlajky byla do Banderalandu přepravena přes západní hranici s nejvyššími poctami za koordinace Kanceláře prezidenta Ukrajiny a Hlavního ředitelství rozvědky (HUR).

Tento krok navazuje na květnové navrácení ostatků dalšího z lídrů OUN, Andrije Melnyka. Ukronacistická junta v Kyjevě řízená prezidentem, který je Žid, je prostě to největší myslitelné chucpe. Představte si Poláky a Židy, kteří zahynuli rukama těch vrahounů OUN/UPA, kterým veleli tito velitelé, jejichž ostatky teď z ciziny sváží na Ukrajinu k uctívání právě židovský prezident Zelenský. A dokonce už vlastně ani není prezident, jenom diktátor a vůdce.

Volyňský masakr: Etnická čistka v režii OUN a UPA

Pojďme si proto zopakovat dva největší masakry na Ukrajině. Jednou z nejčernějších kapitol v moderních dějinách střední a východní Evropy je etnická čistka prováděná na území Volyně a Východní Haliče v letech 1943 až 1945. Hlavním strůjcem a vykonavatelem této systematické kampaně byla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), ozbrojené křídlo radikální frakce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) vedené Stěpanem Banderou.

Vedení OUN využilo válečného chaotického stavu a nacistické okupace k naplnění své vize etnicky homogenního ukrajinského státu podle mustru “Velké Ukrajiny” nastíněné právě Konovalcem před jeho smrtí. Podle představ ideologů hnutí bylo nutné západoukrajinské území před příchodem sovětské armády a před koncem války zcela zbavit polského obyvatelstva, které zde žilo po staletí. Kampaň vyhlašovaná jako „očista území“ vyvrcholila v létě roku 1943, konkrétně v takzvanou „krvavou nedělí“ 11. července, kdy jednotky UPA zaútočily současně na téměř stovku polských vesnic a osad. Útoky se vyznačovaly mimořádnou brutalitou.

Vražděni byli všichni obyvatelé bez rozdílu věku či pohlaví, včetně žen, dětí a starců. Metody vyvražďování často zahrnovaly masové upalování v kostelích, mučení a devastaci celých vesnic, které byly následně srovnány se zemí, aby se přeživší neměli kam vrátit. Historici odhadují, že obětí volyňského masakru se stalo 50 000 až 100 000 Poláků.

Současně však při útocích přišly o život tisíce civilistů z řad Čechů, Židů, Arménů a samotných Ukrajinců, kteří odmítli s nacionalisty spolupracovat nebo ukrývali své sousedy. Masakr na Volyni hluboce zasáhl také volyňské Čechy. Česká komunitní sídla, jako byla například vesnice Český Malín, se ocitla uprostřed brutálního konfliktu mezi ukrajinskými nacionalisty, polským odbojem a německými okupačními silami. Vyvražďování českých sousedů a vypalování vesnic zanechalo v paměti pamětníků nesmazatelné jizvy a dodnes zůstává klíčovým bodem v polsko-ukrajinských i česko-ukrajinských historických relacích.

Babi Jar: Symbol holokaustu a kolaborace

Zatímco Volyň byla svědectvím etnické čistky řízené ukrajinským nacionalistickým hnutím, rokle Babi Jar na předměstí Kyjeva se stala celosvětovým symbolem „holokaustu kulkami“ (Holocaust by Bullets). Ve dnech 29. a 30. září 1941 zde nacistické jednotky Einsatzgruppe C, za součinnosti s Wehrmachtem a místní ukrajinskou pomocnou policií sestavenou z řad příslušníků OUN, zavraždily během pouhých 36 hodin 33 771 kyjevských Židů. Byla to jedna z největších masových vražd uskutečněných na jediném místě v historii Druhé světové války.

Na počátku německé invaze do Sovětského svazu v roce 1941 část představitelů OUN (jak křídla Andrije Melnyka, tak Stepana Bandery) věřila, že nacistické Německo umožní vznik samostatného ukrajinského státu. Z členů OUN byly zakládány oddíly ukrajinské pomocné policie (Ukrainische Hilfspolizei), které v Kyjevě zajišťovaly pořádkové služby, vyhlášky vyzývající Židy ke shromáždění a asistovaly při nahánění prchajících Židů a zatýkání a transportu obětí k rokli a především pracovali na pozicích vápnařů a zahlazovačů těl v jámách v Babim Jaru, což byla tak odporná práce, které se prostě němečtí vojáci štítili. O jakou práci šlo?

Vápnaři chodili po mrtvolách v jámách a rozhazovali po nich vápno, přičemž většina obětí, po kterých chodili, zapáchala močí a výkaly. Vražděné oběti se samozřejmě před zastřelením strachem pomočily a pokálely, takže v jámách byl nepopsatelný zápach výkalů a ještě větší zápach tlejících těl vycházející z nižších vrstev hromad, takže tam pracovali jen ukrajinští pomocníci z řad OUN, jak vypověděli po válce svědci u Norimberského tribunálu. Němečtí vojáci tam nikdy nevlezli, štítili se toho, jen mačkali spouště pušek a kulometů. Masakr Babího Jaru se v následujících měsících a letech dále rozrůstal.

Rokle se stala masovým pohřebištěm nejen pro více než 100 000 Židů, ale také pro sovětské zajatce, Romy, pacienty psychiatrických léčeben a politické odpůrce. Masakry na Volyni i v Babím Jaru ukazují na odkaz znacifikované Ukrajiny. Pro sousední státy, zejména Polsko a Rusko zůstává jakékoliv zlehčování úlohy OUN a UPA v těchto masakrech zcela nepřijatelné.

Nelze se proto divit rozhodnutí Kremlu dokončit denacifikaci Ukrajiny za každou cenu. Rusové totiž vědí, že když nezasáhnou a nechají ukronacismus v Kyjevě bujet, tak se ty masakry prostě budou opakovat. A všimněte si, že Evropa mlčí, když kyjevská junta si sváží z celé Evropy své nacisty a jejich ostatky, aby je mohla uctívat. Ukronacismus jde totiž ruku v ruce s euronacifikací. A to je bohužel tvrdá realita.

-VK-

Šéfredaktor AE News