“Filipínské policejní síly se stále chovají jako američtí psi” – VIDEO. Boj proti americkým základnám u Jihočínského moře

“Filipínské policejní síly se stále chovají jako američtí psi” – VIDEO. Boj proti americkým základnám u Jihočínského moře

Nejdříve oficiální zpráva:

Stovky Filipínců žádaly před velvyslanectvím USA v Manile odchod amerických vojáků ze země. Došlo i na násilí – policisté pak se svou dodávkou vjeli do davu a zranili několik lidí. Skoro třicet demonstrantů skončilo ve vazbě. Od té doby, co nastoupil do prezidentského úřadu Rodrigo Duterte, se vztahy mezi USA a Filipínami značně zhoršily.

Filipínci protestují proti přítomnosti amerických vojáků v zemi

Demonstranti v Manile prorazili linii pořádkové policie a házeli na ni kameny. Policie pak použila proti protestujícím slzný plyn. Televizní záběry ukázaly, jak následně vjela dodávkou ve vysoké rychlosti do davu. Jednu ženu vůz nabral a táhl ji podél silnice, poté se odplazila pryč.

Varujeme, že následující záběry jsou drastické:

Podle BBC není jasné, kolik lidí utrpělo zranění a jak vážná. Levicový aktivista Renato Reyes tvrdí, že nejméně tři lidé skončili v nemocnici. „I když prezident zavedl nezávislou zahraniční politiku, filipínské policejní síly se stále chovají jako američtí psi,“ podotkl.

Duterte je nyní v Pekingu a snaží se zlepšit vztahy s Čínou. Ty byly za jeho předchůdce napjaté kvůli územním sporům v Jihočínském moři.

Vztahy Filipín s USA se zhoršují od nástupu Duterteho do úřadu před pár měsíci. Nová hlava státu odstartovala tvrdý boj s překupníky drog, při němž už zemřelo 2300 lidí. Za to kritizovala Filipíny i organizace OSN, Duterte se ale výtkám bránil a pozurážel amerického velvyslance i šéfa Bílého domu Baracka Obamu.

Vojáci mají za úkol cvičit filipínské jednotky

Američtí vojáci působí na Filipínách téměř 15 let jako instruktoři a poradci tamních jednotek, jež bojují proti islamistům. V dubnu 2014 podepsal Duterteho předchůdce s USA novou desetiletou bezpečnostní dohodu, díky níž získala americká armáda větší přístup na filipínské základny. Letos v září ale Duterte vyzval ke stažení amerických vojáků z jihu země.

Zpráva převzata ze zdroje zde

O co jde na Filipínách?

Filipíny jsou ostrovní stát, hraničící z jedné strany s Tichým oceánem a z druhé s Jihočínským mořem. O to jako o strategické území (obchodní cesty plus údajné zásoby fosilních paliv) mají zájem jak USA tak Čína a napětí v této oblasti houstne od doby, kdy v ní Čína začala stavět umělé ostrovy. Filipíny byly kdysi španělskou a později americkou kolonií a i když v roce 1946 získaly nezávislost, nadále zůstávaly pod vlivem Spojených států, obzvláště v letech 1966-1986 za vlády diktátorského a proamerického prezidenta Ferdinanda Marcose.

Spory o Jihočínské moře vedou Filipíny i s Čínou (více)

Jak sílí celosvětový vliv Číny, Spojené státy o to více posilují vojenskou přítomnost v této oblasti, zatím poslední posílení bylo dohodnuto v dubnu 2016, cituji:

“USA rozmístí na Filipínách pět vojenských základen, píší The New York Times. Informuje se, že odpovídající dvoustranná dohoda bude podepsána v tomto týdnu. Smlouva na deset let dovolí USA stavět vlastní objekty, ale také používat již existující objekty na pěti filipínských vojenských základnách, mezi nimiž je jedna základna pozemních vojsk a čtyři letecké základny. Americká strana se zavazuje zaplatit Filipínám 40 milionů dolarů, které budou využity na modernizaci námořnictva a obsluhu bezpilotních pozorovacích strojů na ostrovech, které jsou republikou kontrolované. Jak říkají analytici, zvláštní zájem pro USA představuje letecká základna Antonio Bautista na ostrově Palavan, která se nachází v bezprostřední blízkosti sporného teritoria v Jihočínském moři.” (zdroj zde )

Prezident Obama v Manile promlouvá k americkým a filipínským vojákům

Nový prezident R. Duterte – vzpoura proti USA hlavním úkolem?

Situace se ale mění s příchodem prezidenta Rodriga Duterte, který do funkce nastoupil v květnu 2016 a za tu dobu na sebe nejvíce upozornil urážkami prezidenta Obamy (zde)

Duterte o sobě říká, že chce být jako Hitler a chová se diktátorsky, ale zdá se, že za hlavní úkol si vzal dehonestaci USA. A když to domyslíme pragmaticky, tak výsledkem může (mělo by)? být zrušení dubnové dohody mezi USA a Filipínami, možná až zrušení amerických základen na Filipínách. Ve výsledku by to pak znamenalo především snížení rizika vojenského střetu mezi USA a Čínou v této oblasti. Fakt, že sám Duterte se právě nachází v Pekingu, kde jedná o zlepšení vztahů mezi Filipínami a Čínou, je potvrzením, jaký kurz v zahraničních vztazích Filipíny nabraly (více zde).

V souhrnu ale můžeme v osobě R. Duterte vidět člověka globalistů, který plní úkol odstavování vlivu USA z další oblasti světa. Že se policie vůči demonstrantům zachovala jako “američtí psi”, tím možná nejen nepochopila, že časy se mění, ale především vyvolala efekt “čím hůře, tím lépe”. Tím mám na mysli, že příští antiamerické demonstrace mohou být ještě mohutnější a že nový prezident bude mít proti “domácí” proamerické policii v rukou trumf.

PS: Na Filipíny se právě blíží tajfun (zde), když došlo k historicky nejsilnějšímu tajfunu v roce 2013 (zde), na Filipíny okamžitě (!) dorazila americká vojenská pomoc (zde) – tehdy se současně objevily spekulace, že tajfun byl vytvořen uměle…

– Pozorovatelka-  19.10.2016