Vojenský převrat v Bolívii zafinancovala americká neziskovka National Endowment for Democracy sponzorovaná CIA! Svržený prezident Evo Morales vyhnal ze země americké vojenské základny, před 6 lety chtěl uzavřít americkou ambasádu a s čínskou těžební společností vyjednal kontrakt na těžbu lithia za více jak 2 miliardy dolarů! Rusové staví v Bolívii jaderné výzkumné centrum a měli rovněž zájem o lithium a uran! Evo Morales dostal azyl v Mexiku a vojenská junta povede zemi k ukrajinskému modelu privatizace národních zdrojů do rukou amerických firem! Jeremy Corbyn puč odsoudil, čeští politici mlčí!

Vojenský převrat v Bolívii zafinancovala americká neziskovka National Endowment for Democracy sponzorovaná CIA! Svržený prezident Evo Morales vyhnal ze země americké vojenské základny, před 6 lety chtěl uzavřít americkou ambasádu a s čínskou těžební společností vyjednal kontrakt na těžbu lithia za více jak 2 miliardy dolarů! Rusové staví v Bolívii jaderné výzkumné centrum a měli rovněž zájem o lithium a uran! Evo Morales dostal azyl v Mexiku a vojenská junta povede zemi k ukrajinskému modelu privatizace národních zdrojů do rukou amerických firem! Jeremy Corbyn puč odsoudil, čeští politici mlčí!

V neděli proběhl v Bolívii vojenský převrat. Nejvyšší velitel bolívijské armády Williams Romero Kaliman vyzval úřadujícího prezidenta Evo Moralese k rezignaci poté, co v hlavním městě La Paz propukly pouliční nepokoje ze strany pravicové opozice, která odmítla uznat výsledek prezidentských voleb [1]. Pouliční gangy připomínající jednotky Pravého sektoru v Kyjevě během tzv. Majdanu začaly demolovat ulice, automobily, vkladní skříně obchodů, začaly stavět barikády a ustanovovat místní výbory samosprávy. Jedná se o stejný rukopis jako na Ukrajině. Roznětkou k nepokojům se stala údajná smrt dvou aktivistů, kteří byli zabiti policií během protivládních protestů proti výsledkům prezidentské volby, ve kterých oblíbený dělnický prezident Evo Morales znovu obhájil svůj mandát. Opozice však tvrdí, že se mělo konat druhé kolo, protože Evo Morales prý nezvítězil s dostatečným 10-procentním náskokem před druhým kandidátem v pořadí.

Demonstrace vypukly s nebývalou brutalitou a terčem útoků se stali všichni, kteří mají něco společného s Evo Moralesem a jeho lidovým hnutím. Maskovaní a ve vojenských taktických uniformách oblečení demonstranti zapalují auta na ulicích, staví barikády a proti nim stojí mohutné skupiny podporovatelů Evo Moralese. Bolívii tak hrozí, že se propadne do stavu občanské války. Vojenská junta pod vedením generála Kalimana vyslala do ulic armádu a policii, ale situace je nepřehledná, protože Evo Morales má mezi lidem obrovskou podporu, na rozdíl od Viktora Janukovyče na Ukrajině v roce 2013. Evo Morales pozvedl životní úroveň jednoho z nejchudších jihoamerických států na ukázkový model lidově-demokratického modelu pokrokové země, bez potřeby cizích peněz, bez potřeby půjček od Mezinárodního měnového fondu, bez potřeby zadlužení u amerického FEDu, tedy bez potřeby zadlužení se u židovských bank. A to se netoleruje, to se neodpouští.

Američané bolívijského prezidenta nenáviděli, zavřel jim základny a znárodnil těžařské podniky

Evo Morales byl v roli prezidenta celkem 14 let a po svém nástupu zahájil politiku bolívarské republiky. Nejprve ze země vyhostil americké vojenské základny, ze kterých operovala především americká CIA. Ty vznikly v Bolívii v 60. letech a právě v Bolívii byl v roce 1967 tehdy zavražděn revolucionář a přítel Fidela Castra z dob kubánské revoluce Ernesto Che Guevara.  Evo Morales tyto základny zrušil po nástupu do své funkce v roce 2006. Ihned poté začal proces znárodňování průmyslu a především národního bohatství v oblasti nerostných surovin a energetických podniků. Soukromě těžební společnost v rukách amerických korporací byly znárodněny a veškeré zisky z těžby nerostných surovin byly používány pro provoz a výdaje státu a jeho sociálního systému. Moralesovi se podařilo prakticky vymýtit negramotnost, protože zavedl programy povinného a státem garantovaného školství. To je sice v západních zemích samozřejmost, ale ne v Jižní Americe.

V roce 2013 byl Evo Morales na návštěvě v Moskvě a když se vracel letadlem domů do Bolívie, došlo k pozoruhodnému incidentu. Francie a Portugalsko jeho letadlu na poslední chvíli zakázaly vstup do vzdušného prostoru svých zemí kvůli podezření, že na palubě letadla je Edward Snowden, americký whistleblower, který právě v té době plnil hlavní stránky světových novin po svém útěku z USA do Hong Kongu a potom do Ruska kvůli zveřejnění materiálů o americké NSA, jak špehují úplně všechny. Evo Morales zákaz přeletu nad Francií a Portugalskem označil za akt mezinárodního banditismu USA a pohrozil Washingtonu, že uzavře americkou ambasádu v La Pazu v Bolívii [2]. Evo Morales byl vloni jedním z největších podporovatelů Nicolase Madura ve Venuzele, který čelil vojenskému puči řízeného z USA pomocí loutky a zednáře Juana Guaido. Co se Američanům nepovedlo ve Venezuele, se jim bohužel povedlo nyní v Bolívii.

Bolívie si zopakuje ukrajinský scénář z Majdanu z roku 2013

Americká neziskovka National Endowment for Democracy, která je známa svým napojením a financováním od CIA [3], a díky čemuž je její zkratka ironicky překládána jako National Endowment for Destabilization, totiž jen za minulý rok nalila do Bolívie přes 1 milion amerických dolarů na účty opozičních organizací, politiků a skupin s cílem připravit půdu pro rozpoutání pouličních nepokojů. Každým rokem se přitom zvyšuje objem peněz, které NED posílá opozici do Bolívie [4].

Čekalo se pouze na záminku. Stejně jako v roce 2013 na Ukrajině, kdy se čekalo na chybný krok Viktora Janukovyče, aby bylo možné vyvolat nepokoje a pozvat zahraniční televizní štáby. Záminkou na Ukrajině se nakonec stalo Janukovyčovo odmítnutí podpisu Asociační smlouvy Ukrajiny s Evropskou unií, protože smlouva byla a je silně nevýhodná. Smlouva de facto ustanovuje, že Ukrajina musí otevřít svůj trh veškeré produkci, zboží a službám ze všech zemí EU, nesmí na ně uvalovat žádná cla a výměnou za to může Ukrajina získat přístup na evropské kapitálové trhy a půjčovat si od Evropské centrální (Rothschidovy) banky peníze. To je celý princip Asociační smlouvy s EU.

Výsledkem je naprostý rozvrat Ukrajiny a její ekonomiky. Zatímco ukrajinský trh je zaplaven německým a francouzským zbožím, především potravinami druhé jakosti (to samé jako v ČR), místní podniky krachují a lidé přichází o práci, protože ukrajinské firmy neodkáží cenově konkurovat dumpingovým cenám z EU. Typickým příkladem jsou brambory. Ukrajina je potravinářská velmoc, tedy bývala, říkalo se jí obilnice Evropy. Jenže dnes se na Ukrajině kupují sáčkované brambory z Francie, z Kanady a hlavně z USA. Místní zemědělci nedokáží vyrobit brambory za méně peněz, než za kolik se prodávají ty z dovozu. To je jenom jeden z příkladů.

Zamyslete se, proč v Česku jsou brambory dražší než banány. Je to podobné jako v Československu po roce 1989, když Evropská unie tlačila na vládu Václava Klause, aby zavřel a zrušil české cukrovary, protože cukru je přeci dost v celé Evropě. Cukr je ale především strategická surovina, stejně jako sůl, a kdo ovládá výrobu cukru v Evropě, ovládá celou Evropu. Záminka pro převrat v Československu v roce 1989 se jmenovala “mrtvý student” a StB to sehrála brilantně. Poté, co byla rozšířena falešná zpráva o smrti studenta Martina Šmída, kterého prý příslušníci VB zabili během demonstrace 17. listopadu 1989, tak do ulic v Československu vyšly stovky tisíc lidí a už to jelo.

Vojenský puč čekal na vhodnou záminku, aby hořící ulice a ozbrojené bojůvky bylo možné mediálně vykreslovat jako opozici usilující o demokracii

Stejně tak v Bolívii čekali Američané na záminku. A tou záminkou se staly prezidentské volby a následné demonstrace opozice, při kterých prý zemřely dvě osoby. Záminka byla vyrobena a hlavní město La Paz se propadlo de facto do stavu občanské války. Prezident Evo Morales chtěl zabránit krveprolití, a proto rezignoval na funkci. Spolu s ním rezignovali i další členové jeho vlády. Jenže, místo uklidnění se situace ještě více vyhrotila. Opozice totiž ihned po Moralesově rezignaci vydala na prezidenta zatykač a začal na něj hon. Úplně přesně se tak opakují procesy z Ukrajiny, kde ihned po rezignaci Viktora Janukovyče začal Pravý sektor doslova hon na ukrajinského prezidenta. Ten nakonec uprchl do Ruska, kde získal politický azyl. Bolívijský prezident nejprve nechtěl z Bolívie odejít, odletěl z La Pazu do města Chimore.

Jenže poté, co jeho tajná služba ho informovala, že cílem protestujících je jeho poprava, rozhodl se pro přijetí azylu, který mu nabídlo Mexiko. Evo Morales tedy odletěl do Mexika, ale z paluby mexického vládního letadla slíbil, že se vrátí a bude ještě silnější než kdykoliv předtím, protože za ním stojí bolívijský lid. Na rozdíl od Viktora Janukovyče je Moralesův návrat opravdu reálný, protože má v Bolívii obrovskou podporu obyčejných lidí. Jenže, zůstává zodpovědět jednu zásadní otázku, proč Američané mají zájem o Bolívii, že sponzorují svržení lidově oblíbeného prezidenta?

Bolívie sice má slušné zásoby nerostného bohatství, ale proč zrovna teď? Důvodem pro svržení Evo Moralese je Rusko a rovněž Čína a její nastupující vliv v Jižní Americe, čehož se američtí neoconi děsí. Moralesova vláda totiž letos v únoru podepsala mamutí kontrakt s čínskou polostátní firmou Xinjiang TBEA Group Co Ltd, která bude spolu s bolívijskou státní těžební firmou YLB těžit lithium pro výrobu autobaterií [5]. Bolívie má totiž jedny z největších zásob lithia na světě. A tím je vysvětleno úplně vše.

Tajemství účelu puče je odhaleno, Američané jsou zděšení z kontraktů Moralesovy vlády s čínskými a ruskými firmami na těžbu lithia a výzkum zásob uranu

Strategický kontrakt za 2.3 miliardy USD by totiž v Bolívii otevřel zpracovatelskou a obchodní platformu pro čínské obchodní aktivity, odkud by Čína mohla expandovat do dalších jihoamerických zemí, které jsou ale pod kontrolou USA. Toto obrovské ohrožení amerických zájmů tak bylo třeba eliminovat. CIA tak skrze neziskovku NED nalila bolívijské pravicové opozici miliony dolarů za několik posledních let a čekalo se na vhodný okamžik, kdy rozpoutat v zemi Majdan.

Když v únoru tohoto roku navíc Bolívie podepsala smlouvu s Číňany o lithiu, nešlo už dál na nic čekat. I kdyby prezidentské volby dopadly jednomyslně a žádný protikandidát by nebyl, demonstrace by stejně vypukly. Rukopis je stejný, ozbrojenci v ulicích, hořící automobily, mírný a slušný prezident, který chce situaci uklidnit svojí rezignací a odstoupením, ale následuje více násilí a hon na prezidenta, kterému až poté dochází, že mu nejde jen o funkci, ale rovnou už o život.

Šéf britské Labour Party Jeremy Corbyn odsoudil [6] svržení Evo Moralese a označil proces za vojenský puč. Britský ministr zahraničí Dominic Rabb ihned poté Corbyna zkritizoval [7], že upřednostňuje marxistickou ideologii před demokracií při procesech v Bolívii. Mimochodem, otcem Dominica Rabba byl Peter Rabb, český Žid, který v roce 1938 ve věku 6 let přijel do Velké Británie z Československa po podpisu Mnichovské dohody. Ministr zahraničí Velké Británie tak má československý a hlavně židovský původ, po otci [8]. A tím je to dané, že kritizuje Corbyna, který se zastal Evo Moralese.

Žádný jiný evropský představitel puč v Bolívii neodsoudil, ani český prezident, ani nikdo z českých politiků, ani z SPD. Pokud se ptáte, proč je lithium spouštěčem pučů a převratů, tak se stačí podívat na mediální zprávu z července tohoto roku. Evo Morales byl opět v Moskvě a Vladimir Putin vyjádřil zájem právě o bolívijské litihum, ruské podniky by mohly přímo v Bolívii postavit závody na zpracování lithia.

A to není všechno. Při státní návštěvě v Moskvě zaznělo něco, co si dovedu představit, že Američany, Pentagon a CIA vyděsilo a rozzuřilo k nepříčetnosti. Evo Morales totiž Vladimiru Putinovi poděkoval [9] za to, že vybuduje Nukleární výzkumné centrum v bolívijském El Alto. Výzkumné centrum ve městě s nadmořskou výškou 4000 metrů staví ruská firma Rosatom na základě smlouvy z roku 2016. Rosatom zatím proinvestoval 500 milionů dolarů. A tím máte celý kompletní obraz vymalovaný.

Když Američané nemohou v nějaké zemi ovlivnit a vyhrát volby se svými zaplacenými kandidáty, provedou vojenský puč a povstání z ulice a politiky dosadí k moci bez voleb, viz. Ukrajina

Teď už vám doufám dochází, proč Američané zorganizovali v Bolívii vojenský převrat, protože z Bolívie se pomalu stává jihoamerická země prostoupená čínskými a ruskými investicemi, čínskými těžaři, ruskými zpracovatelskými a dokonce výzkumnými závody v oblasti jaderného výzkumu. Předpokládám, že tohle vám Česká televize neřekne, ani se to nedočtete na mainstreamových serverech. Evo Morales nebyl svržen kvůli tomu, aby v Bolívii byla sluníčková demokracie západních hodnot, ale aby USA zabránily Číně a Rusku v realizaci investic v Bolívii, aby se lithium nedostalo do rukou Číně a Rusům, a aby Bolívie neměla svůj vlastní jaderný výzkum. Protože Bolívie je i zemí, kde se nachází uran. Doufám, že už chápete, o co se v Bolívii hraje.

Je mi na zvracení z české politické scény. Nikdo z politiků neodsoudil vojenský puč v Bolívii. Stejně jako v případě puče ve Venezuele. Všichni vědí, že je to práce Američanů, ale není odvaha se ozvat. Proto Jeremy Corbyn zaslouží uznání, protože alespoň on se postavil proti tomuto procesu a odsoudil tento vojenský puč. Nicméně je třeba říct, že Nicolas Maduro ve Venezuele zvládl situaci mnohem lépe, protože se rozhodl vzdorovat puči a získal armádu na svoji stranu. Proto celý puč ve Venezuele zkrachoval a Juan Guaido je zapomenut. Evo Morales může totiž být stále ikonou v cizině, ale Bolívie se propadne do občanské války, Viděli jsme to v Nikaragui v 80. letech, a nejen tam. Kdekoliv mají Američané své zájmy v Jižní Americe, tam probíhají vojenské puče a převraty, po kterých k moci nastupují pro-americké loutky. A spolu s loutkami se spouští i brutální privatizační procesy. Jak na Ukrajině, tak v Bolívii. A politici v Evropě, až na výjimky, mlčí.

-VK-

Šéfredaktor AE News