Hokej 1969: ČSSR vs SSSR – 2:0, 4:3

Hokej 1969: ČSSR vs SSSR – 2:0, 4:3

Hokej 1969: ČSSR vs SSSR – 2:0, 4:3

Začalo Mistrovství světa v hokeji, tentokrát konané v Česku. Hokej mám ráda a moc dobře si pamatuji rok 1969, kdy jsem křičela u obrazovky a pak se všude se zadostučiněním radovala z každého sloupu či budovy, kde bylo stručné: 2:0, 4:3

Byla to tehdy obrovská euforie, protože běžný hokejový zápas dostal zcela jiný podtext. Nenapadlo by mě tehdy, že po nějakých 45 letech se svět natolik změní, že budu fandit Rusku. Samozřejmě, jsem vlastenec a budu fandit našim (a Slovákům), ale pak už je to jen Rusko. A nebude v tom nic antiamerického ani nic nic rusofilního – bude to jen výraz mé sympatie k zemi, ze které byl uměle vytvořen agresor a proti které se spiknul celý západní svět. Bude to výraz mého postoje k zemi, pro kterou pojmy jako vlastenectví a rodina pořád jsou hodnotami, kterých se nehodlají v rámci multi-kulti a politiky duhových pochodů vzdát.

Líbil se mi úvodní i závěrečný ceremoniál OH v Soči, který právě vlastenectví, děti a důležitost rodiny oslavoval a který ukazoval historii Ruska (spisovatelé, hudebníci, balet “Vojna a mír”) včetně období černé komunistické historie, se kterou se Rusko přesto popralo. Líbilo se mi, že ceremoniálem provázela holčička jménem Ljubov (Láska) a že olympijský oheň zapálili rukou společnou muž a žena  (jaký to rozdíl oproti černé okultistické sedmičce, která zapalovala pekelný oheň OH v Londýně 2012) (video).

Líbilo se mi, že kruh amerického kontinentu zůstal v úvodním ceremoniálu zavřený a otevřel se až v závěrečném ceremoniálu, kdy ho otevřela křesťanská “Láska”

A v souvislosti s hokejem mě napadá – co když takových fanoušků bude víc? Jak si naše moc a vláda s takovými fanoušky poradí? A co si vůbec počne s celou ruskou hokejovou výpravou, když má takový problém s ruskými motorkáři? A co když hokej opět dostane i jiný podtext a co když spousta lidí ve fandění Rusku najde úlevu za to, že dnes je naprosto vytlačována jejich role ve vítězství nad Hitlerem? Nic netvrdím, jen si tak dumám a říkám si, v jaké pohotovosti asi musí být služby české bezpečnosti…

Každopádně – v roce 1969 by mě nenapadlo, že jednou budu fandit Rusku. Ale moje přirozenost mi nějak velí vždy stát na straně napadaného. V roce 1969 to bylo naše Československo (ze kterého už nezbylo ani to Česko a Slovensko), dnes je to Rusko.

PS: Vzpomínám na hokejisty té doby, včetně Jaroslava Holíka – R.I.P.

– Pozorovatelka –  1.5.2015

od nových od starých od palců
Upozornit na
hokejovy fanda
Návštěvník
hokejovy fanda

Soudruzko Pozorovatelko, dnes jste asi malo fandila

cico ciciak
Návštěvník
cico ciciak

Chlieb a hry, to na ovce platilo odjakživa!!!

Juan RodriGo
Návštěvník
Juan RodriGo

Hezké, upřímné, pravdivé 🙂

Valerij
Návštěvník
Valerij

Moc pěkný článek, Pozorovatelko, až jste mě dojala. Kdo by kdy řekl, že jednou budeme k Rusku vzhlížet jako ke starším bratrům, a možná i zachráncům (zachráncům tradičních křesťanských hodnot, zachráncům rodiny a přežití lidstva, zachráncům míru). Snad šampionát proběhne bez nějakých skandálů a politických trapasů. Politici by měli někam zalézt a konečně už mlčet. Mainstream to samé.

Juan RodriGo
Návštěvník
Juan RodriGo

Velmi bych varoval před dalším vzhlížením 🙂 Náhodou jsem našel své dva starší texty, které se docela hodí. Jeden jsem psal při příležitosti podpisu dohody Obama-Putin v r.2010 a druhý po podpisu Lisabonské smlouvy prezidentem Klausem.

Potvrzeno. Praha, 8.dubna 2010. Zápas o českou kotlinu je pro tentokrát skončený a výsledkem je příměří. Češi hrdě uhájili vlastní prostor. Nepotřebovali k tomu plná náměstí, ani pouliční bitky. Stačilo jim dlouhodobě trvat na svém. Nechceme tu žádné cizí základny, ani radary. Se spřátelenými armádami a bratrskými vojsky už máme zkušenost. Nechceme se stát zase bojištěm, nechceme být těmi, kvůli kterým budou trpět jiní. Nechceme být sluhy mocných.

Ve hře o radar, který byl pokusem obsadit most mezi dvěma světy, jsme se nedali opít rohlíkem a nesmysly o íránské hrozbě. Svým vytrvalým postojem jsme přispěli k tomu, že jedni pokus zabrat most vzdali. Most jsme tedy nepřímo uhájili. Mimochodem, nezapomínejte kdo stál za radarem, až půjdete v květnu k urnám. Voliči mívají krátkou paměť…

Nová smlouva o omezení strategických zbraní mezi Ruskem a USA bude podepsána 8. dubna v Praze. Pro nás Čechy, není možná ani tak důležitá smlouva, jako místo, kde bude uzavřena. Symbolika je jasná. Mocnosti nás vyhlásily za neutrální území. Stáváme se místem, kde se setkává Západ s Východem, kde se neřinčí zbraněmi, ale kde se diskutuje, vyjednává a naslouchá druhým. Kde se podepisují dohody.

To je přesně ta poloha, kterou máme v zahraniční politice plnit. Netetelit se servilně před mocnějšími a silnějšími, ale stát se pevným bodem pro dialog, setkávání a dojednávání kompromisů. Úlohou naší spanilé a krásné země, která vždy byla a je srdcem Evropy, je stát se Ženevou střední a východní Evropy. Jako odvěká křižovatka kultur, národů a inteligence k tomu máme všechny předpoklady.

xerox
Návštěvník
xerox

Juan RodriGo … vaše slohové cvičení jenž je uplně mimo mísu platí tak možná pro švýcary , neb švýcaři nebyli nikdy napadáni ani osvobozováni … mocní si z něho udělali klubovnu …
přes české země se valila historie v jednom kuse , jenž nakonec tuto zemi rozbila na dvě bezduché africké kolonie druhého typu …

když už jste zmínil jakousi tragikomické smlouvu mezi putinem a černou hlavou bez rodného listu , tak ta tzv. smlouva už dávno neplatí … ona vlastně dneska neplatí žádná smlouva …

mluvení o jakémsi srdci evropy nebo křižovatce je neuvěřitelně pitoreskní , mimochodem stejně jak na mostech tak na křižovatkách se špatně spí , je tam kravál a fouká tam …

Juan RodriGo
Návštěvník
Juan RodriGo

Pokud nemáte v diskuzi co sdělit, tak do ní nepřispívejte. Pěknou neděli vinšuju.

xerox
Návštěvník
xerox

myslel jsem si , že už ze sešitu ze základní školy nevyčtete odpověď … až bude úvaha na téma – prázdniny u babičky , je to vaše chuane …

Juan RodriGo
Návštěvník
Juan RodriGo

Druhý text zde:

Dříve Vídeň, nyní Brusel

„Co lze udělat dnes, lze velmi dobře udělat také zítra či pozítří“ Parafrází oblíbeného motta jistého kancléře z dob Rakouska-Uherska jsem bavil svou kolegyni v práci. A dodal jsem, vždyť my teď zase jsme jak za starého mocnářství, tak se to hodí. Už jsme opět v říši. Akorát, že tentokrát se o nás nerozhoduje ve Vídni, v Moskvě, ale v Bruselu.

Češi se opět nepoučili a promarnili svých „obvyklých dvacet let svobody“. Teď tím mám na mysli 1989-2009. Téměř na den přesně. Vyměnili červená trička za modrá a myslí si, jak vyzráli na dějiny. Jak to tentokrát bude jiné, lepší, růžovější. Jenže tady nejde o trička, ale o principy. A to si tady uvědomuje opravdu jen málokdo. Dějiny se opakují ve spirále, tedy stejný dějinný princip se objeví vždycky v jiných kulisách, ale vždycky jde pořád o to samé. I dítě ví, že je jedno jestli sčítá zelená nebo modrá čísla, ale že musí umět počítat.

Proto se nikdy nebude opakovat nacistická totalita, komunistická totalita (přestože o tom naše závislá a centrálně řízená média vřeští bez oddychu už dvacet let), ale může se opakovat totalita jako taková. Když se nepoučíme a i nadále o sobě odmítneme rozhodovat sami. Máme tendenci se podceňovat a přenecháváme zodpovědnost za nás samotné na jiných. A pak už jen nadáváme, vtipkujeme a posíláme si posměšné e-maily.

Užili jsme si svých dvacet let svobody a teď nám možná zůstanou jen oči pro pláč. Až se pánové v Bruselu proberou, a začnou pomalu uplatňovat možnosti, které jim dává Lisabonská smlouva. A utahovat kohoutky. Bude to pozvolna a nenápadně, dneska není doba na radikální kroky. Pak nám bude zase dobře, protože už zase budeme mít společného nepřítele, bude na koho nadávat a o čem si posílat rejpavé vtipy. Za čas se impérium zhroutí a EU skončí v troskách. Pak možná opět dostaneme milosrdným řízením osudu šanci vše napravit a stát se tím, čím doopravdy jsme.

Chytrým, vzdělaným národem se srdcem na pravém místě, který zná pravé hodnoty. Zemí, kde se setkává celý svět, aby jednal a domluvil se. Územím, kde vládne mír a kde se mír dá dojednat. Je to jen na vás, třeba se jednou proberete a naučíte se počítat.

Valerij
Návštěvník
Valerij

Pěkný článek. Jen bych podotkl, že nám nevládnou Češi. Nemíním tím Brusel. Nechali jsme za sebe vládnout cizáky od samého počátku – 1989. V zájmu všemožné korektnosti, pokrytectví a přetvářky jsme si uvázali oprátku a na ní se i jednou zhoupneme. Pokud.

Pokud konečně neopustíme ten hnusný newspeak a z těch všemožných politických korektností se neosvobodíme. A nezačneme věci – a lidi – nazývat pravými jmény. Máme tendenci se podceňovat, protože nám to cizáčtí politici a cizácká média neustále vnucují. Už Havel nám pravidelně nadával do čecháčků. A my jsme ho nechali a nehodili ho za to do Vltavy. Taktéž i jeho cizácké následovníky.

Teerex
Návštěvník
Teerex

Vážená paní Pozorovatelko, důvody proč budete fandit Rusku jsou jistě Vaše osobní věc. Dovolte ale, abych se pozastavil nad tvrzením, že Rusko je země, “ze které byl uměle vytvořen agresor a proti které se spiknul celý západní svět.”
Asi jste dosud nezpozorovala, že to bylo Rusko kdo nelegálně poslal své neoznačené vojáky na území sousedícího státu a je to Rusko kdo umožňuje (nebo přímo organizuje – můžeme polemizovat) přísuny vojenské techniky a lidských posil přes své hranice do separatistických oblastí na Ukrajině čímž rozhodně nepomáhá uklidnění situace, ba právě naopak. V neposlední řadě: bylo to Rusko kdo nedávno vyhrožoval jadernými zbraněmi Dánsku. Je to Rusko kdo v nedávných dobách pořádal gigantická vojenská cvičení se statisíci vojáky (zcela nesrovnatelná s cvičeními NATO) a zkouškami mezikontinentálních balistických raket.
Kdyby nebylo těchto kroků, nikdo by neměl nejmenší důvod se proti Rusku “spiknout” a dělat z něj “uměle” agresora. Nemyslíte?

Valerij
Návštěvník
Valerij

I kdyby to bylo, jak píšete, Rusko by chránilo rusky mluvící občany Ukrajiny, pro které Jacenuk staví koncentrační tábory, bombarduje jim školy, nemocnice, a chce je vyhladit. Tymošenková řekla jasně, že je Rusy třeba vyhladit atomem. Jacenuk za peníze EU (tedy i naše) buduje dokonce zeď mezi Ruskem a Ukrajinou. Přitom je ukrajinská ekonomika podle The Economist hodnocena jako nejhorší na světě. Koncentrační tábory pro Rusy staví i země Pobaltí. Kde to jsme, proboha?

Otázka zní, koho na území Ukrajiny chrání komanda USA, včetně Black Water Academi? Žijí tam snad nějací Američané ohrožení na životě? A komu tam posílá plné vagony zbraní a vojáky Stropnický? Žijí tam snad nějací Češi ohrožení na životě? Začněte myslet a studujte. Papouškováním mainstreamu a keců našich politiků si zásluhy nezískáte. Až vás nebudou potřebovat, odkopnou vás nebo odstřelí – jako svědka.

Tady máte odkaz na nejhorších 15 ekonomik světa s UA v čele:
http://zpravy.tiscali.cz/nejhorsi-ekonomikou-sveta-je-ukrajina-dokonce-horsi-nez-krachujici-recko-250502

kajmik01
Návštěvník
kajmik01

No a vy se divíte, že Ukrajina je nejhorší ekonomikou, když přišla o Krym, na východě se bojuje a spousta peněz jde do válečné ekonomiky?
A tu myšlenku s vyhlazením ruskojazyčného obyvatelstva nechápu, protože i pod správou Kyjeva zůstaly miliony ruskojazyčných obyvatel a nikdo je nevyhlazuje, byť v oblastech pod kontrolou UA armády by to nebyl až takový problém. Lidé trpí a umírají pouze v bojových oblastech, kde se přetlačují opolčenci s UA armádou a “dobrovolnickými” bataliony. Takže z tohoto pohledu se genocida smrskne na “obyčejnou” občanskou válku, kdy lidé doplácí na neochotu znepřátelených stran se dohodnout. Ano, je to hrozná tragédie, ale situace není černobílá a obě strany si nemají co vyčítat, obě se dopouští zvěrstev a nechtějí ustoupit, byť jsou všichni slované a žijí v dané oblasti dlouhodobě.
A koncentrační tábory v Pobaltí? Nesmysl. Manželka od kolegy z práce je z Lotyška a nedávno byli celá rodina na návštěvě u jejích rodičů a kromě mírného napětí mezi lotyši a ruskojazyčným obyvatelstvem (je tam obava, že by Rusko mohlo Pobaltí znovu obsadit pod záminkou ochrany ruské menšiny) se tam nic zvláštního neděje, probíhá normální mírový život, chce se říct naštěstí.

zombie
Návštěvník
zombie

No tedy já jsem měl za to,že ekonomika Ukrajiny byla zhuntovaná samotnými ukrajinci již dávno před tím,než ten konflikt vůbec začal,alespoň mi to ukmasy,co se nasrali k nám do firem,kde jsem pracoval a pracuji vykládali-mimochodem-někteří chlapy od nás z práce mají manželky nebo měli přítelkyně z UK a tak tam velice často jezdili-ti mi říkali(a koneckonců i ti ukrajinci samotní,co u nás dělali-dělají,a pro nejspíš drtivá většina z nich u nás chce za každou cenu zůstat!),že ukrajina oddob její samostatnosti nebyla schopná hrábnout vůbec na nic,všechno,co tam mají je postavený ještě z éry SSSR,plně představitele jejich moci zaměstnávalo rozkrádání a huntování jejich země,která byla totálně v prdeli už před začátkem konfliktu,tak tady prosímtě nic nesváděj zas na ty zlý rusáky,kteří jen do UK za dobu jejich samostatnosti nalili asi 30 miliard dolarů-o tom,jak to tam vypadalo mám infa z první ruky,tak by mě zajímalo,co si jako odpověď opět vymyslíš za nesmysl????

kajmik01
Návštěvník
kajmik01

Já měl v práci taky kolegu z Ukrajiny a přímo z města Donětsk (dělal v IT), a už tady taky zůstal. Jako hlavní důvod uváděl, že Česko je klidná země, zatímco přes Ukrajinu se za poslední století přehnalo spousta krvavých válek. A taky to, že se na Ukrajině těžce žije, protože čím víc na východ, tím je to horší. Oligarchové, mafiáni a úplatní a byrokratičtí úředníci. Tehdy už vládl Janukovyč, na toho nadával hodně, ale předchozí prozápadní vládu taky moc nemusel, že to nebylo o moc lepší. Kradli prý všichni.
Takže Ukrajina nebyla nic moc ani před válkou, ale ta to pochopitelně mnohonásobně zhoršila a proto je Ukrajina tam, kde teď je.

Teerex
Návštěvník
Teerex

Vážený Valerii, vše co jste jmenoval jsou NÁSLEDKY chování Ruska, nikoliv příčinou (a dlouze by se ještě dalo polemizovat o konkétně vznesených výtkách).

Ela
Návštěvník
Ela

Napadlo mě, jak by to vypadalo, kdyby se něco podobného, jako se stalo na Ukrajině stalo na Slovensku. Co by Češi dělali? Jsou tu rodinné vazby, těsné sousedství….kolik Čechů by chtělo pomoci svým rodinným příslušníkům na Slovensku? Co by udělala naše vláda?

Pavel
Návštěvník
Pavel

Radsi di vitat zdragovany dragouny…

zombie
Návštěvník
zombie

v tom máte naprostou pravdu,že kdyby Rusko neposílalo vojáky,zbraně a materiální pomoc,tak to opravdu nepřispívá k uklidnění situace-kdyby to totiž nedělali,tak obyvatelé separatistických oblastí už byli nejspíš vyvražděni nebo vyhnáni,jak ostatně zaznělo už na majdanu,že ruskojazyčné obyvatelstvo je nutný buď vyhnat nebo vyhladit,čemuž humanisté a demokraté celého západu nadšeně tleskali-aby ne,když ty separatistický oblasti už byli dávno prodány západu,jak psali v plno alternativních médiích-a i NATO už si chtělo přestavovat k obrazu svému i černomořskou základnu na Krymu…

marmaris
Návštěvník
marmaris

Video pojednává o převzetí věčného ohně, který hoří v Moskvě na počest padlým hrdinům VVV a jeho zažehnutí na všech místech, kde odpočívají padlí vojáci Rudé armády. Je velmi nelidské a hanebné bránit tomuto uctění památky padlých jejich vlastním potomkům a dosud žijícím spolubojovníkům.

Projev s poselstvím od přímého účastníka druhé světové války začíná ve 13:21 min. A naskakuje z toho husí kůže.

http://vk.com/id158021890?z=video158021890_170876748%2F382c8eb49cfb30f947

Překlad: “Předseda organizace veteránů Velké vlastenecké války orlovské oblasti, země úrodné a polité krví. Jsou zde místa a není to lež, zocelená bojem, kde každý metr je místem smrti sovětského vojáka. Sedmdesáté výročí je symbolem našeho smutku nad jejich obětí. Věděli, že zemřou, ale nebáli se toho. A co Poláci? Proč se bojí? Co to je? (o průjezdu Nočních vlků) Tankový pluk, který projede jejich územím? Už se nepamatují na tu velkou lekci, kterou jim uštědřila válka? Kolik zemřelo sovětských vojáků za jejich osvobození. Vážení, (Nočním vlkům) předejte toto poselství v různých jazycích. Předejte jim toto poselství, jestliže oni už zapomněli, že vždy ctíme ty, kteří jsou s námi a jdeme proti těm, kteří jsou proti nám. Tehdy Rusko nepozorovaně zachvátily temné síly, dalo se s nimi do boje proto, aby ochránilo svoji zemi, svoji vlast a svoji kulturu. Všechno skončilo svátkem vítězství, které si dnes připomínáme.”