Video: Turecko v chaosu, Majdan na spadnutí? USA pracují na jeho rozdělení
V Istanbulu došlo k výbuchu. Očití svědci hlásí, že výbuch má na svědomí sebevražedný atentátník. Na náměstí bylo také slyšet střelbu z automatických zbraní.
Nedváno došlo v Istanbulu k útoku na policejní stanici a na budovu amerického velvyslanectví, nyní k výbuchu u sídla vlády. K tomu v ulicích probíhají neustálé demonstrace a navíc Turecko nemá vládu. K tomu střílí na ISIL i na Kurdy a vším se propadá do stále většího chaosu.
Turecko směřuje k volbám
Turecký premiér Ahmet Davutoglu se v pondělí večer vzdal pověření k sestavení koaliční vlády po červnových volbách a mandát odevzdal prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi.
Oznámily to s předstihem zdroje z Davutogluovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana volby sice vyhrála, ale k vládnutí potřebuje partnera, jehož se jí nepodařilo získat. V pondělí padla i poslední možnost, protože ztroskotala jednání AKP s nacionalistickou Stranou národní akce (MHP).
Pokud se do neděle nepodaří sestavit vládu, má Erdogan několik možností dalšího postupu. Jednak může vypsat předčasné volby, přičemž moci v zemi by se ujal dočasný kabinet. V něm by měly zastoupení všechny strany, jež se ve volbách dostaly do parlamentu. Může ale sestavením vlády pověřit i šéfa druhé nejúspěšnější strany CHP Kemala Kilicdaroglua. Mluvčí CHP k tomu už v pondělí prezidenta vyzval.
Ani jedna z variant není pro dosud vládní AKP příliš příznivá. V prvním případě by ztratila hlavní slovo ve vládě a musela by poprvé od svého nástupu k moci v roce 2002 svá rozhodnutí konzultovat s ostatními stranami. V druhém případě existuje teoretická možnost, že se na utvoření kabinetu domluví menší politické strany.
Spolupředseda prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş řekl, že jeho strana zvažuje účast v jakékoli dočasné vládě, která Turecko povede k novým volbám. Pokud by byla pověřena sestavením kabinetu, byla by ochotná pozvat ke společnému vládnutí Lidovou republikánskou stranu (CHP), řekl Demirtaş turecké redakci CNN. Volby se v Turecku konaly 7. června. Hovoří se už o příštích a jako možný termín padá nejčastěji listopad (zdroj).
Turecko před občanskou válkou. A před tureckým Majdanem?
Od červnových voleb se událo to, že Turecko po atentátu ve městě Suruc (32 mrtvých studentů) přestalo hrát mrtvého brouka a konečně se zapojilo do bojů proti ISIL. Ale zapojilo jen zdánlivě, protože místo bojovníků ISIL střílí na Kurdy a budu se opakovat, když doplním, že se tak stalo po uzavření dohody s Íránem. Dohodu s Íránem a vznik Kurdistánu považuji za spojené nádoby a jakmile tedy bylo dosaženo dohody, Turecko pochopilo, že na řadě je Kurdistán. Kdo tuto souvislost vidí, toho nepřekvapilo, že Turecko útočí především proti Kurdům. Když Erdogan dostal od NATO posvěcení, že Turecko má právo se bránit, byl to vlastně dokonalý tah, jak vyostřit vztahy Turecka a Kurdů. A zatímco Erdogan očekává, že v nových volbách získá dostatečný počet hlasů, aby udržel svou moc a upravil ústavu tak,aby mu dávala ještě větší kompetence, vším se pracuje na tom, aby Kurdové posilovali své tažení ke vzniku samostatného státu, který je v zájmu USA dávno naplánován.
Další výbuch v Istanbulu a gradující demonstrace dostávají zemi do chaosu, který se Erdoganovi vymyká zpod kontroly, nemluvě o tom, že se prudce propadá i turecká měna.
Turecká vláda rychle ztrácí kontrolu nad situací v zemi. Střelba a výbuchy zazněly hned u vchodu do sídla předsedy vlády, policie zatkla dva z útočníků. Boj spěje k intenzivní politické krizi a Turecko je na pokraji chaosu.
O bojích vlády se separatisty na způsob Ukrajiny, jen tentokrát kurdskými, budeme slýchat stále častěji a je jen otázkou času, kdy situace dospěje do tureckého Majdanu. A opět se opakuji, že Turecko je zemí s druhou největší armádou NATO, ale tentokrát zemí, která tak nějak odmítá plnit zájem zemí NATO. Dodávám slova z článku Terezy Spencerové: “Bez ohledu na mezinárodní výzvy k obnovení příměří mezi Ankarou a PKK, Erdogan trvá na tom, že „neúnavná válka“ bude pokračovat až do chvíle, kdy v Turecku nezbude jediný „kurdský terorista“ – a prosté odzbrojení kurdských rebelů už mu prý stačit nebude (zde).
Související:
Začíná turecký (a světový) Majdan?
Kurdistán – začátek 3. světové války?
– Pozorovatelka – 20.8.2015
zdánlivě legrační zpráva o tom , jak pracuje policie a informování o události …
,, Rakouští policisté omylem zadrželi ozbrojené české kolegy ,,
http://goo.gl/czGqsG
rakouská policie dokonce nejdřív referovala že zadržela český ozbrojený gang , než vyšlo najevo , že jde o tajné české ozbrojené policejní komando… policejní provokatéři jsou zkrátka všude , taky proč ne když máme to demo … pak má jít člověk na nějakou demonstraci , když ho můžou demokrati namočit do čehokoliv a pak s ním zamést …
A vy jste to pochopil tak, že všichni zadržení (ti ozbrojení) byli policisté? Já to pochopil tak, že v té skupině byli infiltrovaní dva tajní policisté a byli ozbrojení stejně, jako zbytek skupiny, která s policií neměla nic společného. Touhle optikou mi pak informace vydaná rakouskou policií zas tak zkreslená nepřipadá. To, že pak nějaké politické uskupení rozmazalo fakt, že mezi těmi zadrženými byli i dva tajní, spíš práci české policie poškozuje.
Ale je možný, že jsem to špatně pochopil já. Uznávám, že ten článek je tak napsaný, že se to dá vykládat více způsoby.
Jitka,
to vazne? ukazovatelom stavu krajiny je mnozstvo ponukanych zajazdov v cestovke? som si skoro cvrkol do textilu ked som to cital :)))))))))))
Mne zaujal Prouza v CT: vybírat uprchlíky prý pojedou úředníci do Jordánska, KURDISTÁNU a Itálie. Dosud se mluvilo o tom, že tábory jsou v Turecku.
Turecko nevím proč by se rozdělilo, jezdím tam na dovolenou. Ostatně kdyby existovaly s Tureckem nějaké zlé záměry, tak by cestovky neprodávaly zájezdy.
Nikdy se žádná země jenom tak nerozdělila. Pokaždé ji NĚKDO rozdělil., to platí i pro Turecko. Cestovky chtějí vydělávat, se záměry to nemá nic společného, nebo si snad myslíte, že když má USA nějaký záměr v nějaké zemi, že to nejdřív zatelefonuje cestovce?
Jehehehe – “…kdyby existovaly s T nejake zle zamery, tak by cestovky neprodavaly zajezdy.”
Pobavilo, to se Vam povedlo.
Nepredpokladam, ze jste to myslela vazne, ze ne?
Vzdyt, když se bojovalo na jihu Egypta, na sever se porad jezdilo o sto šest…..
Už Vám odpověděla Aksal a -kdokoli-. Váš názor je velmi naivní, takhle svět nefunguje a nevysvětlím Vám tady, proč se Turecko má rozdělit a proč je a bude v chaosu. Jestli máte do Turecka koupenou dovolenou, tak k výbuchům dochází v Istanbulu a na Turecko-syrských hranicích.
A nemôže sa stať, že ak by Kurdistan vznikol, že na neho nakoniec bude mať väčší vplyv Irán, ako usa ktorých vplyv všeobecne slabne, a je otázka času kedy zmiznú z globálnej arény? (minimálne ako svetový policajt a dolar ako rezervná svetová mena)
Celkovo som zvedavý na budúcu úlohu Iránu v tejto časti sveta.. Miliony Islamskych uprchlíkov reálne nikto domov posielať nebude, a každopádne bude treba nájsť silnú Islamsku autoritu (štát) ktorá bude mať politický a diplomatický vplyv na poislamčenú EU a pomáhať v riešení problémov…
Já si myslím, že vzniku Kurdistánu se nejméně brání právě Írán, který má k vlastním Kurdům nevstřícnější postoj. Dále Kurdové jsou ve skutečnosti představiteli nejstaršího náboženství na světě – jsou to v základu Jezídé, kteří vyznávají kult Slunce a Satana, ale v průběhu staletí (tisíciletí) přijali snad všechna existující náboženství. Otázka náboženství hraje na Blízkém východě velikou roli a tím, že USA (resp. globální vůdci) začali upřednostňovat Írán, tím vlastně upřednostňují šíitský , tzn. mírnější islám, než sunitský, který vyznává SA, Kuvajt, Katar, ale i Turecko a který ve zradikalizované podobě předvádí ISIL. Šíitský islám je to, co spojuje Írán a Sýrii (ne celou, ale šíitou je Asad a lidé kolem něj)a co by nemuselo vadit ani Kurdům (ač jich spousta vyznává sunnitský islám). Po nevraživosti, jaká byla zaseta vznikem ISIL vůči Kurdům, panovala vůči Kurdům už nevraživost sunnitského Turecka a obojí je teď vyostřené. Z toho usuzuji,že nejen že Kurdové a šíitský Írán k sobě nyní mají nábožensky blíže, ale že také pro Evropu, resp. pro sjednocení křesťanství a islámu, byla jeho šíitská-íránská podoba vybrána jako vhodnější.
Ale samozřejmě, že to jde ruku v ruce s geopolitickými zájmy a v nich o ropu. Írán má nahradit ruské zdroje do Evropy a Kurdistán se má stát tranzitní zemí, která na rozdíl od Turecka si nebude diktovat podmínky. Pokud jste zvědavý, jak se zachová Írán, tak to je přesně to, na co jsem zvědavá i já. Jisté je jen to, že vliv USA končí. Ale jestli Írán bude vstřícný té třetí moci, která chce dosavadní roli USA přestěhovat do Číny anebo bude vstřícný k Rusku, to ukáže až čas. Pro globalisty se toho moc nezměnilo: dosud hrály prim USA, SA a Izrael, nyní to má být Čína, Írán a obávám se, že opět Izrael (nepřátelství mezi Izraelem a Íránem vůbec nemusí být takové, jak to vypadá).
V dění na Blízkém Východě se podle mě angažují jak USA, tak globální moc, přičemž každý z nich má jiná očekávání a totéž si myslím, že platí i pro Evropu a přistěhovaleckou politiku – USA Íránem a rozkladem Evropy očekávají udržení svého hegemonství, globální moc si od obojího slibuje předání hegemonie Číně a sjednocení náboženství.