Trump veřejně hodil naftovou krizi na Zelenského a ten dostal příkaz, aby přestal ničit ruské rafinerie, protože tím škodí USA i celému světu! Peskov prozradil, že třístranné rozhovory mezi Ruskem, USA a Ukrajinou mohou začít již v říjnu, ale Putin se na G20 se Zelenským nesetká! Nabídka na setkání v Moskvě prý ale stále platí!

Trump veřejně hodil naftovou krizi na Zelenského a ten dostal příkaz, aby přestal ničit ruské rafinerie, protože tím škodí USA i celému světu! Peskov prozradil, že třístranné rozhovory mezi Ruskem, USA a Ukrajinou mohou začít již v říjnu, ale Putin se na G20 se Zelenským nesetká! Nabídka na setkání v Moskvě prý ale stále platí!

Donald Trump poprvé zcela otevřeně a bez diplomatických floskulí obvinil [1] Volodymyra Zelenského z toho, že ukrajinskými útoky na ruské rafinerie a další části palivové infrastruktury vyvolává nedostatek motorové nafty a žene její ceny vzhůru. Americký prezident tak učinil během návštěvy golfového turnaje Irish Open v irském Doonbegu, kde ho novináři konfrontovali s otázkami ohledně palivové krize.

Jde hlavně o ceny nafty přesahující ve Spojených státech 6 dolarů za galon a dopady americké války proti Íránu. Trump však odmítl přijmout odpovědnost a místo Perského zálivu ukázal přímo na Ukrajinu a jejího prezidenta. Zelenskému podle Trumpa nikdo nezakazuje, aby útočil na vojenské cíle v Rusku. Musí však okamžitě přestat ničit ruskou výrobu nafty, protože takové útoky prý nepoškozují pouze Rusko, ale celý svět.

Americký prezident navíc potvrdil, že o této záležitosti se Zelenským již mluvil, takže nešlo o žádný improvizovaný výkřik před kamerami. Ukrajinský prezident dostal varování z Washingtonu už předem a Trump je nyní pouze zveřejnil. Cena nafty v USA mezitím podle amerických médií dosáhla [2] průměru přibližně 6,06 dolaru za galon a americké rafinerie pracují téměř na hranici své kapacity.

Trump použil Zelenského jako hromosvod pro americkou palivovou krizi

Trumpova slova jsou mimořádná především tím, že rozbíjejí dosavadní západní mediální konstrukci, podle které jsou ukrajinské údery proti ruským rafineriím výhradně chytrou vojenskou strategií poškozující příjmy Kremlu. Jakmile se však důsledky těchto útoků promítly do peněženek amerických řidičů, dopravců, zemědělců a výrobců, ze „strategicky významných úderů“ se náhle stal problém poškozující celý svět.

Washington podporuje ukrajinské operace jen do chvíle, dokud jejich hospodářské náklady nenese americký volič. Ukrajina v posledních měsících pokračovala v útocích na rafinerie hluboko na ruském území a obhajovala je jako zásahy legitimních vojenských cílů, protože ruský ropný sektor financuje válečné operace.

Důsledkem však bylo omezení zpracovatelské kapacity, vznik nedostatku paliv uvnitř Ruska a další omezení ruského vývozu nafty. Ve chvíli, kdy se k výpadkům ruské produkce přidaly poruchy dodávek z Perského zálivu, vznikl [3] problém, který už nebylo možné schovat pod propagandistické fráze o sankcích a oslabování ruské ekonomiky. Trump samozřejmě zároveň chrání sám sebe.

Kdyby připustil, že cenový šok způsobila především americká válka proti Íránu a rozvrat dodavatelských tras v Perském zálivu, musel by převzít politickou odpovědnost za operaci své vlastní administrativy. Mnohem pohodlnější je ukázat na Zelenského a prohlásit, že za šestidolarovou naftu mohou ukrajinské drony. Trumpovo vysvětlení je tedy účelové, ale není úplně vycucané z prstu. Výpadek ruských rafinerií a exportu nafty skutečně zasáhl už tak napjatý světový trh, pouze není jedinou příčinou celé krize.

Ruská Urals je na světovém trhu jen těžko nahraditelná

Výpadek ruských rafinerií a omezení exportu motorové nafty se nemohou odehrát bez následků pro světový trh. Ruská ropa Urals i produkty vyráběné v ruských rafineriích představují významnou součást globálních dodavatelských řetězců a z praktického hlediska je nelze rychle a bez zvýšených nákladů nahradit. Jestliže ukrajinské drony vyřadí část ruské zpracovatelské kapacity právě ve chvíli, kdy jsou narušeny také dodávky z Perského zálivu, výsledkem musí být další nedostatek paliv a tlak na jejich cenu.

Právě v tom spočívá tvrdé jádro Trumpova vzkazu. Zelenskému ve skutečnosti neřekl, aby zastavil válku proti Rusku, ale aby ji vedl takovým způsobem, který nepoškodí americké hospodářství. Může útočit na vojenské základny, sklady, letiště, železnice a další objekty, ale nesmí sahat na komoditu, jejíž nedostatek se projeví na cenových tabulích amerických čerpacích stanic. Lidské a materiální ztráty na Ukrajině Washington snese, ale naftu za více než šest dolarů před domácími volbami snášet nechce.

Peskov připustil návrat třístranných rozhovorů už v říjnu

Ve stejné chvíli se z ruské strany objevil další signál. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na palubě ruského prezidentského letadla připustil, že nové kolo třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy by se mohlo uskutečnit už během října. Neoznámil přesné datum ani místo a výslovně ponechal všechny podrobnosti otevřené. Kyjev však rovněž připravuje své zástupce na možnost obnovení jednání, která by navázala [4] na předchozí kontakty za účasti amerických prostředníků.

Načasování není náhodné. Od 18. do 20. září se v Rusku konají [5] volby do Státní dumy. Do jejich skončení nebude Kreml chtít před ruským obyvatelstvem vytvářet dojem, že pod tlakem ukrajinských útoků a amerických vyslanců ustupuje. Teprve po volbách se Putinovi otevře prostor buď pro obnovení vyjednávání, nebo naopak pro změnu charakteru vojenských operací a další přitvrzení podmínek. Říjnové rozhovory a možná ruská eskalace se přitom navzájem nevylučují. Moskva může zvýšit tlak právě proto, aby si před jednáním vynutila výhodnější výchozí pozici.

Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v předchozích dnech navštívili Moskvu i Kyjev. Jejich rozhovory nepřinesly veřejně oznámený průlom, ale obě strany potvrdily, že dostaly nové návrhy a že kontakty budou pokračovat. Zelenský americké myšlenky označil za „slušné“, zatímco Moskva hovořila [6] o konstruktivním a užitečném jednání, aniž by ustoupila od svých základních územních a bezpečnostních požadavků.

Miami Kreml odmítl, Putin nabízí Zelenskému pouze Moskvu

Zelenský mezitím nadhodil možnost, že by se s Putinem mohl osobně setkat v prosinci na summitu skupiny G20 v Miami. Ukrajinský vůdcet prohlásil [7], že je připraven do Spojených států přijet, pokud se summitu zúčastní i ruský prezident. Takové setkání by podle něj mělo vést k rozhodnutí, nikoliv k dalšímu nekonečnému vyměňování stanovisek. Kreml tuto variantu okamžitě odmítl. Peskov zopakoval [8], že Moskva je připravena na přímou schůzku Putina se Zelenským, ale místo už bylo určeno: ruské hlavní město.

Nejde přitom o neutrální diplomatickou nabídku, nýbrž o demonstraci politické hierarchie. Zelenský by musel přicestovat do Moskvy, tedy na území protivníka, a tím fakticky přijmout roli žadatele. Kyjev takovou možnost odmítá, protože by obraz ukrajinského prezidenta přijíždějícího za Putinem působil jako symbolická kapitulace ještě před zahájením samotných rozhovorů.

Donbas zůstává hlavní překážkou a čas pracuje proti Kyjevu

Největší překážkou obnovených rozhovorů zůstává území Donbasu. Rusko požaduje stažení ukrajinských jednotek také z těch částí Doněcké oblasti, které Moskva dosud vojensky neobsadila. Kyjev tento požadavek odmítá, protože by znamenal dobrovolné vyklizení opevněné aglomerace Slavjansku a Kramatorsku bez boje. Právě otázka území, bezpečnostních záruk a budoucího vojenského postavení Ukrajiny zablokovala [9] už předchozí vyjednávací kola.

Z ruského pohledu však čas pracuje proti Ukrajině. Jestliže Kyjev odmítne území vyklidit politickou dohodou, Moskva se je pokusí získat vojensky. Cena takového postupu může být obrovská pro obě strany, ale právě vysoké ztráty dosud nikoho nepřiměly k zastavení bojů.

Zelenský nemá prostor učinit zásadní ústupek bez souhlasu zahraničních sponzorů a evropská část válečné koalice stále prosazuje pokračování odporu. Londýn a Brusel se obávají, že ruské vítězství by znamenalo jejich strategickou porážku, zatímco Spojené státy se nyní pokoušejí přenést náklady války na Evropu a současně si ponechat rozhodující slovo u jednacího stolu.

SVR varuje, že Brusel tlačí Kyjev k mobilizaci ukrajinských žen

Do tohoto obrazu zapadá i závažná informace ruské zahraniční rozvědky SVR, podle níž Evropská unie povzbuzuje Kyjev k zahájení mobilizace žen kvůli stále vážnějšímu nedostatku mužů schopných vojenské služby. Tiskové oddělení SVR oznámilo [10], že představitelé Bruselu požadují po ukrajinském vedení přechod od diskusí ke konkrétním krokům a přijetí politického rozhodnutí umožňujícího rozsáhlejší nasazení žen v ozbrojených silách.

Nemuselo by přitom jít pouze o vysílání žen přímo do předních zákopů. Ženy mohou být podle informací připisovaných SVR mobilizovány především do týlových, technických a podpůrných útvarů, kde by uvolnily muže pro nasazení na frontě. Zvláštní důraz má být kladen na obsluhu a pozemní navádění bezpilotních prostředků, spojovací služby, logistiku, zdravotnické zabezpečení a další činnosti, pro které není rozhodující fyzická síla. Každá žena zařazená do takové funkce totiž umožní ukrajinskému velení přesunout dalšího muže do bojového útvaru.

EU urges Kiev to mobilize women – Moscow
Brussels believes the move is needed to address the Ukrainian military’s severe manpower shortage, according to Russia’s Foreign Intelligence Service
Published 10 Sep, 2026 (FULL)https://t.co/TYNgzFPM76
Brussels is encouraging Kiev to… pic.twitter.com/F2Ayn3FKI7

— rbg4lif 🟥⬛🟩 (@rbg4lif) September 10, 2026

Evropská komise tuto informaci prostřednictvím eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse odmítla a označila ji za ruskou dezinformaci. Samotné popření však ještě nedokazuje, že podobné neveřejné úvahy v Bruselu neexistují. Západní média pravidelně zveřejňují zprávy založené na anonymních informacích ukrajinských, amerických nebo britských tajných služeb a často je představují jako relevantní podklad pro politické závěry.

Není proto žádný rozumný důvod používat jiný metr ve chvíli, kdy podobnou informaci zveřejní ruská SVR. Její tvrzení je třeba uvádět jako zpravodajskou informaci pocházející od konkrétní služby, ale současně je nelze automaticky smést ze stolu jen kvůli okamžitému popření Bruselu. Pokud se informace SVR potvrdí, znamenalo by to další posun v evropském přístupu k válce.

Brusel by už po Kyjevu nepožadoval pouze pokračování bojů, další mobilizaci mužů a odmítání územních ústupků, ale rovněž otevření poslední rozsáhlé personální rezervy v podobě ukrajinských žen. Evropská unie by tak s ústy plnými lidských práv, rovnoprávnosti a evropských hodnot tlačila ukrajinskou společnost k ještě hlubší militarizaci, aby bylo možné válku prodlužovat navzdory vyčerpaným mobilizačním možnostem země.

Americká podpora trvá jen tak dlouho, dokud nezdražuje naftu v USA

Trumpovo vystoupení v Doonbegu tak poskytlo názornou lekci o skutečné povaze americko-ukrajinského spojenectví. Washington bude Kyjev podporovat pouze do chvíle, dokud se jeho operace kryjí s americkými zájmy. Když ukrajinské drony ničí ruskou infrastrukturu a zvyšují náklady Kremlu, jsou oslavovány jako nástroj odporu. Když tytéž drony pomohou zvednout americkou cenu nafty nad šest dolarů, Zelenský dostane veřejný příkaz, aby s útoky přestal.

Zelenský se tak znovu přesvědčuje, že řeči o neomezené podpoře, společných hodnotách a boji za celý demokratický svět končí přesně tam, kde začínají americké ekonomické zájmy. Trump nepotřebuje Ukrajinu milovat ani nenávidět. Potřebuje, aby poslouchala, plnila svou funkci a nevytvářela jeho administrativě problémy doma. Jakmile se stane politickou přítěží, americký prezident ji bez zaváhání veřejně obviní.

Diesel just hit $6 a gallon, and $6.50—or even $7 if Mideast supply disruptions worsen—is now a real possibility. That would be devastating for the US economy, driving up trucking, shipping, farming & manufacturing costs, and pushing prices higher on virtually everything we buy. pic.twitter.com/eAq9FN2JdD

— Jon Cooper 🇺🇸 (@joncoopertweets) September 12, 2026

Říjen proto může přinést kombinaci dvou zdánlivě protichůdných procesů: návrat třístranných rozhovorů a současné zesílení ruského vojenského tlaku. Trump bude chtít snížit ceny paliv a ukázat americkým voličům, že zastavuje války. Putin bude chtít po volbách do Státní dumy využít situace k prosazení svých podmínek. A Zelenský bude sevřen mezi Washingtonem, který po něm požaduje omezení útoků na rafinerie, a evropskými spojenci, kteří stále odmítají přijmout ruské územní požadavky.

Právě proto válka pokračuje. Ne proto, že by na stole neexistovaly návrhy, ale proto, že každý z jejích zahraničních aktérů sleduje vlastní zájmy a Ukrajina platí účet. Trumpovo prohlášení pouze strhlo oponu: jakmile ukrajinské útoky zasáhly americké ceny nafty, ze Zelenského se během několika vět stal viník světové palivové krize. A to je skutečná hodnota všech ujištění o „podpoře tak dlouho, jak bude třeba“. Platí jen tak dlouho, dokud účet nezačne chodit americkým řidičům. A to je realita diktovaná peněženkou voličů.

-VK-

Šéfredaktor AE News