Amnesty International po 6 měsících po Aeronetu konečně přiznala, že ukrajinská armáda využívá civilní obyvatelstvo jako živé štíty a rozmisťuje do civilních objektů zbraňové systémy, které se stávají terčem Ruské armády! Zpráva nevládní AI z Londýna je pozorovateli považována za dýku do zad ukrajinské vládě, která předznamenává počátek konce vojenské podpory Ukrajině! Důvod? Ukrajinská armáda za 6 měsíců nepředvedla investorům z Londýna a z Washingtonu, že dokáže Ruskou armádu porazit! Proto přichází Plán B a Londýn nařídil Kyjevu urychlenou privatizaci zbytku Ukrajiny uprostřed války!

Amnesty International po 6 měsících po Aeronetu konečně přiznala, že ukrajinská armáda využívá civilní obyvatelstvo jako živé štíty a rozmisťuje do civilních objektů zbraňové systémy, které se stávají terčem Ruské armády! Zpráva nevládní AI z Londýna je pozorovateli považována za dýku do zad ukrajinské vládě, která předznamenává počátek konce vojenské podpory Ukrajině! Důvod? Ukrajinská armáda za 6 měsíců nepředvedla investorům z Londýna a z Washingtonu, že dokáže Ruskou armádu porazit! Proto přichází Plán B a Londýn nařídil Kyjevu urychlenou privatizaci zbytku Ukrajiny uprostřed války!

Karta neomezené podpory Ukrajině ze strany Západu se začíná obracet. Anglo-americká nevládní neziskovka Amnesty International totiž právě publikovala [1] pro veřejnost šokující a výbušnou zprávu, která by ještě před pár týdny byla nemyslitelná, tedy ze strany západních organizací a neziskovek. Tento dokument není klíčový ani v tom, co obsahuje, jako spíš v tom, že vůbec vyšel a byl publikován, protože to oznamuje zásadní zlom v politice Západu vůči Ukrajině.

Tato zpráva je zatroubením k ústupu Západu z Ukrajiny, minimálně je to začátek a signál pro ochlazování podpory Kyjevu ze strany Západu. Začalo to před více než měsícem výroky Henryho Kissingera a nyní to pokračuje dalším úderem, tentokrát od profláknuté neziskovky, která je považována za koně anglo-amerických tajných služeb. Dosud nebylo povoleno ani jedno křivé slovo proti Kyjevu ze strany Západu, ale to se mění.

Důvodem je nespokojenost investorů v Londýně s válkou. Obrovská nespokojenost, že ukrajinská armáda je úplně a doslova jalová. Za půl roku nedokázala vybojovat na Ruské armádě v přímém střetu ani jedno jediné Rusy obsazené město. A to prostě znamená, že čas trpělivosti investorů v Londýně se naplnil a začínají realizovat Plán B. Možná jste zaregistrovali dnes ve čtvrtek šokující oznámení Volodymyra Zelenského, že bez ohledu na stav bojů a války se rozhodl vyhlásit počátek masivní privatizace Ukrajiny na 1. září tohoto roku. O rozhodnutí prezidenta informoval [2] premiér Ukrajiny Denys Šmyhal.

Toto překvapivé rozhodnutí bylo učiněno na nátlak Londýna a válečných investorů, kteří se bojí, že když nedojde k rychlému ukončení války, Rusové obsadí celou Ukrajinu a investoři z Londýna utřou hubu a nebudou mít nic. Tohle je klíčová a převratná informace, která zapadá společně se zprávou Amnesty International jako puzzle do sebe. Západ už ví, že Ukrajina Rusko nejen neporazí, ale i to, že pokud se rychle válka neskončí, nebude žádná Ukrajina, kterou by šlo londýnskými válečnými investory zprivatizovat.

Co to znamená, když v jeden den londýnská nevládka vrazi Kyjevu dýku do zad v podobě zprávy jako převzaté z Aeronetu, a v ten samý den Zelenský nařídí urychlenou privatizaci Ukrajiny uprostřed války?

Můžeme si to zanalyzovat takto: Londýn už ví, že ukrajinská armáda je i se západními zbraněmi jalová, protože zdroje Ruské armády jsou prostě tak ohromné, že ani moderní západní technika nedokáže Ukrajině přihrát převahu a překlopit válečnou vlnu, aby se obrátila a valila opačným směrem. Ukrajina bude poražena. Londýn si uvědomil, že ale není vše ztraceno a Ukrajina může být zprivatizována londýnskými kancelářemi Domu Rothschild podle původního plánu, jen ne v původním rozměru a rozsahu. Pokud se Západ s Ruskem domluví na ukončení bojů na Ukrajině, zůstane Rothschildově Ukrajině pořád velké území a zdroje pro privatizaci, a to především komunálního majetku.

Doly, hutě, průmysl a agrární půda už je mimo hru, to všechno už teď ovládá Ruská armáda a tam je vymalováno. Jenže pořád ještě může Londýn zprivatizovat veškerou infrastrukturu zbývající Ukrajiny, a to podle modelu Československa z roku 1990, kde to proběhlo stejně. Zatímco Havel ladil délku nohavic na Pražském hradě a plival na bytové králíkárny na Jižním městě, tak mezitím se rozběhla jatka a masivní privatizace českých a slovenských vodáren, tepláren, dolů, energetických podniků, rozvodných sítí, telekomunikací a především státních a městských bytů. To všechno zmizelo do soukromých rukou doslova přes noc.

Nejprve útok proti Kyjevu od Kissingera z USA, teď od Amnesty z Londýna

A přesně toto čeká Ukrajinu. A protože Rusové jsou k nezastavení a dnes ve čtvrtek na Donbasu prolomili obranu ukrajinské armády a obsadili město Peski a de facto i Soledar a Avdijevku, ve kterých byli Ukrajinci zakopáni 8 let, tak to znamená, že v Londýně mají investoři doslova nervy na pochodu a začíná propukat panika. Abyste rozuměli, v době války se pochopitelně ve slušných rodinách privatizace nespouští, to je snad každému jasné.

Jenže, skutečnost toho, že k tomu právě došlo a premiér Ukrajiny oznámil počátek privatizace již na 1. září, tak to znamená, že Londýn už nechce na nic čekat a chce privatizovat stůj co stůj západní část Ukrajiny a postupně zcela kapituluje na zbytek Ukrajiny a tím pádem i na pomoc Kyjevu. Proto britská neziskovka Amnesty International odpálila tu zprávu proti Ukrajině, protože investoři v Londýně nad Kyjevem zlomili hůl a nařídili, že Zelenský musí neplánovaně spustit privatizaci okamžitě, tedy již od září, a to i v době, kdy zuří válka. Londýnské kanceláře ví, že už nemohou na nic čekat. Pokud by Kyjev nadále měl podporu Londýna, nikdy by takový text neziskovky AI proti Kyjevu nevyšel, na to můžete vzít jed. Pojďme si ocitovat, co stojí ve zprávě:

Ukrajina: Taktika ukrajinských bojů ohrožuje civilisty

• Vojenské základny zřízené v obytných oblastech včetně škol a nemocnic
•  Útoky vedené z obydlených civilních oblastí
• Taková porušení v žádném případě neospravedlňují nevybíravé útoky Ruska, při nichž bylo zabito a zraněno nespočet civilistů

Ukrajinské síly při odrážení ruské invaze, která začala v únoru, vystavily civilisty nebezpečí tím, že zřídily základny a provozovaly zbraňové systémy v obydlených obytných oblastech, včetně škol a nemocnic, uvedla dnes Amnesty International.

Taková taktika porušuje mezinárodní humanitární právo a ohrožuje civilisty, protože z civilních objektů dělá vojenské cíle. Následné ruské údery v obydlených oblastech zabily civilisty a zničily civilní infrastrukturu.

“Zdokumentovali jsme, že ukrajinské síly ohrožují civilisty a porušují válečné právo, když operují v obydlených oblastech,” uvedla Agnès Callamardová, generální tajemnice Amnesty International.

“To, že jsou v obranném postavení, nezbavuje ukrajinskou armádu povinnosti dodržovat mezinárodní humanitární právo.”

Ne každý ruský útok zdokumentovaný Amnesty International se však řídil tímto vzorem. V některých dalších lokalitách, v nichž Amnesty International dospěla k závěru, že se Rusko dopustilo válečných zločinů, včetně některých oblastí města Charkov, organizace nenašla důkazy o tom, že by se ukrajinské síly nacházely v civilních oblastech, na které se ruská armáda protiprávně zaměřila.

Od dubna do července strávili výzkumníci Amnesty International několik týdnů vyšetřováním ruských úderů v Charkově, Donbasu a Mykolajivu. Organizace si prohlédla místa úderů, vedla rozhovory s přeživšími, svědky a příbuznými obětí útoků a prováděla dálkové snímání a analýzu zbraní.

Během těchto šetření výzkumníci nalezli důkazy o tom, že ukrajinské síly prováděly údery z obydlených obytných oblastí a také se zakládaly v civilních budovách v 19 městech a vesnicích v regionech. Laboratoř organizace Crisis Evidence Lab analyzovala satelitní snímky, aby některé z těchto incidentů dále potvrdila.

Většina obytných oblastí, kde se vojáci nacházeli, byla vzdálena kilometry od frontové linie. K dispozici byly životaschopné alternativy, které by neohrožovaly civilisty – například vojenské základny nebo hustě zalesněné oblasti v okolí, případně jiné stavby dále od obytných oblastí. Amnesty International si není vědoma, že by v případech, které zdokumentovala, ukrajinští vojáci, kteří se nacházeli v civilních objektech v obytných oblastech, požádali civilisty o evakuaci z blízkých budov nebo jim v ní pomohli – to znamená, že nebyla přijata všechna možná opatření na ochranu civilistů.

Údery z obydlených civilních oblastí

Přeživší a svědci ruských úderů v Donbasu, Charkově a Mykolajivu výzkumníkům Amnesty International řekli, že ukrajinská armáda v době úderů operovala v blízkosti jejich domovů a vystavila tyto oblasti odvetné palbě ruských sil. Výzkumníci Amnesty International byli svědky takového jednání na mnoha místech.

Mezinárodní humanitární právo vyžaduje, aby se všechny strany konfliktu v maximální možné míře vyhýbaly umísťování vojenských cílů v hustě obydlených oblastech nebo v jejich blízkosti. K dalším povinnostem chránit civilní obyvatelstvo před následky útoků patří odstranění civilního obyvatelstva z blízkosti vojenských cílů a účinné varování před útoky, které mohou postihnout civilní obyvatelstvo.

Matka padesátiletého muže, který byl 10. června zabit při raketovém útoku ve vesnici jižně od Mykolajova, řekla Amnesty International: “Vojáci se zdržovali v domě vedle našeho domu a můj syn často nosil vojákům jídlo. Několikrát jsem ho prosila, aby se odtamtud držel dál, protože jsem se bála o jeho bezpečnost. To odpoledne, kdy došlo k zásahu, byl můj syn na dvoře našeho domu a já v domě. Byl na místě zabit. Jeho tělo bylo roztrháno na kusy. Náš dům byl částečně zničen.” Výzkumníci Amnesty International našli ve vedlejším domě vojenské vybavení a uniformy.

Mykola, který žije v paneláku ve čtvrti Lysyčansk (Donbas), která byla opakovaně zasažena ruskými útoky, při nichž zahynul nejméně jeden starší muž, řekl Amnesty International: “Nechápu, proč naše armáda střílí z měst, a ne z pole.” Jiný obyvatel, padesátiletý muž, řekl: “V Donbasu se střílelo na lidi: “V okolí je určitě vojenská aktivita. Když je vedena palba, slyšíme poté i palbu příchozí.” Výzkumníci Amnesty International byli svědky toho, jak vojáci využívají obytnou budovu vzdálenou asi 20 metrů od vchodu do podzemního krytu, který využívají obyvatelé, kde byl zabit starší muž.

V jednom městě v Donbasu použily ruské síly 6. května široce zakázanou a ze své podstaty nerozlišující kazetovou munici nad čtvrtí převážně jedno- nebo dvoupatrových domů, kde ukrajinské síly obsluhovaly dělostřelectvo. Střepiny poškodily stěny domu, kde žije sedmdesátiletá Anna se svým synem a 95letou matkou.

Anna řekla: “Děkuji, že jste přišli: “Šrapnely proletěly dveřmi. Byla jsem uvnitř. Ukrajinské dělostřelectvo bylo blízko mého pole… Vojáci byli za polem, za domem… Viděla jsem je přicházet a odcházet… od začátku války… Moje matka je… ochrnutá, takže jsem nemohla utéct.”

Začátkem července byl při úderu ruských sil na zemědělský sklad v oblasti Mykolajova zraněn zemědělský dělník. Několik hodin po úderu byli výzkumníci Amnesty International svědky přítomnosti ukrajinských vojáků a vozidel v prostoru skladu obilí a svědci potvrdili, že armáda využívala sklad, který se nachází přes silnici od farmy, kde žijí a pracují civilisté.

Zatímco výzkumníci Amnesty International zkoumali škody na obytných a přilehlých veřejných budovách v Charkově a ve vesnicích v Donbasu a východně od Mykolajova, slyšeli z nedalekých pozic ukrajinské armády odcházející palbu.

V Bachmutu několik obyvatel Amnesty International sdělilo, že ukrajinská armáda používala budovu vzdálenou sotva 20 metrů přes ulici od obytného výškového domu. Dne 18. května ruská raketa zasáhla průčelí budovy, částečně zničila pět bytů a poškodila okolní budovy. Obyvatelka Kateryna, která zásah přežila, řekla: “Zásah přežila: “Nechápala jsem, co se stalo. V mém domě byla [rozbitá] okna a spousta prachu… Zůstala jsem tu, protože moje matka nechtěla odejít. Má zdravotní problémy.”

Tři obyvatelé řekli Amnesty International, že před úderem ukrajinské síly využívaly budovu naproti vybombardovanému domu a že před dalším domem, který byl poškozen při zásahu raketou, parkovala dvě vojenská nákladní auta. Výzkumníci Amnesty International našli v budově i před ní známky vojenské přítomnosti, včetně pytlů s pískem a černých plastových fólií zakrývajících okna, a také nové vybavení pro první pomoc při úrazech vyrobené v USA.

“Do toho, co armáda dělá, nemáme co mluvit, ale platíme za to,” řekl Amnesty International jeden z obyvatel, jehož dům byl při zásahu také poškozen.

Vojenské základny v nemocnicích

Výzkumníci Amnesty International byli svědky toho, jak ukrajinské síly de facto využívaly nemocnice jako vojenské základny na pěti místech. Ve dvou městech odpočívaly desítky vojáků, kteří se v nemocnicích pohybovali a jedli jídlo. V dalším městě vojáci stříleli z blízkosti nemocnice.

Při ruském leteckém útoku 28. dubna byli zraněni dva zaměstnanci zdravotnické laboratoře na předměstí Charkova poté, co si ukrajinské síly v areálu zřídily základnu.

Využívání nemocnic pro vojenské účely je jasným porušením mezinárodního humanitárního práva.

Vojenské základny ve školách

Ukrajinská armáda běžně zřizuje základny ve školách ve městech a vesnicích v Donbasu a v Mykolajivské oblasti. Školy byly od začátku konfliktu dočasně uzavřeny pro studenty, ale ve většině případů se budovy nacházely v blízkosti obydlených civilních čtvrtí

Ve 22 z 29 navštívených škol výzkumníci Amnesty International buď zjistili, že prostory využívají vojáci, nebo našli důkazy o současné nebo dřívější vojenské činnosti – včetně přítomnosti vojenských uniforem, odhozené munice, armádních potravinových lístků a vojenských vozidel.

Ruské síly zasáhly mnoho škol využívaných ukrajinskými jednotkami. Nejméně ve třech městech se po ruském bombardování škol ukrajinští vojáci přesunuli do jiných škol v okolí, čímž vystavili okolní čtvrti riziku podobných útoků.

Ve městě východně od Oděsy byla Amnesty International svědkem rozsáhlého výskytu ukrajinských vojáků, kteří využívali civilní oblasti k ubytování a jako zázemí, včetně umístění obrněných vozidel pod stromy v čistě obytných čtvrtích a využívání dvou škol nacházejících se v hustě obydlených obytných oblastech. Ruské údery v blízkosti škol zabily a zranily od dubna do konce června několik civilistů – včetně dítěte a starší ženy, kteří byli zabiti při raketovém útoku na jejich dům 28. června.

V Bachmutu využívaly ukrajinské síly jako základnu budovu univerzity, když ji 21. května zasáhl ruský úder, při němž údajně zahynulo sedm vojáků. Univerzita sousedí s výškovou obytnou budovou, která byla při úderu poškozena, spolu s dalšími civilními domy vzdálenými zhruba 50 metrů. Výzkumníci Amnesty International nalezli na dvoře bombardované univerzitní budovy zbytky vojenského vozidla.

Mezinárodní humanitární právo výslovně nezakazuje stranám konfliktu, aby se zakládaly ve školách, které nejsou v provozu. Vojenské síly však mají povinnost vyhnout se využívání škol, které se nacházejí v blízkosti domů nebo bytových domů plných civilistů, čímž by tyto osoby vystavily riziku ohrožení života, pokud to není nezbytně nutné z vojenského hlediska. Pokud tak učiní, měly by civilisty varovat a v případě potřeby jim pomoci s evakuací. Zdá se, že v případech zkoumaných Amnesty International se tak nestalo.

Ozbrojené konflikty vážně omezují právo dětí na vzdělání a vojenské použití škol může vést ke zničení, které děti po skončení války o toto právo dále připraví. Ukrajina je jednou ze 114 zemí, které schválily Deklaraci o bezpečných školách, dohodu na ochranu vzdělávání uprostřed ozbrojeného konfliktu, která umožňuje stranám využívat opuštěné nebo evakuované školy pouze v případě, že neexistuje žádná vhodná alternativa.

Nevybíravé útoky ruských sil

Mnoho ruských úderů, které Amnesty International v posledních měsících zdokumentovala, bylo provedeno ze své podstaty nerozlišujícími zbraněmi, včetně mezinárodně zakázané kazetové munice, nebo jinými výbušnými zbraněmi s plošným účinkem. Jiné používaly naváděné zbraně s různou mírou přesnosti; v některých případech byly zbraně dostatečně přesné, aby se zaměřily na konkrétní objekty.

Postup ukrajinské armády při umísťování vojenských cílů v obydlených oblastech v žádném případě neospravedlňuje nerozlišující ruské útoky. Všechny strany konfliktu musí vždy rozlišovat mezi vojenskými cíli a civilními objekty a přijmout veškerá možná opatření, včetně výběru zbraní, aby minimalizovaly škody na civilním obyvatelstvu. Nerozlišující útoky, při nichž jsou zabíjeni nebo zraňováni civilisté nebo poškozovány civilní objekty, jsou válečnými zločiny.

“Ukrajinská vláda by měla neprodleně zajistit, aby své síly umístila mimo obydlené oblasti, nebo by měla evakuovat civilisty z oblastí, kde působí armáda. Vojenské síly by nikdy neměly používat nemocnice k vedení války a školy nebo civilní domy by měly používat pouze jako poslední možnost, pokud neexistují žádné reálné alternativy,” uvedla Agnès Callamardová.

Amnesty International se 29. července 2022 obrátila na ukrajinské ministerstvo obrany s výsledky výzkumu. V době zveřejnění zprávy ještě neodpovědělo.

Plán B je na stole a Ukrajina se bude privatizovat uprostřed bojů

Jak je možné ze zprávy Amnesty International vidět, do textu je vložena i kritika Ruské armády, aby dokument vyzněl jako vyvážený text, ale v politických souvislostech západní rétoriky je to doslova masakr Ukrajiny motorovou pilou ze strany londýnské neziskovky, která dostala od Londýnských kanceláří pokyn přejít na Plán B, tedy plán rozdělené a menší Ukrajiny, kterou bude potřeba privatizovat a současně je potřeba zatroubit k ústupu, aby Západ přestal Kyjevu dodávat zbraně, protože jsou ohroženy investice na Ukrajině tím, že by se Rusko mohlo zastavit až v Užhorodu a investoři z Londýna by přišli úplně o všechny investice do této války, čímž se myslí investice za posledních 10 let, které pomohly provést puč v Kyjevě v roce 2014.

To jsou stovky miliard dolarů, které byly do Ukrajiny nasypány s cílem její privatizace. A jestli si někdo myslí, že Londýn dovolí Kyjevu, aby riskoval v beznadějné válce obsazení celé Ukrajiny Ruskou armádou, tak je opravdu naivní. Toto Londýn nikdy nedovolí ve chvíli, kdy uvidí a pochopí, že Ukrowehrmacht není schopen Ruskou armáda porazit, jenom pouze zpomalovat. To samé prováděl Adolf Hitler, když ještě počátkem dubna 1945 rozděloval vysokým generálům Wehrmachtu a SS rozsáhlé pozemky v Rusku po vítězství nad Sovětským svazem. Toto je úplně stejná situace, když Zelenský nařizuje premiérovi urychlené zahájení privatizace v době, kdy nad Ukrajinou létají rakety a probíhá válka.

Dohoda mezi Londýnskými kancelářemi a RŽK je už na stole?

Doufám, že je vám jasné, že potenciální zájemci o privatizaci budou chtít znát jedinou věc: “A co Rusové? Nevezmou nám zprivatizovaný majetek?” A je jasné, že Londýn své investory ujistí, že toto je dohodnuto s Ruskem, že rozdělení Ukrajiny povede tady a tady, takže tady je to pro nás bezpečné, tady to zprivatizujeme, ale támhle za tou řekou, tam už je to bez garance, bez jakýchkoliv záruk. Ano, Ukrajina začne uprostřed války Velkou privatizaci. Zelebuben dostal povel z Londýna a musí konat. Válka neválka. A v tuto chvíli už musí mít Londýn s Moskvou dohody. Londýnem jsou myšleny Londýnské kanceláře Domu Rothschild. A Moskvou je myšlen Ruský židovský kongres. Mají dohodu o Ukrajině?

Ano, je to velmi pravděpodobné. Ve chvíli, kdy v jeden den Amnesty International vrazí Kyjevu dýku do zad, a ve stejný den Zelenský a Šmyhal oznámí neuvěřitelné zahájení privatizace Ukrajiny 1. září a uprostřed války, musí vám dojít, k čemu došlo. Londýn už ví, jakou část Ukrajiny mu RŽK dovolí oškubat, tedy pardon, zprivatizovat. A na oplátku Londýn zahájí ústup od podpory Kyjevu, viz. ten report AI.

Než se ale koncept projeví v procesech řízení, může to ještě pár týdnů trvat. Konceptuální gramotnost zde znovu dokládá, že v každé válce jde v zákulisí vždycky jen o zisk z války. Ještě včera to byla konspirace Aeronetu, že Ukrajina rozmisťuje zbraně do civilních objektů, a že ukrajinská armáda si dělá z obyvatelstva živé štíty. A dnes už je to jinak. Dnes už to není konspirace, je to pravda publikovaná západními médii velebenou neziskovkou. Jaký je tedy rozdíl mezi konspirací a pravdou? Asi tak 6 měsíců!

-VK-

Šéfredaktor AE News