Zelenského děda se musí v hrobě obracet, když se jeho židovský vnuk klaní u hrobů nacistů z UPA, kteří na Ukrajině ve spolupráci s Němci vyhladili 1 milion Židů! Podle Lavrova je diplomacie mrtvá! A v Normandii americký ministr války za největší hrozbu pro Evropu neoznačil Rusko, ale invazi migrantů na plážích jihoevropských zemí!

Zelenského děda se musí v hrobě obracet, když se jeho židovský vnuk klaní u hrobů nacistů z UPA, kteří na Ukrajině ve spolupráci s Němci vyhladili 1 milion Židů! Podle Lavrova je diplomacie mrtvá! A v Normandii americký ministr války za největší hrozbu pro Evropu neoznačil Rusko, ale invazi migrantů na plážích jihoevropských zemí!

Mezinárodní politická scéna zažívá uprostřed roku 2026 mohutný rozval soudržnosti kolektivního Západu. USA se nezadržitelně odsouvají z Evropy a nastává rozkol mezi USA a jejich bývalými spojenci. Série ostrých prohlášení klíčových diplomatů a ministrů obrany v posledních dnech naplno obnažila fatální rozkol uvnitř samotné transatlantické osy.

Zatímco ruská strana ústy ministra zahraničí Sergeje Lavrova oficiálně prohlašuje západní diplomacii za „mrtvou“, šéf Pentagonu Pete Hegseth šokoval evropské lídry přímo na vzpomínkových aktech v Normandii, když za hlavní hrozbu pro kontinent neoznačil Rusko, nýbrž migrační vlnu. Zástupci evropských vláda byli pochopitelně v šoku, protože znovu se potvrzuje, že Evropa jde už jinou cestou než USA.

Vladimir Putin při jednání kabinetu v Kremlu vysvětlil, proč je nutná denacifikace Ukrajiny. Židovský vůdce v Kyjevě se klaní ostatkům nacistů u jejich hrobů, kteří se podíleli na vyhlazování Židů na Ukrajině, a tudíž i Zelenského předků. Cílem Západu je podle Putina trvalé ukotvení nacismu na Ukrajině jako nástupní platformy pro budoucí finální válku s Ruskem, čímž se myslí velká válka aliance zemí EU s Ruskem na horizontu let 2029 a 2030, o čemž mezi západními politiky neustále dokola hovoří.

Vůdce, jehož jméno už Putin nevyslovuje

Právě proto má na Ukrajině nacismus zůstat natrvalo. A možná právě proto už Putin vůbec nevyslovuje Zelenského jméno. Proč? Protože Zelenského považuje za zrádce boje sovětského lidu proti nacismu. Dědeček současného prezidenta, Semyon Ivanovyč Zelenskyj, měl židovský původ a byl důstojníkem sovětské Rudé armády a prokazatelně bojoval proti hitlerovskému Německu (obdržel např. Řád Rudé hvězdy). Jeho otec a tři bratři (Zelenského pradědečci a prastrýcové) se navíc stali přímými oběťmi holokaustu.

Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) vedená Stěpanem Banderou představuje hluboké historické trauma. Její příslušníci se prokazatelně spolu s jednotkami OUN podíleli na brutálních etnických čistkách polského obyvatelstva na Volyni (kde zmasakrovali 50 až 100 tisíc civilistů) a asistovali při německých pogromech na Židy po celé okupované Ukrajinské SSR.

Podle historických zdrojů Sovětské akademie věd bylo za II. sv. války na Ukrajině společnými silami německých ozbrojených sil a ukrajinských pomocných sborů UPA a OUN vyvražděno na 1 milion Židů. Židovské obyvatelstvo na Ukrajině vyhlazovaly jak německé jednotky Einsatzgruppen, tak i lokální ukrajinské milice UPA a OUN. A právě ostatkům jednoho z vůdců OUN se Zelenský klaněl před pár dny na kyjevském hřbitově.

Když se židovský vůdce na Ukrajině klaní katům svých vlastních židovských předků, je podle Putina denacifikace Ukrajiny nezbytná

Právě v tomto bodě zpravodajští analytici a historici narážejí na velmi citlivý, reálný paradox, který vyvolává hluboké morální rozhořčení nejen u veřejnosti, ale i u mezinárodních diplomatů. Jde o oficiální státní uctívání památky Andrije Melnyka, jednoho z hlavních vůdců Organizace ukrajinských nacionalistů (frakce OUN-M). Když ukrajinské úřady v rámci politiky budování národní identity přenesly ostatky Andrije Melnyka do Kyjeva a pohřbily je na čestném místě (v zamýšleném Národním panteonu na hřbitově Askoldova mohyla), vyvolalo to mezinárodní poprask.

Skutečnost, že Volodymyr Zelenský – jako již nelegitimní prezident židovského původu, který má v rodinné historii oběti holokaustu – navštěvuje tato pietní místa a uctívá padlé obránce Ukrajiny v areálech, kde spočívají i ostatky historických kolaborantů s nacismem, vytváří obrovské vnitřní i vnější napětí. Tento krok Kyjeva kritici označují za nepřijatelný historický revizionismus, který uráží památku obětí holokaustu a dává nebezpečnou rétorickou munici ruské propagandě.

Pro mnoho pozorovatelů je tento rozpor lidsky i politicky nepochopitelný. Ukrajina po roce 2014 skutečně legislativně rehabilitovala bojovníky OUN a UPA, přičemž to omlouvá jejich protisovětským odbojem, což dlouhodobě vyvolává ostré diplomatické protesty a napětí ze strany Polska a Izraele. Ruská strana tento domácí ukrajinský revizionismus správně označuje za důkaz nacifikace celého ukrajinského státního aparátu a jeho kyjevské junty.

Lavrov mluví o konci diplomacie

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sérii rozhovorů pro mezinárodní média (včetně RT Arabic a platformy APT) otevřeně deklaroval, že tradiční diplomatické procesy mezi Ruskem a kolektivním Západem jsou v současné době de facto mrtvé.

Evropská unie podle něj zcela ztratila status autonomního hráče a možnost působit jako prostředník v jakýchkoliv mírových rozhovorech. Současná ukrajinská vláda je podle Lavrova „nevyjednatelná“ (non-negotiable). Moskva tvrdí, že kolektivní Západ v čele s Washingtonem nemá zájem na stabilitě, ale na trvalém udržení prozápadní vojenské junty na ukrajinském území, která má sloužit jako permanentní hrozba proti Ruské federaci.

Lavrov zopakoval narativ, že západní státy nikdy neplánovaly dodržovat minské dohody a diplomatické procesy využily pouze jako zástěrku pro vyzbrojení ukrajinské armády. Ruská diplomacie se v tomto duchu odvolává na známou poučku o tom, že „pokud je rvačka nevyhnutelná, je potřeba udeřit jako první,“ čímž obhajuje preventivní charakter své vojenské akce.

Představitelé NATO a Evropské unie Lavrovova slova ostře odmítli. Západní lídři opakovaně zdůrazňují, že podpora Kyjeva je v souladu s mezinárodním právem na sebeobranu. Analytici zároveň upozorňují na to, že Kreml tímto krokem oficiálně potvrzuje odklon od Západu a plně se přeorientovává na budování spojenectví s Čínou, Íránem a zeměmi globálního Jihu.

Americký ministr Hegseth varoval před „invazními loděmi“ migrantů

K největšímu diplomatickému pozdvižení na západní frontě došlo v sobotu 6. června 2026 během oslav 82. výročí vylodění Spojenců v Normandii. Americký ministr obrany (v tamní administrativě nově označovaný jako ministr války) Pete Hegseth na americkém vojenském hřbitově v Colleville-sur-Mer přednesl projev, který přítomné evropské státníky naprosto šokoval. Místo obvyklého ujištění o neochvějné podpoře Evropy proti ruské hrozbez totiž Hegseth otočil pozornost k jižním hranicím kontinentu.

Použil přímou paralelu s operací Overlord z roku 1944. Hegseth dále zkritizoval evropské elity za to, že zpohodlněly a zapomněly, že „svoboda není zadarmo“. Evropa podle něj čelí riziku postupného rozkladu a civilizačního vymazání kvůli nelegální migraci, kterou Brusel svou politikou podle názoru Washingtonu fakticky toleruje a plánovaně přehlíží. Ministr jasně vzkázal, že Spojené státy nebudou financovat obranu kontinentu, jehož lídři odmítají chránit vlastní hranice.

Hegsethova slova okamžitě vyvolala vlnu pobouření i politických neshod:

• Kritika ze Spojeného království: Bývalý britský ministr ozbrojených sil Tobias Ellwood Hegsetha obvinil, že záměrně podkopává evropskou bezpečnost a bagatelizuje reálné nebezpečí. „Nejedná se o migrační krizi na plážích, největším agresorem a hrozbou pro bezpečnost Evropy je dnes Rusko,“ reagoval Ellwood. Další britští poslanci označili výběr historického místa D-Day pro takový projev za nevhodný a znevažující památku padlých.
• Odpověď Francie: Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu, který mluvil na hlavní mezinárodní ceremonii (kterou Hegseth demonstrativně vynechal), v nepřímé narážce na americký tlak prohlásil, že Evropa musí vybudovat si vlastní strategickou autonomii a schopnost bránit se sama.
• Podpora z USA: Viceprezident JD Vance naopak Hegsethovo stanovisko podpořil, když ostře kritizoval evropské elity za to, že ustoupily „politice sebemrskačství“ a dopustily masovou imigraci lidí, z nichž mnozí západní civilizací pohrdají.

Současné dění ukazuje, že konflikt na Ukrajině a s ním spojená diplomatická linie zamrzly na mrtvém bodě. Lavrovovo prohlášení o „nevyjednatelnosti“ Kyjeva potvrzuje, že Moskva sází na dlouhou opotřebovávací válku. Zároveň se však drolí i dosavadní západní jednota. Projev Peta Hegsetha v Normandii vyslal do evropských hlavních měst jasný signál: nová americká administrativa vnímá evropské bezpečnostní priority radikálně odlišně. Pokud Evropa nezačne brát vážně varování Washingtonu ohledně ochrany svých jižních hranic a nelegální migrace, riskuje, že v konfliktu s Ruskem zůstane v budoucnu vojensky i diplomaticky osamocena.

Bílá civilizace čeká na své ostříhání a oškubání, bez odporu!

A tak se s vysokou pravděpodobností stane, protože euronacisté v Bruselu si za migrací stojí a chtějí nahradit dnešní evropské bílé a historicky křesťanské obyvatelstvo islamisty, muslimy, černochy, Afričany, Araby a dalším nebílým obyvatelstvem.

Proces “Velké výměny” v Evropě jede naplno a skandál okolo smrti bělocha Henryho Nowaka v Británii ukazují, že bílá rasa je určena k likvidaci bez opory, ochrany a jakýchkoliv práv. Důkazem toho je i zločinný Migrační pakt EU, který začne platit v pátek 12. června 2026. A národy Evropy by musely povstat ze svých fotbalových a hokejových gaučů, musely by odhodit nákupní vozíky, musely by vyrazit do ulic, do parlamentů, a musely by hlavně volit jinak u voleb.

🇪🇺 On June 12, 2026, the EU’s new Migration Pact goes fully operational.

Under the Pact’s new “solidarity” rules, Brussels will have greater influence over how many asylum seekers countries should take in, relocate or support as part of a bloc-wide migration system.

The aim of… pic.twitter.com/RQanEYeAje

— Europa.com (@europa) May 25, 2026

A to se nestane, protože v konceptuální rovině platí, že běžná mainstreamová ovečka si nikdy kanady nenazuje, a ani od huby si neodtrhne. Ovečka se jen umí nechat stříhat, pravidelně, a to každé 4 roky u spalovacích uren, kde ovečky vhazováním lístků spalují svoji vlastní budoucnost. Přikládají lístky do kotle spalujícího Evropu. A po každých volbách ovečky znovu a znovu ostříhají. Anebo necitlivě a hrubě je oškubou, jako by to nebyly ani ovečky ale slepice. Koneckonců, slepice se od oveček moc neliší. Zatímco ovečky čekají na to, kdo je ostříhá, slepice čekají na to, kdo jim co nasype. A to je drsná konceptuální realita.

-VK-

Šéfredaktor AE News