Pseudo skandál Hillary Clintonové dva dny před prezidentským volebním soubojem

Pseudo skandál Hillary Clintonové dva dny před prezidentským volebním soubojem

Dva dny před hlasováním voličů v Iowě, kde v pondělí na stranických volebních shromážděních začíná proces výběru příštího prezidenta a kde Clintonová těsně zápolí o demokratickou nominaci do listopadových voleb se senátorem Berniem Sandersem, bylo odhaleno, že 22 e-mailů z její soukromých zpráv spadá do kategorie “přísně tajné”. E-maily byly takto označeny, tedy utajeny nejpřísnějším stupněm, protože by mohly vážně poškodit národní bezpečnost, proto nemohou být ani zveřejněny. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že nejméně 22 e-mailů, které odeslala Hillary Clintonová z nezabezpečeného domácího serveru v době, kdy vedla ministerstvo, obsahovalo tajné informace, ač připouští, že v té době nemusely informace za tajné být považovány.

Pseudo skandál jako prostředek řízení

Zatímco svět se bude zaobírat informací, že prezidentská kandidátka USA zklamala a možná bude pátrat, co že to zmiňované e-maily obsahovaly, zásadní informace je ta, že H. Clintonová je jako kandidát na příštího prezidenta prostě nevhodná. Její politika, prosazující státní zájmy USA, totiž není v globálních zájmech. Tento fakt jí byl naznačován opatrně tím,  že na skandál bylo zaseto už před časem a postupně se pracovalo na jeho vyústění do takové podoby, že se naplno objevil dva dny před významným hlasováním.

Podstatnou informací o skandálu H. Clintonové tedy není to, CO se na ní našlo, ale to, že se NĚCO našlo. Svým způsobem je to stejný pseudo skandál, jaký zažil Petr Nečas kauzou Nagyová. Bez ohledu na to, že mezi Clintonovou a Nečasem je zásadní rozdíl v důvodu jejich odstavení, společným jmenovatel je, že systém si vždy najde způsob, jak odstranit nežádoucí osoby. A že v dnešní době odposlechů není žádný problém na někoho něco najít (či na někoho něco nastražit – viz například D.S.Khan, bývalý šéf MMF, a jeho sexuální skandál s pokojskou).

Co je podstatné – politici vědí, jak to funguje a že jsou jen loutkami, z nichž každá nějaké to “máslo na hlavě” má. A proto tančí tak, jak systém píská. A proto nečekejme, že politici budou hájit jiné zájmy, než jakým se v rámci svých kariér a ambicí rozhodli sloužit (ostatně se k tomu zavazují už na začátku svých kariér, kdy procházejí výběrem). A to se ve velkém týká nejen Merkelové, jedné z hlavních loutek globalizačního procesu a tím politiky multikulturalizace, ale i všech českých politiků. Nikdo nechce žádný skandál, ač by stokrát šlo jen o pseudoskandál. Nikdo nechce skončit jako právě Clintonová či v českých poměrech jako nedávno Nečas.

Odstavení Clintonové = odstavení dosavadní role USA

Být na místě těch českých politiků, kteří pořád věrně slouží hegemonské politice USA, chtělo by to se nad zprávou o Clintonové zamyslet – jde  totiž o další potvrzení, že USA už nejsou a stále více nebudou tím, co bývaly. A chtělo by to mnohem více naslouchat například takovému D.Trumpovi, který obhajuje Putina a volá po dobrých vztazích s Ruskem (což ostatně stále více prezentuje i B.Clinton, jen se zdá, že mu Hillary málo naslouchala). Co platilo kdysi, tzn. USA v roli hegemona a policajta světa, dnes už stále více neplatí. Hillary to nepochopila – ale kolik je v evropské a české kotlině dalších, kteří to také nepochopili ?

P.S: Článkem v žádném případě netvrdím, že H.Clintonové nepřeji to, co se jí přihodilo, naopak článkem chci říct, že podobnou facku přeji všem, kteří uvažují jako ona.

S použitím zdroje: zde, v češtině zde, zde

-Pozorovatelka-  30.1.2016