Mimořádné zasedání Ruské rady. Bude Podněstří následovat Krym? Ukrajina si schválila vstup...

Mimořádné zasedání Ruské rady. Bude Podněstří následovat Krym? Ukrajina si schválila vstup vojsk NATO, Porošenko varuje před Ruskem. Válka na spadnutí?

Mimořádné zasedání Ruské rady. Bude Podněstří následovat Krym? Ukrajina si schválila vstup vojsk NATO, Porošenko varuje před Ruskem. Válka na spadnutí?

Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková požádala senátory, aby byli k dispozici pro případ mimořádného zasedání Rady federace. To se naposledy mimořádně sešla loni v březnu, kdy parlament schválil nasazení vojsk v zahraničí. Ruští senátoři zdůvodnili možné svolání mimořádného zasedání horní komory návazností na práci dolní komory pro případ, že by ta najednou schválila větší množství zákonů, které senát musí ze zákona projednat ve stanovené lhůtě.

Rada federace ale také schvaluje nasazení ozbrojených sil za hranicemi Ruské federace, což se na žádost prezidenta Vladimíra Putina stalo loni 1. března.

Zároveň se objevily informace, že zákonodárci uvažují o prohlášení samozvané Podněsterské republiky v Moldavsku za součást Ruska (více)

Schyluje se v Donbassu k válce?

Evropská unie se netají snahou expandovat do východních zemí a dlouhodobě pracuje na přičlenění i zemí hraničících s Ruskem na západě a jihu – Ukrajiny, Gruzie a Moldavska.

“Ukrajina, Gruzie a Moldavsko by se měly stát plnohodnotnými členy Evropské unie”, řekl v rozhovoru pro německý deník Die Welt eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle v květnu 2014. “Před několika měsíci unijní země prohlásily, že asociační dohoda s Ukrajinou není konečným cílem naší vzájemné spolupráce. Myslím, že tento postoj by měl platit i pro ty východní sousedské země, které rovněž jako Gruzie a Moldavsko asociační dohodu s EU podepíší,” řekl tehdy dále a požadoval nové politické a institucionální rámce, které umožní pokračovat v rozšiřovací politice EU (více).

Ukrajina asociační dohodu nepodepsala, Gruzie a Moldávie podepsaly. Tuto musejí ještě ratifikovat členské země EU (Česko ji ratifikovalo v květnu 2015 – zde ). Expanze EU dostala Ukrajinu do stavu, v jakém je, v Gruzii po podobných bojích vznikly na hranicích s Ruskem republiky Osetie a Abcházie.

Osetie a Abcházie na hranicích s Ruskem

V Moldavsku, které leží mezi Rumunskem a východní částí Ukrajiny je republika Podněstří, která se má i podle Porošenka stát součástí Ruska. Pokud k tomu dojde a dojde zároveň k uznání Doněcké a Luhanské republiky (a vzniku Novorossije), Rusko by na své východní a jižní hranici nemuselo mít nikoliv členské země EU, ale především země se základnami NATO.

Republika Podněstří na území Moldavska

Novorossija, Krym, Moldavsko (Podněstří)

V Donbasu se schyluje k novým bojům – Porošenko varuje před Ruskem (zde), píše o tom i idnes). Podněstří se údajně má stát součástí Ruska a Ruská rada se připravuje na mimořádné zasedání. Ukrajina si právě schválila zákon o pozvání a vstupu armády NATO na své území (zde). Jak bude Západ reagovat na další „ruskou agresivní expanzi“ je vidět už nyní, kdy je Rusko nově provokováno i přes „černý seznam“ a fotbalové MS 2018. Otázka je, kdo tady skutečně expanduje a kdo se jen brání….  A jestli se právě neschyluje k válce o Krym, především ale k válce, kterou upadající Západ tolik potřebuje.

– Pozorovatelka –  4.6.2015

od nových od starých od palců
Upozornit na
Martin
Návštěvník
Martin

Ta fotka “Save Dondbass people” je z filmu Brestská pevnost ne?

Aksal
Návštěvník
Aksal

Šiřte dál toto video, ať USSÁnské ovce vidí, co jejich pánové dělají

https://www.youtube.com/watch?t=136&v=YgB2bhFfEtM

Nejsem ovce
Návštěvník
Nejsem ovce

O Gruzii a Moldávii mají zájem hlavně Spojené státy, mají je zakomponovány v tom svém zákonu 2277, protože jim prý jde o to, aby byly tyto státy (včetně Ukrajiny) energeticky soběstačné (rozuměj nezávislé na Rusku). Jedná se o plynovod TANAP (Transanatolian Pipeline), který má vést z Azerbajdžánu, přes Gruzii, Turecko, Bulharsko, až do Evropy. Podle Wikipedie se 17. března 2015 setkali prezidenti Turecka (Erdogan), Azerbajdžánu (Alijev) a Gruzie (Margvelashvili) ve městě Kars ve východním Turecku, aby formálně položili základy plynovodu a označili práci jako započatou.. No a samozřejmě jde také o navázání užších vztahů s Evropou (po čemž obyvatelé těch zemí prý tak touží), a tím se také zamezí šíření korupce, posílí demokracie, a dosáhne trvalé prosperity v těchto zemích..

Plkal
Návštěvník
Plkal

Mají o ně hlavně zájem, protože jde hraniční státy s Ruskem nebo Ukrajinou a tedy velmi vhodné pro vytvoření amerických základen na dostřel od Ruska. Když jim to nevyšlo na Krymu.