Islanďané mají štěstí, že odmítli rozhovory o vstupu do EU! Jinak by brzy mohli přijít o přídavky na děti, předčasné důchody a zdravotní benefity jako Němci! Merz úplně zešílel a prohlásil, že výdaje na zbrojení jsou přednější než přídavky na děti, a že odchod mladých Němců do ciziny nevadí, čtyři z pěti mladých prý tady zatím zůstávají!
Islanďané mají štěstí, že odmítli rozhovory o vstupu do EU! Jinak by brzy mohli přijít o přídavky na děti, předčasné důchody a zdravotní benefity jako Němci! Merz úplně zešílel a prohlásil, že výdaje na zbrojení jsou přednější než přídavky na děti, a že odchod mladých Němců do ciziny nevadí, čtyři z pěti mladých prý tady zatím zůstávají!
Islandští voliči jako kdyby dostali několik hodin po referendu názornou ukázku toho, před čím právě zachránili vlastní zemi. V sobotu odmítli pokračování rozhovorů o vstupu Islandu do Evropské unie a hned v neděli usedl německý kancléř Friedrich Merz před kamery veřejnoprávní televize ARD, aby Němcům vysvětlil, že na rodičovské příspěvky, předčasné důchody a dostupnou zdravotní péči už zřejmě nebudou peníze, protože absolutní prioritu dostane přezbrojení Bundeswehru a pokračování války na Ukrajině!
Kontrast snad ani nemohl být dokonalejší. Zatímco Islanďané si v referendu podrželi právo rozhodovat o vlastní zemi, německý kancléř veřejně oznámil, že sociální jistoty obyvatel největší ekonomiky Evropské unie musejí ustoupit zbrojení. A aby toho nebylo málo, ve stejném rozhovoru prakticky odbyl i varovný průzkum, podle kterého každý pátý mladý člověk v Německu konkrétně plánuje odchod do zahraničí.
Islandské referendum se přitom vůbec netýkalo přímého vstupu do Evropské unie. Voliči rozhodovali pouze o tom, zda mají být obnoveny přístupové rozhovory, které Island přerušil v roce 2013. Přesto se 52,8 procenta hlasujících vyslovilo [1] proti a pouze 47,2 procenta pro obnovení jednání. K urnám přišlo přibližně 82,5 procenta voličů, takže výsledek rozhodně nelze smést ze stolu jako produkt nezájmu nebo nízké účasti.
Islanďané zkrátka viděli, kam se Evropská unie ubírá, a většina z nich zatáhla za ruční brzdu ještě předtím, než se jejich země dostala do soukolí, ze kterého se později vystupuje jen za cenu obrovských politických a ekonomických otřesů.
Merz Němcům oznámil, že zbraně jsou důležitější než rodiny
Friedrich Merz vystoupil v pořadu ARD Sommerinterview v neděli 30. srpna, tedy pouhý den po islandském referendu. Moderátor mu předložil čísla, která by ještě před několika lety působila jako rozpočtové údaje země připravující se na světovou válku. Německé výdaje na obranu mají podle údajů uvedených v rozhovoru dosáhnout v letošním roce 82 miliard eur, v roce 2027 již 109 miliard, v roce 2028 celkem 153 miliard a v roce 2029 dokonce 162 miliard eur.
K tomu má Německo každoročně poskytovat dalších 10 miliard eur přímo Ukrajině. Nejde tedy o jednorázovou pomoc, ale o dlouhodobý finanční závazek směřující k udržování ukrajinského válečného aparátu. Jestliže by tato částka zůstala zachována po dobu deseti let, šlo by o dalších 100 miliard eur nad rámec samotného přezbrojování Bundeswehru.
Moderátor: V letošním roce plánuje spolková vláda výdaje na zbrojení ve výši 82 miliard eur, v příštím roce již 109 miliard eur na rozpočet obrany, v roce 2028 to bude 153 miliard a v roce příštích spolkových voleb v roce 2029 to bude 162 miliard eur ročně. K tomu ještě každoročně 10 miliard eur přímo na podporu Ukrajiny. Pane spolkový kancléři, dokážete občanům vysvětlit takové gigantické částky, když se snižuje rodičovský příspěvek, když se mají zrušit předčasné důchody a když rostou doplatky za léky?
Friedrich Merz: O těchto otázkách jsme v kabinetu dlouho diskutovali a nejde o rozhodnutí, které bych učinil sám, ale považuji je za správné. Sám jste to řekl: musíme napravit deficity posledních patnácti let. Bundeswehr není tam, kde by měl být. V Německu se musíme umět bránit. Je to zjevně nezbytné. A k čemu nám bude i ten nejkrásnější rodičovský příspěvek, když ztratíme svou svobodu a mír v Evropě bude ohrožen? Svoboda a mír jsou prioritou, kterou musíme naplnit, které musíme dosáhnout, abychom byli zemí, v níž se může projevit i hospodářský rozvoj.
Moderátor: Občané by se však ptali, zda lze obranyschopnost tak přímo měřit takovými částkami v eurech. Když se v tomto odvětví poptáte, uslyšíte slova jako „zlatá horečka“ nebo „šampaňská nálada“. Vidíte v tom problém, že se právě teď utrácejí takové částky, které jsou příliš vysoké?
Friedrich Merz: To je diskuse, kterou samozřejmě vnímám. Proto jsme se také s ministrem obrany dohodli, že nyní ještě jednou prověříme všechna zadávací řízení a zadávací záměry. Chceme mít moderní Bundeswehr. Nechceme se vracet ke starým zbraňovým systémům.
Merzova věta o tom, „k čemu nám bude i ten nejkrásnější rodičovský příspěvek“, okamžitě zastínila prakticky všechno ostatní, co v rozhovoru zaznělo. Kancléř sice doslova neřekl, že rodičovský příspěvek bude úplně zrušen, ale jeho politická hierarchie byla naprosto srozumitelná: jestliže bude vláda vybírat mezi sociálními jistotami německých rodin a dalšími stovkami miliard pro zbrojní průmysl, přednost dostanou zbraně.
Autenticitu výroku potvrzuje [2] nejen záznam samotné ARD, ale i německé agenturní zpravodajství, které Merzovu formulaci citovalo. Německá média následně otevřeně popsala rozpočtový konflikt jako střet mezi rodičovským příspěvkem a obranou. Jinými slovy, nejde o přehnanou interpretaci několika kritiků na sociálních sítích. Takto byl kancléřův výrok pochopen i uvnitř samotného Německa.
Nejdříve děti, potom důchody a nakonec spoluúčast pacientů
V rozhovoru nebyl rodičovský příspěvek zmíněn izolovaně. Moderátor jej zasadil do jedné řady se zrušením možnosti předčasného důchodu a se zvyšováním doplatků za léky. To je mimořádně důležité, protože tím vznikl celkový obraz nové německé rozpočtové doktríny: obyvatelstvo se má uskromnit, zatímco vojenské výdaje mají během několika let prakticky explodovat.
Plány na zásadní reformu německého důchodového systému skutečně existují. Merz podpořil [3] doporučení, podle kterého by se měl důchodový věk postupně navázat na rostoucí délku života a současně by měla být odstraněna možnost odcházet do předčasného důchodu bez krácení penze po odpracování předepsaného počtu let. Nejde tedy o smyšlený strašák sociálních sítí, ale o součást reálně diskutované reformy.
🇩🇪 Merz: Germany Can’t Afford Its Universal Welfare System
In a press statement, Friedrich Merz declared that Germany no longer has the economic capacity to sustain its universal welfare model.
“We cannot guarantee the financial sustainability of this system any longer.”… pic.twitter.com/qISqTOoUyB
— DD Geopolitics (@DD_Geopolitics) August 25, 2025
Německým občanům se předkládá stále stejný argument: stát nemá dost peněz na zachování dosavadní úrovně sociálního systému. Když však přijde řeč na Bundeswehr, nákup zbraní nebo financování Ukrajiny, omezené rozpočtové možnosti náhle mizí. Na obranu má být v roce 2029 připraveno 162 miliard eur a vedle toho dalších 10 miliard pro Kyjev. Na rodiče, důchodce a pacienty se ale vytahuje účetní kalkulačka a vysvětluje se jim, že musejí pochopit vážnost situace.
Tohle je přesně ten politický model, před kterým islandští voliči instinktivně ustoupili. Evropská unie se stále méně prezentuje jako projekt prosperity, volného obchodu a rostoucí životní úrovně. Stále více se mění v politicko-vojenský blok, jehož vedení žádá od obyvatel oběti ve jménu konfrontace s Ruskem, zatímco obrovské finanční proudy míří do zbrojních koncernů.
Každý pátý mladý Němec chce odejít? Merz má radost ze zbývajících čtyř
Jestliže výrok o rodičovském příspěvku působil jako ukázka sociální necitlivosti, Merzova reakce na odchod mladých lidí už připomínala politickou autodestrukci. Kancléř dostal otázku na výsledky studie „Jugend in Deutschland 2026“, podle které 21 procent lidí ve věku od 14 do 29 let konkrétně plánuje odchod do zahraničí. Dalších 41 procent si dokáže představit, že by Německo trvale opustilo.
Výzkum proběhl mezi 9. lednem a 9. únorem 2026 na reprezentativním vzorku přibližně 2 000 mladých lidí. Studie mezi hlavními problémy uvádí [4] finanční nejistotu, rostoucí náklady na bydlení, dluhy, obavy z pracovního uplatnění, psychický tlak a ztrátu důvěry v budoucnost země.
K tomu se přidává nespokojenost části mladých Němců s migrační politikou, bezpečnostní situací, stále tvrdší regulací veřejné diskuse a pocitem, že politické vedení země problémy neřeší, ale pouze trestá jejich pojmenovávání. Merz měl před sebou příležitost projevit alespoň základní pochopení. Místo toho vytáhl argument, že čtyři z pěti mladých lidí přece zůstávají.
Moderátorka: Jak si tedy vysvětlujete, že každý pátý mladý člověk uvažuje o odchodu z Německa?
Friedrich Merz: Vždyť to znamená, že čtyři z pěti lidí si myslí, že se vyplatí pracovat v Německu. A že mnoho lidí uvažuje o tom, zda by se neměli přestěhovat někam jinam, je přece zcela v pořádku. Vždycky se jen zeptám: Kam byste tedy rádi odešli, když je to jinde tolik lepší než v Německu?
Moderátorka: Napište nám to do chatu.
Taková odpověď je politicky neuvěřitelná. Každý pátý mladý člověk představuje pětinu nastupující generace, budoucích zaměstnanců, podnikatelů, techniků, lékařů, řemeslníků a daňových poplatníků. Stát, který se potýká se stárnutím populace a nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, by měl podobný výsledek považovat za poplach nejvyššího stupně. Německý kancléř ho však obrátil v optimistickou statistiku, protože čtyři lidé z pěti zatím neutekli.
Slovo „zatím“ je přitom rozhodující. Studie totiž neříká, že zbývající čtyři pětiny jsou se životem v Německu spokojené. Pouze jedna pětina již konkrétně plánuje odchod a podstatně větší část mladé generace o něm alespoň uvažuje. Merz tedy prezentoval jako úspěch skutečnost, že se většina mladých lidí dosud nerozhodla zemi definitivně opustit.
Politické harakiri několik dní před volbami
Merz svůj rozhovor poskytl pouhý týden před mimořádně důležitými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, které se uskuteční [5] 6. září 2026. Průzkumy tam před hlasováním přisuzují AfD přibližně 38 až 41 procent hlasů, zatímco CDU výrazně zaostává.
Za této situace by se od předsedy CDU očekávalo, že bude každou větu vážit na lékárnických vahách. Merz však během jediného rozhovoru poskytl voličům hned dvě mimořádně silné zkratky: zbraně jsou důležitější než rodičovský příspěvek a odchod každého pátého mladého Němce není problém, protože zbývající čtyři zatím zůstávají. Celostátní prognózy potom vypadají podobně jako na mnoha zemských úrovních:
Germany, INSA poll:
AfD-ESN: 29%
CDU/CSU-EPP: 20% (-1)
GRÜNE-G/EFA: 13% (-1)
SPD-S&D: 12%
LINKE-LEFT: 10% (-1)
FDP-RE: 4% (-1)
BSW-NI: 4% (+1)+/- vs. 21-24 August 2026
Fieldwork: 24-28 August 2026
Sample size: 1200➤ https://t.co/bbexiPyox9 pic.twitter.com/Tn6HlbNsqx
— Europe Elects (@EuropeElects) August 29, 2026
To už není od Merze obyčejná komunikační chyba. Je to veřejná demonstrace politického myšlení, ve kterém občan přestává být středem státní politiky a mění se pouze v účetní položku. Rodina je náklad, důchodce je náklad, pacient je náklad, ale rakety, obrněná vozidla a každoroční miliardy pro Ukrajinu jsou nedotknutelnou investicí do údajné svobody.
Merz přitom argumentuje obranou míru, ale současně plánuje dlouhodobě financovat pokračování konfliktu, který už spolykal obrovské množství peněz, vojenské techniky i lidských životů. Němcům se tedy předkládá paradox: aby si uchovali mír, musejí financovat válku; aby si uchovali svobodu, musejí odevzdat část své sociální bezpečnosti; a aby Německo mělo budoucnost, musí přijmout skutečnost, že jeho mladí lidé uvažují o odchodu.
Island si ponechal výhody evropského trhu, ale odmítl politickou klec
Právě zde vystupuje do popředí islandský kontrast. Island není izolovanou zemí odříznutou od Evropy. Je členem Evropského hospodářského prostoru (EEA), díky čemuž má přístup na jednotný evropský trh. Současně je součástí Schengenského prostoru a prostřednictvím Evropského sdružení volného obchodu udržuje rozsáhlé hospodářské vztahy s členskými státy EU.
Islanďané tedy nehlasovali pro ekonomickou izolaci. Hlasovali pro zachování modelu, ve kterém mohou využívat podstatnou část obchodních výhod evropské spolupráce, aniž by odevzdali Bruselu plnou kontrolu nad vlastní zemědělskou, rybářskou, rozpočtovou a zahraniční politikou.
BOOM: It’s over, Iceland has decisively voted AGAINST joining the EU
Ursula is furious that they want national sovereignty. Globalism is DYING FAST! pic.twitter.com/WpRmnaQAo4
— Alex Jones (@RealAlexJones24) August 31, 2026
Právě kontrola nad rybolovem sehrála v referendu zásadní roli. Pro Island nejde o folklórní odvětví, ale o strategickou součást ekonomiky, exportu a národní identity. Vstup do EU by otevřel otázku společné rybářské politiky, přístupu k islandským vodám a přerozdělování kvót.
Odpůrci pokračování rozhovorů proto správně upozorňovali, že země by mohla výměnou za formální místo u bruselského stolu ztratit praktickou kontrolu nad jedním ze svých nejcennějších přírodních zdrojů. Island navíc nikdy formálně nestáhl přihlášku podanou v roce 2009, pouze přerušil jednání. Referendum proto mělo rozhodnout [6], zda se celý proces znovu rozběhne. Většina voličů odpověděla záporně a vláda oznámila, že výsledek bude respektovat.
Brusel se dívá na Island přes mapu severního Atlantiku
Zájem Evropské unie o Island přitom není pouze ekonomický. Země leží na strategickém rozhraní severního Atlantiku a Arktidy, v prostoru, jehož vojenský význam prudce roste kvůli soupeření s Ruskem a současně kvůli americkému tlaku na Grónsko.
Island je zakládajícím členem NATO, nemá však vlastní stálou armádu. Svoji bezpečnost opírá [7] především o členství v Severoatlantické alianci a na bilaterální obranné dohodě se Spojenými státy. Letecká základna Keflavík a poloha ostrova v prostoru mezi Grónskem, Islandem a Britskými ostrovy z něj činí klíčový bod pro kontrolu severoatlantických námořních a leteckých tras.
Bylo by proto naivní domnívat se, že Brusel viděl v islandském členství pouze rozšíření jednotného trhu o necelých 400 000 obyvatel. Island má význam kvůli Arktidě, severnímu Atlantiku, podmořské infrastruktuře, vojenské logistice a sledování pohybu ruských ponorek. Plné začlenění země do EU by Bruselu poskytlo silnější politický rámec pro zapojování Islandu do budoucích evropských bezpečnostních a arktických struktur s obrovským surovinovým potenciálem v Arktidě, tedy v Severním ledovém oceánu.
To ovšem neznamená, že by odmítnutím rozhovorů zmizela vojenská přítomnost NATO nebo Spojených států. Island zůstává členem aliance. Referendum však zabránilo tomu, aby k již existující alianční vrstvě přibyla další vrstva politického a silně znacifikovaného a zfašizovaného řízení z Evropské unie.
Islanďané dostali varování z Německa v přímém přenosu. Ovšem média mají jasno, prý za výsledek hlasování mohou Rusové!
Německo mělo být výkladní skříní Evropské unie. Zemí průmyslové síly, technologické převahy, sociální stability a vysoké životní úrovně. Dnes jeho kancléř před kamerami vysvětluje, že na rodičovské příspěvky, předčasné důchody a zdravotní benefity nebude možné pohlížet stejně jako dříve, protože země musí vydávat stále větší částky na zbrojení.
Současně každý pátý mladý Němec plánuje odchod do zahraničí a kancléř se utěšuje tím, že čtyři z pěti zatím zůstávají. Průmyslové podniky zápasí s cenami energií a klesající konkurenceschopností, bydlení je pro mladou generaci stále hůře dostupné a politická reprezentace místo obratu nabízí další militarizaci a další finanční závazky vůči Ukrajině. Netrvalo to ale ani 48 hodin od referenda a západní média začala tvrdit, že referendum na Islandu prý ovlivnilo a zmanipulovalo Rusko.
It took them only 48 hours to blame Russia for the outcome of the Icelandic EU referendum. The establishment has become a parody of itself. pic.twitter.com/ndUX4Y9KaP
— Thomas Fazi (@battleforeurope) September 1, 2026
Islanďané se v referendu nerozhodovali pouze mezi členstvím a nečlenstvím. Rozhodovali se mezi zachováním vlastní schopnosti říci „ne“ a vstupem do systému, ve kterém se rozhodnutí největších států postupně mění v povinnost všech ostatních. Friedrich Merz jim den po hlasování poskytl nejlepší možné potvrzení, že jejich obavy nebyly přehnané.
Kdyby Island otevřel cestu k plnému členství, dříve či později by se i jeho občané mohli dozvědět, že peníze na rodiny, důchody a zdravotnictví jsou příliš drahé, zatímco peníze na zbrojení a geopolitické ambice Bruselu se musejí najít vždy. Islandští voliči proto skutečně mohou děkovat vyšší prozřetelnosti.
Zachovali si přístup na evropský trh, ponechali si vlastní měnu, kontrolu nad rybolovem i právo rozhodovat o dalším směřování země. A zároveň zůstali stát v bezpečné vzdálenosti od spolku, jehož nejmocnější kancléř právě vysvětlil vlastním občanům, že „nejkrásnější rodičovský příspěvek“ jim bude k ničemu, jestliže stát nejprve nenakoupí zbraně do války proti Rusku. Tady v Německu tomu politici z CDU říkají ochrana svobody. Na Islandu tomu většina voličů očividně říká Eurokoncentrák. A to je zkrátka realita!
-VK-
Šéfredaktor AE News
Pravidla pro komentáře:
1) Na AE News nikdy necenzurujeme žádný názor, je-li vyjádřen slušně, kultivovaně a nejedná-li se o zjevný trolling, pomluvu, diskreditaci serveru AE News nebo dehonestaci autora článku. Máte právo vyjádřit jakýkoliv kritický komentář, avšak bez vulgarit a také bez sprostých formulací, výhrůžek nebo urážek, a to ani ve vztahu k autorovi (autorům) článku, ani vůči ostatním diskutujícím.
2) Hrubé vulgarismy, nadávky, šíření nenávisti proti jednotlivcům nebo skupinám, a to jak v komentářích, tak i mimo náš server, schvalování teroristických útoků a vražd, komentáře, fotografie nebo videa se znaky sadismu, brutality, vražd, mrtvol, sexuality, porna nebo bestiality, výzvy k činům proti lidskosti, výzvy nebo obrázky s tématikou fyzické likvidace kohokoliv nebo výhrůžky komukoliv nebudou tolerovány, a to ani vůči třetím osobám mimo náš web, např. vulgarismy v diskusi proti osobám zmiňovaným uvnitř kritického článku apod.
3) V diskusích je povoleno vyjadřovat jen vlastní soukromé názory jako fyzická osoba, ne stanoviska firem, podniků, skupin osob, spolků, sdružení nebo organizací. Je rovněž zakázána skrytá propagace vlastních blogů a webů v komentářích, povoleny jsou jen URL odkazy na články na těchto zdrojích, které mají přímou vztažnost k tématu našeho článku. Pro placenou reklamu kontaktujte nejprve naši redakci.
4) V komentářích není dovoleno používat "shouting", tzn. křičení vyjádřené psaním celých vět pouze velkými znaky.
5) Komentáře není dovoleno využívat jako platformu pro účely propagace občanských iniciativ, spolků, soudních sporů nebo jiných aktivistických činností. Stejně tak není dovoleno využití pro potřeby chatu, polemik, rozprav, dialogů, soukromých agend nebo osobních sporů mezi dvěma nebo více komentujícími, jestliže takový dialog se přímo netýká článku, souvislostí s článkem nebo aktuálních událostí doma či ve světě.
6) V diskusích je zakázána impersonace, vystupování pod jmény cizích žijících osob.
7) Příspěvky nesplňující tyto základní podmínky slušné diskuse budou mazány, stejně tak komentáře se znaky trollingu, spamu, politické reklamy a nesouvisející diskuse pod články (offtopic příspěvky).
8) Veškeré URL linky v komentářích, z nichž nevyplývá popis obsahu, musí být uvedeny s krátkým popisem obsahu, např. link na video na YouTube musí v komentáři obsahovat doprovodný popis, čeho se video týká, o čem pojednává. Linky bez popisu budou považovány za spam, off topic odkazy a neplacenou reklamu.
9) Komentáře jsou automaticky moderovány analytickým systémem Akismet a mohou být navíc dodatečně schvalovány administrátorem, případně dodatečně mazány, pokud Akismet nezachytil závadné příspěvky sám. V diskusi je povolena pouze rodilá čeština a slovenština, ne automatizované překlady do těchto dvou jazyků pomocí Google Translate nebo skrze jiné překladače. Výjimečně budou tolerována poděkování v cizích jazycích, ne však komentáře nebo diskuse. Upozornění na obsah komentářů v rozporu s pravidly je nutné zasílat naší redakci výhradně písemně přes kontaktní formulář v patě našeho webu. Stejný formulář je potřeba použít pro hlášení gramatických chyb a překlepů v článcích. Ke komunikaci s redakcí nepoužívejte komentáře pod články, použijte kontaktní formulář.
Pro stížnosti a podněty k obsahu komentářů je nutné vzít na vědomí, že náš server je umístěn a provozován společností se sídlem ve Spojených státech amerických a obsah našeho webu se řídí zákony státu Delaware s využitím 1. dodatku Ústavy Spojených států amerických. Umožněním přístupu na náš server nevzniká právní nárok na uveřejnění komentářů. Redakce si vyhrazuje právo neuveřejnit či dodatečně odstranit takové komentáře, které jsou v rozporu s výše uvedenými pravidly, zákony státu Delaware, federálními zákony Spojených států amerických nebo s obsahovým zaměřením našeho webu.
Váš vložený komentář se nemusí zobrazit ihned, je-li zadržen Akismetem. V takovém případě je diskusní příspěvek odeslán k ručnímu schválení administrátorem, což může zabrat až 24 hodin. Neodesílejte příspěvek znovu, neurychlíte tím jeho schválení. Děkujeme.
Viete o tom, ze v ramci Green Dealu budu uplne zakazane aj kotle na plyn???
K trvalému zatravnění západního Německa:
Hurvínek, nejdřív ale reparace za tu válku minulou..
Nemci su sice zvyknuti na vysoky standard ale pokial si odtrhnu od huby budu na tom stale daleko lepsie ako my, a opat budu drzat hubu a krok ako sa na sporiadanych obcanov patri, v takomto prostredi moze Merz robit protinemecku politiku s kludom Anglicana, fasista odchod nespokojmych vita pretoze mu to poisti klud na praci
ano může si to dovolit říci jelikož ví jak dopadnou volby zase vyhrají ti správní
Kokainista a nacek Merz odkrýva karty, ktoré boli už ale dávno známe. Popoludní Bundes oficiálne obvinil Moskvu za dronovy incident. Priehľadnejši už ani nemôžu byť, otázka je len ako veľmi zle to vlastne je. Žiaľ, asi dosť.
Tak nám ten obraz pomalu vystupuje z obrysů… „Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce“ – Ein Volk, ein Reich, ein Führer.
Fritz M., včera dnes i zítra
Jako včera fricek Ada.!
Skopčák