Víme první! Za žalobou ÚDV na Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara stojí německá prokuratura, která po 2 letech zjistila, že nemůže stíhat bývalé členy československé vlády před německými soudy! Trestní stíhání tudíž zahájila česká policie na podnět ÚDV, i když se ve skutečnosti jedná o německou žalobu kvůli 4 usmrceným občanům bývalé NDR, jejichž pozůstalí chtějí po České republice odškodnění v desítkách milionů EUR! Nejde o žádnou spravedlnost, ale o peníze vymáhané německými pozůstalými a jejich dětmi!

Víme první! Za žalobou ÚDV na Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara stojí německá prokuratura, která po 2 letech zjistila, že nemůže stíhat bývalé členy československé vlády před německými soudy! Trestní stíhání tudíž zahájila česká policie na podnět ÚDV, i když se ve skutečnosti jedná o německou žalobu kvůli 4 usmrceným občanům bývalé NDR, jejichž pozůstalí chtějí po České republice odškodnění v desítkách milionů EUR! Nejde o žádnou spravedlnost, ale o peníze vymáhané německými pozůstalými a jejich dětmi!

Česká média včera přinesla informaci, že česká policie na podnět Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájila trestní stíhání bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, bývalého předsedy federální vlády ČSSR Lubomíra Štrougala a bývalého ministra vnitra ČSSR Vratislava Vajnara za používání smrtící síly a střelných zbraní na státních hranicích ČSSR proti občanům ČSSR a dalších států Východního bloku při jejich pokusech o nedovolené překročení státní hranice ČSSR [1]. Trestní stíhání bylo zahájeno přesně 30 let po státním převratu z listopadu roku 1989 a hlavním impulsem pro trestní stíhání po takové dlouhé době jsou prý jakési nové a nedávno objevené důkazy, které odhalilo ÚDV. Jak jsme se dnes však dozvěděli od důvěrného zdroje z okolí ministerstva spravedlnosti, je to celé úplně jinak.

Celé to začalo přesně před 2 roky, když německá prokuratura a státní zastupitelství v Karlsruhe v prosinci 2017 oznámilo, že má v úmyslu trestně stíhat členy československé předlistopadové federální vlády za smrt celkem 4 občanů bývalé Německé demokratické republiky (NDR), kteří byli zabiti na československé státní hranici při pokusu o přechod na západ. Tehdejší oznámení německé prokuratury vzbudilo velké emoce a náš Aeronet o tom dokonce přinesl článek, který si můžete přečíst zde.

Ve zkratce šlo o to, že německá prokuratura si původně představovala, že ve spolupráci s českou policií budou v ČR probíhat výslechy, které povede německá policie za asistence a dozoru české policie, že budou probíhat domovní prohlídky, které budou provádět němečtí kriminalisté a česká policie jim bude asistovat v rámci mezinárodní spolupráce. Po nashromáždění důkazů měli být vybraní představitelé předlistopadové československé vlády postaveni před německé soudy. Takový byl původní plán. Jenže k jeho realizaci nakonec nedošlo a dozvěděli jsme se proč.

Německo chtělo postavit členy federální vlády ČSSR před německé soudy, ale to neprošlo. A tak nastupuje česká cesta

Zdroj naší redakce blízký ministerstvu spravedlnosti nás informoval, že německá prokuratura minulý rok, tedy v roce 2018, se opravdu dotazovala českých orgánů na možnost spolupráce, ale stanovisko českých úřadů a nakonec i ministerstva spravedlnosti bylo zamítavé, protože by se jednalo o porušení českých zákonů. Vyšetřovací a trestní pravomoc na území ČR mají pouze české orgány a české zákony neumožňují delegování trestního stíhání českých občanů jiné moci na území ČR. Pokud by Německo chtělo stíhat české občany v Německu, muselo by postupovat tradiční cestou, tedy požádat o vydání českých občanů k trestnímu stíhání do Německa. Jinými slovy, původní plán německého státního zastupitelství v Karlsruhe ztroskotal. Jak nás však informoval náš zdroj, v polovině tohoto roku se našlo náhradní řešení, a to ve spolupráci s ÚDV. Německá prokuratura přistoupila na následující postup, který si popíšeme.

Trestní stíhání představitelů předlistopadové vlády ČSSR bude podlé této dohody zahájeno do konce roku 2019 a žalobcem bude český orgán, tedy ÚDV a trestní stíhání povede Policie ČR. Po skončení vyšetřování bude kauza postoupena českým soudům. Po odsouzení obžalovaných a prohlášení o jejich vině, bude moci německá prokuratura na základě tohoto právně uznaného rozsudku českých soudů už přímo požadovat po současné české vládě finanční kompenzace pozůstalým rodinám a dětem zabitých německých občanů na československé hranici.

Česká vláda, jakožto vláda nástupnické země po ČSSR, uzná na základě soudního rozhodnutí, že předchozí představitelé ČSSR se dopustili trestných činů a nepřímo zavinili smrt německých občanů na československé hranici, a vyplatí pozůstalým německým rodinám finanční odškodnění v blíže neurčené výši, která nebyla zatím nijak z německé strany, podle informací našeho zdroje, českému ministerstvu spravedlnosti sdělena. Podle informací, které se objevily před 2 lety v německých médiích, by mělo jít o několik desítek milionů EUR za každého zabitého německého občana.

Německou žalobu v Česku kryje neziskovka založená v roce 2011 a partnersky spjatá s německým fondem Konrad Adenauer Stiftung, který má blízko k Sudetoněmeckému landsmančaftu

Tyto výbušné informace, které jsme dnes do redakce obdrželi, tak zcela obrací vzhůru nohama veškeré informace českých médií o tom, kdo nebo co stojí za náhlým a překvapivým trestním stíhání 3 českých vysokých představitelů ČSSR po celý 30 letech, když od roku 1989 byly desítky a desítky případů, kdy jednotliví bývalí disidenti, čeští a slovenští občané chtěli žalovat představitele předlistopadové vlády, ale státní zastupitelství a soudy k tomu nikdy nedaly souhlas. Česká média včera uvedla, že ÚDV prý začalo konat na základě podnětu a trestního oznámení [2], které rovněž před dvěma roky, tedy v roce 2017, podala Platforma evropské paměti a svědomí [3], což je nezisková platforma financovaná německou (a se Sudetoněmeckým landsmančaftem spojenou) neziskovkou Konrad Adenauer Stiftung.

Platforma byla založena 14. října 2011 jako nezisková organizace složená ze 62 soukromých a veřejných organizací ze 20 zemí světa [4]. Právě tato nezisková organizace je podle informací našeho zdroje z okruhu ministerstva oním nátlakovým prostředníkem německé prokuratury v České republice, která nahrazuje roli německého žalobce. Je tudíž logické, že to časově do sebe zapadá, kdy ve stejné době v roce 2017 Platforma evropské paměti a svědomí podala v ČR trestní oznámení a v téže době i německá prokuratura v Karlsruhe začala informovat, že chce stíhat české předlistopadové politiky.

Německu se nepovedlo prolomit českou kontinuitu práva v ČR, ale našli cestu, jak vláčet po českých soudech bývalé představitele ČSSR, aby mohlo být vyplaceno odškodné pozůstalým po německých narušitelích československé hranice

Českým a slovenským občanům nebylo dosud dovoleno žalovat politiky a funkcionáře ČSSR, a to s jednoduchým zdůvodněním, kterým je odkaz na kontinuitu práva, která v roce 1990 byla přijata novou polistopadovou vládou. Kontinuita práva znamenala, že Česká a Slovenská Federativní Republika se stala nástupnickou zemí ČSSR se zachováním právního principu kontinuity práva. To znamená, že co bylo zákonné a podle práva před listopadem 1989, to není možné po listopadu 1989 prohlásit za nezákonné a trestné. Pokud tedy existovaly zákony zakazující nelegální přechod státní hranice i s možností použití smrtící síly proti narušiteli, potom není možné ani po listopadu 1989 takové činy trestně stíhat, protože střelba proti narušiteli byla před rokem 1989 podle zákona.

A přesně z tohoto důvodu české a rovněž slovenské soudy od roku 1989 odmítaly soudit a projednávat žaloby na bývalé představitele ČSSR za střelbu příslušníků pohraniční stráže na narušitele. Odmítaly, až doteď. Něco se stalo a tím něco je iniciativa Berlína a německého státního zastupitelství v Karlsruhe, které udeřilo na české orgány a úřady, že střelba na 4 německé občany musí být potrestána a musí dojít k náhradě škod.

Příkaz z Berlína tak zafungoval jako kouzelný proutek, To, co nešlo celých 30 let, najednou jde snadno a lehce a ÚDV podalo žalobu a policie zahájila trestní stíhání. Samotné ÚDV to pro česká média vysvětluje výmluvou, že došlo k objevení jakýchsi nových důkazů, které 30 let jaksi nikdo nenašel, až teprve teď, ale to je podle našeho zdroje mlžení a výmluva. Tím hlavním důvodem je Berlín, který chce za smrt svých občanů vidět odsouzené československé předlistopadové pohlaváry a hlavně odškodné, a navíc německá prokuratura na celou věc tlačí neskutečným způsobem.

Vláda ČSSR prý jednala v rozporu s mezinárodním závazkem, který údajně umožňoval volné opuštění republiky. Ne, neumožňoval a ČSSR se nikdy k něčemu takovému nezavázala, je to mainstreamový hoax!

Tím novým důkazem, o kterém prý nikdo 30 let nevěděl, je prý smluvní mezinárodní závazek ČSSR z roku 1968, který československá vláda schválila podepsala jej. Je to konkrétně Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, který o dva roky později přijala i Dubčekova vláda. Přestože po srpnu 1968 došlo ke změně politického směřování v Československu, mezinárodní smlouva platit nepřestala a jedním z bodů této smlouvy je, že žádný stát nesmí svým občanům bránit v opuštění své země. A přesně takto tuto informaci včera přinesla česká média. Problém je hned ve dvou věcech. Za prvé, není pravda, že by ÚDV o této mezinárodní smlouvě nevěděl celých 30 let. Tomu prostě nikdo nevěří. A za druhé, samotná smlouva obsahuje jasná ustanovení, kdy a za jakých okolností není možné občanovi dovolit, aby opustil území státu a je možné mu v tom zabránit.

Jak nás do redakce upozornil jeden z našich čtenářů, pan David, jedná se konkrétně o ustanovení článku 12 v odstavcích č. 2 a 3 této smlouvy [5]. V těchto odstavcích se uvádí, že jakýkoliv člověk může opustit jakoukoliv zemi, ve které se nachází, ale současně toto právo není absolutní a je omezeno vyjmenovanými výlukami.  V odstavci č. 3 je to tato citace: Výše zmíněná práva nepodléhají žádným omezením kromě těch, která stanoví zákon a která jsou nutná pro ochranu národní bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo morálky nebo práv a svobod druhých a která jsou v souladu s ostatními právy uznanými v tomto Paktu.

A právě tento odstavec ospravedlňuje nejen zákony ČSSR ve vztahu k národní obraně, ale jasně vysvětluje, že nebylo možné přecházet hranice na nedovolených místech, kde to nedovoloval zákon, a která byla zbudována za účelem národní obrany. Státní hranice byla nárazníkovou frontou před armádou Severoatlantické aliance, kdy americká armáda měla na druhé straně rozmístěné jaderné zbraně. Československá hranice tak nebyla hranicí mírovou a civilní, ale byla to hranice Studené války a dvou vojenských bloků, které proti sobě stály v postavení na válku a její očekávání.

Kdo chtěl opustit republiku, mohl si zažádat o vystěhování, mohl požádat o politický azyl na kterékoliv ambasádě v Praze, mohl vycestovat a už se nevrátit. Drtivá většina občanů ČSSR těchto možností nikdy nevyužila, až teprve občané NDR v Praze v roce 1989

Pokud člověk chtěl před rokem 1989 opustit Československo, mohl požádat oficiálně o vystěhování. Před udělením vystěhování musel zaplatit Československu peníze za své vzdělání na školách, které získal zdarma. Stejně tak mohl jakýkoliv občan přijít na jakoukoliv cizí ambasádu v Československu a požádat o politický azyl. To jsme viděli na vlastní oči v polovině roku 1989, kdy občané NDR v Praze hromadně přelézali zeď a kempovali na zahradě velvyslanectví Německé spolkové republiky. Zeď přelézali nikoliv proto, že by jim ve vstupu normálním vchodem do ambasády bránily české orgány, ale bránila se tomu samotná ambasáda NSR, která nechtěla uprchlíky z NDR přijímat. A ti tak začali přelézat zeď.

Není známo, že by českoslovenští občané někdy takovou možnost využili a utíkali na západ přes velvyslanectví západních zemí v Praze, i když ta možnost byla a existovala. Dodnes se zapomíná na to, že státní hranice byla vojenským prostorem, kde se pohybový režim řídil vojenskými předpisy a jakýkoliv civilista, který pronikl na hranici, která oddělovala armády Varšavské smlouvy a Severoatlantické aliance, byl považován za narušitele a pro tyto případy platily předpisy.

Státní hranice Československa se západem byla válečnou zónou mezi dvěma armádními pakty, hranice byla vojenským perimetrem s protipěchotními a protimobilními zátarasy, dráty, jehlany,  protitankovými kříži, narušitel byl zastřelen až po neuposlechnutí příkazů k zastavení

Voják pohraniční stráže musel narušitele nejprve hlasově varovat slovem “Stůj!”, toto slovo musel několikrát zopakovat, a pokud narušitel neuposlechl, voják byl povinen vystřelit do vzduchu varovnou salvu ze samopalu a znovu musel zopakovat výzvu, aby se narušitel zastavil. Pokud narušitel neuposlechl, teprve poté mohl voják na narušitele vystřelit ze zbraně. Všechny tyto incidenty byly zdokumentovány a prověřovala je vojenská prokuratura, zda-li nedošlo k porušení předpisů o zadržování narušitelů. Výstřel na narušitele bez varování byl považován za vraždu i před rokem 1989.

Současné trestní stíhání 3 vrcholných představitelů federální vlády ČSSR je úlitba státní moci Berlínu a německé prokuratuře. Představitelé ČSSR nemohou být stíhání a trestáni za dodržování tehdejších zákonů a vojenských předpisů příslušníků pohraniční stráže, kteří střežili vojenský pohraniční prostor před armádou NATO a rovněž před agenty, kteří se snažili přecházet Železnou oponu zpátky na západ. Znovu se ukazuje, že Česká republika je protektorátem, který nedovoluje stíhání představitelů ČSSR, pokud je žalobcem český nebo slovenský občan, ale umožňuje stíhání v případě, že žalobcem je Berlín, německá prokuratura a nezisková organizace, za kterou stojí na Sudetoněmecký landsmančaft napojený fond Konrad Adenauer Stiftung. Česko tak snese i po 30 letech od sametového chucpe úplně fšecko.

S námi čtete, s námi objevujete… i ke konci roku.

Vážení čtenáři Aeronetu, blíží se konec měsíce listopadu a potřebujeme Vaši pomoc a podporu, abychom mohli mluvit a psát svobodně a bez cenzury i nadále. Do konce tohoto měsíce zbývají 3 dny a zatím jsme vybrali jen 51% z cílové sumy potřebné na zachování provozu našeho projektu na příští měsíc, což je opravdu kritický stav. Blíží se Vánoce a chápeme, že toho máte moc na starosti, ale… pokud se vám líbí naše práce, kterou pro Vás po celý rok děláme, pokud se vám líbí naše články a i banované páteční pořady na SVCS, přispějte prosím v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce zde, ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností. Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, malý i velký. Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, Bitcoinem a poštovní složenkou na účet. Naše práce může pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme!

-VK-

Šéfredaktor AE News