VIDEO: Jak tohle Andrej Babiš vysvětlí? Dita Charanzová z Hnutí ANO zakazuje v Evropském parlamentu diskuse o odstraněných národních vlaječkách, ale dva europoslanci za SPD se nebojí a české vlajky na stolech mají! Jenže nejde o vlajky, ale o papírové kartičky českých vlajek, které už tak nejsou vlajkami, ale právě těmi bannery! Jak je to možné? Absurdní a nehorázná komedie v Evropském parlamentu tak pokračuje a zatímco ve Štrasburku lze papírovou vlaječku opřít na stůl, v Bruselu to kvůli konstrukcím lavic nejde! Vexilolog vysvětluje situaci, kdy se z vlajky opravdu může stát reklamní banner!

VIDEO: Jak tohle Andrej Babiš vysvětlí? Dita Charanzová z Hnutí ANO zakazuje v Evropském parlamentu diskuse o odstraněných národních vlaječkách, ale dva europoslanci za SPD se nebojí a české vlajky na stolech mají! Jenže nejde o vlajky, ale o papírové kartičky českých vlajek, které už tak nejsou vlajkami, ale právě těmi bannery! Jak je to možné? Absurdní a nehorázná komedie v Evropském parlamentu tak pokračuje a zatímco ve Štrasburku lze papírovou vlaječku opřít na stůl, v Bruselu to kvůli konstrukcím lavic nejde! Vexilolog vysvětluje situaci, kdy se z vlajky opravdu může stát reklamní banner!

Kauza odstraněných národních vlajek ze stolů v plénu evropských poslanců má další a neuvěřitelné pokračování. Na veřejnost včera uniklo video z plenárního zasedání v Bruselu konaného před několika dny, kde česká europoslankyně za Hnutí ANO Dita Charanzová v roli předsedající plenárního zasedání EU parlamentu zakazuje jakékoliv diskuse o problematice odstraněných národních vlaječek. Nejprve video zachycuje střet s bulharským europoslancem, který oznamuje, že si vlaječku na stole ponechá, a pokud mu ji někdo bude chtít odstranit, bude to muset udělat silou.

Následně se do diskuse zapojí i další europoslanci, ale Dita Charanzová je utne, odpojí jim mikrofony a ukončí debatu. Podle Charanzové se totiž nejedná o procedurální poznámky poslanců k projednávanému bodu hlasování, takže jde o jakousi offtopic diskusi, a proto jim odpojuje mikrofon. Dita Charanzová však uvedla, že o těchto námitkách poslanců bude informovat předsedu EU parlamentu, Davida Sassoliho. Video však působí dojmem, že Dita Charanzová o vlajkách nepřipouští jakoukoliv diskusi a mediální dopad na Hnutí ANO to bude mít opravdu katastrofální.

O to více potěší, že dva europoslanci za SPD splnili svůj slib a dokonce přinesli i důkaz, že opravdu vlaječky na svých stolech mají, což dokládá fotografie z fly-by kamery v plenárním sále Evropského parlamentu ve Štrasburku. Jak je tomu v Bruselu, to nevíme. Jenže, tím se dostáváme k jedné problematické věci, na kterou nás včera do redakce upozornil náš čtenář, který se zabývá vexilologií, tedy studiem vlajek a praporů.

Oba dva europoslanci za SPD to ve Štrasburku provedli na jedné straně logicky, ale z pohledu vexilologie úplně nešťastně. Na zachycené fotografii totiž vidíme, že se jedná o prosté papírové kartičky s natisknutou českou vlajkou, a tyto kartičky jsou opřeny o registrační číselný panel lavic. To je právě to registrační číslo europoslanců, které určuje zasedací a registrační pořádek. Číslo podle předpisů musí být viditelné, takže opřené papírové kartičky čísla zakrývají. Z hlediska principu v tom není rozdíl pro laika, důležité je, že tam ty vlajky v nějaké podobě jsou, a za to patří oběma poslancům velký dík.

Zákaz vlajek v EU parlamentu přivedl poslance k řešení, které nechtěně z vlajek dělá opravdu reklamní bannery. Jak je to možné?

Jenže, vexilolog nás upozornil na velmi podstatný detail. Vlajka státu plní svoji funkci reprezentačního znaku pouze za přesně definovaných podmínek. Existují totiž přesná pravidla pro vyvěšování vlajek, kdy vlajky se smí montovat jen na předem připravená zařízení. Vlajka tedy musí být umístěna na kolmé a svislé tyči, žerdi, pokud jde o umístění na zdi, může to být nakloněná tyč, jejíž spodní část je uchycena ke zdi, může jít o stojan s podstavcem, přičemž výška stojanu nehraje roli, může jít i o malý stolní stojánek, to je právě případ těch vlaječek v EU parlamentu, a rovněž může být vlajka umístěna na zdi svisle, přičemž červený pruh české vlajky je vpravo.

Jak nás upozornil vexilolog, vlajka natisknutá na kus papíru a opřená o rantl na stole, nebo o registrační panel lavice, není vlajka, ale je to reklamní štítek propagující Českou republiku. Je to totiž stejné, jako když je česká vlajka namalována na soutěžních automobilech, na sportovních dresech, v podobě nálepek, prostě se jedná o propagační symbol, který propaguje Českou republiku, ale není to vlajka ve smyslu reprezentace státního symbolu. Rozdíl mezi reprezentací a propagací je v tom, že aby vlajka reprezentovala stát, musí být vyvěšena přesně podle pravidel a předpisů. Pokud tak není vyvěšena, je vlajka považována za komerční propagaci státu, ve smyslu turistické a cestovní propagace apod. Aby to tedy byla vlajka, musí mít charakter vlajky, tedy musí být uchycena na zařízení, které je pro vyvěšování vlajek určené, což kus papíru opřený na stole opravdu není, dodává náš čtenář a odborník na tuto problematiku.

Bez odpovídajícího vyvěšení není vlajka státním symbolem, ale reklamním symbolem státu, upozorňuje vexilolog

Podle našeho čtenáře tak dochází k absurdní situaci, že tyto dvě vlajky ve skutečnosti opravdu jsou reklamními bannery, protože propagují Českou republiku, ale nejde o vlajky, protože instalace obou vlajek neodpovídá jejich vyvěšování. Z tohoto pohledu tedy předpis Evropského parlamentu č. 10.3, který hovoří o zákazu bannerů a propagačních transparentů, se přesně vztahuje na takovéto dvě kartičky na stole obou českých europoslanců.

Je mi jasné, že drtivá většina laické veřejnosti o vyvěšování vlajek netuší prakticky nic a vlajkou je pro ně všechno, co odpovídá státní vlajce a její podobě. Nicméně, to je právě ten všeobecný omyl a rozdíl mezi vlajkou a propagačním bannerem, který propaguje nějakou zemi. Když např. výrobce umístí na balíček špaget italskou vlajku, tak to také není vlajka ve smyslu reprezentačního symbolu, ale jde o reklamní symbol původu produktu. Opřené kartičky na stole poslanců v plenárním sále ve Štrasburku tak mají z tohoto pohledu stejný reklamní a nikoliv reprezentační charakter.

Ve Štrasburku to jde, v Bruselu ne. Rozdílná konstrukce poslaneckých lavic je problém pro partyzánské vystavování vlaječek

Jinými slovy, vlajky států to mohou být jen tehdy, pokud budou mít předpisové upínací a úchytné zařízení, kterým je stojan s podstavcem. Podstavec má tyčku, na které je vlajka umístěna buď podélně, anebo svisle jako vyvěšený prapor. Vlajka může být textilní, papírová, plastová, to nehraje roli. Důležité je, že aby to byla vlajka jako symbol státu a ne reklamní banner, musí být vlajka uchycena na předpisovém zařízení, tedy stojánek, případně žerď. A tím se dostáváme k tomu, proč ve Štrasburku v plenárním sále to jde, ale v Bruselu to nejde. Konstrukce plenárního sálu v Bruselu je totiž jiná.

Poslanci mají na čelních stranách lavic vysoký rantl, přes který není vidět ze směru z řečniště. Horní hrana tohoto vyvýšeného rantlu je navíc zkosená, takže postavit na něj se nic nedá, takže jedinou možností je stojánek s vysokou žerdí, aby vlaječka byla vidět přímo ze stolu před rantlem. Jinými slovy, jsme zase zpátky u toho samého problému. Poslanci v EU parlamentu se musí pustit do skutečné velké mediální akce a musí si vymoci, aby zákaz na vlajky na stojáncích byl zrušen, je to priorita, a pokud nebude toto povoleno, nechť poslanci vyhlásí poslaneckou stávku a jdou demonstrovat před parlament.

Babišova europoslankyně Dita Charanzová se s tím nemaže a odpojuje zvuk z mikrofonů, když se začne mluvit o vlajkách

Dita Charanzová byla v květnu 2019 jedničkou na kandidátce Hnutí ANO do eurovoleb. Andrej Babiš bude nyní po tomto uniklém videu ve velmi složité politické situaci, protože se ukazuje, že Babišova jednička z kandidátky se s tím vůbec nepáře a zakazuje veškerou diskusí na téma zákazu vlajek v Evropském parlamentu. Někdo by si mohl myslet, že tento zákaz tzv. reklamních bannerů vychází pouze z hlavy šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho, ale jak uniklé video dokazuje, za tímto nápadem stojí i další čelní představitelé parlamentu a rovněž i předsedající na plenárních schůzích, které řídí vybraní zástupci z poslaneckých frakcí v EU parlamentu. Dita Charanzová má v Evropě zajímavou kariéru.

01/2012 – 06/2014 : manažerka televizního studia během zasedání Rady Evropy
03/2012 – 06/2014 : konzultační a poradenská činnost (samostatná výdělečná činnost)
07/2014 – dosud : poslankyně Evropského parlamentu za Hnutí ANO

Charanzové manžel Tomáš Boček byl do 1. 4. 2019 velvyslanec ČR při Radě Evropy a zvláštní zmocněnec Rady Evropy pro migraci a uprchlíky. Od 2019 je viceguvernérem Rozvojové banky Rady Evropy pro cílové země. Přestože Rada Evropy není součástí struktur Evropské unie a jde o samostatnou organizaci zdánlivě nezávislou na EU, tak i přesto agenda Rady Evropy se de facto dokonale překrývá s agendou současné Evropské unie. A všimněte si, k čemu došlo v Evropské unii před pár dny. Evropská komise totiž oznámila, že po prozkoumání a prověření schválila Babišově Agrofertu proplacení všech evropských dotací, o které se Agrofert uchází [1], pouze s výjimkou jedné malé dotace na 1,6 milionu korun, kde prý vznikly jisté pochybnosti, což se bude prověřovat v dalším zkoumání. Jinými slovy, Evropská komise ani náhodou a ani náznakem nehodlá odstavovat Agrofert do evropských dotací, jak zaznívala silácká slova před několika měsíci. Kdepak, nic takového.

Evropská komise schválila Agrofertu všechny pozastavené eurodotace, s výjimkou jedné jediné v zanedbatelném objemu

Nikdo se potom asi nemůže divit, že jednička z Babišovy kandidátky do Evropských voleb drží v roli předsedající v evropském plénu jednu linii s šéfem EU parlamentu na zákaz nejen vlajek, ale i na zákaz na jakékoliv diskuse v této věci. Zlí jazykové by teď řekli, že ruka ruku myje, a že do ruky, která tě krmí, se nekousá. Těžko si představit, že by jednička z Babišovy kandidátky do EU podporovala vlaječky na stolech ve chvíli, kdy Evropská komise po chvilce napětí a napínání odklepla Agrofertu všechny předmětné eurodotace, tedy až na tu jednu výjimku za necelé dva míče v českých.

To stejně podle mého názoru je pouze taktika, aby se neřeklo, že Evropská komise při zkoumání nic nenašla, někdo by to totiž mohl označit za neschopnost, a toho se v Bruselu bojí, takže oficiálně jedna dotace za směšných 1,6 milionu zatím jako se stále prověřuje. Můžete se na to dívat, jak chcete, ale fakta jsou prostě daná. David Sassoli před dvěma týdny zakázal vystavování národních vlajek v lavicích poslanců, Dita Charanzová jako jednička z kandidátky Hnutí ANO zakazuje na toto téma diskuse a vypíná poslancům mikrofony, a Evropská komise před pár dny uvolnila a nařídila k proplacení prakticky všechny dotace pro Agrofert. Můžete být naivní, ale neměli byste být blbí. Nelze totiž čerpat dotace od EU na jedné straně, a jít proti EU na straně druhé tím, že budete bojovat za navrácení národních vlajek.

Co se stanem když vedení EU parlamentu neuhne a vlajky opravdu znovu nepovolí? Složí vlastenečtí europoslanci své mandáty?

A víte, co je největší tragédie? Když dva poslanci SPD se z vlastní iniciativy rozhodnou ty vlaječky nějak improvizovaně vrátit, ale nakonec se ukáže, že způsob, jaký zvolili, odpovídá přesně těm zakázaným bannerům v předpisu EU parlamentu o pravidlech a pořádku při zasedání plenárních fór v EU parlamentu. Poslanci SPD to samozřejmě myslí dobře a zasluhují uznání a poděkování, že ty vlaječky si tam dali, ale způsob provedení je nešťastný. Je potřeba ty vlaječky totiž umístit na stojánky, aby to byly opravdu vlajky a ne reklamní nálepky nebo obrázky s podobou české vlajky opřené o okraj stolu.

Partyzánské vystavování vlajek přitom nic neřeší, protože je potřeba se zasadit o oficiální zrušení onoho skandálního zákazu z dílny Davida Sassoliho. A pokud EU nebude chtít vyhovět, a ani demonstrace a protesty nepomohou, potom by měli europoslanci zvážit ještě jeden krok, demonstrativní rezignaci a vzdání se mandátu, neboť poslanec už dál necítí, že by Evropská unie byla demokratickou institucí, která zastupuje 27 národů v Evropě ve chvíli, kdy tato instituce poslancům z těchto zemí zakazuje už i jejich národní vlajky. Je třeba ukázat, že národ je srdci vlastenců blíže než evropský poslanecký mandát. Uvidíme a počkáme si, jestli k nějakému takovému kroku v EU parlamentu od nějakého vlasteneckého europoslance opravdu dojde poté, co budou vyčerpány všechny možnosti, jak zákaz vlajek v EU parlamentu zrušit. Situaci budeme sledovat.

-VK-

Šéfredaktor AE News