Falešné a pokrytecké bědování dr. Čulíka (BL)

Falešné a pokrytecké bědování dr. Čulíka (BL)

   Pan doktor Čulík z Britských listů (BL) má zase o čem psát. A opět falešně a pokrytecky kritizuje ty občany, kteří nesouhlasí s jeho názory, demagogií a s rádoby učitelskými manýry (profesionální deformace, pan Čulík vyučuje na jedné z britských škol). Ale abych neplácal do větru, trochu konkretizace neuškodí. Pan dr. Čulík ve své výzvě k občanům se až téměř zoufale obrací k občanům se žádostí o šíření informací z Britských listů. Myslím, že pan Čulík se poněkud se svými BL přeceňuje, ale to je jeho věc. Proč? Tak to vezměme trochu popořádku.

   Veřejnost se dlouhá léta nechávala manipulovat nekvalitními českými médii, zejména jejich iracionálním antikomunismem, který nahrazoval jakoukoliv smysluplnou veřejnou debatu o problémech, které bylo nutno řešit, píše pan Čulík ve své výzvě. Povšimněte si prosím, vážení čtenáři, že pan doktor Čulík svaluje vinu za antikomunismus v Česku na nekvalitní česká média (jakoby BL na toto téma nikdy vydatně nepřispívaly). Ne snad, že by to nebyla vůbec pravda, ta poznámka o nekvalitních českých médiích je však irelevantní, protože šíření antikomunismu, které pan Čulík připisuje českým médiím, ještě neznamená, že jsou nekvalitní, což je ovšem věc úhlu pohledu. Já se domnívám, že mohou být kvalitní, jen se obsahově neshodují s názorem jiných, kteří tato média ovládají. V praxi to pak znamená, že píší na zakázku a za tučnou úplatu v duchu smýšlení těchto lidí, kteří uznávají jiné hodnoty a jinou ideologii, bohužel! Na druhé straně je celá řada halasných protagonistů antikomunismu, o kterých pan Čulík taktně mlčí.

     Měl jsem tu čest a mám osobní zkušenosti s panem Čulíkem, abych se mohl k jeho pokrytectví věrohodně vyjádřit. Pan Čulík na mé některé příspěvky do BL reagoval právě poukazem na některé fakta a skutečnosti, které se udály v době komunistického režimu. Poznamenávám, že jsem svými příspěvky (články) vůbec nesledoval nějakou formou opěvovat, glorifikovat či omlouvat totalitní režim, pouze jsem konstatoval některá naprosto evidentní a nevyvratitelná fakta a skutečnosti z té doby. Uvedu příklad, když jsem např. psal, že: za totality měli všichni práci, která byla povinností, která vyplývala ze zákona, školství bylo na úrovni a bylo bezplatné, občané jakkoliv nebyli všichni „posedlí režimem“, dobrovolně akceptovali realitu, zúčastňovali se brigád, akcí „Z“, budovali družstva, pomáhali si navzájem atd.

     Reakce pana dr. Čulíka? „A stejně to bylo hnusné, protože (komunisté) věznili tisíce lidí, vraždili nevinné, byl to hnusný komunistický režim“. Lze tento postoj a reakci považovat za antikomunistický nebo ne? Pro pana Čulíka totiž v totalitním režimu neobstálo prakticky vůbec nic, všechno bylo špatné jenom proto, že v tu dobu vládli komunisté (nevím, snad jej mrzí i to, že se v té době narodil). Že miliony lidí (bez přehánění) přežilo celý 40 letý, podle pana dr. Čulíka drakonický, nedemokratický, tyranský, nelidský, estébáky denním sledováním prošpikovaný život nevinných občanů je údobí, panem Čulíkem zřejmě považované za smyšlenou fikci. Jenže československý lid přežil a ne všichni jej striktně zavrhují či odsuzují, jako pan Čulík. A vědí proč.

     Podle pana Čulíka však údobí propagace a podpory antikomunismu vyčpělo, resp. zdaleka již není tak aktuální, jako dříve, když nebylo zrovna jiné téma, čím plnit stránky mainstreamu. „Nyní média a politikové objevili iracionální nové, velmi dobře fungující téma, totiž nesmyslný strach z jinakosti a z uprchlíků. Šíří se absolutní nesmysly, často na základě rasismu a principu kolektivní viny“, píše dále pan Čulík. Je pravdou, že dnešní uprchlická problematika se stala takřka celosvětovým problémem, což ovšem neznamená, že existující obavy a možné nebezpečí jsou zcela liché, neoprávněné, resp. jak podotýká pan Čulík, naivní! „Nějaká a něčí hloupost, připisovaná bez důkazů určitému jedinci, se rozšíří na všechny “zlé cizince”. Netušili jsme (správně má být „netušil jsem“, pozn. J.B.), že čeští čtenáři jsou natolik naivní, že tuhle manipulaci sežerou i s navijákem. Chovají se pak opravdu jako blázni“, dodává k předešlému názoru pan dr. Čulík. Štěstí, že nám pan Čulík zůstal nepostižený a tak perlí dále:

   „Médii a politiky iracionálně vyvolávaná hrůza z uprchlíků, které nikdo neviděl a nikdo s žádnými nemluvil, je manipulativně zneužívána politiky a sdělovacími prostředky k mocenským a komerčním cílům“. Není myslím podstatné, kolik jsem jich viděl já, můj soused, lidé v okolí, protože dostatečné důkazy jsou kamerou zachycené skutečnosti, na mikrofon vyřčené poznatky a proto není od věci dát, resp. položit panu Čulíkovi virtuální otázku: Kolik jich viděl on a s kolika z nich osobně mluvil. Upřímně řečeno, ať už bude odpověď jakákoli, bude na 100% v neprospěch jím odsuzovaného veřejného mínění, protože pan Čulík jednak s naprostou jistotou nějakého uprchlíka viděl a zcela jistě s ním i mluvil, takže nelze pochybovat, že by jeho názory nebyly jiné, než pravdivá lež.

     Nejsmutnější na tom je však skutečnost, že pan Čulík vidí především ty vedlejší efekty, resp. důsledky. V článku nenajdete jediné slovo odsouzení pravých viníků, tedy USA, případně Saudské Arábie, kteří válku v Sýrii vyvolali, stejně jako i v případech ostatních států, tedy Afghánistánu, Iráku, Lybii atd. Jak se mezi lidem říká, pan Čulík pláče nad nesprávným hrobem. Za povšimnutí rovněž stojí, že bědování pana Čulíka je humánního a sociálního charakteru a abych nebyl nespravedlivý ano, v něčem má pan Čulík také pravdu. Tím je jeho konstatování, že uprchlická kauza, resp. problém je skutečně manipulativně zneužíván politiky a sdělovacími prostředky k mocenským a komerčním cílům“, o tom není pochyb. Když už to pan Čulík ví tak proč tedy nezmíní, kdo na tom nejvíce vydělává? Že jsou to USA, potažmo lidé a ekonomiky soukromých nadnárodních firem? Právě v tomto a jiných skutečnostech spatřuji Čulíkovo pokrytectví a falešné bědování, a přestože straní jedné skupině (jeho pohnutky lze do jisté míry lidsky chápat), druhou stranu, kterou lze odsoudit jako zdroj všech stávajících problémů např. uplacené (lodní) dopravce, převaděče, politika Německo, v problémech se zmítající Merkelovou, EU a kvóty, Sobotka a jeho falešné jednání atd., se stoickým klidem přehlíží.

     Čulíkovo lkaní nad tím, že lidé v ČR si neuvědomují, jak strašlivě byla v posledních týdnech poškozena pověst České republiky, o níž se v zahraničí v podstatě nic nevědělo a dnes každý ví, že ČR je (údajně) krajně nenávistná a netolerantní, xenofobní země. Pan Čulík udeřil hřebík na hlavičku, to byla přesně mířená rána! Čtěte pozorně:

… v posledních týdnech byla poškozena pověst České republiky, o níž se v zahraničí v podstatě nic nevědělo, ale dnes už jsme zemí o které každý ví, že jsme zemí nenávistnou, netolerantní a xenofobní!

     Pane doktore Čulíku, smekám, smekám před Vaší genialitou, protože jste jednou ranou zabil dvě mouchy:

1. a) potvrdil jste slova pravicových politiků (hlavně z TOP 09), že pověst České republiky byla poškozena. Jen není jasné, zda lze „poškození pověsti ČR“ nějak kategorizovat, protože k poškození ČR už několikrát mělo dojít jednak ze strany prezidenta Zemana, stejně jako ze strany premiéra Sobotky a nyní ze strany neukázněné, nehumánní a xenofobní české veřejnosti vůči nebohým uprchlíkům. Toto poškození ovšem napovídá o tom, že ČR do jisté doby musela být ve světě hodně známá, jinak by přece nemohlo docházet k až tak „velkému“ poškození její pověsti,
2. b) totálně jste „pohnojil“ vizi o existenci a mezinárodním významu České republiky, proklamované pravicovými politiky, pravdoláskaři a příslušníky pražské kavárny, která díky věhlasnému (!) Václavu Havlovi údajně vstoupila do povědomí mnoha Američanů (pravda, Amerika není celý svět, ale zase Američané jsou něco víc než … aspoň to někteří tvrdí, pozn. J.B.). Z Vašeho vyjádření, pane doktore, totiž jasně vyplývá, že jsme jako Česká republika byli dosud ve světě „velké kulové“ a že až díky naší odsouzení hodné xenofobii, nenávisti a netolerantnosti k uprchlíkům se o nás, České republice, svět konečně dozvěděl!

     Zvláště dojemné je škemrání pana dr. Čulíka když apeluje na „rozumné lidi mezi našimi čtenáři“ (rozuměj čtenáři BL), aby se vzmužili a pokusili se tomuto nebezpečnému vývoji čelit. „Říkejte svým spoluobčanům, ať lidi proboha neblbnou“, žadoní pan dr. Čulík (slovy Julia Fučíka: „Lidé, bděte a neblbněte!“

Otázkou však je, co s ženami? Výzva je totiž směrována k mužům, aby se „vzmužili“, ale co mají udělat ženy (třeba, že by se měli „zženštit“?) pan Čulík nepíše. Nezbývá, než si počkat, jak se čtenáři BL s výzvou pana Čulíka poperou a jak budou v reálu odvážně čelit tomuto mimořádně nebezpečnému vývoji! Hodně zdaru, čtenáři BL!

(Zdroj: http://www.blisty.cz/art/79219.html)

Jiří B a ť a , 30. září 2015