Americký ministr zahraničí poprvé přiznal, že na Ukrajině je proxy válka mezi USA a Ruskem! Mezitím v Bruselu se evropské hyeny snaží prosadit plán na oškubání občanů zemí EU o více než 800 miliard EUR na horečné zbrojení! Polský premiér vyzval k závodům ve zbrojení! A závěrečné usnesení válečného summitu EU nakonec vetoval jen Orbán, zatímco Fico opět hlasoval pro!

Americký ministr zahraničí poprvé přiznal, že na Ukrajině je proxy válka mezi USA a Ruskem! Mezitím v Bruselu se evropské hyeny snaží prosadit plán na oškubání občanů zemí EU o více než 800 miliard EUR na horečné zbrojení! Polský premiér vyzval k závodům ve zbrojení! A závěrečné usnesení válečného summitu EU nakonec vetoval jen Orbán, zatímco Fico opět hlasoval pro!

Když ve středu vystoupil americký ministr zahraničí na americké televizi Fox News, okamžitě to vyvolalo v médiích velké pozdvižení, protože Marco Rubio jako římský katolík vystoupil v rozhovoru s popelečním křížkem na čele symbolizujícím počátek 40-denního křesťanského Velikonočního půstu, který právě začíná na tzv. Popeleční středu.

Jenže, mnohem zásadnější bylo to, co Rubio v rozhovoru uvedl, protože vůbec poprvé americký ministr zahraničí veřejně přiznal, že na Ukrajině se vede proxy válka mezi USA a Ruskem. A proto je prý nutné tuto válku ukončit, přičemž mezi řádky doslova zůstalo viset zdůvodnění, proč mezi sebou jednají zatím jen zástupci USA a Ruska, a proč k tomu zatím nebyla přizvána Ukrajina.

Moskva následně uvedla, že souhlasí s hodnocením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, že konflikt na Ukrajině je v podstatě zástupnou válkou mezi Ruskem a USA, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve středečním rozhovoru pro televizi Fox News Rubio uvedl, že americký prezident Donald Trump považuje konflikt na Ukrajině za “vleklý” a “patový” a domnívá se, že musí být urychleně ukončen.

Konflikt také označil za “upřímně řečeno, zástupnou válku mezi jadernými mocnostmi – Spojenými státy, které pomáhají Ukrajině, a Ruskem” a trval na tom, že Západ by měl opustit bezvýchodnou strategii posílání pomoci Kyjevu “tak dlouho, jak bude třeba” bez jasného řešení v dohledu.

Moskva ocenila výrok amerického ministra zahraničí

Peskov ve čtvrtek novinářům řekl, že Moskva s americkým ministrem zahraničí plně souhlasí, a poznamenal, že ruská strana důsledně tvrdí, že ukrajinský konflikt je ve skutečnosti patovou situací mezi Moskvou a kolektivním Západem v čele s Washingtonem. “Je to naprosto v souladu s postojem, který ruský prezident Vladimir Putin a ministr zahraničí Sergej Lavrov opakovaně vyjádřili,” řekl ve čtvrtek Peskov.

Moskva při několika příležitostech označila bojové akce na Ukrajině za zástupnou válku Západu proti Rusku, v níž jsou Ukrajinci využíváni jako “potrava pro děla“. Ruští představitelé tvrdili, že Washington záměrně eskaluje napětí tím, že nebere v úvahu bezpečnostní obavy Moskvy z rozšiřování NATO ve východní Evropě a z rostoucí vojenské spolupráce s Ukrajinou.

Po své lednové inauguraci se Trump zjevně zavázal k úplnému obratu politiky USA v ukrajinském konfliktu, kterou prosazoval jeho předchůdce Joe Biden. Zatímco bývalý demokratický prezident slíbil podporovat Ukrajinu “tak dlouho, jak to bude nutné” proti Rusku, Trump místo toho tlačí na Kyjev, aby se co nejdříve zapojil do mírových jednání.

Ukrajinský vůdce Vladimir Zelenský se však proti požadavkům nové americké administrativy ohradil. Minulý týden se Zelenský při návštěvě Bílého domu dostal do veřejného střetu s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem.

Ursula von der Leyen vyzvala k vytvoření fondu 800 miliard EUR pro evropský zbrojní průmysl pomocí navýšení státních deficitů 27 zemí EU

Americký prezident Ukrajince obvinil, že je nevděčný za americkou podporu a “hazarduje s třetí světovou válkou“, když odmítá pracovat na vyjednání dohody s Moskvou. Po ostré výměně názorů byl Zelenský požádán, aby opustil Oválnou pracovnu a vrátil se, až bude připraven k serióznímu jednání. Od té doby Trump nařídil zmrazit veškeré dodávky vojenské pomoci Ukrajině a odřízl Kyjev od sdílení amerických zpravodajských informací. Moskva vyjádřila zdrženlivý optimismus, že by tyto kroky mohly Ukrajinu povzbudit k přistoupení k řešení konfliktu mírovou cestou.

Jenže mezitím předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán na posílení evropského obranného průmyslu a zvýšení vojenských schopností. “Nacházíme se v éře přezbrojování a Evropa je připravena masivně zvýšit své výdaje na obranu,” prohlásila von der Leyenová. Podle ní by plán nazvaný “ReArm Europe” mohl mobilizovat přibližně 800 miliard eur ve formě subvencí do evropského zbrojního průmyslu.

A rovněž i zaznělo, odkud se ty peníze vezmou. Samozřejmě z navyšování deficitů 27 zemí EU. Oznámení přichází poté, co Washington pozastavil veškerou vojenskou pomoc Ukrajině, několik dní poté, co se americký prezident Donald Trump střetl s ukrajinským Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně.

Podle Leyenové stačí zvednout část HDP na zbrojení o 1,5% v průměru

Von der Leyenová navrhla plán přezbrojení poté, co se o víkendu vrátila z uzavřeného jednání o Ukrajině v Lancaster House v Londýně. Von der Leyenová nastínila pětibodový plán v údajně kritické době pro budoucnost evropské bezpečnosti. Jedním z nich je návrh na pozastavení přísných rozpočtových pravidel, aby členské státy mohly zvýšit “své výdaje na obranu, aniž by se spustil postup při nadměrném schodku,” uvedla Von der Leyenová. Odvolávala se na mechanismus, který má zajistit stabilitu veřejných financí, neboť nutí vlády snížit úroveň deficitu, pokud je překročena hranice 3% HDP.

“Pokud by tedy členské státy zvýšily své výdaje na obranu v průměru o 1,5% HDP, mohlo by to během čtyř let vytvořit fiskální prostor ve výši téměř 650 miliard eur,” řekla Von der Leyenová novinářům. Součástí plánu je také poskytnutí úvěrů ve výši 150 miliard eur vládám EU na obranu. Von der Leyenová rovněž zdůraznila potřebu zlepšit vojenské vybavení, které zahrnuje protivzdušnou a protiraketovou obranu, dělostřelecké systémy, rakety a munici, bezpilotní letouny a protidronové systémy a kybernetickou připravenost.

Donald Trusk vyzval k zahájení horečných závodů ve zbrojení jako v dobách Studené války

Trumpův přímý kontakt s ruským prezidentem Vladimírem Putinem ohledně ukončení války na Ukrajině podle ní prý destabilizoval transatlantické vztahy. Mimořádné zasedání vedoucích představitelů EU 6. března, které se konalo v návaznosti na víkendový summit v Londýně, se konal v době, kdy se Evropa orientuje podle měnících se priorit USA – včetně možnosti, že Washington stáhne podporu Kyjeva a jeho evropských spojenců.

Odstupující německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock označila plán von der Leyenové za “důležitý první krok“. “Pro mír prostřednictvím síly jsou nyní nezbytné dvě věci: další pomoc – vojenská a finanční – Ukrajině, která brání naši svobodu. A velký skok k posílení naší obrany v EU,” napsala Baerbocková v příspěvku [1] na X. Navrch k tomu polský premiér Donald Tusk vyzval [2] k zahájení závodů ve zbrojení, na což okamžitě reagovala Moskva.

Moskva se prý nebude zapojovat do závodů ve zbrojení s EU, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Vyjádřil se poté, co polský premiér Donald Tusk vyzval blok, aby zvýšil své vojenské výdaje. Tusk ve středu obvinil Moskvu ze zahájení nových závodů ve zbrojení a trval na tom, že západní Evropa musí reagovat.

“Válka, geopolitická nejistota a nové závody ve zbrojení, které zahájil [ruský prezident Vladimir] Putin, nedaly Evropě na výběr,” uvedl na sociálních sítích. Ve čtvrtečním rozhovoru s novináři Peskov uvedl, že je politováníhodné slyšet taková prohlášení. “Nevyhrají proti nám, protože my s nimi hrát nebudeme; budeme se zabývat zajištěním vlastních zájmů,” řekl.

Moskva odsoudila výzvy k horečnému zbrojení

“Litujeme konfrontačních, dokonce militaristických prohlášení přicházejících z Varšavy a Paříže, která ukazují, že Evropa se ještě nepřizpůsobila nové dynamice mezi Moskvou a Washingtonem,” řekl Peskov. Nevyloučil však, že evropští představitelé nakonec “pocítí, odkud vítr vane.”

Polský premiér dále prohlásil, že “Evropa musí být na tyto závody připravena a Rusko je prohraje jako Sovětský svaz před 40 lety,“ a argumentoval tím, že EU bude zbrojit rychleji než Rusko. Tuskovy komentáře navazují na prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který během středečního projevu k národu prohlásil, že Rusko představuje pro EU hrozbu. Macron vyzval blok ke zvýšení výdajů na obranu a navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na další země EU.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý navrhla masivní zvýšení výdajů na obranu. V rámci výše zmíněného plánu “ReArm Europe” by blok měl v roce 2024 vynaložit na obranu přibližně 800 miliard eur – zdvojnásobit celkové výdaje EU na obranu.

Výzvy evropských lídrů přicházejí v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nedávno naznačila zásadní změnu své politiky a vyzvala evropské země, aby se ujaly vedení v oblasti vlastní obrany, jakož i podpory Kyjeva. Minulý měsíc šéf Pentagonu Pete Hegseth prohlásil, že Washington hodlá přeorientovat své vojenské priority na boj proti Číně, a varoval EU, aby nepředpokládala, že americké síly zůstanou v regionu na neurčito.

Válečný summit EU opět skončil jako obvykle, proti usnesení hyen hlasoval zase jenom Orbán

Moskva odmítla obvinění, že představuje vojenskou hrozbu pro Evropu, a odsoudila Macronovy výroky jako “vysoce konfrontační“. Ruský prezident Vladimir Putin odmítl tvrzení Západu o hrozícím ruském útoku jako “nesmysl” a obvinil evropské představitele z nafukování hrozby, aby ospravedlnili vyšší vojenské výdaje. Putin dříve zopakoval, že Rusko nemá zájem nechat se zatáhnout do závodů ve zbrojení, ale zdůraznil, že Moskva podnikne všechny nezbytné kroky k zajištění vlastní bezpečnosti a bezpečnosti svých spojenců.

Vrcholem se ale stal čtvrteční summit EU v Bruselu, který měl na pořadu pokračování válečné a zejména finanční podpory z kapes všech občanů EU. Ve čtvrtek večer se hlasovalo o závěrečném usnesení, které nakonec podpořilo 26 premiérů zemí EU, proti byl znovu pouze a jenom Viktor Orbán [3]. Navzdory očekávání se Robert Fico k jeho vetu nepřipojil, a to prý proto, že Evropská komise slíbila Slovensku pomoc ve věci obnovení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu.

Nutno dodat, že Zelenský tento slib nedal přímo a konkrétně, pouze prý přislíbil, že se tím ukrajinská vláda začne zabývat. Není tedy jasné, kdy a jestli budou dodávky plynu přes Ukrajinu na Slovensko obnoveny. Požadavek Slovenska byl tedy zařazen do bodu 12 usnesení. Ovšem stačilo to k tomu, že Fico jinak skandální závěrečné usnesení nakonec podpořil. Text toho usnesení [4] je zde:

Závěrečné usnesení Summitu EU v Bruselu 06.03.2025

EUCO 10/25 – výtah

1. Evropská rada si vyměnila názory s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

2. Evropská unie od samého počátku stojí na straně Ukrajiny, která uplatňuje své přirozené právo na sebeobranu proti ruské agresi v plném rozsahu, a bude i nadále stát na straně Ukrajiny a jejího lidu. Evropská rada znovu potvrzuje svou trvalou a neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

3. Ruská agresivní válka proti Ukrajině má širší důsledky pro evropskou a mezinárodní bezpečnost. Od počátku války Evropská unie a její členské státy spolu se svými partnery a spojenci zdůrazňovaly potřebu jejího ukončení prostřednictvím komplexního, spravedlivého a trvalého míru založeného na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva. Evropská rada vítá veškeré úsilí o dosažení takového míru.

4. S ohledem na nový impuls pro jednání, která by měla vést k dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru, Evropská rada zdůrazňuje význam následujících zásad:

a) jednání o Ukrajině nemohou probíhat bez Ukrajiny;

b) jednání, která ovlivňují evropskou bezpečnost, se neobejdou bez účasti Evropy. Ukrajinská, evropská, transatlantická a globální bezpečnost jsou vzájemně propojeny;

c) jakékoli příměří nebo klid zbraní se může uskutečnit pouze jako součást procesu vedoucího ke komplexní mírové dohodě;

d) jakákoli taková dohoda musí být doprovázena pevnými a důvěryhodnými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu, které přispějí k odvrácení budoucí ruské agrese;

e) mír musí respektovat nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.

5. Dosažení “míru prostřednictvím síly” vyžaduje, aby Ukrajina byla v co nejsilnější pozici, jejíž nezbytnou součástí jsou vlastní silné vojenské a obranné schopnosti. To platí před jednáním o ukončení války, během něj i po něm. Za tímto účelem je Evropská unie i nadále odhodlána v koordinaci s podobně smýšlejícími partnery a spojenci poskytovat Ukrajině a jejímu lidu zvýšenou politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu a zesílit tlak na Rusko, mimo jiné prostřednictvím dalších sankcí a posílením prosazování stávajících opatření, s cílem oslabit jeho schopnost pokračovat v agresivní válce.

6. Evropská unie bude Ukrajině nadále poskytovat pravidelnou a předvídatelnou finanční podporu. V roce 2025 poskytne Ukrajině 30,6 miliardy EUR, přičemž se očekává, že výplaty z nástroje pro Ukrajinu dosáhnou 12,5 miliardy EUR a 18,1 miliardy EUR v rámci iniciativy G7 ERA bude splaceno z neočekávaných zisků plynoucích z imobilizovaných ruských aktiv. Evropská rada vyzývá Komisi, aby urychleně přijala veškerá nezbytná opatření k předfinancování financování v rámci výše uvedených nástrojů. Naléhavě rovněž vyzývá Komisi a členské státy, aby využily všech možností v rámci nástroje pro Ukrajinu ke zvýšení finanční podpory Ukrajině.

7. Evropská rada zhodnotila práci na poskytování vojenské podpory Ukrajině. Kromě finančních prostředků, které již byly pro Ukrajinu na letošní rok vyčleněny, vítá připravenost členských států urychleně zvýšit úsilí o řešení naléhavých vojenských a obranných potřeb Ukrajiny, zejména dodávek systémů protivzdušné obrany, munice a raket, poskytnutí nezbytného výcviku a vybavení pro ukrajinské brigády a dalších potřeb, které Ukrajina může mít. V této souvislosti vyzdvihuje důležitou úlohu vojenské mise Evropské unie na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine). Evropská rada vyzývá Radu, aby urychleně pokročila v práci na iniciativách, zejména na iniciativě vysoké představitelky, s cílem koordinovat zvýšenou vojenskou podporu EU Ukrajině, včetně složky vojenských potřeb v rámci iniciativy G7 ERA.

8. Nedílnou součástí budoucích bezpečnostních záruk je Ukrajina schopná se účinně bránit. V této souvislosti jsou Evropská unie a členské státy odhodlány přispívat k výcviku a vybavení ukrajinských ozbrojených sil a zintenzivnit práci na další podpoře a rozvoji ukrajinského obranného průmyslu a prohloubit jeho spolupráci s evropským obranným průmyslem.

9. S ohledem na jednání o komplexním, spravedlivém a trvalém míru jsou Evropská unie a členské státy připraveny dále přispívat k bezpečnostním zárukám na základě svých pravomocí a schopností v souladu s mezinárodním právem, včetně prozkoumání možnosti využití nástrojů společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Bezpečnostní záruky by měly být poskytovány společně s Ukrajinou, jakož i s podobně smýšlejícími partnery a partnery NATO.

10. Evropská rada připomíná, že veškerá vojenská podpora i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou poskytovány při plném respektování bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a s ohledem na bezpečnostní a obranné zájmy všech členských států.

11. Evropská rada zdůrazňuje přirozené právo Ukrajiny zvolit si svůj osud na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Evropská unie bude intenzivněji podporovat reformní úsilí Ukrajiny na její cestě ke členství v EU.

12. Evropská rada vyzývá Komisi, Slovensko a Ukrajinu, aby zintenzivnily úsilí o nalezení schůdného řešení otázky tranzitu plynu a zároveň zohlednily obavy Slovenska.

13. Evropská rada se k této otázce vrátí na svém příštím zasedání.

–Evropská rada–

Zkorumpovaná Ukrajina dostala od 26 z celkem 27 premiérů zemí EU opět vrchovatě nasypáno z kapes občanů zemí EU. Jak ještě dlouho to takhle půjde?

Jak vidíte v usnesení, nadále je Rusko nazýváno jako agresor, ale to by nebylo nejhorší, protože daleko závažnější jsou body usnesení 6 až 8, které vyzývají k dalšímu nejen vyzbrojování Ukrajiny, ale i k výcviku vojáků, přičemž bod 9 dokonce vyzývá k poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině, včetně SBOP, tedy vytvoření společných obranných sil na obranu Ukrajiny, tedy vojenské kontingenty k vyslání na Ukrajinu.

Země EU mají podle bodu 9 prozkoumat možnosti k vytvoření společných obranných struktur s ukrajinskou armádou. Usnesení prostě slibuje Ukrajině v budoucnu vojáky zemí EU do společných (mírových?) misí na Ukrajině, další peníze a nikde v dokumentu není výzva k tomu, aby Ukrajina zahájila mírové rozhovory s Ruskem, stejně tak nikde není ani výzva k zahájení rozhovorů EU s Ruskem, což navrhoval Viktor Orbán.

Pokud jde o bod 12, který způsobil, že Robert Fico pro usnesení hlasoval, jedná se pouze a jen o nezávaznou výzvu k jednání. Není to podmínka uložená Ukrajině k získání peněz, není to povel a ani příkaz. Je to prostě jen zmínka spojená s podnětem, aby se tím Eurokomise začala zabývat. Pokud Viktor Orbán zůstane v EU pokaždé v Bruselu sám a nikdo se k němu nepřipojí, nic se nezmění. Ani nepřestanou proudit peníze z kapes nás všech do největší černé díry v naší Sluneční soustavě zvané Ukrajina.

Nevím, jestli na Slovensku něco četli tamní politici o Svatoplukových prutech jednoty, ale pokud při schvalování dalších miliard a balíků peněz z kapes občanů zemí EU pro zkorumpovanou Ukrajinu budou premiéři hlasovat pořád a alibisticky pro a pouze jeden bude hlasovat proti, tak potom je celá mírová a protiválečná opozice v EU k smíchu a de facto chucpe. Sorry jako. Kdo totiž hlasuje s válečnými euro-hyenami, není autentický anděl míru. Taková je bohužel realita.

-VK-

Šéfredaktor AE News