Když útočí Ukrajina na Krymský most, je to legitimní vojenský cíl a Kyjev na oslavu útoku vydává pamětní poštovní známky! Když útočí Rusko na mosty v Kyjevě, Zelenský mluví o teroru! Nad Kyjevem se navíc vznáší otázka Surovikinova návratu! Generál “Armageddon” se vrátil do Moskvy a začaly se hned šířit zvěsti!
Když útočí Ukrajina na Krymský most, je to legitimní vojenský cíl a Kyjev na oslavu útoku vydává pamětní poštovní známky! Když útočí Rusko na mosty v Kyjevě, Zelenský mluví o teroru! Nad Kyjevem se navíc vznáší otázka Surovikinova návratu! Generál “Armageddon” se vrátil do Moskvy a začaly se hned šířit zvěsti!
Volodymyr Zelenský na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Kyjevě označil ruské útoky na mosty přes Dněpr za teror a snahu vyvolat kolaps ukrajinské metropole. Merzova návštěva proběhla v době dalších úderů na kyjevskou infrastrukturu a také během ní byl zasažen [1] Severní most. Zelenského odpověď však připomíná otázku, kterou nelze odsunout stranou: jak ukrajinské vedení vysvětlovalo vlastní útoky na Krymský most a proč tehdy zdůrazňovalo vojenskou logiku ničení dopravních spojení?
Ukrajinský prezident totiž v červenci 2023 veřejně označil [2] Krymský most za vojenský cíl a vysvětloval, že slouží zásobování ruských jednotek municí. Před účastníky bezpečnostního fóra v Aspenu prohlásil, že takový cíl musí být neutralizován. Nyní, když útoky dopadají na dopravní tepny jeho vlastního hlavního města, používá úplně jiný slovník. Mosty, zásobování a přerušování komunikací zůstávají součástí stejné války, ale politické hodnocení se mění podle toho, na které straně dopadají údery.
Úplný přepis dotazu novinářky a odpovědi Volodymyra Zelenského
Novinářka: „Západní tisk s odvoláním na naše vládní představitele píše o novém rozsáhlém útoku Ruska, při kterém byly použity stovky raket a dronů proti energetické síti celé země. Jak na to budeme reagovat a nejsou tyto údaje přehnané? A ještě krátké upřesnění k vám ohledně útoků na mosty. Jedná se o terorizování civilního obyvatelstva, nebo o pokus odříznout levý břeh (Dněpru) od pravého? A otázka pro pana Merze. Jsme vděčni za Vaši návštěvu, ale i za Vaši podporu. Rusko pokračuje v terorizování západních zemí, nyní útoky dronů. Pod útokem jsou Moldavsko a Rumunsko, členové EU a NATO. A jak dlouho bude Západ otálet s odpovědí, důstojnou odpovědí Moskvě, nebo bude přece jen čekat na reaktivní drony v Berlíně nebo v Mnichově? Mnohokrát děkuji.“
— Volodymyr Zelenský: „Chceš, abych odpověděl jako první, Friedrichu?“
— Friedrich Merz: „Ty první.“
— Volodymyr Zelenský: „Dobře. Děkuji. Za prvé. Podle našich údajů má Rusko ve svých zásobách asi 700 balistických raket a několik tisíc dalších raket. Máme informace o tom, jaké mají zásoby, rezervy a tak dále. Vyrábějí zhruba 130 až 140 balistických raket měsíčně. S tím je třeba bojovat a my bojujeme. Jde o místa jejich výroby, jde o naše sankce, jak říkáme, s dalekosáhlým účinkem. Nebo vždy požadujeme sankce od Spojených států amerických – prosíme, ani to vlastně nepožadujeme – a od Evropské unie i od dalších zemí, které musí zastavit tyto dodavatelské řetězce některých komponentů pro tyto rakety, aby se snížila jejich výroba.
Jinak s tím nelze bojovat: uvalovat sankce a samozřejmě vyhledávat místa, kde jsou tyto drony a rakety skladovány. Pokud jde o masivní údery, tedy přibližně takové, jaké nyní vidíme, domnívám se, že se budou zaměřovat spíše na kvalitu než na kvantitu, budou přecházet od běžných ‚Šahídů‘ a maximálně zvyšovat podíl raket s tryskovým pohonem. To je to, co vidíme. Balistické rakety… tedy jak už říkáme, běžné řízené střely, ty sestřelujeme. V zásadě máme čím je sestřelovat.
Balistické rakety jsou zatím výzvou, ale je to výzva. No a sami vidíte, teď pociťujete, že nás masově terorizují raketovými ‚Šahídy‘. Cítíme to, stejně jako jsme pociťovali masivní útoky ‚Šahídy‘ předtím, než jsme se naučili je sestřelovat. I tento problém, myslím, že ho překonáme, i když je velmi složitý. Opět se vracím k součástkám, které se, bohužel, na Ukrajině ve velkém nevyrábějí. Najdeme řešení.
Odříznutí mostů – je to teror, ano. A odříznoutí levého břehu od pravého? A v čem je rozdíl? Je to bezpodmínečný kolaps. Chtějí, aby naši lidé opouštěli velká města, a především hlavní město.“
Pozn. Přepis podle znění videa. V otázce zaznívá faktická chyba: Moldavsko není členem EU ani NATO; Rumunsko je členem obou organizací.
Útoky na Krymský most nejsou příběhem, který by ukrajinské instituce dodnes popíraly. Zastoupení ukrajinského prezidenta pro Krym zveřejnilo [3] 3. června 2025 zprávu, která další operaci proti mostu označovala za úspěch ukrajinské bezpečnostní služby SBU. Současně připomínala předchozí útoky v letech 2022 a 2023 a opět zdůrazňovala význam mostu pro dopravu a zásobování ruských vojsk. Ukrajinská strana tedy sama veřejně představovala opakované údery jako součást své strategie, nikoliv teroru.
Krymský most: přerušování dopravy jako veřejně oslavovaná strategie
Zelenského politická podpora úderů na Krymský most je doložená jeho veřejnými výroky. U jednotlivých operací však zveřejněné zdroje popisují konkrétní roli SBU a jejího vedení; například plánování a provedení podvodního útoku z června 2025 podle ukrajinské prezidentské instituce osobně koordinoval tehdejší šéf služby Vasyl Maljuk. Pro posouzení Zelenského dnešní rétoriky je podstatné už samotné veřejné schvalování této strategie. Prezident, který obhajoval vyřazení důležitého mostu z provozu, nyní při otázce na přerušení dopravy přes Dněpr odpovídá slovem „teror“.
Právě zde se ukazuje politický dvojí metr. V ukrajinském podání měl útok na Krymský most přerušit zásobování protivníka a představoval žádoucí vojenský výsledek. U kyjevských mostů Zelenský zdůrazňuje ochromení města a utrpení jeho obyvatel. Civilní dopady ovšem nezmizí tím, že je jedna strana přestane zmiňovat, stejně jako vojenský význam dopravní infrastruktury nezmizí tím, že druhá strana použije silnější odsuzující výraz.
Samotné slovo „teror“ ještě nevysvětluje účel konkrétního úderu ani jeho provedení. Kyjev přitom po útoku na Krymský most v říjnu 2022 k této příležitosti vydal pamětní poštovní známky. Tehdy to nebyl terorismus, ale důvod k oslavě a k vydání pamětních cenin. Když teď hoří mosty v Kyjevě, dojde také k vydání speciální edice ukrajinských pamětních známek?
Přerušení spojení přes Dněpr by zasáhlo celé fungování metropole
Kyjevské mosty spojují dvě části velkoměsta, jehož každodenní fungování závisí na pohybu lidí, zboží a služeb přes řeku. Podle agentury Reuters žila [4] před rokem 2022 na levém břehu více než třetina přibližně třímilionové populace, zatímco velká část pracovních míst a státních institucí se nacházela na pravém břehu. Poškození mostů proto znamená okamžitý tlak na dopravu i běžný život. Úplné přerušení spojení by tento problém násobilo a přenášelo jej do zásobování a dostupnosti služeb.
Bridges in Kiev have suddenly become the world’s latest cause for outrage.
How quickly the same world forgot Ukraine’s strikes on Russian civilian infrastructure, including the #CrimeanBridge in October 2022, which were openly celebrated in Ukraine and across the West. https://t.co/kSmnNwLd4F
— Russian Embassy in South Africa 🇷🇺 (@EmbassyofRussia) October 6, 2026
Z vojenského hlediska představuje omezení pohybu přes velkou řeku srozumitelný způsob, jak protivníkovi zkomplikovat přesuny a zvýšit náklady na dopravu. Z toho však automaticky nevyplývá znalost konkrétního ruského operačního plánu. Zelenský tvrdí, že cílem je vyhnat obyvatele z velkých měst, především z hlavního města. To je jeho vysvětlení ruského záměru. Pozorovatelným výsledkem útoků je zatím poškození infrastruktury a omezení dopravy; další cíle je třeba odlišovat od toho, co už skutečně nastalo.
V tomto smyslu Zelenský ochutnává vlastní medicínu přerušování strategických komunikací. Když jeho země útočila na Krymský most, ukrajinské vedení zdůrazňovalo schopnost zasáhnout protivníkovu logistiku. Nyní stejný druh tlaku dopadá na Kyjev a jeho prezident popisuje hrozbu kolapsu. Pro obyvatele metropole je taková medicína hořká, ale její obecný mechanismus nemůže být pro ukrajinské politické vedení překvapením.
Surovikin v Moskvě: zpráva o návratu není oznámením nové funkce
Do této situace vstupují zprávy o návratu armádního generála Sergeje Surovikina z Alžírska do Moskvy. Téma otevřely [5] i Novinky, ale v dohledaných ruských podkladech je nejkonkrétnějším jmenovaným zdrojem vojenský komentátor a plukovník ve výslužbě Viktor Baranec. Pro noviny Sojuznoje veče uvedl [6] 3. října, že se Surovikin vrátil do Moskvy. Budoucí zařazení generála však popisoval prostřednictvím svých úvah o tom, kde by Surovikinovy zkušenosti mohly být využity.
O návratu hovořil [7] také pořad Rádia Komsomolskaja pravda již z 28. září. Ani zde ovšem nejde o nezávislé potvrzení od dalšího svědka, protože tématu se opět věnoval Baranec. Více publikovaných článků a pořadů může vytvořit dojem několika samostatných potvrzení, přestože se informace vrací ke stejnému člověku. Návrat do Moskvy je tedy veřejně uváděnou zprávou ruských médií; nové pověření velením na Ukrajině zůstává však stále nepotvrzené.
General Armageddon Sergei Surovikin has returned from his mission to Algeria. He commented on his return to TASS agency as follows: we have completely & irrevocably driven France out of Algeria, now the priority is liberating Ukraine from Nazism.
Denazification & winter is close! https://t.co/61YaTpCSYO— Roberto (@UniqueMongolia) October 6, 2026
Barancovy úvahy se týkají možného využití Surovikina na některém úseku fronty nebo při přípravě další operace. Takový scénář by mohl znamenat dílčí velitelskou odpovědnost, nikoli nutně převzetí celého vedení války. Bez oznámení konkrétní funkce nelze tyto varianty slít do tvrzení, že Putin už generála znovu postavil do čela operací, jak naznačují zpovykaná západní média. Podobně se nepodařilo ověřit ani údajný nový rozhovor Surovikina pro TASS, na který odkazuje [8] příspěvek na síti X. Agentura TASS se zatím k tvrzení nevyjádřila.
Mosty jsou skutečným cílem, Surovikinovo nové velení zatím nepotvrzenou informací a scénářem
Souběh úderů na kyjevské mosty a zpráv o Surovikinově návratu přirozeně vyvolává spekulace o změně ruského postupu. Samotná časová shoda však nedokazuje, že generál nynější údery plánuje nebo řídí. Pro případné spojení těchto událostí by bylo potřeba doložit jeho skutečné zařazení a pravomoci.
Dosavadní veřejné podklady takové spojení neposkytují a označovat současné útoky za jeho operaci by předbíhalo dostupné informace. Zatím to spíš působí jako snaha západních médií vyvolat paniku v Evropě. Surovikin je totiž známý svými výroky o jaderných zbraních.
Zelenského dvojí slovník je naproti tomu viditelný už nyní. Krymský most veřejně označoval za cíl, který je třeba neutralizovat; přerušení kyjevských mostů označuje za teror a hrozbu kolapsu. Útoky na dopravní tepny přitom ukazují především krutou praktickou stránku války: kdo prosazuje ničení protivníkových spojení, musí počítat s tím, že protivník může zvolit stejný nástroj.
Obyvatelé Kyjeva dnes nesou jeho dopady a prezidentská rétorika jim poškozené mosty ani fungující dopravu nevrátí. Zelenský prostě ochutnává od Rusů vlastní medicínu útoků na mosty a zima se blíží. A pokud k veslu přijde znovu Surovikin, začnou se na frontě na Ukrajině dít věci. Na to si ale počkáme.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Pravidla pro komentáře:
1) Na AE News nikdy necenzurujeme žádný názor, je-li vyjádřen slušně, kultivovaně a nejedná-li se o zjevný trolling, pomluvu, diskreditaci serveru AE News nebo dehonestaci autora článku. Máte právo vyjádřit jakýkoliv kritický komentář, avšak bez vulgarit a také bez sprostých formulací, výhrůžek nebo urážek, a to ani ve vztahu k autorovi (autorům) článku, ani vůči ostatním diskutujícím.
2) Hrubé vulgarismy, nadávky, šíření nenávisti proti jednotlivcům nebo skupinám, a to jak v komentářích, tak i mimo náš server, schvalování teroristických útoků a vražd, komentáře, fotografie nebo videa se znaky sadismu, brutality, vražd, mrtvol, sexuality, porna nebo bestiality, výzvy k činům proti lidskosti, výzvy nebo obrázky s tématikou fyzické likvidace kohokoliv nebo výhrůžky komukoliv nebudou tolerovány, a to ani vůči třetím osobám mimo náš web, např. vulgarismy v diskusi proti osobám zmiňovaným uvnitř kritického článku apod.
3) V diskusích je povoleno vyjadřovat jen vlastní soukromé názory jako fyzická osoba, ne stanoviska firem, podniků, skupin osob, spolků, sdružení nebo organizací. Je rovněž zakázána skrytá propagace vlastních blogů a webů v komentářích, povoleny jsou jen URL odkazy na články na těchto zdrojích, které mají přímou vztažnost k tématu našeho článku. Pro placenou reklamu kontaktujte nejprve naši redakci.
4) V komentářích není dovoleno používat "shouting", tzn. křičení vyjádřené psaním celých vět pouze velkými znaky.
5) Komentáře není dovoleno využívat jako platformu pro účely propagace občanských iniciativ, spolků, soudních sporů nebo jiných aktivistických činností. Stejně tak není dovoleno využití pro potřeby chatu, polemik, rozprav, dialogů, soukromých agend nebo osobních sporů mezi dvěma nebo více komentujícími, jestliže takový dialog se přímo netýká článku, souvislostí s článkem nebo aktuálních událostí doma či ve světě.
6) V diskusích je zakázána impersonace, vystupování pod jmény cizích žijících osob.
7) Příspěvky nesplňující tyto základní podmínky slušné diskuse budou mazány, stejně tak komentáře se znaky trollingu, spamu, politické reklamy a nesouvisející diskuse pod články (offtopic příspěvky).
8) Veškeré URL linky v komentářích, z nichž nevyplývá popis obsahu, musí být uvedeny s krátkým popisem obsahu, např. link na video na YouTube musí v komentáři obsahovat doprovodný popis, čeho se video týká, o čem pojednává. Linky bez popisu budou považovány za spam, off topic odkazy a neplacenou reklamu.
9) Komentáře jsou automaticky moderovány analytickým systémem Akismet a mohou být navíc dodatečně schvalovány administrátorem, případně dodatečně mazány, pokud Akismet nezachytil závadné příspěvky sám. V diskusi je povolena pouze rodilá čeština a slovenština, ne automatizované překlady do těchto dvou jazyků pomocí Google Translate nebo skrze jiné překladače. Výjimečně budou tolerována poděkování v cizích jazycích, ne však komentáře nebo diskuse. Upozornění na obsah komentářů v rozporu s pravidly je nutné zasílat naší redakci výhradně písemně přes kontaktní formulář v patě našeho webu. Stejný formulář je potřeba použít pro hlášení gramatických chyb a překlepů v článcích. Ke komunikaci s redakcí nepoužívejte komentáře pod články, použijte kontaktní formulář.
Pro stížnosti a podněty k obsahu komentářů je nutné vzít na vědomí, že náš server je umístěn a provozován společností se sídlem ve Spojených státech amerických a obsah našeho webu se řídí zákony státu Delaware s využitím 1. dodatku Ústavy Spojených států amerických. Umožněním přístupu na náš server nevzniká právní nárok na uveřejnění komentářů. Redakce si vyhrazuje právo neuveřejnit či dodatečně odstranit takové komentáře, které jsou v rozporu s výše uvedenými pravidly, zákony státu Delaware, federálními zákony Spojených států amerických nebo s obsahovým zaměřením našeho webu.
Váš vložený komentář se nemusí zobrazit ihned, je-li zadržen Akismetem. V takovém případě je diskusní příspěvek odeslán k ručnímu schválení administrátorem, což může zabrat až 24 hodin. Neodesílejte příspěvek znovu, neurychlíte tím jeho schválení. Děkujeme.
Možná by v tomto případě Zelenského tvrzení, kdy označil ruské útoky na mosty přes řeku Dněpr za teror a snahu vyvolat kolaps ukrajinské metropole, ještě dávalo smysl, jelikož může stavět na všeobecném narativu, že jsou napadenou zemí. Stejně tak v tomto směru může snad argumentovat, že útok na Krymský most je něco jiného, jelikož se přece tímto způsobem chrání před agresorem. Obraz Zelenského, jako neviňátka, by ale rychle vybledl, kdyby někdo Ukrajincům v této souvislosti připomněl jejich aktivity týkající se blokování Severokrymského kanálu, což je strategický projekt určený na podporu vodních zdrojů, vybudovaný ještě za sovětské éry. Ten se totiž po svém dokončení v roce 1971 stal hlavním zdrojem sladké vody pro Krymský poloostrov. Kanál přitom čerpá vodu z řeky Dněpr, čímž zavlažuje 6 000 kilometrů čtverečních krymské zemědělské půdy a zásobuje vodou města na poloostrově. V dubnu 2014 ale ukrajinská vláda, která nyní tolik mluví o morálce, uzavřela plavební komory kanálu, což vedlo k tomu, že Krym ztratil asi 85 % svých zásob sladké vody. Až v roce 2022, poté, co ruská armáda převzala kontrolu nad vodní elektrárnou Kachovka, a následně provedla demoliční operace, byla po osmileté přestávce zrušena blokáda a obnoveny dodávky vody…
https://baike.baidu.com/item/%E5%8C%97%E5%85%8B%E9%87%8C%E7%B1%B3%E4%BA%9A%E8%BF%90%E6%B2%B3/62111571