VIDEO: Alexander Lukašenko v rozhovoru s reportérem BBC otevřeně naznačil vstup Běloruska do války na Ukrajině, a to prý kvůli ochraně územní celistvosti Ukrajiny! Uběhne ještě trochu času a Bělorusko ochrání bezpečnost svoji i Ukrajiny, přesně jako Rusko ochránilo invazí na Ukrajinu svoji bezpečnost! Polsko podle Lukašenka usiluje o anexi západní části Ukrajiny a kolektivní Západ se prý zbláznil natolik, že už to dál nejde! Přípravy na mobilizaci v zemích Evropy se zrychlují, vojáci žádají po obcích, městech a firmách jmenné a profesní seznamy plnoletých mužů!

VIDEO: Alexander Lukašenko v rozhovoru s reportérem BBC otevřeně naznačil vstup Běloruska do války na Ukrajině, a to prý kvůli ochraně územní celistvosti Ukrajiny! Uběhne ještě trochu času a Bělorusko ochrání bezpečnost svoji i Ukrajiny, přesně jako Rusko ochránilo invazí na Ukrajinu svoji bezpečnost! Polsko podle Lukašenka usiluje o anexi západní části Ukrajiny a kolektivní Západ se prý zbláznil natolik, že už to dál nejde! Přípravy na mobilizaci v zemích Evropy se zrychlují, vojáci žádají po obcích, městech a firmách jmenné a profesní seznamy plnoletých mužů!

Běloruský prezident Alexander Lukašenko měl ve čtvrtek tiskovou konferenci se zahraničními i domácími novináři [1] v Minsku a došlo i na interakci s redaktorem BBC Stevem Rosenbergem, který reagoval na slova Lukašenka o tom, že Rusko bylo k invazi na Ukrajinu vyprovokováno Západem. Rosenberg argumentoval, že to nebyly USA, ani Velká Británie nebo NATO, kdo by napadl Rusko, ale že to bylo Rusko, které napadlo Ukrajinu.

Na to konto Lukašenko reagoval tím, že Rusko invazí na Ukrajinu chránilo svoji bezpečnost. Jenže vzápětí Lukašenko přitvrdil a prohlásil, že uběhne ještě trochu času a Lukašenko, resp. Bělorusko, ochrání nejen bezpečnost svoji, ale i bezpečnost Ukrajiny! V tom okamžiku doslova v prezidentském sále všechno ztichlo, protože je to vůbec poprvé, co Lukašenko takto otevřeně a dokonce i s časovým určením naznačil invazi na Ukrajinu v zájmu zabezpečení bezpečnosti Běloruska, a tím pádem i Ukrajiny.

Polsko totiž podle Lukašenka usiluje o anexi západní části Ukrajiny a Bělorusko tak bude muset přijít Ukrajině na pomoc před polskou armádou. Kolektivní západ totiž chce Ukrajinu rozdělit. Ochrana bezpečnosti Ruska a Běloruska intervencí na Ukrajině tak je podle těchto výroků společnou doktrínou Moskvy i Minsku, což není vůbec překvapivé.

Na Ukrajině bojují tisíce Bělorusů z řad běloruské opozice na straně Kyjeva a poté, co projdou zkušenostmi na frontě, tak se očekává, že se zorganizují a pokusí se v Bělorusku zopakovat státní převrat z léta roku 2020. Dostanou výzbroj z Ukrajiny a pokusí se v Minsku provést puč. Pokud k tomu dojde, Lukašenko již oznámil, že to bude považovat za akt války ze strany Ukrajiny, za akt výcviku běloruských teroristů na Ukrajině, jejich vyzbrojení a vyslání do Běloruska s cílem provést převrat. A dá se očekávat, že v blízké době k něčemu takovému dojde. Je to otázka krátké doby.

Na Ukrajině už západ nehraje o vítězství, ale o rozdělení Ukrajiny

Rozdělení Ukrajiny je v podstatě Plán B ze strany Londýnských kanceláří. Je to varianta, že se nepodaří destabilizovat Kreml a svrhnout vládu Vladimira Putina, takže bude potřeba zajistit, aby Kreml nakonec nevzal celou Ukrajinu. A k tomu má sloužit právě Polsko a plán na vstup polských vojáků na Ukrajinu ve velkých počtech, které mají mít oficiálně status mírových vojsk, které mají sloužit jako blokace NATO proti postupu ruských vojsk. Poslední události z Donbasu ukazují, že ruský generální štáb přímo zevnitř zpomaluje vojenské operace s cílem prodloužit válku a více vyčerpat západní zbrojní sklady.

Tato metodika znamená jednu věc, že Rusy se nepodaří Kyjevu z Ukrajiny vytlačit, a to proto, že už dávno nejde o Ukrajinu. Kremlu jde o porážku a demilitarizaci Evropy a zemí NATO v Evropě. A to znamená, že Londýnské kanceláře musí změnit plán. A tím plánem je rozdělení Ukrajiny, přičemž na tu rozdělenou část pod kontrolou Londýna se jako rakovina rozleze Evropská unie a hned po ní NATO.

Nebude to výhra pro sionistický Londýn, ale velice přijatelná postupka v pokerové hře proti Chabadu v Moskvě. Samozřejmě, že Moskva nic takového nechce, protože tím by se NATO dostalo na Ukrajině, jakkoliv rozdělené, na čáru doteku s Ruskem. A to na obrovsky dlouhé hranici. Ze strategického hlediska by tedy rozdělení Ukrajiny bylo pro Moskvu katastrofou.

Vstup Polska na Ukrajinu by znamenal nevyhnutelné rozdělení země

Problém je v tom, že Polsko by tímto opravdu mohlo Moskvě udělat čáru přes rozpočet, protože jakmile by na Ukrajinu vstoupila vojska NATO, Rusko by je už nemohlo vytlačit, ne bez hrozby přímé konfrontace s NATO na Ukrajině, což by dříve či později přerostlo v jadernou výměnu. A teď je otázkou, kde všude by byla vojska NATO rozmístěna, jestli jen na západě Ukrajiny na Haliči, anebo až na pravém břehu Dněpru.

Zelenský je sice zfetovaný od rána do večera, ale jedno je mu jasné, že když pozve na Ukrajinu vojska NATO, nic jiného než rozdělení Ukrajiny od toho okamžiku nepřipadá v úvahu. A to Zelenský nechce, protože by tím de facto přiznal, že by šlo o okupaci vojsky NATO. Výrok Lukašenka o tom, že za krátký čas zajistí bezpečnost Bělorusku i Ukrajině, je třeba vnímat jako signál, jakou hrozbu by rozdělení Ukrajiny představovalo nejen pro Moskvu, ale i pro Minsk.

Ta hrozba je tak vysoká, že Lukašenko už otevřeně uvažuje o invazi na Ukrajinu s cílem zajistit integritu Ukrajiny na západě v prostoru Haliče. Lukašenko potřebuje své casus belli pro odůvodnění pro připojení Běloruska do SVO na Ukrajině po bok Ruska, a právě útok běloruských opozičníků proti Lukašenkově vládě po jejich návratu z bojů na Ukrajině se jeví jako nejlogičtější casus belli pro vstup Běloruska do války na Ukrajině.

Lukašenkovy výroky jsou už příliš okaté a všeříkající, přičemž pokud si někdo myslí, že už od konce léta minulého roku cvičí v Bělorusku společně ruská a běloruská armáda své vojáky jen tak, pro utužování zdraví a kolektivu, tak je hodně naivní. Lukašenko však potřebuje důvod pro válku na Ukrajině, casus belli pro boj na Ukrajině, a to podle všeho zajistí právě běloruští opozičníci. Vstup Běloruska do konfliktu bude mít za úkol jedinou věc, zabránit Polákům v rozdělení Ukrajiny, resp. vytvořit situaci, aby Polsko od nápadu upustilo.

Moskva potřebuje Minsk na zabránění Polsku ve vstupu na Ukrajinu

Ty myšlenky Varšavy jsou vedeny následující úvahou: Ruská armáda nemá sílu kontrolovat západní Ukrajinu, nemá prostředky, jak tam vyslat ruská vojska, protože jedinou cestou jsou dálkové údery raketami Kaliber na obligátně očekávatelná místa, jako jsou elektrárny, výcviková zařízení a zbrojní závody. Když ale Polsko pošle na západ Ukrajiny svoji armádu, tak ta nepotká a nenarazí ani na jednoho ruského vojáka.

Nedojde tedy ke konfliktu mezi NATO a Ruskem. Jenže, pokud na území západní Ukrajiny vtrhne Běloruská armáda, tak je konec těmto polským plánům. Ze západní Ukrajiny se totiž vstupem Běloruské armády stane okamžitě válečná zóna a v tom okamžiku se dělení Ukrajiny nekoná. Již minulý rok v létě polský prezident Andrzej Duda vyzval [2] ve fanatickém projevu ke sjednocení Polska a Ukrajiny.

A podle nejen mého názoru, ale i podle názorů ruských novinářů, je zablokování tohoto plánu úkolem, kterým Vladimir Putin pověřil Alexandera Lukašenka a Běloruskou armádu. Cílem je zabránit Polsku ve vtrhnutí na Ukrajinu a v jejím rozdělení, což by byla pro Moskvu ze strategického hlediska naprostá katastrofa. A když si k tomu připočtete, že Západ již s tímto rozdělením počítá a dokonce o něm už otevřeně mluví i bývalý poradce Zelenského a vrchní ideolog Alexej Arestovič, který najednou pod americkou ochranou jede na internetu agendu Korejského modelu pro Ukrajinu, tak je jasné, proč najednou Lukašenko naznačuje, že již brzy zajistí bezpečnost Bělorusku i Ukrajině.

Zelenský bojuje proti Rusům, ale ze západu mu hrozí rozpad země v důsledku ambic Polska

Zabránění rozpadu Ukrajiny ze západního směru je teď pro Kreml daleko větší starost než situace na frontě na Donbasu. Tam totiž mají Rusové řešení té situace ve vlastních rukách, ale nikoliv na západě Ukrajiny. Moskva nemá vojenské prostředky, jak zabránit vstupu Polska na Ukrajinu a v odtržení části Ukrajiny od Kyjeva pod nějakou záminkou šlechetného ražení, třeba polský protektorát, mírová zóna pod polskou ochranou a podobná bohulibá označení.

Zelenský totiž spaluje a likviduje ukrajinskou armádu na Donbasu a už brzy nebude ukrajinská armáda funkční, prostě nebude existovat. Zelenský tak moc vrhá všechnu sílu proti Rusům, že úplně zapomněl na největšího nepřítele Ukrajiny v historických dějinách, na Polsko. Poláci dodnes považují Halič za svoji otčinu, a to hlavně kvůli tomu, že po II. sv. válce se polské hranice posunuly z východu na západ do nového prostoru.

A to není všechno. Slovenská média v pátek informovala [3], že okresní úřady rozesílají firmám a podnikům dopisy, ve kterých je žádají o jmenné seznamy všech mužů starších 18 let v souladu s branným zákonem. Tyto žádosti jsou prý rozesílány každý rok, že prý není důvod se znepokojovat, jenže pozor, není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Možná se zeptáte, co je to za blbost, proč by okresní úřady měly zjišťovat něco, co je přitom snadno dostupné v centrálním registru obyvatelstva? Tam je přece seznam všech mužů na Slovensku, proč by tedy mělo mít smysl zjišťovat od zaměstnavatelů a organizací informace o mužských zaměstnancích? Ten důvod nám do redakce sdělil důstojník slovenské armády, náš čtenář, který nám napsal podrobnosti.

Mobilizační mapy obyvatelstva vznikají nejen na Slovensku, ale doslova v celé Evropě

Tyto žádosti slovenským podnikům a organizacím rozesílají okresní úřady na základě požadavku ozbrojených sil SR, které na základě zpětné odezvy od organizací a firem vytvoří tzv. strukturovanou mobilizační mapu obyvatelstva. Strukturovaná mapa má za účel zjistit, kolik je např. v zemi svářečů, kteří budou mobilizováni pro navařování pancéřových krytů na osobní civilní automobily rekvírované během mobilizace a pro další svářečské práce.

Dále tato mapa zjistí pracovníky v oboru slévačství a obrábění kovů, což jsou klíčové profese pro válečné úsilí v mobilizaci a ve válce.  Mapa zjistí lékařské profese přesně podle určení na dané mapě. Zejména má armáda zájem o lékaře z oboru traumatologie. Rovněž se zjistí řidiči z povolání, které je možné povolat při mobilizaci za účelem řízení nákladních aut a autobusů pro účely mobilizace.

Z centrálního registru řidičských průkazů totiž nejde zjistit, jestli je řidič aktivní nebo pasivní. Při mobilizaci už není čas zjišťovat, jestli člověk umí řídit náklaďák, anebo ho má jenom napsaný v řidičáku, ale naposledy náklaďák řídil v autoškole před 30 lety. Rovněž armádu zajímají muži, kteří pracují jako kuchaři a řezníci. Mapa rovněž zaregistruje i pracovníky ve stavebnictví a v montážním průmyslu, protože při mobilizaci bude probíhat řada stavebních a montážních činností.

Z těchto důvodů se zjišťují tyto údaje touto cestou, protože ze státních registrů tyto údaje nelze vyčíst. Tato zjišťování údajů neprobíhají jen na Slovensku, ale v celé Evropě. Neznamená to, že mobilizace bude zítra, ale je to indicie, že až to přijde, mobilizace bude spuštěna adresně a bleskurychle. Otázkou teď je pouze čas, jestli Zelenský bude rychlejší a pozve polskou armádu na Ukrajinu a požádá o vojáky NATO po pádu Bachmutu na Donbasu, anebo bude rychlejší Kreml a Minsk s cílem zabránit Polsku v intervenci na Ukrajině. Pro Moskvu už prioritou teď není Donbas, ale zabránění rozpadu Ukrajiny.

-VK-

Šéfredaktor AE News