V Polsku proběhl pokus o ústavní převrat a krize stále pokračuje! Prezident Nawrocki se prodíral k soudu a v budově konfrontoval pučisty! Po odstranění Orbána a Vučiće se Tusk a Brusel potřebují zbavit třetího a největšího protiukrajinského státníka! Přípravy Bruselu na válku s Ruskem na horizontu roku 2030 tak nabírají na brutalitě!

V Polsku proběhl pokus o ústavní převrat a krize stále pokračuje! Prezident Nawrocki se prodíral k soudu a v budově konfrontoval pučisty! Po odstranění Orbána a Vučiće se Tusk a Brusel potřebují zbavit třetího a největšího protiukrajinského státníka! Přípravy Bruselu na válku s Ruskem na horizontu roku 2030 tak nabírají na brutalitě!

Podle posledních informací proběhl v Polsku v pátek večer pokus o ústavní převrat řízený premiérem Donaldem Tuskem a jím podporovanou soudkyní Ústavního soudu. Ústavní puč nadále není zažehnán a situace dramaticky eskaluje. Tímto pokusem o puč vyvrcholil konflikt mezi pravicovým a proamerickým prezidentem Karolem Nawrockým a euroliberálním, probruselským premiérem Donaldem Tuskem. Prezident Nawrocki ihned poté na puč reagoval na svém webu [1].

Puč začal v pátek večer, když Anna Korwin-Piotrowská, soudkyně podporující vládu polského premiéra Donalda Tuska, nařídila dočasné zbavení funkce předsedy Ústavního soudu Bogdana Święczkowského a jeho místopředsedy Bartłomieje Sochańského. Jakmile se na webových stránkách soudu objevilo oznámení o jejich suspendování, byla ihned na místo dosud neznámou osobou jednající jménem Tuskovy vlády vyslána policie. Jejich soudcovské profily byly údajně z webu odstraněny.

Krátce nato oficiální účet Ústavního soudu na platformě X uvedl, že jeho webové stránky byly předmětem „nezákonného převzetí“, a trval na tom, že oba představitelé zůstávají ve svých funkcích. „Všechny osoby podílející se na těchto akcích se dopouštějí trestného činu státního převratu,“ stálo v příspěvku na tomto účtu.

Korwin-Piotrowská mezitím převzala funkci prozatímní předsedkyně soudu, přičemž se odvolala na svou delší služební dobu v pozici soudkyně. Stávající vedení soudu však její pravomoc zpochybňuje a trvá na tom, že předsedou zůstává Święczkowski.

Před budovou soudu se shromáždili demonstranti, kteří odsoudili to, co označili za útok premiéra Donalda Tuska na tribunál. „Jsme hluboce zarmouceni tím, že nás Donald Tusk vrací o několik desetiletí zpět a snižuje nás na úroveň země druhé třídy,“ uvedl Patryk Jaki, poslanec Evropského parlamentu za stranu PiS. „Proč to Donald Tusk dělá? Hlavním důvodem je rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož má polské právo přednost před evropským právem,“ dodal podle serveru Onet.

Přeřezaný zámek, policejní kordony a zadržení demonstranti

Podle Polské tiskové agentury (PAP) vstoupil Święczkowski do areálu soudu poté, co jeho příznivci pomocí kotoučové pily přeřezali zámek na bráně. Následně areál opustil a vyzval k zachování klidu. Policie mezitím zřídila před budovou soudu další bezpečnostní kordon. Tři osoby byly zadrženy za to, že přelezly plot. Policie uvedla, že nasadila policisty na základě žádostí generálního prokurátora a Korwin-Piotrowské.

🚨 CHAOS IN POLAND: Court chief cuts through gate chains as president rushes back to Warsaw!

In extraordinary scenes outside Poland’s Constitutional Tribunal, its disputed chief, Bogdan Święczkowski, attempted to enter the building with opposition lawmakers. A locksmith cut through the gate’s metal fastening, but police still blocked access to the building.

Meanwhile, President Karol Nawrocki has landed in Warsaw after turning his plane around mid-flight to Senegal as the constitutional crisis escalates.

Opposition leaders accuse PM Donald Tusk’s government of attempting a “coup.” The government says it is restoring the rule of law.

Poland’s two political camps are now openly clashing over control of one of the country’s highest courts.

— NEXTA (@nexta_tv) October 30, 2026

V žádostech se poukazovalo na možné hrozby vůči soudcům a zaměstnancům a na riziko narušení veřejného pořádku. Policie popřela, že by vstoupila do budovy soudu, a uvedla, že její zásah se omezil na areál soudu a přilehlé veřejné prostory. Tusk obhajoval to, co popsal jako snahu o obnovení právního státu po skončení vlády vedené konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS). „Po letech bezpráví za vlády PiS jde o náročný, někdy i bolestivý proces, který vyžaduje rozhodné kroky. Jiná cesta neexistuje,“ napsal na X.

Nawrocki obrátil letadlo a po návratu zamířil k Ústavnímu soudu

Prezident Karol Nawrocki v souvislosti s eskalující krizí zkrátil plánovanou cestu do Senegalu a nařídil letadlu obrátit se zpět do Polska. Po přistání ve Varšavě uspořádal mimořádnou schůzku se Zbigniewem Kapińským, předsedou polského Nejvyššího soudu. Po půlnoci dorazil Nawrocki k Ústavnímu soudu. Na videozáznamech ze sociálních sítí je zachyceno, jak se prodírá policejním kordonem směrem k budově.

Podle dalších videozáznamů se následně fyzicky protlačil přes soudce stojící ve dveřích. Tam se postavil proti Korwin-Piotrowské i jejím kolegům jmenovaným koalicí, Krystianu Markiewiczovi a Macieji Berkovi, a řekl jim: „Nejste soudci Ústavního soudu.“ V následném prohlášení uvedl, že „došlo k porušení ústavního pořádku Polské republiky a k násilnému převzetí ústavního státního orgánu“, a zároveň vyzval k parlamentním konzultacím s cílem obnovit pořádek.

Jádrem střetu Varšavy s Bruselem se stal nález polského Ústavního soudu ze 7. října 2021, vydaný za vlády PiS na návrh tehdejšího premiéra Mateusze Morawieckého. Tribunál označil některé výklady ustanovení Smlouvy o Evropské unii za neslučitelné s polskou ústavou, pokud umožňují unijním institucím překračovat svěřené pravomoci a zasahovat do ústavního uspořádání Polska. Opřel se přitom o článek 8 polské ústavy, který ji označuje za nejvyšší právo republiky.

Brusel se potřebuje zbavit proti-bruselských a proti-ukrajinských kádrů v Evropě

Pro PiS šlo o obranu národní suverenity a hranic pravomocí přenesených na Unii. Pro evropské instituce představoval nález zásah do zásady přednosti unijního práva. Spor tak mířil přímo k otázce, kdo má při střetu evropských závazků s národní ústavou poslední slovo. Samotná polská ústava přitom v článku 91 uznává přednost práva mezinárodní organizace před běžnými zákony za podmínek stanovených příslušnou smlouvou. Nicméně v tom je právě ten zakopaný pes.

Přístupové smlouvy EU jsou zavazující jen samy o sobě, ale ne už zákony přijaté v EU, neboť podle polských ústavních soudců není nadřazenost mezinárodních smluv dědičná, tedy nepřenáší se na produkty, které smlouva o vstupu do EU tzv. vyprodukuje, jako jsou třeba zákony Evropského parlamentu. Brusel zkrátka potřebuje změny v polské ústavě, a ty může provést jen Bruselu loajální polský ústavní soudu, podobně, jako je zcela loajální ten český.

Dalším ohniskem konfliktu byly soudní reformy PiS, zejména změna způsobu výběru soudcovských členů Národní rady soudnictví, jejichž volbu převzal Sejm, a vytvoření disciplinární komory Nejvyššího soudu. Ostrý spor vyvolal také zákon z 20. prosince 2019, který rozšířil disciplinární odpovědnost soudců a omezil možnosti přezkoumávat zákonnost soudcovských jmenování.

PiS tyto zásahy obhajovala jako nápravu poměrů v justici, zatímco Evropská komise je napadala kvůli ohrožení soudcovské nezávislosti. Soudní dvůr EU v červenci 2021 rozhodl, že polský disciplinární režim odporuje unijnímu právu. Ve středu konfliktu tak nestály pouze jednotlivé rozsudky, ale také pravidla určující, kdo soudce vybírá, kdo je může disciplinárně postihovat a nakolik do těchto pravidel mohou zasahovat evropské instituce.

Americký velvyslanec varoval před eskalací

Krátce po půlnoci v sobotu vydal americký velvyslanec Tom Rose opatrně formulované prohlášení, v němž uvedl, že „obě strany podávají diametrálně odlišné verze toho, co se stalo a proč“. Vyzval všechny strany, aby se vyvarovaly násilí, a varoval, že „poslední věc, kterou Polsko potřebuje, je konfrontace, která by eskalovala do něčeho mnohem horšího“. Tento ostrý spor sahá až do roku 2015, kdy odcházející parlament ovládaný proevropskou Občanskou platformou (PO) jmenoval pět soudců Ústavního soudu krátce předtím, než přišel o moc.

The events unfolding tonight at Poland’s Constitutional Tribunal are very serious indeed. We appear to be witnessing an unprecedented confrontation over the government’s use of state power and the independence and authority of a constitutional institution.

Both sides offer sharply different accounts of what happened and why. Whatever the facts ultimately establish, thousands gathering outside the Tribunal make an already dangerous situation more combustible. The last thing Poland needs is a confrontation that spirals into something far worse.

America is on Poland’s side. It is not our place to judge or interfere in its internal affairs. Our concern is for the stability, security, and democratic future of a country we are proud to call our friend and ally.

I hope everyone involved—government officials, law enforcement, and demonstrators alike, to take a deep breath, and don’t take any action that could provoke violence or further escalation.

Americans and @POTUS care deeply about this country, its democracy, and its future. But Poland’s strength ultimately must come from within—from its people, its institutions, and their shared commitment to the rule of law.

Poland has come too far and accomplished too much to let political differences, no matter how strongly felt, put any of that at risk.

— Ambassador Tom Rose (@USAmbPoland) October 30, 2026

Ačkoli soud následně rozhodl, že pouze dvě z pěti jmenování byla neplatná, euroskeptická vláda strany PiS všech pět soudců nahradila. Během osmi let u moci prosadila strana PiS rozsáhlé reformy soudnictví a podřídila veřejnoprávní vysílání přísnější vládní kontrole, což vyvolalo masové protesty. EU rovněž opakovaně kritizovala soudní reformy této strany a obvinila ji z podkopávání nezávislosti soudnictví. PiS je naopak obhajovala jako nezbytné pro posílení polské suverenity a obvinila Brusel z vměšování do vnitřních záležitostí země.

Spor o tribunál se táhne od roku 2015

Po návratu k moci v roce 2023 se Tusk zavázal zrušit reformy z období vlády PiS a jeho koalice odmítla uznat legitimitu tohoto tribunálu. Patová situace se vyostřila poté, co v roce 2025 zvítězil v prezidentských volbách Karol Nawrocki, podporovaný stranou PiS, a v roce 2026 odmítl přijmout přísahu od pěti z osmi soudců tribunálu, které zvolil parlament. Strana Právo a spravedlnost pod vedením Jarosława Kaczyńského, která podporuje Nawrockého, je nacionalisticko-konzervativní strana kladoucí důraz na katolické tradice, rodinné hodnoty a národní suverenitu.

Mezi její typické volební bašty patří venkovské oblasti a menší města. Strana se staví skepticky k hlubší integraci EU a často se dostává do sporů s Bruselem, ačkoli formálně neusilovala o vystoupení z Unie. Občanská koalice, kterou vede Tusk, je středová, liberálně-konzervativní a silně proevropská aliance, jejíž volební základna se soustřeďuje ve velkých městech.

Tusk v letech 2014 až 2019 zastával funkci předsedy Evropské rady. Součástí jeho současné vlády jsou také středoví a levicoví spojenci. Obě strany jsou silně orientované na NATO a Spojené státy. Nawrocki však úzce spolupracuje s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který podpořil jeho kandidaturu na prezidenta, zatímco Tusk má vazby na byrokracii EU.

Ve středu konfliktu stojí polská suverenita a vztah k Bruselu

Podle ruské rozvědky, která situaci se znepokojením sleduje, je prý tento pokus o ústavní puč podporován Bruselem, a to ve snaze, aby Donald Tusk a Brusel získali kontrolu nad Ústavním soudem a zvrátili jeho výklad přednosti polské ústavy vůči unijnímu právu. Tento postoj hájený stranou PiS je obrovskou překážkou pro Brusel, zejména ve vztahu ke zrušení některých zákonů na ochranu tradiční rodiny v Polsku, zákazů změn pohlaví z jiných než život ohrožujících důvodů a řady dalších zákonů.

W takim momencie Prezydent musi być w Polsce. Przerywam lot do Senegalu. Wracam 🇵🇱

— Karol Nawrocki (@NawrockiKn) October 30, 2026

Je prakticky jisté, že pokus o ústavní puč v Polsku je plánem Evropské unie na odstranění překážek pro přípravu války s Ruskem a pro vstup evropských vojsk na Ukrajinu v horizontu do roku 2030. Bruselu se podařilo v dubnu letošního roku odstranit Viktora Orbána od moci v Maďarsku, minulý týden se podařilo od moci v Srbsku odstavit Aleksandara Vučiće a dalším potížistou k odstranění je polský prezident Karol Nawrocki, kterého podle polské ústavy může odstranit a zbavit funkce jen polský Ústavní soud.

Bez Polska a jeho plné podpory Ukrajině nelze vyslat evropská vojska na Ukrajinu. A právě Nawrocký je překážka

Právě Nawrocki je největší překážkou pro pokračující bezmeznou pomoc Polska Ukrajině. A bez Polska nelze realizovat plán vyslání evropských vojsk na Ukrajinu. Brusel si dělá domácí úkoly v přípravě na válku s Ruskem a zbavuje se protiválečných a protiukrajinských politiků. Orbán pryč, Vučić pryč, příští rok možná i Robert Fico na Slovensku pryč. Nawrocki je ale ze všech jmenovaných možná největším problémem pro Brusel. Reprezentuje zemi, bez které nelze plánovat ani operace vojsk zemí EU na Ukrajině, ani válku s Ruskem.

Polsko sousedí s ruským Kaliningradem a z principu věci platí, že kdokoli v EU a NATO plánuje kolizi a konflikt s Ruskem v horizontu roku 2030, bude k tomu nezbytně potřebovat plnou a bezmeznou podporu nejen polské vlády, ale i polského prezidenta. Proto je pokus o puč v Polsku důkazem toho, že Brusel bere a myslí přípravy na válku s Ruskem smrtelně vážně. Nezdráhá se ani použití nástrojů státního převratu v Polsku, jen když to pomůže odstavit protiukrajinského prezidenta.

Závěrem ještě velké poděkování všem, kteří nám v uplynulém měsíci říjnu/októbri přispěli a vybrali jsme potřebnou cílovou sumu na zachování provozu. Moc vám všem děkujeme!

-VK-

Šéfredaktor AE News