Je teror ze strany muslimů jediné nebezpečí?

Velmi pozorně jsem si přečetl rozhovor pana Milana Syručka, bývalého významného zpravodaje, který poskytl Parlamentním listům a který se kromě jiného vyjadřoval také k problematice přistěhovalectví a s tím souvisejícího možného terorismu ze strany muslimských přistěhovalců , podrobněji zde [1]. Pan Syruček velmi distingovaně popisuje stav věcí, kontruje svými osobními zkušenostmi, v podstatě s ním lze souhlasit. Přesto se domnívám, že i přes všechna jím vyslovená fakta a skutečnosti jsou ještě jiné okolnosti, o kterých nebyla zmínka a které se v souvislosti s nedávnými teroristickými událostmi ve Franci poněkud opomíjejí.

[FOTO] Milan Syruček

     Je samozřejmé, že ne každý přistěhovalec-muslim musí být automaticky terorista, nebo za něj alespoň považován. Takové paušalizování je zavádějící a nesvědčí to o zrovna humánním přístupu k národnostní různorodosti. Podobná situace je v našich podmínkách s cikány, alias Romy, o kterých se také nelze vyjadřovat, že jsou všichni špatní, jak se o nich všeobecně mluví. To ovšem neznamená, že jako etnikum nečiní ve společnosti problémy, naopak. Jsou jen různého charakteru, od nepodstatných věcí až po těžké trestné činy. Procentuálně se na trestné činnosti podílí poměrně velká část této komunity, což třeba u jiných národnostních menšin se v takovém poměru nevyskytuje. V případě muslimů žijících v České republice jsem ještě nezaznamenal trestnou činnost ze strany tohoto etnika, což neznamená, že se tak nestalo, ale já jen o tom nevím.

     Nicméně, toto na první pohled bohulibé a ničím dosud nepoznamenané jednání v životě muslimů v ČR neznamená, že při větší koncentraci přistěhovalců-muslimů, které bohužel hrozí a je tedy reálné, budou v daleko větší míře praktikovány nejen jejich běžné lidské, ale také náboženské praktiky a rituály. Protože je všeobecně známo, že muslimské, resp. islamistické náboženské, případně jiné rituály a zvyklosti jsou nám křesťanům nebo bezvěrcům (byť ne do detailu) známy, i z toho co známo je, nemohou křesťané a bezvěrci akceptovat v praktikování v naší společnosti. Nejde jen o samotné praktiky, které pokud jsou nebo budou vykonávány v soukromém prostředí, neměli by de facto nikomu vadit, ale víme ale také, že muslimové, resp. islamisté mají odpor k jiným náboženstvím, včetně křesťanského a lze tedy očekávat, že bude snaha také o uplatňování islámu na úkor jiného našeho náboženství. Nakolik budou naši občané k islámu konvertovat, je otázka.

   Nelze také vyloučit, spíše by se s tím mšlo počítat, že se mezi muslimy najde nebo najdou islámští fanatici, kteří budou prosazovat respektování islámu a jeho praktikování ve jménu jejich jediného boha Alláha! Takové situace pak při odporu křesťanů mohou snadno přerůst v tom lepším případě ke konfliktním situacím. Nelze však ani vyloučit, že pokud bude ze strany křesťanů projevován trvalý odpor a nesouhlas, může dojít k nežádoucí radikalizaci, odkud je už jen krůček k teroru.

[FOTO] Modlitby muslimů v ulicích byly v Paříži zakázány, ale muslimové zákaz v jiných městech nedodržují, protože podle jejich názoru jim svobodu víry a zvyklostí zaručuje francouzská ústava a mešity jsou už moc malé. Nezanedbatelným faktorem je i pracovní doba, kdy muslim má právo přerušit práci v době modliteb, které probíhají navíc pětkrát denně… (pozn. redakce a VK)

     To je to latentní nebezpečí, které je jaksi opomíjeno s ohledem na relativně klidný a ničím zvláštním nepoznamenaný současný život mulsimů v Česku. I když také ne tak zcela, neboť není tajemstvím, že islamisté, kteří se dušují o naprosté loajalitě k českým zákonům a přizpůsobivosti způsobu života v ČR, že se ani nebudou vnucovat se svými zvyklostmi, ani jinak nevystupovat na veřejnosti, přesto vznášejí požadavky na výstavbu mešit, nemluvě o tom, že už některé existují. Nejde ani tak o samotné stavby typických mešit, ty jen mohou architektonicky obohatit současnou architekturu jako spíše o to, jak a k čemu jsou určeny a jak jsou využívány.

     Při představě, že několikrát denně bude z těchto mešit znít muslimské halali islámských modliteb, pak není pochyb, že se proti takovému praktikování islámu zvednou protesty místních občanů. Jak asi na to budou reagovat muslimové? Nebudou to považovat za urážku Alláha, nebude to důvod k neshodám, vedoucích až nežádoucím projevům uplatňování islamistických zvyklostí? Nebudou to důvody k pomstám, k teroristickým akcím? Zcela vážně: lze to vyloučit, nebo to jsou liché obavy? Osobně se domnívám, že to při dosavadních zkušenostech s muslimy ve světě vyloučit nelze. Proto jsou na místě obavy, proto se jak veřejnost, tak politici i vláda zdráhají souhlasit s jakoukoliv kvótou přijetí běženců-muslimů.

     To ovšem nejsou ani zdaleka všechny důvody, proč jsou běženci odmítáni. Vůbec nejde o nějaké rasistické, xenofobní projevy, ale ryze praktické a existenční důvody.

Je také známo, že muslimské rodiny jsou mnohačlenné, což v praxi znamená, že přijmout jednu rodinu také znamená přijmout možná 5 až 7 osob, přijmout deset rodin možná znamená přijmout 50 možná 70 osob. Vezmeme-li v úvahu, že budou mezi dětmi i děti dospívající, nelze vyloučit, že do několika let budou zakládat své rodiny. Výsledkem bude, že za deset či dvacet let bude polovina občanů ČR muslimského původu!

     Výše uvedený problém je otázka familiérní. Je tu ovšem i jiný závažný problém a ten je ekonomický. Všem přistěhovalcům bude muset stát poskytnout ubytování a základní vybavení, poskytnout jim stravu, oblečení a hygienické prostředky, zcela jistě také nějaké byť skromné, přesto ale kapesné. Při vědomí, že státu se nedostává financí na závažné potřeby především v oblasti školství, zdravotnictví, na zdravotně postižené, nemocné děti, na které se dělají sbírky víček od PET lahví a jiné akce charitativního charakteru, na sociální služby, pořádají se různé akce ke krytí potřeb pro seniory atd., by měl stát dotovat veškeré náklady přistěhovalcům. Abychom si rozuměli, nejde o žádné antihumánní, nelidské, bezcitné nebo nepochopené jednání, ale jedná se konstatování skutečností, kdy má Česká republiky své nemalé finanční a ekonomické problémy a kdy se z těchto důvodů nedostává lidem řada věcí, na které jako občané České republiky mají nárok.

[FOTO] Migrace muslimů do ČR je zatím zanedbatelná, to se ovšem může změnit, pokud ČR začne přijímat uprchlíky z Blízkého Východu…

     Zcela jistě se najde řada chytrých,ale určitě ne rozdajných nebo štědrých politiků, kteří budou tyto fakta bagatelizovat, budou poukazovat na humánní postup při útěku našich občanů po 68 roce, kdy byli přijímáni v různých státech a že by se tedy měla projevit potřebná dávka solidarity s běženci a do ČR je přijmout. To je sice pravda, i když souměrnost značně pokulhává. Zatím co do několika velmi vyspělých a bohatých západních států odešlo řádově několik stovek lidí lidí, v daném případě jde o stovky a tisíce běženců ze států chudých, s naprosto odlišnou kulturou, náboženstvím a životními tradicemi a praktikami. A jak již bylo poznamenáno, do naprosto nevhodné situace a stavu české ekonomiky. Zkrátka, není běženec jako běženec.

     Shrneme-li všechny uvedené skutečnosti, nelze než konstatovat, že přijímání běženců v řádech několika set či tisíců do České republiky je naprosto nereálné. Nepochybuji, že s mým názorem bude řada lidí nesouhlasit, především ti politici, kteří si velmi zakládají na lidských právech, humánních (někdy i bombardovacích) a solidárních aspektech, kteří jsou poctiví v naplňování příkazů chytrých hlav z EU. Těmto lidem bych tedy vzkázal, nechť si v případě přijetí muslimských běženců vezmou do rodin několik jejich dětí a prokážou vlastnosti, o kterých dosud jen plamenně mluví. Třeba se najde dost takových solidárních a štědrých politiků a udělají ČR dobrou vizitku. Obávám se však, že se takový lidumil mezi našimi politiky a jinými zazobanci a miliardáři nenajde ani jeden. Pokud ano, půjdu se mu osobně omluvit a hluboce uklonit.

Jiří B a ť a ,  12.1.2015