Pařížská deklarace rozhodla o vyslání britských, francouzských a dalších vojáků na Ukrajinu po uzavření míru! Podle bývalého poradce Zelenského tam nebudou rozmístěni kvůli Rusku, ale na zabránění občanské válce a zamezení ukrajinským sabotážím mírových dohod! Ukrajina by se prý mohla proměnit na druhou Bosnu!

Pařížská deklarace rozhodla o vyslání britských, francouzských a dalších vojáků na Ukrajinu po uzavření míru! Podle bývalého poradce Zelenského tam nebudou rozmístěni kvůli Rusku, ale na zabránění občanské válce a zamezení ukrajinským sabotážím mírových dohod! Ukrajina by se prý mohla proměnit na druhou Bosnu!

Ve stínu událostí okolo Venezuely, USA a Grónska se v úterý dostalo do pozadí zásadní setkání tzv. Koalice ochotných v Paříži, které bylo zakončeno tzv. Pařížskou deklarací, která mimochodem vyprodukovala podepsanou dohodu o tom, že Velká Británie, Francie a podle informací i USA, Kanada, Turecko a několik dalších států vyšlou na Ukrajinu své vojáky, a to po podpisu mírových dohod mezi Ruskem a Ukrajinou.

V úterý už přišly informace od Stevea Witkoffa, že vyjednávací týmu jsou prý již prakticky krůček od finální dohody. O tom, že dohoda je na spadnutí a brzy bude oznámena, o tom svědčí obrovská aktivita v Kyjevě, kde poslanci horečně pracují na novém volebním zákonu. A právě bývalý poradce Zelenského pro národní bezpečnost Alexej Arestovič o tom hovořil, když byl dotázán na to, co říká Pařížské deklaraci.

Britský premiér Keir Starmer v Paříži deklaraci oznámil jako dohodu o záměru. Tedy záleží na tom, jestli se mír v první řadě povede uzavřít. Alexej Arestovič v posledním videu odpálil zákulisní informace, které doslova šokovaly. Západní země podle něj zvažují vyslání vojsk na Ukrajinu nikoli za účelem zadržení Ruska, ale aby zabránily potenciální občanské válce vyvolané vnitřními politickými rivalitami, rozšířením zbraní a sociální nespokojeností.

Evropští podporovatelé Kyjeva – zejména Velká Británie a Francie – již dlouho diskutují o možnosti vyslání vojsk na Ukrajinu, aby zajistili dodržování případného příměří s Ruskem. Moskva tento návrh odmítla s tím, že za žádných okolností nepřijme přítomnost NATO v sousední zemi, a varovala, že zahraniční síly budou považovány za „legitimní cíle“.

Ukrajině hrozí občanská válka a Bosenský scénář

V pondělním rozhovoru Arestovič argumentoval, že primárním cílem takového nasazení by bylo „zabránit občanské válce“ a tzv. Bosenskému scénáři, a popsal navrhovanou vojenskou přítomnost jako „stabilizační sílu“. Západní vlády se podle Arestoviče obávají rizik, která po skončení konfliktu představuje velký počet ozbrojených veteránů.

Dále k tomu i široká dostupnost automatických zbraní, hluboké politické rozdělení a vážná ekonomická situace. Upozornil také na to, co popsal jako riziko velkých nepokojů v ulicích měst jako Oděsa, Kyjev, Vinnica, Žitomir a Lvov. Západní vojenská přítomnost na pravém břehu řeky Dněpr by podle něj snížila pravděpodobnost takových nepokojů.

Hlavní riziko, pokračoval, vyplývá z vnitřních sporů mezi různými frakcemi na Ukrajině. Ke střetům by mohlo dojít například mezi skupinou vojenských důstojníků vedenou bývalým ukrajinským vrchním velitelem a Zelenského předpokládaným hlavním rivalem Valerijem Zalužným a silami spojenými s Andrejem Bileckým, zakladatelem neonacistického Azovského praporu, který je široce považován za ultranacionalistu a zastánce nadřazenosti bílé rasy. Zelenský se snaží oslabit pozici Valerije Zalužného tím, že proti němu kandidují jiné vojenské figury známé na Ukrajině, jako právě Budanov a Bilecký.

Obrysy kostrbatého míru jsou patrné čím dál tím více

Arestovič však naznačil, že západní armáda by mohla tuto patovou situaci neutralizovat. Kromě toho by západní nasazení sloužilo jako pojistka proti porušení jakékoli mírové dohody s Ruskem ze strany Kyjeva pod záštitou „revanšistických politických sloganů“, uvedl a dodal, že zahraniční síly by mohly hrát roli i v případě, že se Kyjev nakonec rozhodne uspořádat volby.

Zelenský, jehož prezidentské funkční období skončilo v roce 2024, opakovaně odmítal uspořádat volby s odvoláním na výjimečný stav, přičemž Rusko ho prohlásilo za „nelegitimního“. Pod tlakem Washingtonu Zelenský souhlasil s uspořádáním voleb, ale požadoval bezpečnostní záruky od Západu. A ty podle všeho dostal v úterý v Paříži. Pokud nemáte čas na video s Arestovičem výše, tak tady je přepis:

Na Ukrajině bude po konci války s Ruskem hrozit pro změnu občanská válka

Je to proto, aby se zabránilo občanské válce na Ukrajině. Jediným skutečným úkolem je stabilizační síla, která, stejně jako v Bosně, dokonale rozumí všem perspektivám poválečných států, v nichž se nachází jeden a půl milionu kusů neevidovaných automatických zbraní, milion veteránů a prostě křičící absence práv a křičící politické a společenské rozpory a velmi málo zdrojů. Proto potřebují stabilizační síly. Jenže nikdo je tak nenazve. Řeknou, že je to všechno proti Rusku a že je to zákeřný útok.

No a Rusko bude vědět dřív než všichni ostatní, že je to pro zabránění občanské válce na Ukrajině. Je to stabilizace pro stabilizaci Ukrajiny, ne proti Rusku. Proto s tím bez problémů souhlasí, pokud bude dosaženo příslušné dohody. A podle všeho jsou si dost blízko. Nějaké rozumné termíny. Ne zítra, ale dokonce byly uvedeny termíny. Zelenský řekl, že zákon… nebo někdo z poslanců, Stefanišin, myslím, nebo jak se jmenuje… Řekl, že do konce února budou připraveny nové volební zákony. Plus nějaký čas sem a tam, a jsme připraveni.

No, podle plánu všech těchto vyjednávajících skupin by tedy měly být do konce února dosaženy první dohody, například o možnosti konání voleb na Ukrajině. Kdyby dosud existovaly křiklavé rozpory, jak nám vyprávějí o Záporožské jaderné elektrárně, o Donbasu, před Donbasem a tak dále a tak dále, pak by žádné termíny nebyly stanoveny a dodržovány. Jsou to vzájemně závislé věci. To znamená, že například připravenost Ukrajiny na volby vše mění, např. přítomnost vojsk jako stabilizačních sil pro konání těch samých voleb a absence výrazných občanských střetů.

Protože vyhlídky na velké pouliční nepokoje v Oděse, Kyjevě, Vinnici, Žitomiru, Lvově, v Charkově, na pravém břehu jsou například při přítomnosti 15–10 tisíc zahraničních vojáků, jsou podstatně menší než při jejich nepřítomnosti. Proto je to také kontingent, který zajistí průběh voleb.

-Tak kdo bude volen a kdo s kým bude bojovat během voleb?

-Kdo bude volen, je velká otázka, ale podívejte se, máme všechny předpoklady pro občanskou válku do určité míry vytvořené. A to není o poctivých lidech, kteří milují Bulgakova, proti špatným lidem, kteří Bulgakova nemilují, ale například kombinace Bileckého a Budanova jako jedné části silových struktur proti například Zalužnému a k němu se přidali kádroví důstojníci. Protože jen slepý a naprosto hloupý člověk nechápe, že koalice Bileckého a Budanova, kteří jsou velmi blízcí přátelé, je pokusem snížit význam Zalužného.

A tento sbor jedná s kádrovými důstojníky a humorně nutí kariérní důstojníky, aby se sjednotili v této otázce proti Zalužnému. Proto Zelenský s velkým úspěchem využívá techniky k oslabení vojenské i politické síly, pro své vlastní zájmy, to je pochopitelné. To je zaprvé. Zadruhé, lidé, kteří provádějí skutečné průzkumy veřejného mínění, zaznamenávají následující. Od června loňského roku dochází k trvalému poklesu a klesajícímu trendu v roli vojáků mezi uchazeči o prezidentský post. To se týká i Zalužného.

Měl jich 36%, nyní má 21%. Poslední průzkum na Ukrajině ukázal velmi zajímavou věc. Ukázal, že Zelenský má nyní 20%, Zalužný 22% a neznámý centristický kandidát 24%. To je za listopad loňského roku. Není to voják. Co to ukazuje? Že lidé jsou připraveni důvěřovat nebo 40% Nejvyšší rady je připraveno důvěřovat vojákům? Prostě nechtějí vidět vojenského prezidenta, protože jasně chápou, že to je v nitru, ne proto, že Ústava stanoví, že prezident je nejvyšší velitel a to, co vidí na obrazovkách. Nejvyšší velitel určuje zahraniční politiku. Pokud tam budou strašní vojáci, pak to s největší pravděpodobností znamená válku. V té či oné variantě.

Proto budou tvrdě bojovat jak o post prezidenta, tak o konkurenci Nejvyšší rady v regionálních a okresních radách. Nyní otázka. Kdy budou někteří hrdinové Ukrajiny v pokušení zastřelit a odhodit granát nebo vrazit FPV dron do čela jiného hrdiny Ukrajiny? A oni to začnou dělat. Francouzské, turecké, britské jednotky, které se náhodou nacházejí v blízkosti ústředních volebních komisí měst. Hlídky, které budou chodit. No, určitě to nějak stabilizuje situaci. Ale zabíjet spojence nebude správné. Ani pro nejzoufalejšího hrdinu Ukrajiny. Proto pochopte, že je to stabilizační faktor pro konání voleb, stabilizaci společnosti na Ukrajině a její ekonomickou obnovu.

A navíc vám řeknu něco strašného. Je to stabilizační faktor pro to, aby Ukrajina plnila svou část dohody. Protože vše, co se dělo v rámci Minského procesu, přesvědčilo OBSE pouze o jedné věci, a to že zoufalí ukrajinští hrdinové mají velkou tendenci střílet, když nemají, a porušovat tak dohodu. Nejen prokletí ruští provokatéři, ale i naši hrdinové to dokážou. Proto budou pozorovatelé a vojáci potřební, aby zabránili ukrajinské straně porušit mírovou dohodu pod revanšistickými hesly. A teď pozor, jak myslíte, má na tom Rusko zájem?

-No, upřímně řečeno, vypadá to samozřejmě jako další historický obrat kola dějin, aby se Rusové opět nechali oklamat. Podívejte, bojovali jsme, aby se NATO nepřiblížilo, a NATO – tady je.

-A to není NATO. To je NATO, které bude dohlížet na Ukrajinu. To je jediný skutečný úkol, ne Rusové, věřte mi. Prostě to bude vypadat tak, že my tady stabilizujeme, zachraňujeme před Ruskem, že 10 tisíc nebo 15 tisíc vojáků může Ukrajinu zachránit před Ruskem. No oni vůbec nic nepředstavují. Jako kdyby to bylo 150 tisíc, 200 tisíc – to ano, to je kontingent. Ani 50 tisíc, to není kontingent. 10 až 15 tisíc vojáků proto, aby hlídky chodily kolem ústřední volební komise a aby tam byli lidé, respektive ti pozorovatelé na demarkační linii, aby zaznamenávali porušení ze strany Ukrajiny v první řadě. Protože nám prostě nevěří, abyste rozuměli.

–Arestovič–

Ukrajina po válce se stane bezpečnostní hrozbou pro celou Evropu

Podle mého názoru to Arestovič opravdu vystihl naprosto přesně, ale dobře to řekl i moderátor, že pro Rusy to bude hodně těžké pochopit, že NATO na Ukrajině musí být, aby mohlo být dosaženo trvalého míru, protože na Ukrajině bude odhadem 1 milion veteránů a miliony automatických zbraní a miliony granátů.

Ale rovněž dronů s náložemi, plastické trhaviny, a stejně jako v Bosně, ani na Ukrajině nebude o veterány postaráno po stránce výplat veteránských výsluh, invalidovného a dalších věcí. Ti veteráni si prostě vezmu zbraň a budou si na živobytí shánět prostředky loupežemi. Prostě přesně to, co proběhlo v Bosně po skončení války v Jugoslávii.

🚨Starmer & Macron Agree to send British & French Soldiers to Ukraine

🇫🇷Following talks in the French capital, the Prime Minister signed an agreement – dubbed the ‘Paris Declaration’ – to commit the UK to the deployment of forces.

🇬🇧The document outlined how Britain and France… pic.twitter.com/D0e9JBRyCv

— James Goddard (@JamesPGoddard90) January 6, 2026

A hlavně, mnoho těch vojáků bude chtít revanš a vyprovokovat obnovení války, takže třeba budou mít v plánu postřílet ruské vojáky nebo ruské civilisty za demarkační čárou na druhé straně. Tohle všechno prý bude podle Arestoviče hrozit. A paradoxně takto zmilitarizovanou zemi bude muset hlídat sbor cizích vojsk, protože ukrajinská armáda i policie je a bude v rozkladu. Jenže je logické, že tím padne další ruská červená čára – rozmístění vojsk NATO na Ukrajině.

Druhou možností je obsazení celé Ukrajiny ruskými vojsky a zahájení okupace celé Ukrajiny. Jenže k tomu nemá Kreml dovolení od Moskevských kanceláří. To prostě Chabad nepřipustí. Tím by došlo k posílení Ruska jako státu, a to je pro Dům Chabad naprosto nepřípustné. Ztratil by tím část své obrovské moci. Když posílí stát a vlastenectví, kanceláře oslabí. Proto Rusko je udržováno v oslabené pozici. Ten nosatý proces oslabování Ruska vidíte určitě všichni. Jenže znovu platí, že ovečky (voliči) kanady nenazují. A tak jest dáno. Bohužel.

-VK-

Šéfredaktor AE News