Zelenský se na americké CBS rozčílil kvůli otázce na volby, zatímco Ukrajinu drtí válka protikorupčních struktur a generální prokurátor uprchl z Ukrajiny! Současně vyšlo najevo, že ukrajinské armádě zbývají před koncem roku peníze na necelé 2 měsíce! A z velkých ukrajinských měst prý nebude před zimou kam utéct!

Zelenský se na americké CBS rozčílil kvůli otázce na volby, zatímco Ukrajinu drtí válka protikorupčních struktur a generální prokurátor uprchl z Ukrajiny! Současně vyšlo najevo, že ukrajinské armádě zbývají před koncem roku peníze na necelé 2 měsíce! A z velkých ukrajinských měst prý nebude před zimou kam utéct!

Volodymyr Zelenský se během rozhovoru pro americkou stanici CBS rozčílil poté, co přišla otázka na volby, které se na Ukrajině nekonají již několik let. Jeho odpověď byla příznačná: „Jaké volby?“ Ukrajinský furt-prezident argumentoval válečným stavem, bezpečností obyvatel, devíti miliony Ukrajinců nacházejícími se v zahraničí a nevyřešenou otázkou hlasování lidí na územích ovládaných Ruskem.

Praktické problémy, které Zelenský vyjmenoval, jsou zástupné. Ukrajinské zákony sice konání prezidentských, parlamentních a místních voleb během válečného stavu zakazují [1], ale zákony se přece dají snadno změnit, koneckonců Zelenského partaj Sluha národa to dělá každou chvíli. To však nic nemění na skutečnosti, že Zelenského pětiletý prezidentský mandát, získaný ve volbách v roce 2019, formálně skončil již v květnu 2024 a že současné vedení země přežívá politicky díky neustálému prodlužování válečného stavu.

V Kyjevě se tak vytvořil dokonale uzavřený kruh: dokud trvá válka, nemohou být volby, a dokud nejsou volby, zůstává u moci stejná skupina lidí. Parlament sice pokračuje ve své činnosti na základě ústavní kontinuity, ale občané již několik let nemají možnost nové rozložení politických sil potvrdit nebo odmítnout.

Ani ukrajinská opozice přitom většinově nepožaduje hlasování uprostřed bojů; ještě v roce 2025 odklad voleb podporovali i Petro Porošenko a Julija Tymošenková [2]. Teď už ale nepožadují. Prý dostali nasypáno, píše se na ukrajinských webech. Otázka však zůstává: kdo a za jakých podmínek rozhodne, že válka skončila natolik, aby se občanům jejich hlas vrátil?

V Rusku se volby konají, zatímco Kyjev čeká na neurčitý konec války

Kontrast s Ruskem je politicky výbušný. Ruské volby do Státní dumy se mají uskutečnit 20. září a Moskva do nich zahrnuje rovněž obyvatele čtyř regionů, jejichž připojení k Ruské federaci Kyjev neuznává. Mnozí obyvatelé těchto území mezitím přijali ruské občanství a poprvé se budou účastnit voleb do Státní dumy jako občané Ruské federace. Z pohledu Moskvy jde o završení integrace nových regionů, z pohledu Ukrajiny o hlasování organizované okupační mocností. Spor o jejich postavení tím nekončí, naopak se přenáší z bojiště i do volebních místností.

Zelenský má pravdu jen v tom, že na územích kontrolovaných ruskou armádou opravdu už naštěstí nemůže Kyjev zajistit ukrajinské volební komise, to přece vychází ze samotné logiky. Mnohem méně přesvědčivě však působí jeho obecná podrážděnost vůči samotné otázce voleb. Nešlo totiž o dotaz na technické detaily, ale na demokratickou legitimitu vedení země, které požaduje od západních států další desítky miliard dolarů, zbraně a dlouhodobé politické závazky. Čím déle bude válka trvat, tím naléhavější bude otázka, zda se zákaz voleb nestal současně politickým pojištěním Zelenského mocenského okolí.

Generální prokurátor udeřil proti NABU a vzápětí ze strachu o život uprchl i s manželkou z Ukrajiny

Zelenského podrážděný výstup navíc přichází uprostřed dalšího mimořádně vážného konfliktu uvnitř ukrajinského státního aparátu. Generální prokurátor Ruslan Kravčenko podal 7. září rezignaci a o týden později oznámil, že podepsal oznámení o podezření proti řediteli Národního protikorupčního úřadu Semenovi Kryvonosovi. Druhé oznámení se mělo týkat spolupracovníka šéfa Specializované protikorupční prokuratury Oleksandra Klymenka. Kravčenko obvinil protikorupční struktury ze zneužívání jejich postavení, zatímco NABU a SAPO jeho postup označily za útok na svou nezávislost [3].

🇺🇦Ruslan Kravchenko, the recently resigned Prosecutor General of Ukraine, fled the country late last night after releasing a video alleging crimes committed by the director of NABU and an associate of the head of the SAPO.
Kyiv’s mafia clans are tearing each other apart! pic.twitter.com/OVdVffu5DD

— Real News (@DrNeculai) September 14, 2026

Kravčenko potom 13. září odletěl na pětidenní služební cestu do Paříže, údajně kvůli slyšení Parlamentního shromáždění Rady Evropy věnovanému ukrajinským dětem [4]. Jeho manželka měla podle ukrajinských médií odcestovat do Polska o den dříve. Odjeli ve chvíli vrcholícího střetu s NABU a SAPO a že Zelenský okamžitě a pohotově vyzval parlament, aby jeho odvolání bez prodlení schválil [5]. Už samotná časová souslednost událostí působí jako obraz státního aparátu, jehož jednotlivé mocenské bloky proti sobě vedou otevřenou válku.

Operace Kartágo odkryla ochranu podvodných telefonních center

V pozadí konfliktu se nachází vyšetřování s krycím názvem Kartágo. NABU a SAPO prověřovaly údajnou ochranu podvodných telefonních center, jejichž operátoři pomocí sociálního inženýrství, phishingu a falšování zobrazovaných telefonních čísel okrádali oběti doma i v zahraničí. Vyšetřovatelé popsali systém úplatků, praní peněz, luxusního majetku a krytí poskytovaného lidmi napojenými na orgány činné v trestním řízení [6]. Při raziích byly prohledány také prostory spojené s generální prokuraturou [7].

NABU Director Krivonos stated that there is fierce resistance to the investigation into the “Carthage” special operation, and that the individuals involved knew about the planned searches in advance.

According to him, the agency is currently investigating the sources of the… pic.twitter.com/GbM7vjYSWp

— Beate Landefeld (@BeateLandefeld) September 14, 2026

NABU podle dostupných informací Kravčenka přímo neobvinilo z osobní ochrany center a sám generální prokurátor jakékoliv spojení s podvodným byznysem odmítl [8]. Skandál však ukazuje, jak hluboko se mohl tento druh kriminality zavrtat do státních struktur. Namísto společného postupu následovala odveta: prokuratura zasáhla proti vedení NABU v kontra-obvinění. NABU a SAPO obvinily prokurátorovo okolí a Zelenského kancelář se postavila za Kravčenkovo rychlé odstranění. Instituce financované a budované také pod tlakem západních partnerů tak nebojují pouze proti korupci. Začaly bojovat jedna proti druhé!

Armádní pokladna má peníze na necelé dva měsíce

Ještě děsivěji než politický konflikt působí zprávy o stavu ukrajinského vojenského rozpočtu. Poslanec a vojenský analytik Vadym Ivčenko upozornil, že prostředky vyčleněné na vyšší platby vojákům mohou vystačit pouze do druhé poloviny října [9]. Nešlo tedy pouze o abstraktní účetní schodek na konci roku, ale o bezprostřední problém s financováním lidí, kteří jsou posíláni na frontu.

Nyní je zřejmé, proč Kyjev oznámil, že mu v letošním roce chybí na dodatečné obranné výdaje přibližně 27 miliard dolarů. Ukrajinská vláda současně předložila na rok 2027 rekordní obranný rozpočet ve výši 4,89 bilionu hřiven, tedy přibližně 110 miliard dolarů, a přiznala, že bez další masivní zahraniční podpory jej nebude schopna financovat. Jen pro příští rok bude potřebovat přes 52 miliard dolarů zahraniční pomoci, přičemž závazně zajištěna má zatím méně než polovinu [10].

To je účet, který bude znovu předložen evropským a americkým daňovým poplatníkům. A bude předložen ve chvíli, kdy se v Kyjevě navzájem obviňují generální prokuratura, NABU a SAPO, zatímco vyšetřovatelé nacházejí hotovost, luxusní automobily a nemovitosti spojené s údajnými úplatkářskými schématy. Každý další požadavek na desítky miliard proto logicky vyvolává otázku nejen kolik peněz Ukrajina potřebuje, ale také kdo nad nimi skutečně vykonává kontrolu a kolik se jich cestou ztratí.

Přichází zima, Ukrajina nemá „náhradní zemi“ a Brusel slibuje další peníze, kontrolu však občanům nevysvětluje

Finanční kolaps armádního rozpočtu se navíc spojuje s obavou z nejtěžší zimy od začátku války. Vasyl Voskobojnyk, který se zabývá migrační politikou, v ukrajinské televizi varoval, že případný rozsáhlý výpadek energetické soustavy nelze vyřešit prostým přestěhováním obyvatel velkých měst na venkov. Bez elektřiny mohou zůstat vesnice stejně jako Kyjev, Charkov, Dnipro nebo Záporoží. Přestěhování navíc neřeší práci, školy, nemocnice ani zásobování.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přesto ve svém projevu o stavu Unie slíbila Ukrajině dosud nejsilnější podporu pro nadcházející zimu, další humanitární pomoc, posílení dodávek elektřiny a vytápění, systémy protivzdušné obrany a nové společné projekty s ukrajinským zbrojním průmyslem. Zároveň oznámila další zpřísňování protiruských sankcí [11].

„Jaké volby?“ je otázka, která se jednou vrátí i do Bruselu

Von der Leyenová však nevysvětlila, jak přesně bude Brusel garantovat, že se evropské miliardy neztratí v systému, v němž proti sobě vedou válku samotné protikorupční a prokurátorské struktury. Nestačí pokaždé zopakovat, že Ukrajina bojuje za Evropu, a tím uzavřít debatu o kontrole peněz.

Právě země, která je existenčně závislá na zahraniční pomoci, musí podléhat mimořádně přísnému auditu. Špičky v Bruselu však v této korupci jedou společně se Zelenského juntou, o tom nikdo nepochybuje. Takže nic se kontrolovat nebude.

Namísto toho se bude kontrolovat věk všech obyvatel EU na sociálních sítích pod záminkou ochrany dětí na sociálních sítích, jak Leyenová uvedla [12] v projevu o stavu unie. Evropané vidí rostoucí ceny, drahé energie, tlak na sociální rozpočty a současně nekončící požadavky Kyjeva na další desítky miliard.

A potom sledují, jak se ukrajinský prezident rozčiluje nad otázkou voleb, a jak generální prokurátor odjíždí do Paříže uprostřed střetu s protikorupčními institucemi a jak představitelé země veřejně přiznávají, že armádě docházejí peníze a obyvatelstvo může čekat zima bez elektřiny. Tenhle cirkus skončí buď u voleb nebo ve válce s Ruskem. A sami si zkuste vsadit, která z těchto dvou možností a upřímně je pravděpodobnější. A v tom je ta tragédie.

-VK-

Šéfredaktor AE News