Začátek rozpadu NATO: Saúdská Arábie pohrozila Kataru vojenskou akcí, pokud země nakoupí ruský protivzdušný komplex S-400! Ten samý plánuje nakoupit i Turecko a Pentagon v odvetě chystá proti Ankaře sankce, zákaz dodávek stíhaček F-35. Podle Washingtonu projevuje Turecko vůči USA stále větší nepřátelství, které ohrožuje integritu NATO!

Začátek rozpadu NATO: Saúdská Arábie pohrozila Kataru vojenskou akcí, pokud země nakoupí ruský protivzdušný komplex S-400! Ten samý plánuje nakoupit i Turecko a Pentagon v odvetě chystá proti Ankaře sankce, zákaz dodávek stíhaček F-35. Podle Washingtonu projevuje Turecko vůči USA stále větší nepřátelství, které ohrožuje integritu NATO!

Podle francouzského listu Le Monde pohrozil Rijád sousednímu Kataru vojenskou akcí, pokud vláda v Douhá uskuteční plánovaný nákup ruského protivzdušného systému S-400 (NATO označení “Growler”). Podle listu to uvedl král Salman v dopise adresovaném francouzskému prezidentu Emanuelu Macronovi [1]. Informace unikla z dopisu právě ve chvíli, kdy úplně stejný protivzdušný systém hodlá nakoupit i Turecko a obchod je již dohodnutý. Loutková vláda v Rijádu plní úlohy amerického Pentagonu, který pravidelně úkoluje Saúdskou rodinu úkoly podobně, jako kdysi toto úkolování probíhalo na Pražském hradě v dobách panování jistého dramatika. Zatímco Havlův režim adoroval humanitární bombardování Bělehradu, saúdský režim si za svoji oběť vybral Katar. Rijád přerušil veškeré diplomatické styky s Douhá vloni v létě poté, co americká vláda vypustila do světa dezinformaci podobnou kauze Skripal.

Katar byl tehdy obviněn, že financuje a sponzoruje íránský jaderný výzkum a jako třešničku k tomu navíc i bojovníky Islámského státu [2]. Následně došlo k uvalení sankci na Katar ze strany Rijádu a také ze strany USA. Vojenskému úderu se podařilo nakonec zabránit, ale situace se nijak neuklidnila. Jenže vláda v Douhá tím dostala lekci v tom smyslu, že americkým partnerům (a jejich spojencům v Rijádu) se nedá věřit, a že vojenský úder proti Kataru je jen otázkou času. A všem je jasné, že úder by byl veden ze vzduchu, protože to je známý modus operandi amerických gangsterů a jejich vazalů. Proto vláda Kataru začala usilovně jednat s Moskvou a hodlá od Ruska nakoupit protivzdušný systém S-400. Ten je strašákem pro piloty NATO a pro generály západních armád, protože se jedná o univerzální prostředek PVO, který je určen k ničení všech vzdušných cílů, bez ohledu na jejich typ nebo formu.

Suverenitu v dnešní době zajišťují jen dvě věci: Jaderné zbraně a protivzdušná obrana

Systém S-400 dokáže sestřelovat drony, stíhačky, bitevníky, strategické bombardéry, vzdušné tankery, křídlaté rakety s plochou dráhou letu, balistické rakety a jaderné hlavice na sestupné i orbitální dráze. Země disponující systémem S-400 je tak schopna vymazat z oblohy veškeré vzdušné prostředky Severoatlantické aliance. Není bez zajímavosti, že USA nechtějí hlídkovat ve vzdušném prostoru v Pobaltí a raději tam v rámci misí NATO posílají partnery z NATO, např. české piloty na švédských leasingových Gripenech, které ovšem nesmí být bez souhlasu výrobce nasazeny v bojových operacích. Pokud vypukne válka, generální štáb AČR bude muset nejprve volat do Švédska a získat povolení od společnosti SAAB, že Česká republika může leasingové Gripeny použít ke své obraně v otevřené válce.

Jaká to drzost, že si suverénní země jako Katar chce nakoupit protivzdušný systém, že? Taková drzost chtít se bránit a chránit svůj vlastní vzdušný prostor proti agresorovi. A přesně i to je důvod, proč Američané v rámci NATO nedovolují členským zemím NATO mít silnou protivzdušnou obranu. Všimněte si, že první věc, která Američany po roce 1989 zajímala v Československu, byl pasivní radiolokátor Tamara, který byl schopný sledovat tzv. stealth stíhačky F-117 a bombardéry B2 amerického letectva. Ihned poté byla armáda ČSFR a později ČR rozložena na prvočinitele a jediné, co české armádě zůstalo, je jedna jediná protivzdušná jednotka na území ČR, brigáda PVO ze Strakonic. Ta disponuje obstarožním protiletadlovým systémem KUB a tím to hasne. Nic jiného a lepšího není českým vojákům dovoleno, protože by to ohrozilo americkou vzdušnou dominanci v Evropě.

Syrská armáda sestřelila Američanům a Britům prakticky všechno, co poslali do vzduchu. Doktrína NATO se otřásá v základech, aliance je bezzubá proti ruským prostředkům PVO

Jistě jste si všimli, jak tragická byla americká bilance při vzdušném útoku na Sýrii před 2 měsíci. Většinu moderních a chytrých raket Američanů a Britů sestřelila syrská protivzdušná obrana vyzbrojená modernějšími ruskými PVO systémy, než jakými disponuje česká armáda. A to syrská armáda neměla k dispozici systém S-400. Proto si všimněte, jak absurdní situace se rozehrává na Arabském poloostrově. Jedna země vyhrožuje vojenským zásahem druhé zemi, že si chce nakoupit na svoji obranu protivzdušný komplex. Chápete tu absurditu dnešní doby? Rijád hrozí Kataru za to, že se chce bránit před vzdušnými útoky. Taková drzost a urážka amerických páníčků. A plivání a vztek Pentagonu nebere konce, nemohou to rozchodit a kletby a nadávky na adresu Moskvy neberou konce, protože největší urážkou USA je rozhodnutí Turecka, členské země NATO, nakoupit ruský protivzdušný systém namísto amerického nebo jiného spojeneckého.

Pentagon to nehodlá přecházet mlčením a v Kongresu už leží návrh na zákaz dodávek nových stíhaček F-35 do Turecka [3], protože podle generálů vykazuje Ankara stále větší známky nepřátelství vůči USA. A to je proces, o kterém na alternativě víme a dlouho už upozorňujeme, že NATO se rozpadá a štěpí zevnitř, jakkoliv se vedení v Bruselu snaží toto zakrýt a zamaskovat. Mezi Ankarou a Bruselem probíhají divoké telefonáty mezi tureckými generály a evropským velením. Nadávky, urážky, výhrůžky a osočování. Oficiálně se mlčí, ale uvnitř NATO převládá názor, že by bylo dobré, kdyby Turecko dobrovolně z aliance odešlo, v tichosti a bez humbuku. Jenže to Ankara nechce, jejím úkolem je totiž uvnitř NATO udělat pořádné tóčo a rozpoutat zmatek a chaos. Severoatlantická aliance na něco takového není připravená.

Ztráta vlivu americké moci ve světě už je doslova hmatatelná, vazalové přestávají poslouchat na slovo, korejští prezidenti se sešli podruhé a potají, Washington o tom nevěděl a generálové jsou vztekem bez sebe

Všechny procesy v NATO jsou nastavené tak, aby nikdo z NATO nevystoupil. Nikoho nenapadlo ošetřovat situace, kdy někdo někoho bude chtít z NATO vyhodit, když dotyčná země bude prudit a nebude chtít vystoupit. To doslova dohání americké generály k šílenství a toto všechno je důsledek zpackaného a nezdařeného puče proti Erdoganovi před dvěma lety, který zorchestroval americký Pentagon [4]. Rusové teď mají na Ankaru takový vliv, že z toho americkému kongresu doslova přechází zrak. A tento vliv se okopíroval i do Kataru, do země, která byla desítky let na seznamu nejlepších přátel Washingtonu. Protože Američané si znepřátelili i Katar, protože americký zaslepený a umanutý boj proti Íránu je zbavuje postupně většiny arabských spojenců. A když tyto země, které se dostanou do americké klatby, najednou zjistí a pochopí, že americký páníček jim jde po krku kvůli tomu, že země chtějí mít dobré vztahy s Íránem, tak se logicky obrátí na pomoc k ochránci, k ruskému prezidentovi.

Rusko ani nemusí nic dělat, protože američtí “děbily” udělají práci za ně. Tady zpackají puč proti Erdoganovi a Turecko je rázem pod vlivem Moskvy. Támhle zpackají diplomacii s Katarem proti Íránu a hned je Katar pod vlivem Moskvy. Jinde nepochopí, co to jsou globální procesy a hned vláda v Soulu v Jižní Koreji se za zády USA schází osamoceně a neplánovaně se severokorejským Kim Čong Unem [5] poté, co mu Donald Trump poslal dopis, že se s ním scházet nebude [6]. Neplánovaná a již druhá schůzka vůdců obou Korejí vyvolala v USA paniku, že procesy na Korejském poloostrově najednou nabírají samospád bez americké účasti a Donald Trump honem rychle, honem honem změnil svůj názor a znovu se chce s Kim Čong Unem setkat [7], podle původního plánu v Singapuru příští měsíc. Američané nechápou, že už nekontrolují ani Turecko, členskou zemi NATO, ani Katar, ale nekontrolují už ani procesy v Jižní Koreji. Všechno najednou jede bez nich, jednotlivé země najednou chápou, že bez Američanů se dohody uzavírají mezi zeměmi daleko snadněji.

A toto je signál, který se kopíruje i do EU, když šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker před dvěma dny šokoval, když prohlásil, že EU musí s Ruskem zlepšit vztahy, obnovit obchodní spolupráci, a to i přesto, že názor na Krym a Ukrajinu se nemění, ale to prý nesmí zatěžovat vztahy Bruselu a Moskvy [8]. Tento výrok pouze potvrzuje, že Američané ztrácí kontrolu i nad Bruselem, který navíc navzdory Donaldu Trumpovi chce dodržet jadernou dohodu s Íránem. Američanům se hroutí jejich mocenský úchop Pax Americana pod rukama. Proto bude zábavné sledovat převlékání kabátů v ČR, ke kterému se opět schyluje, protože i čeští politici dříve či později zjistí, že nepůjde sedět na dvou židlích, bruselské a americké. A jakkoliv to nyní zní děsivě pro sluníčkáře a havlérku, budou si muset už brzy vybrat mezi Evropskou a postupně islamizovanou unií spolupracující s Ruskem a Czexitem spolupracujícím s USA a současnými páníčky pro-americké havlérky. To bude dilema.

-VK-

Šéfredaktor AE News