Donald Trump prohlásil, že USA dosáhly mírové dohody s Ruskem, a že už zbývá jen dotáhnout dohodu s Ukrajinou! A ta právě ve čtvrtek oznámila, že jednání s věřiteli Ukrajiny ve Washingtonu selhalo a investoři tím tlačí na Kyjev, aby akceptoval “kapitulační mír” z dílny Donalda Trumpa! Když skončí válka, Brusel bude muset platit!

Donald Trump prohlásil, že USA dosáhly mírové dohody s Ruskem, a že už zbývá jen dotáhnout dohodu s Ukrajinou! A ta právě ve čtvrtek oznámila, že jednání s věřiteli Ukrajiny ve Washingtonu selhalo a investoři tím tlačí na Kyjev, aby akceptoval “kapitulační mír” z dílny Donalda Trumpa! Když skončí válka, Brusel bude muset platit!

Americký prezident během čtvrteční tiskové konference v Bílém domě prohlásil, že si myslí, že USA mají dohodu s Ruskem o míru na Ukrajině, ale že prý ještě zbývá dosáhnout stejné dohody i s Ukrajinou. Jednání se Zelenským je prý mnohem těžší, než si Trump původně představoval. Ze všech zdrojů unikají informace o tom, že USA a Rusko se opravdu dohodly, i když bez konkrétních specifikací obrysů této dohody.

Na veřejnost se dostávají jen neoficiální parametry, které však musejí vycházet ze skutečných dohod a jednání. Selhání středeční schůzky ministrů zahraničí v Londýně pouze potvrdilo, že je to Ukrajina, která jako poslední se zatím nedohodla na ničem. A tím se dostává do izolace, která okamžitě bude mít následky. A ten první přišel hned ve čtvrtek.

Na Ukrajině totiž mají o záplavu nepříjemných zpráv postaráno. Zatímco Kyjev ještě nestihl rozdýchat parametry tzv. finálního Trumpova mírového plánu, které unikly na veřejnost ve středu [1], tak již ve čtvrtek potkala Ukrajince další jobovka, a to ztroskotání vyjednávání s věřiteli Ukrajiny, které proběhlo ve Washingtonu v rámci tzv. Pařížského klubu věřitelů Ukrajiny. Informaci přinesl deník Financial Times [2].

Ti  totiž odmítli návrh Ukrajiny na restrukturalizaci ukrajinského státního dluhu formou tzv. garančních úpisů odvozených od výkonu ukrajinského HDP. Tyto úpisy (warrants) jsou formou proměnlivých splátek úvěrů v závislosti na výkonu ukrajinské ekonomiky. A sami si představte, co se asi začalo honit hlavou těchto věřitelů, když v úterý slyšeli Zelenského výroky [3] o tom, že na mírový plán nepřistoupí.

Ukrajina se nedohodla s věřiteli poté, co Zelenský v úterý všechny vyděsil, že Trumpův mírový plán nepřijme

Reakce přišla okamžitě. Ukrajina ve čtvrtek totiž oznámila, že se jí nepodařilo dosáhnout dohody s držiteli dluhu ve výši 2,6 miliardy dolarů, což zmařilo její naděje na restrukturalizaci před termínem splatnosti, který vyprší příští měsíc. Ministerstvo financí země uvedlo, že “zváží všechny dostupné možnosti” poté, co tento týden ve Washingtonu selhaly rozhovory s držiteli tzv. warrantů HDP.

Minulý měsíc MMF uvedl, že “pokud se s warranty nebude zacházet zodpovědně“, “představují významné riziko” pro stabilitu probíhajícího záchranného programu ve výši 15,5 miliardy dolarů a restrukturalizaci dluhopisů Kyjeva v hodnotě více než 20 miliard dolarů v loňském roce. Graf níže zobrazuje návratnost HDP úpisu ve vztahu k půjčenému 1 USD po návratu Donalda Trumpa k moci a po jeho vyhlášení mírového plánu, a následně prudký propad, když se ukázalo, že Kyjev nedodržuje příměří a Zelenský nakonec odmítl toto úterý i Trumpův mírový plán.

Výplaty z warrantů jsou vázány na roční hospodářský růst Ukrajiny, který by se v případě příměří s Ruskem mohl výrazně zvýšit, ale v případě odmítnutí mírového plánku Kyjevem by se propadl do nepředstavitelného regionu záporných hodnot, Pokud se Kyjevu nepodaří včas dosáhnout dohody o restrukturalizaci, bude se muset rozhodnout, zda nesplatí téměř 600 milionů dolarů, které jsou splatné na konci května a jsou vázány na výkonnost ekonomiky v roce 2023.

Nesplacení by znamenalo vyhlášení defaultu Ukrajiny, tedy platební neschopnosti, což by znamenalo, že věřitelé by přišli o nezaručené úvěry. A v době válečného stavu na Ukrajině by bylo prakticky i vyloučené jakékoliv hojení se investorů na ukrajinských aktivech, které Ukrajině ještě zůstaly. A čím více věřitelé a Trump tlačí na Kyjev, tím více se evropské elity snaží míru zabránit a sabotovat jej.

Ruská SVR varuje, že evropské mocnosti se snaží sabotovat a zmařit mírový proces na Ukrajině

Podle [4] ruské zahraniční rozvědky (SVR) se totiž Evropa a jmenovitě Francie a Británie snaží podkopat úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zprostředkování mírového řešení konfliktu na Ukrajině. Trump od svého lednového nástupu do funkce usiluje o rychlé ukončení nepřátelských akcí a jeho administrativa uspořádala několik kol jednání s Ruskem na vysoké úrovni.

V prohlášení sdíleném ve čtvrtek službou SVR uvedla, že britské a francouzské zpravodajské služby pracují na diskreditaci Trumpa a vykolejení jednání mezi Washingtonem a Moskvou. Špionážní služby obou zemí “instruovaly” zaměstnance nyní v Rusku zakázaného Nadačního fondu proti korupci (FBK), který založil zesnulý opozičník Alexej Navalný, aby vykopali “informační špínu” a šířili nepravdivá tvrzení o “neoficiálních vazbách” mezi Trumpovými spolupracovníky a Ruskem.

Se stejným úkolem oslovili také pracovníky opozičního investigativního serveru Proekt a lotyšského ruskojazyčného webu Meduza. Moskva označila FBK za “extremistickou” skupinu, zatímco obě média jsou na seznamu “nežádoucích” organizací. Jejich zaměstnanci uprchli z Ruska a nyní jsou “na pokraji přežití“, napsala SVR.

“Novopečení evropští váleční štváči zahajují kampaň s cílem podkopat mírové úsilí prezidenta Donalda Trumpa,” uvedla SVR. Podle agentury se Londýn a Paříž zajímají zejména o informace o obchodních podnicích USA s ruskými energetickými giganty Gazprom a Rosněfť a státními korporacemi Rostec a Rosatom. Cílem je podle ní poškodit politiku USA a narušit mírová jednání.

Evropské tajné služby chtějí, aby konflikt na Ukrajině trval věčně

“Je to špinavá kampaň,” dodala SVR. Ukazuje, že evropští představitelé nevyvodili žádné závěry z minulých “chybných odhadů a omylů,” s odkazem na zdiskreditovaný “Steeleův spis” a vyšetřování FBI “Crossfire Hurricane” z roku 2016, které se týkalo Trumpovy první kampaně. Toto vyšetřování, zahájené za účelem prověření údajného spolčení mezi Trumpem a Ruskem, nenašlo žádné důkazy o protiprávním jednání. FBI využila nyní již vyvrácený spis, který sestavil bývalý britský zpravodajský agent a který údajně financovala kampaň Hillary Clintonové, k získání povolení ke sledování Trumpova týmu.

Minulý měsíc Trump nařídil odtajnění záznamů FBI souvisejících s případem. “Šlapeme na stejné hrábě,” uvedla SVR, že evropské agentury jsou nadále odhodlány “bezskrupulózně” taktizovat ve snaze, aby konflikt na Ukrajině mezi evropskými členy NATO a Ruskem “trval věčně.”

Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo Velkou Británii a EU, že se vydaly “cestou militarismu” prostřednictvím pokračujících dodávek zbraní Kyjevu a plánů na rozmístění vojáků, a obvinilo je ze snahy rozšířit vojenskou přítomnost a prodloužit konflikt. Tajemník ruské Rady národní bezpečnosti Sergej Šojgu varoval, že rozmístění zahraničních vojsk na Ukrajině by mohlo vést ke střetu mezi Ruskem a NATO a nakonec ke třetí světové válce.

Evropští vůdci odmítli Trumpův návrh na uznání ruské svrchovanosti nad Krymem

A to potvrzují i poslední informace z Bruselu. Evropští představitelé totiž ve čtvrtek odmítli návrh USA na uznání svrchovanosti Ruska nad Krymem v rámci návrhu mírové dohody o ukrajinském konfliktu, uvedl ve čtvrtek list Financial Times [5]. Evropští představitelé listu sdělili, že takový krok by mohl způsobit rozkol v NATO a donutit stoupence Kyjeva, aby si vybrali mezi setrváním na straně Ukrajiny a stranou Washingtonu. Podle zprávy tým amerického prezidenta Donalda Trumpa předložil Ukrajině dohodu “ber, nebo nech být“, která zahrnuje formální uznání Krymu Washingtonem jako ruského území.

Americký viceprezident J. D. Vance rovněž navrhl zmrazení konfliktu podle současných kontrolních linií. Vysoce postavený evropský diplomat řekl FT, že by bylo “nemožné” přijmout návrh USA, zatímco jeden z představitelů EU prohlásil, že “Krym a budoucí aspirace na členství v NATO jsou pro nás červené linie“.

Ukrajinský představitel Vladimir Zelenský rovněž odmítl byť jen uvažovat o postoupení Krymu s tím, že ústava země takový krok zakazuje. Trump Zelenského postoj kritizoval, označil ho za “velmi škodlivý” pro mírová jednání a prohlásil, že “Krym byl ztracen již před lety.” “Může mít Mír nebo, může bojovat další tři roky, než ztratí celou zemi,” napsal americký prezident tento týden na sociální síti.

Pokud Trump neprosadí svoji vůli v EU na mír na Ukrajině, rozhoří se postupně válka z Ukrajiny do celé Evropy podle not grázlů z Londýna

Úředníci citovaní FT uvedli, že pokud Trump jednostranně uzná Krym nebo zruší sankce vůči Rusku, mohlo by to vyvolat vážný rozkol v NATO i v EU. Trumpova administrativa nedávno varovala, že USA by mohly ukončit svou účast na mírových rozhovorech o Ukrajině, pokud brzy nedojde k pokroku, ale také poznamenala, že je pro něj snazší vyjednávat s Ruskem než se Zelenským. Moskva ocenila snahu Trumpovy administrativy jednat o urovnání konfliktu a naznačila, že bude s Washingtonem v této otázce udržovat kontakty. Ruští představitelé zároveň uvedli, že Kyjev a jeho evropští podporovatelé zřejmě nechtějí konflikt ukončit a soustavně podkopávají mírové úsilí.

Všechno zkrátka začíná připomínat přetahovanou, kdo nakonec bude mít větší výdrž, jestli Trump a jeho mírové úsilí s Ruskem, anebo Londýn a jeho obrovské úsilí na zmaření míru a pokračování války všemi prostředky. Reálně to opravdu může skončit tím, že Rusko a USA budou mít de facto a zřejmě i de jure dojednaný separátní mír mezi sebou, zatímco Rusko zůstane ve válce s Ukrajinou a v podstatě s celou Evropskou unií a některými zeměmi NATO.

V tomto ohledu je jasné, že čas na mír ještě nenastal, protože EU má stále pocit, že Ukrajina neprohrála válku natolik, aby ji nebylo možné ještě o něco prodloužit. Konec války by totiž znamenal i rozmrazení ruských aktiv v EU a tím ztrátu zdrojů na splácení úvěrů ručených EU za Ukrajinu. Všechny půjčky, které si EU vzala u ECB ve prospěch Ukrajiny, jsou totiž dosud spláceny z výnosů zmrazených ruských aktiv. Jakmile skončí válka a skončí sankce, EU bude muset úvěry za Ukrajinu začít splácet ze svého, nejspíše z bankovních úspor více než 400 milionů obyvatel EU, jak nedávno navrhla [6] Ursula von der Leyen. Takže konec války bude mít drtivé finanční dopady pro celou EU.

-VK-

Šéfredaktor AE News

S námi čtete, s námi objevujete

Vážení čtenáři Aeronetu, pokud se vám líbí naše investigativní žurnalistika a komplexní analýzy, které pro Vás už 11. rokem děláme, pokud se vám líbí naše články, videa, překlady videí a pravidelné páteční pořady na SVCS, a chcete-li, abychom vám i nadále mohli přinášet nové informace a politické analýzy a komentáře, přispějte prosím jakoukoliv sumou v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce zde, ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností.

Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, malý i velký. Zatím jsme vysbírali jen cca. 78% z cílové sumy a do konce měsíce zbývá 6 dní. Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, kryptoměnami Bitcoin, Bitcoin Cash, Ethereum a Monero, a poštovní složenkou na účet. Naše práce může pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme!