ZAVŘÍT

Yearly Archives: 2026

Je na čase to skončit! Bez naší pomoci by dnes Ukrajina neexistovala! Americký prezident a s ním i ministr zahraničí poslali Kyjevu poslední varování, aby nezkoušel americkou trpělivost! Radnice ve Lvově chce rok 2027 nazvat rokem UPA a jejích předáků! A prezident Pavel chce přímá jednán EU s Putinem!

Po návštěvě amerického vyjednavače a Trumpova hlavního emisara pro ukončení války na Ukrajině Stevea Witkoffa v Petrohradu a po jeho schůzce s Vladimirem Putinem je jisté, že tentokrát jsme svědky amerického a definitivního odcházení od Ukrajiny. Až donedávna to vypadalo, že Trump jenom tak nějak náhodně zkouší, co vyjde, jestli Vladimir Putin ustoupí, jestli Zelenský ustoupí, a když ustoupí oba, tak bude dohoda.

Tahle naivistická představa je ale minulostí. Administrativě Donalda Trumpa po necelých dvou letech konečně došlo, že válka na Ukrajině má a bude mít svého vítěze, a bude jím Rusko. A konečně administrativě i došlo, že ten mír bude mít podobu, jakou nadiktuje vítěz války. A nejlepším důkazem konce války na Ukrajině je to, co řekl v Bílém domě právě Donald Trump na adresu Ukrajiny a Zelenského.

Sdělil mu na dálku, že je na čase to skončit! Trump prohlásil, že USA pomáhaly Ukrajině, jak to jen šlo, a to za vlády Bidena i teď za vlády Trumpa, ale více už pomáhat nelze. Zelenský mohl ukončit válku již minulý rok v lednu, ale nyní už tak dobrou nabídku mít nebude. Rusové tehdy byli v lednu 2025 ochotni se stáhnout z tzv. nárazníkové zóny, kterou vytvářejí podél hranic s Ukrajinou.

Přepis videa: Donald Trump o ukončení války na Ukrajině

Může uzavřít dohodu. Mohl ji uzavřít už před dvěma lety, když jsme si popovídali v Oválné pracovně. Měli jsme ten dnes již docela dobře známý rozhovor s J.D., mnou, několika dalšími a Zelenským. Tehdy mohl uzavřít dobrou dohodu. Tehdy mohl uzavřít mnohem lepší dohodu, pravděpodobně, možná, než jakou může uzavřít teď. Ale bude muset chtít tu dohodu uzavřít, protože si nemyslím, že to jeho lidé budou ještě déle snášet.

Vedou válku. Minulý měsíc přišli dohromady o 32 000 lidí. Jsou to hlavně vojáci, hlavně mladí vojáci, někteří lidé z města, které bylo zasaženo nebo tak něco, ale hlavně mladí vojáci. Nás to moc neovlivňuje. Teoreticky nás to neovlivňuje vůbec. Nejsme do toho zapojeni. Co mě ale trápí, je vidět, jak mnoho duší bylo zbytečně ztraceno. Takže bych rád viděl, aby se uzavřela dohoda. Rád bych viděl, jestli se jim podaří uzavřít dohodu.

Myslel jsem si, víte, že jsem urovnal osm válek. Myslel jsem, že tahle bude ta nejjednodušší. Nenávist mezi prezidentem Putinem a prezidentem Zelenským je obrovská. Myslím, že to je hlavní důvod, proč se jim vlastně nepodařilo uzavřít dohodu. Ale Ukrajina musí chtít uzavřít dohodu, protože Spojené státy utratily jmění. Evropa utratila jmění. Evropa už toho má teď dost. Už toho mají dost. A pokud nedojdou k dohodě, podle mého názoru se to nakonec jen zhorší.

Rusko je velmi velká země. Mají spoustu lidí. Mají z čeho čerpat. Ukrajina nemá z čeho čerpat, a je čas uzavřít dohodu. A to říkám já. Pamatujte si ale tohle: Ukrajině jsme toho hodně dali. Na oplátku jsme nedostali absolutně nic, kromě trápení, smrti a obrovské finanční ztráty. Poskytli jsme neuvěřitelné množství vybavení a vojenského materiálu, především vojenského, ale i vybavení všeho druhu. A je na čase to skončit.

Jenže nyní, po necelých dvou letech a podle potvrzení Witkoffa, tato nabídka na stole již není. Rusové nabídku zostřili a z Charkovské oblasti a z dalších lokací se nestáhnou. Trump varoval Zelenského, že když teď nepodepíše dohodu, může Ukrajina dopadnout opravdu špatně. A hned naznačil, co tím má na mysli.

Tím hlavním problémem Ukrajiny je to, s čím americké zbrojovky neumějí pomoci, a to je nedostatek lidí na frontě. Rusko má mnohem větší populaci, ze které může do války čerpat lidi, Ukrajina je již nemá. A proto je na čase tu válku skončit, prohlásil Donald Trump.

Prezident Pavel opět zavelel ke změně směru hradní korouhve

Německý Bild udělal další rozhovor s českým prezidentčíkem Petrem Pavlem, který v rozhovoru vyzval, aby EU určila svého zástupce pro jednání s Moskvou, protože jinak EU hrozí, že zůstane irelevantní v mírovém procesu na Ukrajině a úplně mimo hru. V rozhovoru pro Bild [1] Petr Pavel uvedl, že Moskva a Washington Evropu neberou vážně kvůli rozdrobenosti evropských zemí a neschopnosti rychle přijímat rozhodnutí. „Vidí, jak jsme rozděleni, jak jsme slabí. Pokud tuto situaci nezměníme velmi rychle, přestaneme mít význam.“

Rozhovor Petra Pavla pro Bild

Pavel vyzval evropské země, aby si vypracovaly jednotnou pozici ohledně Ukrajiny a jmenovaly vyjednavače pro přímý dialog s Moskvou. Nemusí to být nutně zástupci EU nebo NATO. Jako motivaci k ukončení bojových akcí navrhl obnovení ekonomických vztahů, obchodu a spolupráce s Ruskem. Ano, čtete správně. Obchod a spolupráce s Ruskem. Tohle znamená jasná signál obratu. Chaloupko, čelem k Trumpvi, k Merzovi zády! Doslova takto to na mně působí. Dokonale pružný Peťa.

Možná jsme blízko konci války, blíže než kdykoliv předtím

A to zdaleka nebylo všechno. Trump rovněž ocenil Vladimira Putina za propuštění amerického učitele, který v roce 2022 bojoval za Ukrajinu. Stephen Hubbard byl na žádost Trumpa propuštěn z ruského vězení a vrátil se do USA. Trump se pochlubil tím, že je to zásluha jeho vyjednávacích dovedností. Prostě poprosil Vladimira Putina a ten mu vyhověl. Trump ale prohlásil, že mír na Ukrajině je blízko, doslova nejblíže za celou historii, a to hlavně kvůli jediné věci, o které se ale Trump takticky nezmínil.

Přepis videa: Donald Trump o propuštění Stephena Hubbarda

Nedávno jsem mluvil s… už jsem to předtím naznačil, ale nedávno jsem mluvil s Vladimirem Putinem o urovnání jeho války s Ukrajinou, k čemuž se, mimochodem, podle mého názoru přibližujeme. Možná jsme tomu teď nejblíže, jak jsme kdy byli, ale zmínil jsem se: „Mohl byste prosím propustit Stephena Hubbarda?“ A on s tím souhlasil.

Tím hlavním zlomem je změna uvažování Bílého domu o Rusku a o tom, přes co nejede v Rusku vlak. A to jsou hlavní cíle SVO stanovené gosudarem. Ty cíle lze shrnout do zhruba tří nosných pilířů: 1) Ústavně zakotvená neutralita Ukrajiny a vzdání se vstupu do NATO. 2) Zaručení ústavních práv ruské národnosti na zbytku Ukrajiny, který nebude pod kontrolou Ruské federace. Těmi právy se myslí jazyková práva, kulturní práva a práva náboženská. 3) Uznání nových společných hranic, a to na ústavní bázi. To jsou hlavní tři pilíře tzv. Ruského míru na Ukrajině.

Rusko na Ukrajině dosáhne většinu svých cílů, ale jeden bude muset dokončit asi Polsko

Kreml takticky rovněž udělal ústupky. Přestalo se mluvit o denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny. Má to hned dva důvody. To druhé bude v podstatě splněno samotnou SVO, protože celá Ukrajina je po stránce zbraní naprosto vyčerpaná, je demilitarizována na kost, a to samé platí i o Evropě, a dokonce částečně i o USA.

Tento cíl si tedy Kreml bude moci odškrtnout. Denacifikace bude ale zásadní problém, a to nejen pro Kreml, ale i pro Polsko. A právě Polsko ve čtvrtek oznámilo, že pozastavuje vojenskou pomoc Ukrajině poté, co se město Lvov rozhodlo, že příští rok 2027 bude ve Lvově „Rokem jednotek UPA“. Varšava to považuje za naprostý skandál [2], za provokaci proti Polsku, a tak bylo rozhodnuto o pozastavení dodávek zbraní.

Ve čtvrtek odpoledne to ale polský ministr obrany popřel, že není pravda, že by dodávka byla zastavena kvůli plánům radnice ve Lvově. Jaký jiný důvod to je, to neuvedl. Moskva má tudíž naději, že problém s nacismem a s denacifikací Kyjeva si vezmou na starosti Poláci. Ti nebudou banderovce tolerovat. Pokud Zelenského skupina v Kyjevě přijde o další pomoc a pokud tlak USA na konec války bude pokračovat, opravdu je naděje, že Zelenský bude muset na Ukrajině vypsat referendum o podmínkách míru. A společně s referendem budou i volby prezidenta.

Nic jiného vlastně Kyjevu nezůstane, protože se začíná hroutit i podpora Ukrajiny ze strany evropských zemí. Ve Francii probíhají obrovské nepokoje a Marine Le Pen má příští rok našlápnuto vyhrát prezidentské volby. V Německu se drolí vláda Friedricha „Fritze“ Merze, protože rozpad průmyslu a kolaps ekonomiky jsou ve stínu Merzových válečných plánů. A hlavně, bez Spojených států prostě Ukrajina dál ve válce pokračovat nemůže.

Bez naší pomoci by Ukrajina už neexistovala, teď je na čase to skončit a urovnat

A stanovisko Trumpa, že je na čase to skončit, potvrdil i ministr zahraničí Marco Rubio, který se už doslova rozčílil na novináře, který se ho neustále ptal na to, proč Bílý dům vychází vstříc Kremlu, když na Kyjev padají ruské rakety. Rubio mu řekl, že bez USA a bez pomoci USA by dnes již Ukrajina neexistovala. A že USA pomáhaly, jak mohly, za Bidena i za Trumpa, ale teď už více pomáhat nejde a je na čase to skončit.

Jak už jsem dopředu predikoval, Trump a jeho ministři teď maximálně začnou tlačit na pilu na zádech Ukrajiny, protože o ruská záda se zuby pily prostě zohýbaly. Tam už tlačit nemá cenu. Trump má před sebou dva roky, aby připravil republikány na prezidentské volby v listopadu 2028. K tomu potřebuje dvě věci – posílit americkou ekonomiku a zlepšit stav amerických domácností.

Přepis videa: Marco Rubio o americké pomoci Ukrajině

– Pane, očekáváte…

– A mimochodem, omlouvám se, ale už se v této otázce nebudeme držet zpátky, ano? Protože kdyby nebylo pomoci Spojených států, včetně pomoci za vlády Donalda Trumpa, Ukrajina by dnes neexistovala. Ukrajina jako suverénní stát by neexistovala.

To neznamená, že by se neměla zdůrazňovat statečnost ukrajinských bojovníků, protože bojovali za svou zemi naprosto statečně a s pomocí, která jim byla poskytnuta, dokázali mimořádné věci, když se postavili proti mnohem větší zemi. Ale řekněme si to zcela jasně: dnes by Ukrajina neexistovala, nebýt pomoci, kterou jí Spojené státy poskytly v řádu miliard dolarů, a to již od vlády Bidena a pokračující i za současné vlády.

Ani jednoho z toho nejde dosáhnout s vysokými cenami ropy, nafty, surovin a energií. A všechno tohle má Rusko a Írán. Od Íránu to USA brát nemohou, to nepřipadá v úvahu. Ale od Rusů ano, a ještě s velkou radostí Kremlu a pánů v kloboucích z Chabadu Lubavitch. Mezi dvěma stolci Chabadu v Moskvě a ve Washingtonu panuje doslova selanka, ze které je evropským euronacistům doslova na zvracení.

Steve Witkoff v Petrohradu nešetřil slovy chvály na Vladimira Putina a označil ho za humanistu v reflexi na propuštění Stephena Hubbarda bez jakékoliv protivýměny. Kreml nikoho na protiúčet vyměnit nechtěl, byla to výměna grátis. Ve vysoké diplomacii se tomu říká “vysoká generozita” a jde o formu vysokého vyjádření pozdravů a úcty. Chabad je blízko svému snu Nebeského Jeruzaléma na Ukrajině.

Hned poté začne na Ukrajině likvidace banderovců, resp. jejich vysáčkování z Ukrajiny do Evropské unie, k nám. A budou potom řádit tady. Tak se to dělá. Poláci už vystřelili varování a první signální, že je třeba ukrajinský problém s banderovčiky řešit. Ovšem o řešení rozhodnou páni v kloboucích. Ti budou rozhodovat. A za válkou na Ukrajině zůstane memento – mohyly mrtvých Ukrajinců a Rusů, kteří padli za Jeruzalém, ale každý na jedné nebo druhé straně společného bojiště, do kterého ho poslali panští z Londýna na jedné straně a z Moskvy na straně druhé. To je konceptuální realita a účetní bilance tzv. komplementární války na Ukrajině.

Jsme tu stále s vámi, a to jen díky vám!

V závěru článku si vás dovolím požádat o zvážení příspěvku před koncem měsíce pro náš server. Opět je nadohled konec měsíce, zbývá 9 dní  a potřebujeme vaši pomoc. Nežádáme ale o moc, stačí přispět jen tím, co si můžete dovolit. Nemusí to být moc. Proto, pokud si to můžete dovolit, zvažte prosím příspěvek v jakékoliv výší na provoz našeho projektu na darovací stránce zde.

Přinášíme analýzy a titulkovaná videa, v pátek přinášíme rozbory a “přesahy” na SVCS, a to všechno zdarma a bez jakýchkoliv placených článků nebo placených archivů. Jenže, fyzický provoz našeho projektu už zdarma není. Ten vyžaduje vaši přímou podporu našemu projektu, abychom mohli v našem provozu a v naší práci pokračovat. Proto velké díky vám všem, kteří nám přispějete. A velké díky samozřejmě všem těm, kteří nám tento měsíc již přispěli. Moc vám děkujeme!

-VK-

Šéfredaktor AE News

Americký viceprezident je už druhý vysoký představitel USA, který odmítl odpovědět na přímou otázku, jestli Ukrajina je nebo není spojencem Ameriky! Ministr zahraničí USA označil obvinění Ukrajiny, že USA zadržováním válečného intelu pomáhají Rusům zabíjet Ukrajince, za skandální a pobuřující! Rozkol vztahů mezi Bílým domem a Bankovou ulicí dramaticky eskaluje!

Odpor administrativy Donalda Trumpa proti Ukrajině a proti pokračování války nabírá na neuvěřitelné a navíc zcela veřejnosti odkryté intenzitě. Včera jsme přinesli článek [1] o tom, že americký ministr financí se celkem třikrát na přímo položený dotaz odmítl vyjádřit, jestli je nebo není Ukrajina spojencem USA. Uběhlo doslova pár hodin a tutéž otázku od reportéra obdržel i americký viceprezident JD Vance na palubě letadla Air Force Two. A ani on na tuto přímo položenou otázku neodpověděl.

Jeho reakce mluvila sama za sebe. Redaktor se ho následně ptal, jestli partner je méně než spojenec, neboť Vance připustil, že v některých oblastech je Ukrajina partnerem, ale rozhodně ne v otázce úderů na ruskou naftovou infrastrukturu. Ukazuje se a hlavně potvrzuje, že ty ostré výpady prezidenta Trumpa proti Ukrajině v posledních dnech už nejsou jenom manýrou pána Bílého domu, ale že jde o nově stanovenou a nařízenou doktrínu jeho administrativy pro všechny její členy. Proti Ukrajině vystupuje už nejen prezident Trump, ale i ministr financí a nově i Trumpův viceprezident.

Přepis rozhovoru s JD Vancem na palubě Air Force Two

Dobře, to je fér. Odpovězte ANO, nebo NE. Je Ukrajina spojencem Spojených států?

– No, v některých ohledech je to určitě partner, ale myslím, že máme, víte, čas od času odlišné zájmy. Například: myslím si, že by měli bombardovat ruská zařízení na výrobu nafty, což zvyšuje náklady na energii pro Američany? Ne!

– Dobře. Je partner něco jiného než spojenec? Je partner méně blízký než spojenec?

– Chci říct, pokud vím, nemáme s Ukrajinou žádné formální spojenectví. Nejsou v NATO. Nemyslím si, že by v NATO měli být. Myslím si, že jsou velmi obdivuhodnou zemí, krásnou zemí s mnoha úžasnými lidmi. V některých věcech budeme spolupracovat, ale v jiných se naše názory budou lišit.

Tím spouštěcím mechanismem změny postojů Bílého domu je naftová krize v USA a de facto na celém světě, která je ale jen z menší části způsobena údery na ruské rafinérie. Daleko závažnějším důvodem růstu cen nafty je krize v Perském zálivu a de facto stále neukončená válka USA s Íránem, který nově skrze své spojence v Jemenu (Húsie) začal útočit na Saúdskou Arábii. Tam jsou jedny z největších rafinérií, které mimo jiné rafinují i diesel. Vedle toho důvodem krize je i embargo uvalené USA na íránskou ropu, která se díky své viskozitě používá rovněž ve velkém na výrobu nafty.

Naftová krize jako spouštěč změny postojů Bílého domu

Změna politiky Bílého domu od určité formy neutrality k naprosto nepokrytému stranění Rusku a silnému kritizování Ukrajiny je založena právě na tzv. Sofiině volbě. Vyřešení naftové krize, která devastuje americké zemědělce a zprostředkovaně všechny ceny zboží kvůli zdražování nákladní dopravy, má jenom dvě možnosti. Buď umožnit Íránu vyvážet bez omezení jeho ropu do světa, anebo pozastavit sankce na Rusko a umožnit Rusku vyvážet diesel do světa. Která z těchto dvou variant je pro USA přijatelnější, to není potřeba zdůrazňovat.

Putin a Trump v srpnu 2025 na letišti v Anchorage na Aljašce

Írán je dnes pro Trumpa ztělesněním zla a nepřítele č. 1, zatímco Rusko představuje v porovnání pro zájmy USA v podstatě minimální hrozbu a v mnoha ohledech je Rusko spojenec Trumpovy Ameriky. To je v podstatě už veřejné tajemství. Trump před pár dny na Truth Social zmínil, že Rusko a Čína by mohly Íránu pomáhat proti USA, ale nedělají to, a to je prý rozumné rozhodnutí. Proto Trump zvolil jasnou taktiku, že si bude naklánět Rusko a Čínu úlitbami a ústupky, aby měl volnou ruku proti Íránu.

Sankce proti Rusku a obavy z posilování Číny

Současně motivací je ještě něco dalšího, o čem Trump nemluví. Jakékoliv zvyšování tlaku nebo sankcí na Rusko by nejenom způsobilo, že Moskva by začala USA škodit zvýšenou pomocí Íránu, ale především by tyto sankce uvrhly Rusko do ještě těsnějšího semknutí s Čínou, z čehož by profitovalo nejen Rusko, ale především Čína. Ta by posílila surovinově způsobem, že by mohla Rusku diktovat velmi nízké nákupní ceny za ruské suroviny. Čína by tak díky sankcím USA na Rusko obrovsky vydělala a posílila na úkor USA.

Právě proto Trump pozastavil na 60 dní rozhodnutí o tzv. sekundárních sankcích na Rusko a jeho spojence, tzv. Grahamův zákon. Krize s naftou ve světě tak má být vyřešena vrhnutím obrovských objemů ruské nafty na světové trhy. To je ten plán Bílého domu. A s tím se pojí i plán na tzv. „Ruský mír“ na Ukrajině. To je mír, jehož podmínky odpovídají zájmům Kremlu a Ukrajina do toho nebude mít vlastně co mluvit.

To se potvrdilo i posledním nápadem Vladimira Putina na uspořádání Trilaterálního summitu Putin – Trump – Xi, na kterém by se kromě Ukrajiny mluvilo i o snížení jaderného napětí. Pozorovatelé ten summit přirovnávají k pokusu zorganizovat Jaltu 2.0 opět se třemi vůdci světa, kteří by se mezi sebou dohodli na rozdělení sfér vlivu.

Rubio označil obvinění z Kyjeva za skandální a pobuřující

A o tom svědčí i současná návštěva amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii. Ten na tiskovém briefingu označil výrok nejmenovaného ukrajinského představitele pro agenturu AP za skandální a pobuřující. Podle AP neuvedený představitel Kyjeva prohlásil, že USA svým zadržováním vojenských informací (intelu) o ruských náletech de facto pomáhají Rusku zabíjet Ukrajince.

Přepis vyjádření Marca Rubia

Myslím, že pro vás je důležité si uvědomit, že neexistovala žádná záměrná politická směrnice, jejímž cílem by bylo ublížit Ukrajině. To prostě není pravda. Dokonce i ty řeči o tom, že – pokud se nepletu – 13. a znovu 18. došlo na Ukrajině k leteckým útokům, které nebyly zaznamenány. To není proto, že by Amerika neposkytla informace.

Viděl jsem, jak někdo spojený s ukrajinskou vládou prohlásil, že lidé na Ukrajině umírají, protože jim USA odepírají informace. To je skandální. To je pobuřující. To prostě není pravda. Není to přesné.

Je možné, že došlo k problému s identifikací, že možná šlo o interní problém, pokud jde o jejich schopnost přijmout poskytnuté informace, systematizovat je a reagovat na ně. To je možné. Zabýváme se tím. Podle našich informací šlo v případě událostí ze 13. a 18. o technický problém. Nebylo to důsledkem žádné směrnice USA, která by zakazovala poskytovat předběžné varování před útokem. A poskytujeme jim nyní stejná varování, jaká jsme jim poskytovali vždy.

Myslím, že prezident to chápe a od samého začátku důsledně tvrdí, že tato válka musí skončit vyjednanou dohodou, že ji chce uzavřít a že chce, aby se obě strany dohodly, a tak já určitě… ale myslím, že prezident především reaguje na narážky, že údajně dělá věci, které mají Ukrajině záměrně uškodit, což není spravedlivé ani pravdivé, ale on je rozhodně rozzlobený a frustrovaný z nedostatku pokroku v rámci těchto jednání, kterým se již téměř dva roky věnuje.

Jedním z důvodů, proč musí tato válka skončit, je to, že umírá příliš mnoho lidí. Jedním z důvodů, proč musí tato válka skončit, je to, že ukrajinská elektrická síť je ničená. Jedním z důvodů, proč musí tato válka skončit, je to, že každý měsíc je 20 až 25 000 Rusů zabito při pokusech o postup na Ukrajině.

To vše jsou špatné věci. Masová úmrtí, toto ničení, smrt civilistů v Kyjevě, jak jsme viděli u některých z těchto úderů balistickými raketami, jde o strašnou, krvavou a odpornou válku, která musí skončit. A neznám nikoho na světě, kdo by s tím, co říkám, nesouhlasil.

Snažíme se dělat, co je v našich silách, abychom obě strany přivedli do bodu, kdy by tato válka mohla skončit na základě vyjednávání. Protože v současné situaci nejenže budou i nadále umírat další lidé a bude docházet k dalšímu ničení, ale existuje i velmi reálné riziko. Existuje zde reálné riziko eskalace, že se válka rozšíří i do jiných oblastí.

Rubio označil výrok za skandální a popřel, že by kdokoliv z Trumpovy administrativy poskytování informací měl na svědomí. Mohlo prý jít o technický problém, ale ne o úmysl. Novináři tomu ale moc nevěří. Prostě to smrdí a vypadá to až jako moc velká náhoda. Rubio znovu na briefingu prohlásil, že válka na Ukrajině musí skončit, protože dochází k ničení ukrajinské energetiky a umírají i ruští vojáci.

Perský záliv, nafta a Čína převažují nad zájmy USA na Ukrajině. Lavrov v Teheránu ukázal Američanům ruskou vyjednávací kartu

Rubio tak svými výroky potvrzuje ten nový narativ Trumpovy administrativy. Spojené státy mají více problémů v Perském zálivu než na Ukrajině. Mají více problémů s útoky Húsiů v Saúdské Arábii než na Ukrajině. Mají více problémů s naftou, kvůli čemuž se Rubio v Indii setká s majiteli indických rafinérií, se kterými chce jednat o navýšení rafinační kapacity pro zpracování supertěžké ropy z Venezuely.

A mají více problémů s Čínou, která nastupuje jako nová mocnost č. 1 na světě. Tyto problémy dalece převyšují všechny ostatní případné zájmy, které USA mohou mít, včetně Ukrajiny. Je tak jasné, že Trump naplňuje heslo o Americe na prvním místě, i když jde v podstatě o hašení naftového požáru, který zažehl sám Trump spolu s izraelským premiérem, když společně počátkem roku zaútočili na Írán. Současná návštěva Sergeje Lavrova v Teheránu jenom potvrzuje, že Kreml se snaží Bílému domu ukázat svoji páku a íránskou kartu tak viditelně, jak je to jen možné.

Jakmile se USA dostanou do situace, kdy prohrávají války, jako třeba ve Vietnamu, nebo předtím v Koreji, kde americké ztráty donutily USA k podpisu příměří s Čínou a Severní Koreou, tak pokaždé jsme svědky změn chování americké administrativy. Je to důsledek zhroucení tzv. konceptuálních procesů řízení konfliktů, protože každý konflikt na 6. prioritě je potvrzením, že procesy řízení na vyšších prioritách de facto selhaly.

A plán na izolaci a následný rozvrat Ruska se nečekaně proměnil v obrovsky nebezpečné spojenectví Ruska, Číny a Íránu. To spojenectví nebylo nikdy veřejně deklarováno, ale Čína i Rusko nyní společně využívají Írán jako nátlakovou páku na USA. Udělejte v Bílém domě chybný krok proti nám a my pomůžeme Íránu proti vám tak, že to USA v regionu nepřežijí. To je ta nabídka, kterou teď Trump má od Kremlu a Pekingu na stole. A proto se najednou okolo Ukrajiny dějí takové neuvěřitelné věci.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Vztahy USA s Ukrajinou potkala klinická smrt a celá americká administrativa už nepokrytě dává najevo, že je to právě Kyjev, který je viníkem pokračování války! Trump znovu vyzval k výměně Zelenského a Rusko se prý k Ukrajině chová v pořádku! Ministr financí USA potom odmítl odpovědět, jestli je Ukrajina spojencem USA a obvinil Zelenského z dichotomie!

V posledních hodinách se potvrzuje, že vztahy USA s Ukrajinou potkala klinická smrt a celá americká administrativa už nepokrytě dává najevo, že je to právě Kyjev, který je viníkem pokračování války. Trump na briefingu před Bílým domem na dotaz novinářky znovu zopakoval, že Zelenský by měl být vyměněn a mírovými rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem by měl být pověřen někdo jiný.

Zelenského výrok o tom, že Trump se postavil na stranu Ruska, a tím pádem na špatnou stranu historie, Trump odmítl s tím, že Zelenský neví, o čem mluví, a obvinil ho ze smrti milionů ukrajinských mužů na frontě. Poslední vlna útoků Trumpovy administrativy proti Ukrajině jenom potvrzuje informace amerických novinářů, že uvnitř Trumpovy vlády na základě poznatků Pentagonu se došlo k závěru, že Ukrajina válku efektivně prohrála a zvrat vývoje již není možný. Bez potvrzení generálů z Pentagonu by k této změně chování americké vlády k Ukrajině nedošlo.

Přepis videa

– Udělal jsem světu velkou, velkou službu, ale…

– V této věci stojíte na špatné straně dějin, pane. Zelenský říká, že stojíte na špatné straně dějin.

– Co že řekl?

– Zelenský říká, že v této věci stojíte na špatné straně dějin.

– Zelenský to řekl? Zelenský neví, o čem mluví. Zelenský je člověk, který měl tuto válku vyřešit už dávno. Kdyby mě poslechl, už dávno by uzavřel mnohem lepší dohodu a na jeho straně by žil milion lidí. A upřímně řečeno, myslím si, že je na čase, aby za Ukrajinu vyjednával někdo jiný, protože co se stalo? Územní změny jsou minimální, ale zemřel milion lidí, obrovské množství lidí. Přicházejí o svou mužskou populaci. Ukrajina mohla mít tuto záležitost vyřešenou už dávno. Kdyby mě poslechl – a vy si jistě vzpomínáte na Oválnou pracovnu –, měl by to vyřešené už dávno. Možná je na čase, aby Zelenský pověřil vyjednáváním někoho jiného.

Trump tím přenesl spor přímo k otázce, kdo bude za Ukrajinu sedět u jednacího stolu. Pro Zelenského je to podstatně nepříjemnější než další hádka o jednotlivou dodávku zbraní. Dodávku lze znovu vyjednat, ale veřejně zpochybněná důvěra mezi prezidenty se do původního stavu nevrací pouhým telefonátem. A pokud Washington začne spojovat možnost dohody s jiným ukrajinským vyjednavačem, dostává se samotný Zelenský do situace, kdy musí obhajovat nejen své podmínky míru, ale také vlastní místo při jeho vyjednávání.

Podle Trumpa by to odehnalo Rusy od mírového stolu

Tento posun Trumpa od Ukrajiny směrem k Rusku byl nejvíce patrný v Trumpově příspěvku ze sociální sítě Truth publikovaném v neděli. V tom příspěvku se Trump rozčílil na kritiky, proč se rozhodl pozastavit a neuplatnit tzv. velký zákon o sekundárních sankcích na Rusko a jeho spojence. Podle Trumpa by to odehnalo Rusy od mírového stolu. V Trumpově příspěvku má každá položka svou cenu: ruská nafta, americký zemědělec, ruský přístup k Íránu i ochota Moskvy pokračovat v rozhovorech.

Právě do tohoto součtu americký prezident zasazuje Ukrajinu. Pro Kyjev z toho vychází nepříjemná obchodní matematika, protože útok, který ukrajinské vedení představuje jako úspěch proti Rusku, může Trump současně označit za škodu způsobenou americkým podnikům. A v takovém okamžiku už Zelenský potřebuje přesvědčit Washington, proč má americký prezident platit domácí politickou cenu za ukrajinské vojenské rozhodnutí.

Donald Trump – příspěvek na Truth Social

Moje rozhodnutí ohledně Ruska je velmi jednoduché. Právě vyjednávám mír ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou a nechci udělat nic, co by pošetile odradilo Rusko od vyjednávacího stolu. Dosahujeme velkého pokroku, a to včetně současných jednání o rukojmích! Podpis toho dokumentu v tuto chvíli by to způsobil, a já ho mohu podepsat později, nebo kdykoli budu chtít!

Možná ještě důležitější je, že Rusko dělá velmi málo, pokud vůbec něco, na pomoc Islámské republice Íránu, ve srovnání s tím, co by mohlo dělat, a já chci, aby to tak zůstalo, a také to tak bude, pokud mi v tom nezabrání nějací hlupáci.

A konečně, Zelenskyj využívá jako cíl ruské rafinerie naftového paliva, přičemž si je vědom, že tyto útoky vážně poškozují světové trhy s naftovým palivem, včetně těch ve Spojených státech. Zemědělci, chovatelé dobytka a podniky všeho druhu tím velmi trpí, ale Rusko přesto dodává do světa miliony barelů nafty za nízkou cenu.

Zelenskému je to jedno a upřímně řečeno, s těmi všemi penězi, které mu, jak je známo, dává Evropa a které mu v minulosti dal zkorumpovaný Joe Biden, nechce tuto válku ukončit a pravděpodobně to nikdy nechtěl. Před dvěma lety mohl uzavřít lepší dohodu, než jakou může uzavřít nyní. Jeho země je v troskách, velká část jeho území je ztracena, jeho oceány a moře jsou pryč a jeho mužská populace je početně oslabená, zraněná a/nebo mrtvá.

CHCI, ABY TATO VÁLKA SKONČILA! Děkuji vám za pozornost, kterou této záležitosti věnujete.

Prezident DONALD J. TRUMP

To ale nebylo všechno. Na uvedené tiskovce před Bílým domem totiž dostal Trump od novinářky i dotaz na tzv. třístranné setkání Trumpa s Putinem a čínským prezidentem Si. Trump je summitu nakloněný, ale dosud o něm nebylo rozhodnuto. Jenže to nebylo to hlavní. Těsně předtím prohodil průpovídku, že ten summit nebude o Ukrajině, protože Rusko se prý k Ukrajině chová v pořádku. Stejně tak prý i Čína.

Rusko se k Ukrajině chová v pořádku

Výrok vyvolal poprask. Rusko se chová k Ukrajině v pořádku? Novináři byli doslova v šoku. Ale ne u nás v redakci. Naprosto nás to nepřekvapilo. Trump prostě přešel na stranu Ruska, protože Rusko je faktický vítěz války na Ukrajině, s tím nejde už nijak polemizovat, a Ukrajina je poražená, ani s tím nejde polemizovat. Všechno ostatní jsou jen tanečky. A tanečky už Trumpa rozčilují. Chce prostě tu válku na Ukrajině ukončit, a to za podmínek předložených vítězem, tedy Rusy. To je realita. A podle této reality se tak americká administrativa k Ukrajině chová.

Přepis videa

– Pane prezidente, souhlasil jste s trojstranným setkáním s prezidenty Putinem a Si, na kterém by se jednalo o Ukrajině?

– Ne, ale byl bych ochoten se ho zúčastnit. Ani ne tak kvůli Ukrajině, protože Rusko se, upřímně řečeno, k Ukrajině chová v pořádku. Moc toho nedělají, a totéž platí i pro Čínu. Setkali bychom se, abychom hovořili o jaderných zbraních a denuklearizaci.

Případný společný stůl Trumpa, Putina a Si by měl pro Kyjev význam už svým obsazením. Ukrajina by byla jedním z témat vztahů tří velmocí, přičemž každá z nich by do jednání vstupovala s vlastními požadavky a vlastními prostředky nátlaku. Zelenskému by samotná závažnost války nezajišťovala účast u každé takové debaty. A právě možnost, že se širší rámec dohody začne rodit bez jeho přítomnosti, vytváří tlak, který žádná ostrá tisková konference v Kyjevě sama neodstraní.

Třikrát se ho na to ptala, třikrát se vyhnul odpovědi

A pokud jde o zmíněnou administrativu a její přístup k Ukrajině, tak to nejlépe demonstroval ministr financí Scott Bessent v rozhovoru na NBC s moderátorkou Kristen Welker. V ukázce videa je moment, kdy Bessent třikrát po sobě odmítl odpovědět na dotaz moderátorky, jestli je Ukrajina spojencem USA. Třikrát se ho na to ptala, třikrát se vyhnul odpovědi.

Jenže ještě předtím zkritizoval Zelenského, že pronesl nezodpovědné prohlášení a dichotomii, když vyzval ke dvěma věcem, které se vzájemně vylučují. Zelenský prohlásil, že Ukrajina musí zvítězit ve válce a že je třeba dojednat mír na Ukrajině. Jenže to jsou dvě věci, které se vzájemně vylučují. Pokud má být dohodnutý mír, musí Ukrajina přijmout svoji porážku. A pokud má Ukrajina zvítězit, musí válka pokračovat. To je dichotomie.

Přepis videa

– Zkrátka a dobře, pane ministře, je Ukrajina spojencem Spojených států?

– Prezident Trump dal jasně najevo, že chce tuto válku ukončit, že musí skončit. A prezident Zelenský dnes ráno předložil falešnou dichotomii, že Ukrajina musí vyhrát a že válka musí skončit, a to prostřednictvím nějakého vyjednaného urovnání. A prezident Trump na tom pracuje každý den. Dělá to od svého nástupu do úřadu.

– A teď k té klíčové otázce: považují Spojené státy Ukrajinu za spojence?

– Zopakuji, že myslím, že Ukrajině poskytujeme tři různé věci. To je to, co děláte pro spojence. Rusku je neposkytujeme.

– Znamená to tedy, že Spojené státy považují Ukrajinu za spojence? Můžete to nějak jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit?

– Opakuji, nejsem ministr zahraničí. Nejsem prezident.

– Dobře. V pořádku. Pane ministře financí Scotte Bessente, moc vám děkuji.

Bessentova slova jsou potvrzením, že americká administrativa definitivně usoudila, že překážkou pro mír je Ukrajina, která odmítá uznat svoji prohru ve válce s Ruskem. Do značné míry jde o ukrajinskou agónii, která je prodlužována pomocí peněz daňových poplatníků zemí Evropské unie a Velké Británie. Mluvit v této situaci v Kyjevě o vítězství je projevem naprostého rozchodu Kyjeva a jeho vedení s realitou. Ukrajina prostě nemůže stavět své vítězství a dosažení míru vedle sebe. Obojí se vzájemně vylučuje.

Ruský mír na Ukrajině je totiž jedinou dostupnou realitou pro mír

Bessent má pravdu, o tom není sporu. Ale takhle otevřeně to dosud nikdy od americké administrativy nezaznělo, ale teď už ano. A to je naprostý zlom. Zlom v postojích Trumpovy administrativy. Ruský mír na Ukrajině je totiž jedinou dostupnou realitou pro mír, jedinou perspektivou dosažitelného míru.

A protože Trump si dal za cíl do konce svého mandátu v lednu 2029 ukončit válku na Ukrajině, je jasné, odkud se najednou bere ta americká vstřícnost vůči Rusku a vůči modelu tzv. ruského míru. Trumpova administrativa se po skončení voleb do Kongresu okamžitě začne chystat v plné síle na prezidentské volby v listopadu 2028 a kandidátem za republikány bude zcela určitě viceprezident J.D. Vance.

A jestli něco bude potřebovat, tak jsou to úspěchy Trumpovy vlády. Těch není mnoho. Hlavně ne na domácí scéně. Proto ukončení války na Ukrajině se stane hlavním úkolem Trumpovy administrativy v následujícím období. Dojde k zesilování tlaku USA na poraženého v této válce, tedy na Ukrajinu, protože tlak na vítěze války (na Rusko) vedl pouze k jedinému efektu – k posílení Číny.

Globální politika je drsná, je neúprosná. A jít dál proti Rusku by pro USA znamenalo vrhnout Rusko ještě více do náruče Číny a k ještě většímu jejímu posílení. Proto Pentagon vyhodnotil situaci, že válka v Perském zálivu je zpackaná, z ní prostě do voleb v listopadu 2028 úspěch nebude, takže Trump teď už ví, kde ten náhradní úspěch lze získat. Leží na Ukrajině a má název Ruský mír. Taková je prostě teď realita.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Náčelník generálního štábu britské armády prohlásil, že politici začnou brzy mluvit o obětech, a že vojáci se musí připravit na válku a civilisté, až to bude potřeba, na obranu a bezpečnost vlasti! Zaznělo to ve chvíli, kdy Zelenský poprvé prohlásil, že Ukrajina se nemusí ubránit! A šéf JPMorgan Chase prohlásil, že Ruská armáda může dopochodovat až do Paříže!

Náčelník generálního štábu britské pozemní armády Roland Walker před přibližně sedmi stovkami vojáků v posádce Catterick oznámil, že se musí připravit na válku, zatímco civilní obyvatelstvo se musí připravit na oběti a rovněž k obraně země, tedy k mobilizaci [1]. Na sociálních sítích v Británii způsobilo video s jeho vystoupením doslova poprask.

Novináři si všimli, i když generál vážil opatrně každé slovo a úzkostlivě se vyhýbal termínům jako “mobilizace”, “válka” a “Rusko”, tak všem bylo jasné, o čem mluví. Použil slova jako “oběti“, “politici brzy o tom začnou mluvit“, “obrana” a “role civilistů v obraně a bezpečnosti země.” Vojáci nemají zrovna dar politiků maskovat hrozné zprávy, protože generál Walker to řekl sice zaobaleně, ale ten obal spíš připomínal zcela průhledný celofán, takže lidé mohli všechno vidět a pochopit

Generálův slovník byl opatrný, ale jeho sdělení průhledné jako celofán. Mluvil o podpoře armády, občanských obětech a boji proti nepříteli, tedy o skutečnostech, které mají pro vojáky velmi konkrétní obsah. Výraz „oběti“ zde může znamenat finanční a společenské ústupky; sám o sobě ještě neoznamuje mobilizaci ani lidské ztráty. Přesto jde o zásadní politický vzkaz. Veřejnost má postupně přijmout, že obrana začne rozhodovat o rozpočtu, prioritách státu i jejích vlastních povinnostech. Právě tuto změnu očekávání Walker svým vystoupením pojmenoval.

Přepis videa: Náčelník gen. štábu britské armády Roland Walker

„Možná jste to nevěděli, ale naše země vás bude potřebovat. Byla doba, kdy si naše země nechtěla ani představit, že by někdy potřebovala své vojáky k boji ve válce. Ve skutečnosti velmi brzy začnou političtí představitelé této země vést upřímný rozhovor s občany této země o tom, co se vlastně děje a kde spočívá riziko. Budou se snažit našim občanům vysvětlit, že musí souhlasit s oběťmi, aby se upřednostnila obrana a bezpečnost.

A pak požádají ty občany, pro které my nejsme nutně na prvním místě, aby i oni sehráli svou roli v obraně a bezpečnosti této země. Musí tedy pochopit, co pro ně děláme. Musí s tím souhlasit a umožnit nám to, což znamená, že i oni budou muset přinést oběti, a nakonec budeme potřebovat, aby nás podpořili, aby podpořili vás, abyste mohli dělat to, co děláte a co nikdo jiný dělat nemůže, a to je vést boj proti nepříteli.“

Walkerova slova zaznívají v situaci, kdy britská účast na budoucím vojenském uspořádání Ukrajiny existuje jako konkrétní politický projekt. Parlamentní přehled z letošního srpna připomíná [2] lednovou deklaraci Británie, Francie a Ukrajiny o rozmístění sil v případě mírové dohody. Počítá s vojenskými uzly, výcvikem a obnovou ukrajinských schopností, ale také s odstrašujícími operacemi na zemi, na moři a ve vzduchu. Případná přítomnost evropských vojáků tedy dávno překročila hranici akademických debat.

Londýn připravuje možnost vojenské přítomnosti na Ukrajině

Jeho vystoupení nebylo náhodné, protože Londýn už tuší, že válka na Ukrajině dopadne opravdu špatně pro západní elity, a že Ukrajina bude brzy potřebovat na svoji pomoc vojáky západních sil některých zemí NATO. Zřejmě ne jako celku NATO, ale některých ochotných zemí. A jednou z nich je právě Velká Británie. Dává to naprosto logický smysl, zapadá to dokonale do sebe. Právě o víkendu totiž Zelenský pro americkou MSNBC prohlásil a přiznal, že pokud se USA postaví na stranu Ruska, potom Ukrajina válku nevyhraje a neubrání se.

Přepis videa: Zelenský a jeho obava, že USA jsou na straně Ruska

„Ať už zvítězíme, nebo ne, jde především o to, jde o náš lid. Bez podpory Spojených států to bude velmi obtížné. Ale pokud Spojené státy podpoří Putina, tak to je prostě neuvěřitelné. Je to tragédie. Je to historická chyba a velká tragédie. Proto si myslím, že nechci žít v iluzích, ale myslím si, že musíme být pragmatičtí. Pokud se Spojené státy oficiálně postaví na stranu Ruska, samozřejmě, pokud se tyto dvě země spojí, samozřejmě nezvítězíme a nebudeme schopni se ubránit.“

Zelenský tím reagoval na dohodu Bílého domu s Kremlem o dodávkách ruské ropy do USA a do světa, a o dohodě o pozastavení ruských sankcí do 7. dubna příštího roku. Takové výroky jen potvrzují, že kolaps ukrajinské obrany může přijít kdykoliv, a proto Londýn chystá své vojáky a dokonce civilisty na potenciální střet s Ruskou armádou. Protože pokud vstoupí britská vojska na Ukrajinu, tak válce s Ruskou armádou nepůjde zabránit. Ty počty jsou naprosto jasné.

Zelenského podmínka odhaluje závislost na Washingtonu

Zelenského vyjádření obsahuje tvrdé přiznání strategické závislosti. V dodaném přepisu výslovně říká, že při spojení Spojených států s Ruskem by se Ukrajina nedokázala ubránit. Jde o nepřímé přiznání, že ukrajinská obrana kolabuje a je plně odvislá od americké pomoci. Po letech ujišťování o západní podpoře ukrajinský vůdce bez legitimity veřejně už popisuje situaci, v níž rozhodnutí Washingtonu v podstatě zlikviduje celou jeho vojenskou juntu.

Spor o americkou politiku vůči Rusku přitom není akademický. Londýn po americko-ruské dohodě z 9. října vydal [3] vlastní prohlášení, v němž zdůraznil pokračování vojenské a finanční podpory Ukrajině i zachování britského sankčního tlaku. Tím veřejně vymezil svou další cestu. Pro Evropu tak vzniká děsivá otázka: pokud bude chtít pokračovat v dosavadní strategii při změně amerických priorit, kdo poskytne potřebné schopnosti, peníze a případně vojáky? Walkerovo vystoupení do této nejistoty zapadá.

Šéf kmenové banky FEDu varuje, že ruští vojáci dopochodují až do Paříže, a že systém Pax Americana se fragmentuje

Do stejného obrazu vstupuje Jamie Dimon, šéf JPMorgan Chase, který 14. října vystoupil v Chicagském ekonomickém klubu. Ve zveřejněné ukázce zaznělo [4] i tvrzení, že ruská armáda by mohla dojít do Paříže, kdyby chtěla. Takovou větu je třeba chápat jako Dimonovo vyhrocené hodnocení evropské slabosti. Politický význam spočívá v tom, kdo to vyslovuje: představitel amerického finančního establishmentu, který zároveň upozorňuje na fragmentaci Západu a ohrožení systému Pax Americana.

Rozdílné národní postupy už mají konkrétní podobu. Robert Fico oznámil [5], že na 25. listopadu je naplánováno zasedání slovensko-ruské mezivládní komise, jejíž poslední jednání proběhlo v roce 2021. Bratislava tím obnovuje hospodářský a diplomatický kanál s Moskvou v době, kdy jiné evropské vlády zdůrazňují především tlak a odstrašování. Samotná schůzka sice ještě neznamená uzavřené nové dohody, ale ukazuje, že představa jednotného západního postupu naráží na rozdílné zájmy jednotlivých států. A to je přesně ta fragmentace, o které Dimon hovořil.

Přepis videa: Jamie Dimon, generální ředitel JPMorgan Chase

„Ale zamyslete se nad vojenskými spojenectvími Ameriky. Máme jich 40 – jen pro představu, v rámci NATO je jich asi 27, a k tomu ještě Austrálie, Filipíny, Jižní Korea a spousta dalších zemí – a právě to drží svět pohromadě. To vytvořilo Pax Americana.

Bože, jak my děláme chyby. Chci říct, Amerika udělala spoustu chyb, ale nikdy to nebylo kvůli vlastním zájmům. Nechtěli zlato, ropu ani nic podobného od jiných lidí, a ten systém stále drží pohromadě. Z NATO jsme neodešli. Víte, kvůli tomu některé naše spojence trochu trápíme. Neopustili jsme ani tyto další závazky.

A je tu ekonomické hledisko – máme 20 poměrně rozsáhlých dohod o volném obchodu, velkých obchodních dohod po celém světě, a lidé se na nás spoléhají. Víte, bez amerického vedení – i když si z Ameriky dělají legraci – vědí, že bez nás neexistuje žádné vedení. Budete vyjednávat dohody přímo s Čínou a Ruskem, a jim se to bude líbit.

A musím poukázat na další velké riziko pro tento svět, pro západní svět, a to, že Evropa klesla z 90 % našeho HDP na osobu na 70 %. Dobře, nemohou si dovolit svou armádu. Sotva si mohou dovolit systém sociálního zabezpečení. Ruská armáda by dnes mohla přímo vpochodovat do Paříže, kdyby chtěla, a oni jsou tak trochu v hlubokých potížích.

Když to říkám, nemluvím o příštím roce. Mluvím o tektonické desce, což znamená, že se z toho musí vymanit, a my bychom jim měli pomoci. Myslím si tedy, že bychom je měli tlačit k tomu, aby dělali správné věci. Měli bychom s nimi uzavírat o něco více obchodních dohod a to, co nechceme, je roztříštit západní svět.

Pokud se roztříštíme, pokud se budeme podílet na roztříštění západního světa, každý si bude muset rozmyslet, s kým a jak bude nebo nebude obchodovat, a o tom je ten komentář, který jsem napsal. První věta zní: ‚Nechci v roce 2050 číst knihu s názvem Jak byl Západ ztracen.‘ A to se stane, právě kvůli roztříštění západního světa. Každý bude sám za sebe.“

Multipolarita ve světě bude znamenat, že každý bude samostatně vyjednávat s Čínou a Ruskem o surovinách, a jim se to bude líbit. To už se přitom děje teď, viz Slovensko a ta obnova činnosti mezivládní komise pro hospodářskou a vědecko-technickou spolupráci s Ruskem. Takže ta fragmentace již probíhá v přímém přenosu. Jednotlivé země západu už nečekají na vedoucí úlohu USA, na jejich leadership, a prostě Bratislava si sama začíná uzavírat dohody s Ruskem. Přesně o tom hovořil Jamie Dimon.

Válka na Ukrajině se blíží ke konci v podobě porážky Kyjeva a jeho západních podporovatelů

Co to znamená v důsledku? No přece to, že válka na Ukrajině neskončí porážkou Ruska, ale porážkou Ukrajiny a jejích západních podporovatelů. Jenže se neví, co ta porážka bude znamenat, jestli se Ruská armáda na Ukrajině zastaví na linii Donbasu, anebo půjde dál. Londýn evidentně počítá s eskalací. Mimochodem, ten plán o rozmístění evropských vojsk na Ukrajině po dosažení “míru” nikdo nezrušil, je stále platný. Přípravy navíc dostávají podobu konkrétního vojenského nácviku.

Britští vojáci v listopadu zapojí [6] do rozsáhlého mnohonárodního cvičení v Polsku, které má prověřit přesun vojáků a nezbytných zásob na Ukrajinu po případném příměří. Vedle britských jednotek se mají účastnit také francouzské, německé a polské síly. Plán evropské vojenské přítomnosti na Ukrajině tak přechází od politických deklarací k procvičování praktického provedení. Walkerova slova o připravenosti vojáků a podpoře civilního obyvatelstva tím získávají konkrétní kontext: Londýn připravuje schopnost uskutečnit nasazení, jehož bezpečnost bude záviset na podmínkách případné dohody a dalším vývoji konfliktu.

A protože Kreml neustále opakuje, že vstup západních vojsk na Ukrajinu bude znamenat, že se stanou legitimním terčem úderů ruských vojsk, tak je jasné, že generálnímu štábu britské armády teď nezbývá nic jiného, než připravit své vojáky a civilní obyvatelstvo na pravdu. Nejprve tedy na pravdu, a hned potom na realitu takového konfliktu. Tedy na válku, boje, zmíněné oběti a mobilizaci na pomoc armádě.

A to je realita, žádné přehánění. Ve chvíli, kdy náčelník genštábu britské armády oznamuje, že brzy začnou politici mluvit o potřebě obětí i jejich vlastního nasazení na obranu státu, je jasné, že legrace právě skončila. Je logické, že když Evropa chce zbrojit na válku s Ruskem, že bude o potřebovat někde nabrat vojáky, bude potřebovat od veřejnosti oběti, součinnost a nakonec – jak uvedl generál – i vlastní participaci na obraně státu, tedy rozuměj mobilizaci.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Trump zlomil hůl nad Zelenským a prohlásil o něm, že mír bude, ale bez něj! Trump na americké stanici prohlásil, že Zelenský nechce mír, i když tvrdí opak! Naftová dohoda USA s Ruskem mění pravidla celé války a poslanec Bundestagu za AfD prohlásil, že USA tím začaly financovat ruskou válečnou mašinu, a to prý znamená konec války na Ukrajině!

Donald Trump v rozhovoru pro televizi Newsmax vyslal do Kyjeva vzkaz, který otřásl celým barákem na Bankové ulici. Pokud se prý podaří dosáhnout nějakého urovnání, tak podle amerického prezidenta to nebude se Zelenským za stolem. Ten prý u toho už nebude. Ukrajinský vůdce se tím v Trumpově veřejném vystoupení posunul z role obtížného partnera do role člověka, s nímž Bílý dům dosažení dohody přestává spojovat.

Právě v tom spočívá zásadní význam celého rozhovoru: Washington začíná veřejně oddělovat budoucnost Ukrajiny od politické budoucnosti Zelenského. Pistole od Petra Pavla již poskakuje v dárkové krabici. Trump zároveň prohlásil [1], že se Zelenským vychází obtížněji než s Vladimirem Putinem, a zpochybnil jeho skutečnou ochotu uzavřít dohodu.

Z pohledu Kyjeva jde o mimořádně tvrdý politický úder, protože americký prezident před domácím publikem rozebírá důvody, proč současnému ukrajinskému vedení nevěří. Rozhovor odvysílaný ve čtvrtek 15. října tak lze číst jako veřejné zlomení hole nad Zelenským coby partnerem pro Trumpovu mírovou politiku. A přichází právě ve chvíli, kdy se americké hospodářské zájmy začínají přímo střetávat s ukrajinskými útoky na ruské rafinerie.

Přepis rozhovoru Donalda Trumpa pro Newsmax

Moderátor: Na Ukrajině dnes podle zprávy obnovili útoky na ruské ropné rafinerie. Ceny nafty jsou po celém světě extrémně vysoké. Myslel jsem, že jste prezidenta Zelenského požádal, aby to nedělal.

Donald Trump: Požádal jsem ho. Zelenský není pro nás ten pravý partner k jednání. Biden mu dal stovky miliard dolarů, miliardy a miliardy dolarů.

Moderátor: Ztratil jste v něj důvěru?

Donald Trump: No, myslím, že pokud nakonec dojde k nějakému urovnání, nebude to s ním. On se nechce dohodnout. Říká, že se chce dohodnout, ale nechce. Ne, nejsem… nejsem velký fanoušek Zelenského. Tu zemi zničili. Ta země, podívejte, to všechno vlastně začalo s Barackem Husseinem Obamou, když je donutili vzdát se Krymu. Krym je zdaleka nejcennější část Ukrajiny. Víte, o čem mluvím. Ze všech čtyř stran obklopené oceánem.

Moderátor: Přesně tak.

Donald Trump: Nejkrásnější kus země. Jsem developer. Vím to. Jasně. Poznám dobrou půdu. Vzdali se Krymu, ale… v trochu novější době se to stalo, když Zelenský jel za Putinem a měli velmi nepříjemné setkání. A jak víte, Putin Zelenského nesnáší a Zelenský nesnáší Putina, a když máte takovou nenávist, je velmi těžké něco vyřešit. Ale to je válka, která nikdy neměla začít.

Moderátor: Skončila by ta válka?

Donald Trump: Kdyby volby nebyly zmanipulované, kdyby americké volby nebyly zmanipulované, nikdy by se to nestalo. Ta válka by nikdy nevypukla. To je na tom to nejsmutnější. Ale pak to měla být velmi rychlá, víte, opravdu rychlá válka.

Moderátor: Správně.

Donald Trump: A pokud si vzpomínáte na ty tanky, jak jely po dálnici přímo do Kyjeva – kdyby ten generál, který zjevně nebyl moc dobrý generál, neodbočil doprava na pole, které bylo promočené a úplně nasáklé nejprudším deštěm za posledních deset let, jak se říká, nevjel by přímo do bláta a bylo to jako pohyblivý písek. A ty tanky se tam do toho dostaly. Upřímně řečeno, nevím, jestli to nazvat štěstím, nebo smůlou, protože už je to pět let a Ukrajina utrpěla obrovské ztráty. Víte, Ukrajina přišla o tolik svých mužů a Rusko také, ale Rusko je obrovská země. Rusko má miliony obyvatel.

Moderátor: Má 150 milionů lidí. Skončí ta válka ještě předtím, než odejdete z úřadu?

Donald Trump: Měla by brzy skončit. Myslím, že vlastně oba by rádi viděli, aby skončila. Ale myslím, že mi přijde, že se Zelenským je těžší vyjít než s Putinem.

Moderátor: Dobře.

Donald Trump v rozhovoru pro stanici Newsmax prohlásil, že Zelenský nechce mír na Ukrajině, i když tvrdí opak, ale ve skutečnosti mír nechce. Jenže to zásadní zaznělo ve chvíli, když řekl, že jednoho dne na Ukrajině bude dosaženo míru, možná už hodně brzy, ale bude to dohoda bez něj, tedy bez Zelenského.

Je to vůbec poprvé, kdy Trump veřejně takto na Zelenským zlámal hůl. De facto ho tím postavil do role hlavní překážky dosažení míru. Dohoda o míru se jednoho dne dosáhne, ale bez něj, bez Zelenského. Tento výrok označují pozorovatelé za zlámanou hůl nad Zelenským, je to odpis Zelenského ze strany Trumpa.

Washington začíná oddělovat Ukrajinu od Zelenského

Podstatná je právě představa dohody bez současného ukrajinského prezidenta. Dokud Washington říká, že musí Zelenského přesvědčit, stále s ním počítá jako s účastníkem konečného rozhodnutí. Jakmile však americký prezident veřejně předpokládá urovnání bez něj, otevírá tím úplně jinou politickou perspektivu.

V tomto čtení se už nehledá pouze přijatelný text mírové dohody, ale také ukrajinská politická reprezentace, která bude ochotná takový text přijmout. Pro Zelenského je to existenční problém, protože jeho dosavadní strategie stála na přesvědčení, že se bez jeho souhlasu žádné zásadní rozhodnutí neobejde. Mimochodem vyšlo najevo, že za zpomalením Starlinku/Starshiedlu nestál Trump, ale sám Elon Musk.

Právě proto má takovou váhu spojení Trumpova rozhovoru s dohodou o ruských palivech. Trump oznámil [2] dočasné uvolnění části sankcí a záměr dovážet ruskou naftu, čímž postavil do popředí vlastní energetické a hospodářské priority. Jestliže chce Bílý dům dostat na trh další palivo a před americkými voliči ukázat výsledky v cenách energií, ukrajinské útoky na výrobní kapacity dodavatele se mu stávají překážkou. Zelenský tak zahájil válku s Trumpem a celou jeho Republikánskou stranou. A to je rozhodnutí sebevraha!

Krah pojmenoval hospodářskou logiku obratu

Ještě zajímavější výrok měl v jiném rozhovoru poslanec německého Bundestagu za AfD Maximilian Krah, který prohlásil, že podpisem naftové dohody mezi Ruskem a USA de facto válka na Ukrajině skončila, protože USA změnily stranu a přešly z předchozí neutrální roviny na stranu Ruska, protože každému je jasné, že Bílý dům přerušením sankcí na obchod s ruskou ropou a naftou začal financovat ruskou válečnou mašinu na Ukrajině. Všichni to vědí. A když USA začnou financovat ruskou válečnou mašinu, skončí to ruskými tanky až v Kyjevě. Podobně jako za II. sv. války, když USA finančně a zbrojně pomáhaly SSSR. Historie se doslova jako by opakuje.

Přepis vyjádření Maximiliana Kraha

„A teď, chci říct, jsme v této situaci. Včera Trump oznámil, že USA budou od Ruska nakupovat velké množství nafty. Takže teď americké dolary pohánějí ruskou válečnou mašinu. A pokud Ukrajinci s americkými zbraněmi nyní zaútočí na ruské rafinerie, pak Američané samozřejmě zasáhnou, protože se jim nelíbí, když jsou napadeni jejich dodavatelé ropy.

Podle mého názoru jsme tedy tento víkend byli svědky konce války na Ukrajině. Protože Amerika se nyní přestala chovat neutrálně a prodávat zbraně za peníze a začala jednat jednostranně. Když začnete od Ruska nakupovat naftu v takovém množství, pak v podstatě Ukrajincům zakazujete útočit na ropný průmysl v Rusku a dáváte peníze Rusům. To znamená, že Amerika změnila stranu. A teď se podíváme, co dělá německá diplomacie.“

Právě tato změna motivací může mít pro další průběh konfliktu větší význam než řada evropských summitů. Sankční politika měla Rusku omezovat příjmy, zatímco obchod s ruskými palivy mu příjmy přináší. Krah tak obrací pozornost k penězům, dodavatelským vztahům a politickému vlivu, který z nich vyrůstá. Jakmile se mezi Washingtonem a Moskvou znovu vytváří hospodářský vztah s konkrétním užitkem pro obě strany, vzniká také společný zájem tento vztah udržet. Pro Kyjev je nebezpečné především to, že se jeho vlastní rozhodování může dostat do přímého střetu s tímto novým uspořádáním.

Satelitní závislost ukazuje, kdo drží rozhodující páky

Do stejného obrazu zapadá spor kolem satelitních služeb. Zelenský v pátek 16. října v Bruselu uvedl [3], že původní možnosti ještě nebyly plně obnoveny, a současně hovořil o signálech z Bílého domu, že k obnově dojde. Politický význam takového vystoupení je zřejmý: ukrajinský prezident musí veřejně vysvětlovat stav vojensky důležité služby, jejíž dostupnost jeho vláda sama nekontroluje. Každé omezení tak připomíná rozsah ukrajinské závislosti na rozhodnutích přijímaných za Atlantikem. Příslib postupného návratu schopností tuto závislost ještě zvýrazňuje, protože rozhodující slovo zůstává na americké straně.

V souvislosti s Trumpovým rozhovorem lze tato omezení číst jako varování, jak prakticky vypadá ztráta politické přízně. Washington má možnost svůj postoj převádět do podmínek, za nichž ukrajinská armáda funguje. Reuters přitom s odvoláním na americké a západní představitele informoval [4] o příkazu k omezení klíčového satelitního systému přicházejícím zevnitř Bílého domu. Z tohoto pohledu dostávají Trumpova slova konkrétní váhu: prezident, kterého Washington označuje za obtížného partnera, současně zjišťuje, jak citlivá je jeho země na americká technická a politická rozhodnutí.

Trump si připravuje mír, který nebude záviset na Zelenském. Ukrajina by si měla najít nového prezidenta!

Volodymyr Zelenský v Bruselu v pátek tak sice prohlásil, že Američané ještě neuvedli Starlink do úplného provozu, že se to postupně vrací, ale tyhle problémy nejsou nic jiného než americký vzkaz Zelenskému, že již není americkou vládou respektován, a že je pro Trumpovu vládu nežádoucí osoba v Kyjevě pro otázku míru.

Na tom se shodují prakticky všichni novináři, se kterými jsme v kontaktu. Zelenský ztratil podporu Trumpovy administrativy, a ta to dává ostentativně najevo, ale ne naplno, protože prakticky za 2 týdny jsou v USA midterms volby do Kongresu, a před volbami nechce Trump dělat žádné drsné kroky proti Zelenskému a Ukrajině.

Skutečný americký tlak na odchod Zelenského z funkce v Kyjevě začne po skončení voleb v USA. Na tom se shoduje většina pozorovatelů. Trumpovo vystoupení na Newsmax řeklo úplně všechno. A přestože výrok poslance Bungestagu o konci války na Ukrajině se může zdát nadnesený a předčasný, v konečném důsledku se opravdu můžeme něčeho po amerických volbách dočkat. A proč?

Protože v USA platí heslo, že jakmile skončí midterms, okamžitě začne příprava na prezidentské volby v USA v listopadu 2028. A je jisté, že Trump udělá pro svého nástupce v Bílém domě vše, aby byl uzavřen mír na Ukrajině. A bude to mír nejrychlejší cestou, tedy odstraněním překážky pro rusko-americkou verzi míru podle vzorové šablony z Anchorage – odstraněním Zelenského z cesty k míru.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Kde jsou vůbec nějaké mozky? Kromě Ruska teď budeme válčit i s USA? To je naprostý idiotismus! Zelenský dostal v ukrajinském parlamentu seřváno nejprve od poslance, ale nakonec se přidal i starosta Kyjeva! Kde jsou miliardy hřiven ze zahraniční pomoci na obranu Kyjeva? Proč blokujete peníze pro menší ukrajinská města?

Zelenský dostal během plenárního zasedání Nejvyšší rady, tedy ukrajinského parlamentu, seřváno a naloženo takovým způsobem, že to Kyjev nepamatuje. Poslanec Oleksij Gončarenko v Nejvyšší radě zaútočil na jeho politiku vyhrocování vztahů se Spojenými státy a položil mu otázku, jestli nezešílel: Jak chce Ukrajina pokračovat ve válce s Ruskem, jestliže se současně dostane do války se svým nejdůležitějším vojenským partnerem?

Jeho vystoupení představuje otevřenou obžalobu vedení země za hazardování s podporou, na níž závisejí zpravodajské informace, protivzdušná obrana i financování. Gončarenko tvrdí, že účet za diplomatické konflikty nakonec zaplatí ukrajinská města a jejich obyvatelé. Rozbuškou je střet kolem Trumpovy dohody o ruské naftě, uvolnění sankcí na Rusko a pokračujících ukrajinských útoků na rafinérie.

Přepis videa – Oleksij Gončarenko v ukrajinském parlamentu

„A nyní k protivzdušné obraně. No, všichni vidíme, že nemáme čím sestřelit balistické střely, že bez údajů americké rozvědky ani nevíme, co k nám letí a kdy, a že všechny řeči o tom, že se najdou jiní partneři, kteří nám poskytnou zpravodajské údaje, se ukázaly být pouhými řečmi. Tyto zpravodajské údaje nemá nikdo kromě Spojených států amerických.

Tak co kdybychom ukončili to šílenství, které se dnes odehrává, když každý den ještě více vyhrocujeme konflikt se Spojenými státy? No, to je naprostý idiotismus. Jsme ve válce s Ruskem a ještě se chceme pohádat se Spojenými státy? No jak? Kde jsou vůbec nějaké mozky? Kde je nějaká odpovědnost vůči státu?

Samozřejmě, lze obviňovat všechny. Samozřejmě, lze se pohádat s americkým prezidentem, s jejich stranou. Vždyť nejde jen o prezidenta. Když dnes Ukrajina kritizuje Spojené státy, je to celá Republikánská strana, která má za tři týdny volby, a ta si říká: ‚Tihle jsou taky proti nám.‘ A tito lidé budou i nadále v Kongresu, v Senátu. Co budeme dělat? Jak budeme získávat rakety, zpravodajské informace, peníze, sankce – vše, co potřebujeme, abychom přežili? Co budeme dělat?

Nedokážeme ani – už ani nevím – udělat takovou základní věc, jako je jmenování ukrajinského velvyslance v USA. Kde je ukrajinský velvyslanec ve Spojených státech amerických? Jak je možné vést válku a čekat na pomoc od našeho největšího spojence, od nejmocnějšího státu na světě, aniž bychom tam měli velvyslance? No, to je naprosté šílenství a nezodpovědnost.

Jako minulou velvyslankyni jmenovali takovou, která teď čelí obvinění z korupce. Zřejmě si někdo myslí, že to pomohlo veřejnému image Ukrajiny v USA. To byl skvělý výběr. Bravo! Chtěli tam dosadit ještě Umerova, jehož rodina navíc žije v USA. No, ukažte mi ještě nějakou zemi na světě, kde šéf Zahraniční rozvědky žije se svou rodinou mimo svou vlastní zemi. Ukažte mi, kde taková země je?

Ministr obrany, šéf Zahraniční rozvědky, a rodina žije v jiné zemi. No, nic takového v zásadě nemůže existovat. A ten šéf Zahraniční rozvědky ani neví, že se tam obchoduje s naftou a jinými věcmi. No, protože má zřejmě úplně jiné zájmy. A to je náš šéf Zahraniční rozvědky a vyjednávací skupina.

A výsledkem je, že nemáme žádného velvyslance USA, vůbec žádného. Kdo má vyjednat otázky balistiky? Kdo má vyjednat otázky zpravodajství? Prostřednictvím prohlášení v médiích, prostřednictvím silných projevů? Tak to přece nefunguje. Vy ničíte Ukrajinu, na naše města dopadají rakety, hoří naše elektrárny.“

Trump už veřejně vyzval [1] k výměně ukrajinského prezidenta a spojil svou kritiku s údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Zelenského útoky na americké poradce tak přicházejí v okamžiku, kdy Washington sleduje vlastní palivové, obchodní a předvolební zájmy. Gončarenko upozorňuje, že následky těchto sporů mohou přesáhnout osobní vztah obou prezidentů: republikánští zákonodárci budou o ukrajinské pomoci rozhodovat i po listopadových volbách. Kyjev si podle něj podkopává vztahy právě s lidmi, od nichž potřebuje další rozhodnutí ve svůj prospěch.

Křik v Kyjevě přilákal zahraniční média

Gončarenkův emotivní výstup zaujal i televizi Al Arabiya, která s ním poté natočila rozhovor. Gončarenko vysvětli, že Zelenského výroky ohrožují Ukrajinu, protože jde o útoky a výroky nejen proti Trumpovi, ale i proti Republikánské straně. Bez USA se prostě Ukrajina v konfliktu s Ruskem neobejde. Zelenský skutečně svými výroky ohrožuje Ukrajinu a pokračující útoky na ruské rafinérie Trumpova vláda logicky považuje za útoky proti sobě poté, co se dohodla s Ruskem na dovozu ruské nafty.

Přepis videa – Rozhovor Al Arabiya s Oleksijem Gončarenkem

Moderátorka: Zelenský obviňuje Trumpovy poradce, že ho tlačí špatným směrem. Kdo podle vás ovlivňuje amerického prezidenta? A čeho se podle vás snaží touto agendou dosáhnout?

— Dobrý den. Nejprve bych chtěl poděkovat americkému lidu za veškerou podporu, kterou Ukrajina dostává během těchto čtyř a půl let plnohodnotné invaze. Byla to předchozí administrativa. Byla to administrativa prezidenta Bidena a jsme jí velmi vděční. Nyní je u moci současná administrativa, administrativa prezidenta Trumpa, ale všechny tyto administrativy zastupují občany Spojených států amerických. Jsme tedy americkému národu velmi vděční za veškerou podporu.

Nemyslím si, že by pro Ukrajinu bylo dobré pouštět se do sporů s prezidentem Trumpem. Nemyslím si, že je na Ukrajině, aby rozhodovala, kdo je dobrým poradcem Trumpa a kdo ne. Je na americkém prezidentovi, aby rozhodl, kdo jsou jeho poradci, a aby s nimi spolupracoval a určoval, jak s nimi spolupracovat.

Nechci se tedy podílet na jakémkoli zhoršování vztahů mezi našimi zeměmi, protože Ukrajina Spojené státy americké naléhavě potřebuje a bez podpory USA by pro nás bylo velmi těžké přežít. Proto si myslím, že z toho všeho, co se v poslední době dělo – z těch hádek, vzájemných obvinění a tak dále – má radost jen jediný člověk na světě, a tím je Vladimir Putin. Musíme s tím tedy přestat. Musíme spolupracovat se Spojenými státy jako s naším hlavním partnerem, a to je vše.

Stejně citlivé je sdílení zpravodajských informací. Zelenský popsal [2] americké varování, že pokračování útoků na rafinérie může vést k jeho zastavení, zatímco Trump 13. října tvrdil [3], že spolupráce pokračuje, ale ukrajinská strana ale potvrzuje, že vojenský intel od USA již opravdu nedostává.

Gončarenkovo politické varování však míří k samotnému jádru závislosti: evropské sliby nedokážou ze dne na den nahradit americké schopnosti. V rozhovoru pro Al Arabiya proto odmítl posuzovat Trumpovy poradce a vyzval k ukončení veřejných přestřelek. Zhoršování vztahů podle něj přináší jediného jasného vítěze, Vladimira Putina.

Kličko se ptá Zelenského, kde jsou ty ulité miliardy na obranu Kyjeva?

Do stejné politické atmosféry vstoupil kyjevský starosta Vitalij Kličko. Z parlamentní tribuny žádal [4] vysvětlení, kde je protivzdušná ochrana hlavního města, ochrana energetické infrastruktury a miliardy vyčleněné na tato opatření. Jeho vystoupení převádí spor z diplomatických formulací k nejtvrdší domácí realitě: obyvatelé potřebují elektřinu, teplo a ochranu před raketami. Kličko odmítá, aby centrální moc přenesla odpovědnost za všechny problémy na radnice, zatímco sama kontroluje zásadní rozhodnutí a prostředky. Jeho otázka o miliardách jen potvrzuje tu míru korupce v okolí Zelenského režimu.

Přepis videa – Vitalij Kličko v ukrajinském parlamentu

„Tuto otázku si kladu nejen já, ale každý z vás: kde je protivzdušná obrana hlavního města Ukrajiny? Kde je ochrana objektů společnosti Ukrenergo? Kde jsou ty miliardy, které jste na to vyčlenili?

A ještě jedna věc. Tu vám řeknu jako předseda Asociace měst Ukrajiny. Někdo tam vypráví, jak se připravila ostatní města, prý na rozdíl od Kyjeva. To není pravda. A dnes jsou všichni v šoku, všechny obce jsou v šoku. Všechna města se potýkají s problémy, které způsobilo vládní zmrazení plateb.

A místní samosprávu na Ukrajině se snaží zničit nejen v Kyjevě, když odvolávají starosty obcí z vymyšlených důvodů, vznášejí absurdní obvinění a zastrašují starosty malých obcí trestními řízeními.

Kyjev je srdcem státu, který se nepřítel snaží zničit. Ale neméně hrozní jsou i politici, kteří se snaží udělat totéž. A víte co? Kyjev to zvládne. Kyjev to zvládne díky lidem, kteří ve městě pracují, díky lidem, kteří toto město milují, díky lidem, kteří za město bojují, bojují za evropskou demokratickou budoucnost našeho státu. Sláva Ukrajině!“

Kličko zároveň obviňuje vládu z blokování plateb a zastrašování místních představitelů trestními řízeními. Vystupuje také jako předseda Asociace měst Ukrajiny, čímž spor rozšiřuje daleko za hranice metropole. Pokud starostové musejí řešit následky útoků bez dostupných peněz a současně čelí tlaku centra, vzniká další fronta uvnitř samotného státu. Gončarenko mluví o zahraniční podpoře, Kličko o fungování měst, oba však útočí na způsob řízení země. Obraz jednoty kolem prezidentské kanceláře dostává veřejné trhliny právě před zimou, kdy každý výpadek energetiky násobí politické i sociální napětí.

Ruská nafta je jen začátek amerického “přicházení” zpět do Ruska

Jak už jsem dříve napsal, USA nemají ve zvyku stát na straně poražených. Trumpova administrativa i Pentagon chtějí stát na straně vítězů v konfliktu na Ukrajině, a proto se americká administrativa odklání od Kyjeva a přiklání se ke Kremlu. Zdaleka nejde jen o naftovou krizi.

Trumpova vláda a jeho vyjednavači vidí v Rusku obrovský surovinový potenciál, který Rusko nabídne úplně beze zbytku Číně a jeho průmyslu. A američtí stratégové se toho děsí. Nechtějí, aby všechny suroviny Ruska šly do Číny. Proto to americké sbližování s Kremlem má hlavní motiv právě v tom, aby Rusko část surovin poskytovalo USA a tím, aby byl zadržen čínský vliv na Rusko. Ruská nafta je vlastně jen mediální překryv a záminka na normalizaci business vztahů mezi Washingtonem a Moskvou.

Pro Kyjev z toho plyne nepříjemný závěr: americká podpora není závazek bez podmínek a Washington bude sledovat vlastní zájmy i tehdy, když se dostanou do přímého střetu s ukrajinskou strategií. Zelenský se nově etabluje jako největší překážka v míru už nejen v očích Rusů, ale nově i v očích americké administrativy. Postupně a krok za krokem se Zelenský stává vyvrhelem a zfetovanou hlavou nejzkorumpovanějšího státu na této planetě.

Konečné řešení války na Ukrajině

Už teď musí vědět, že jeho čas v Kyjevě se mu krátí a větší hrozbou pro něj jsou teď Američané a vnitřní opozice v Kyjevě než Rusové na frontě nebo Putin v Moskvě. Zatím ještě nejsou na Ukrajině hluboké mrazy. Zatím ještě nebyly na ulicích Kyjeva v barelech od ropy rozdělány ohně, aby se u nich ohřáli obyvatelé hlavního města.

A zatím, i když už nepravidelně, nějaké prachy z EU do Kyjeva stále proudí – na úkor německých, britských nebo francouzských občanů. Ale v nějaké chvíli bude šmitec a konec. A potom to bude pro Zelenského nebezpečné. Sice má pistoli od Petra Pavla, ale když je jeden srab, tak je mu pistole k ničemu. Pistoli měl u sebe i Mussolini, ale nedokázal ji na sebe použít, když byl konec. Je ale možné, že Ňuchačenkovi někdo rád na Onen svět pomůže. Zelenský pro takový nepěkný konec dělá každý den úplně všechno.

Šéfredaktor AE News

Pentagon odstřihl Ukrajinu do satelitního datalinku Starshield pro řízení raket a tryskových dronů a ponechal jim jen Muskův civilní Starlink s omezením na cestovní rychlost auta! Současně Pentagon ukončil poskytování válečného a satelitního intelu ukrajinské armádě! Pokud Zelenský bude dál útočit na ruské rafinerie, Trump zastaví prodej amerických zbraní a munice Ukrajině!

A je to tady. Ukrajina právě narazila na hranici své vojenské závislosti na Spojených státech. V noci z úterý 13. na středu 14. října zaznamenaly ukrajinské jednotky omezení satelitního spojení využívaného při operacích bezpilotních prostředků. Poradce ukrajinského prezidenta pro obranné technologie Serhij Beskrestnov potvrdil [1] rychlostní strop přibližně 161 kilometrů za hodinu u vojenského balíčku Starshield. Zásah postihl schopnosti, na kterých stojí část ukrajinské války na dálku: spojení s drony, přenos obrazu a řízení bojových operací.

Volodymyr Zelenský následně v rozhovoru s Piersem Morganem vyzval Elona Muska k obnovení služby a varoval před lidskými oběťmi. Musk ovšem odpovědnost nasměroval [2] do Washingtonu. Podle jeho vyjádření vlastní a kontroluje systémy Starshield americká vláda a omezení jejich použití stanovuje americká armáda, v konečném důsledku prezident Spojených států. Pro Kyjev má takové sdělení zásadní význam: žádost adresovaná technologickému miliardáři se mění v politickou záležitost Bílého domu.

Přepis videa: Zelenského výzva Muskovi

– Jaký vzkaz máte pro Elona Muska?

– Ne, je to velká chyba. Spousta obětí. Toto rozhodnutí přinese spoustu lidských obětí.

– Kvůli tomuto rozhodnutí umírají lidé.

– Samozřejmě, že lidé zemřou. Samozřejmě, pokud útoky budou pokračovat a pokud Starlink nebude fungovat, tak chci říct, že to samozřejmě nepomůže. Takže moje zpráva zní jednoznačně: doufám, že jde o omyl, možná o obrovský technický problém, nevím. Ale žádáme, aby to udělal, aby to zapnul. A myslím, že to tak bude, chci říct, upřímně, bude to fér a bude to jako mezi partnery.

Pentagon prostě ukončil poskytování vojenských navigačních služeb satelitního systému Starshield pro potřeby ukrajinské armády. Volodymyr Zelenský to nakonec musel přiznat. Starshield je vojenská část satelitního systému Starlink, kterou ale podle Elona Muska kontroluje Pentagon, nikoliv Muskova firma SpaceX.

Civilní část Starlinku zůstává na Ukrajině dále funkční, ale ta je omezena spediční rychlostí přibližně 161 km/h. A na rozdíl od Starshieldu, který umožňuje datové a navigační přenosy objektům bez rychlostního omezení, což je důležité pro rakety, střely s plochou dráhou letu a tryskové drony.

Došlo přesně na moji předpověď, že Donald Trump v případě pokračujících útoků Ukrajiny na ruské rafinérie prostě Ukrajině vypne Starshield, a to se právě stalo. Zelenský se v show Pierse Morgana tak obrátil na Muska, aby své rozhodnutí změnil, ale Musk už se vyjádřil, že on Starshield nekontroluje, ten je ve správě Pentagonu. Jeho civilní Starlink nelze využít pro objekty pohybující se civilní rychlostí do 161 km/h.

Rychlostní strop zasahuje přímo bojové možnosti

Hranice kolem 161 kilometrů za hodinu představuje pro rychlé bezpilotní prostředky tvrdý provozní zásah. Pokud prostředek při překročení této rychlosti ztratí datové spojení, operátor přichází o schopnost využívat jej dosavadním způsobem. Ukrajinské vojenské zpravodajství ArmyInform popsalo [3] problémy na frontě a omezení vojenského balíčku Starshield. Závislost na externě poskytované infrastruktuře tím dostává velmi konkrétní podobu: parametry služby mohou rozhodovat o proveditelnosti celé mise.

Během středy ukrajinská strana hlásila [4] zlepšení spojení do uvedeného rychlostního limitu, požadovala však jeho úplné odstranění. Pomalé nebo stacionární terminály a rychlé bojové prostředky tak čelí rozdílné situaci. Politický dopad je přesto společný: Kyjev nemůže s plnou dostupností satelitních služeb zacházet jako s vlastním nezávislým vojenským zdrojem. Provozní podmínky určuje někdo další a ukrajinské velení musí své operace přizpůsobovat rozhodnutím přicházejícím zvenčí.

Generálové dostali americké varování, že mejdan/Majdan končí

Do stejné krize vstoupily zpravodajské informace. Zelenský v rozhovoru pro NPR potvrdil [5], že ukrajinští generálové obdrželi upozornění na možnost zastavení amerického zpravodajského sdílení, pokud budou pokračovat údery na ruské rafinérie. Washington tím podle jeho výpovědi spojil poskytování strategicky důležité pomoci s konkrétním požadavkem na ukrajinské vedení války. Varování předané vojenským kanálem má bezprostřední váhu: právě generálové musí počítat s důsledky případného výpadku.

Přepis vyjádření: Varování před zastavením zpravodajské podpory

– Řekli to mým generálům, ne mně. Ano, ale upřímně řečeno, dostali jsme nějaké zprávy, že se to dá zastavit, pokud…? Ano, moji generálové mi řekli, že na úrovni vojenského velení mají tuto informaci.

Zelenský rovněž uvedl [6], že Ukrajina při posledních ruských balistických útocích postrádala předběžné varování partnerů. Taková zkušenost zasahuje samotné plánování protivzdušné obrany, protože čas získaný včasnou informací nelze dodatečně nahradit. V souběhu s omezením satelitního spojení vzniká pro ukrajinské velení nebezpečná nejistota. Musí řešit probíhající ruské útoky a současně odhadovat, jaká část americké podpory bude dostupná při příští operaci.

Rafinerie se staly bodem střetu s Washingtonem

Spor o ruská paliva přerostl v otevřenou krizi mezi Trumpem a Zelenským. Axios popsal [7] podezření ukrajinských představitelů, že satelitní omezení souvisí s tlakem na zastavení útoků proti ruským rafinériím. Zelenského poradci se obrátili na své protějšky v Bílém domě a žádali vysvětlení. Rozhodující jednání se tak přesunulo na místo, kde se střetávají americké energetické zájmy s ukrajinskými válečnými prioritami. Mezitím Ukrajina zaútočila na další dvě ruské rafinérie.

Pro Trumpa mají ceny paliv několik týdnů před listopadovými kongresovými volbami bezprostřední domácí význam. Z této perspektivy se ukrajinské údery na rafinérie mohou stát překážkou jeho vlastní politické strategie. Kyjev zde naráží na tvrdou logiku velmocenských vztahů: pomoc pokračuje za podmínek poskytovatele. Jakmile se zájmy příjemce a poskytovatele rozejdou, dosavadní závislost poskytuje Washingtonu prostředky k prosazení vlastní vůle.

Zelenský přiznal pocit zrady a další pákou mohou být zbraně

Zelenského vystoupení u Morgana ukázalo, jak hluboko tento rozpor zasáhl vzájemné vztahy. Ukrajinský vůdce připustil [8] pocit zrady a mluvil o ztrátě silného partnera. Trumpovi zároveň vytkl výběr strany a jeho poradcům chybný úsudek. Taková slova představují veřejné přiznání politického odcizení v okamžiku, kdy Ukrajina potřebuje americké vojenské schopnosti každý den.

Případné zastavení prodeje amerických zbraní určených Ukrajině by tuto krizi posunulo ještě dál. Evropské financování samo o sobě nezaručuje dostupnost americké techniky, munice ani souhlas s jejich dodáním. Pokud Washington uzavře tento kanál, evropské vlády budou muset hledat náhradu v konkrétních zásobách a výrobních kapacitách. Rozpočtový příslib přitom nevytvoří okamžitě nový protiletadlový systém ani potřebnou zásobu střel.

Přepis videa: Zelenský o Trumpovi a pocitu zrady

– Je škoda, že přicházíme o silného partnera. To je tedy můj názor.

– A vy si myslíte, že přicházíte o Ameriku?

– Jo, ale ne kvůli nám. My… chci říct, že nemůžeme být slabí, jinak nepřežijeme. Jinak bychom… prostě… neprodáváme naši zemi. Podívejte, lidi, pro nás to není o byznysu. Jde prostě o náš život. A tohle je naše země, je to naše tělo, tedy náš domov, naše děti, a to je pro nás velmi důležité. Proto je bolestivé, když se prezident Trump rozhodne pro jednu stranu, ne pro tu naši, ale nevadí nám, že je uprostřed, ale když už jste uprostřed, musíte zůstat uprostřed, ne na špatné straně. Myslím, že se jeho poradci mýlí. Nevím, kdo na něj tlačí, aby se nepostavil na správnou stranu. Tohle není ta správná strana historie.

– Cítíte se zrazen tím, co se děje?

– Opravdu, ano, upřímně řečeno. Ale je to trochu složitější než jen moje emoce nebo pocity. Ano, nezáleží to na mně. Chci říct, že naše země musí přežít.

Právě v tom spočívá síla současného amerického tlaku. Satelitní spojení, zpravodajská podpora a zbrojní dodávky tvoří několik souběžných pák, jejichž význam se navzájem násobí. Zelenský může veřejně apelovat na partnerství, ale o dostupnosti těchto prostředků rozhodují americké instituce. Ukrajinská svoboda vojenského rozhodování proto stojí před tvrdým účtem za dlouhodobou materiální závislost.

Amerika nechce být na straně poražených. Tuto roli přenechá Ukrajině a spojencům a dalším loserům v NATO

Výrok o „špatné straně historie“ tuto mocenskou nerovnováhu neodstraní. Politické vedení musí pracovat s tím, kdo ovládá prostředky potřebné k pokračování války a jaké podmínky jejich použití stanovuje. Zelenského rozhovor tak zachytil víc než osobní frustraci. Ukázal okamžik, kdy se veřejná rétorika o partnerství střetla s americkou schopností zásadně omezit ukrajinské možnosti.

Ukrajina prostě zjistila, co to znamená FAFO (Fuck Around and Find Out). Ukrajina tak dlouhou provokovala Trumpa, až ten otevřel náruč Rusku a naopak na Ukrajinu vycenil zuby. Velmoci mají k sobě vždy blíže než k malým vazalským zemím. Pro Trumpa jsou nejdůležitější kongresové volby počátkem listopadu a potřebuje snížení cen nafty v USA. Pokud si Zelenský myslí, že dál bude střílet na ruské rafinérie a Trump to bude tolerovat, ukrutně se mýlí. Trump se navíc může začít mstít Ukrajině.

A je absurdní, že Zelenský prohlásil, že si Trump vybral špatnou stranu historie, když každý přece ví tu známou poučku, že historii píší vítězové, ne poražení. Ten, kdo se postaví na stranu vítěze války, ten nakonec stojí na správné straně historie. A právě Amerika je teď lakmusovým papírem větru změny, kdy USA chtějí být na straně vítěze – Ruska, ne na straně poražených = Ukrajiny a Evropské unie. Takový je zákon času.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Máme zhruba tak rok na to, abychom byli plně připraveni na konflikt s Ruskem! Časové rámce k obrannému boji o Evropu se posunuly dopředu! Zástupce generálního tajemníka NATO na konferenci ve Varšavě šokoval svým výrokem! Kancléř Merz nechce ruskou naftu a Putin prý chce mír více než Zelenský!

Zástupce generálního tajemníka NATO James Appathuria na konferenci Resilience na Varšavském bezpečnostním fóru prohlásil [1], že NATO má vzhledem k ruské agresi zhruba jen tak rok na to, aby se připravilo na bojovou obranu Evropy. Naprosto šokující výrok v těchto hodinách otřásá sociálními sítěmi v celém Polsku, a je to potvrzení slov odborníků, kteří varovali, že konflikt Evropy s Ruskem může reálně přijít dříve než v dopředu avizovaném roce 2030. Výrok vyvolal okamžitě pohotovost v Moskvě a v ruských médiích, kde se tomu ani nediví.

Generálové a představitelé NATO samozřejmě nikdy nepřiznají, že se chystají sami rozpoutat válku s Ruskem, neustále hovoří o tzv. “přípravě na konflikt s agresorem“, ale jak potvrzují vojenští analytici, to je typická vlastnost všech vysokých představitelů všech armád a aliancí na světě. Žádná z nich nikdy veřejně neřekne, že “chystáme se vtrhnout do té země a nastolit tam náš režim a naše hodnoty“. Ne ne, tohle nikdo nikdy neřekne. Všichni mluví shodně jen o přípravě na něčí agresi, o připravenosti bojovat s agresorem, o připravenosti chránit hodnoty, atd.

Přepis vystoupení Jamese Appathuraie

„Naše časové rámce pro to, kdy musíme být připraveni k obrannému boji, se posunuly dopředu v podstatě kvůli ruské agresi. Nemáme čas čekat, až se 32 suverénních schopností vyvine na úroveň, na které budou moci zajistit veškerou bezpečnost, kterou potřebujeme. Víte, máme zhruba tak rok na to, abychom byli plně připraveni.

Snažím se tím říct, že nemůžeme obětovat vojenskou účinnost, a to konkrétně v této diskusi včetně toho, jaké nástroje umělé inteligence použijeme, jakou cloudovou architekturu zvolíme a jaká pravidla budou upravovat využívání dat. Nemůžeme tedy v daném časovém rámci obětovat vojenskou účinnost v těchto třech oblastech.

Nemáme čas čekat na suverénní kanadské – řekněme – alternativy. Musíme tedy pracovat ve dvou časových rámcích. Bojovat dnes večer, to znamená vzít to nejlepší, co máme, a to sice vyžaduje určité kompromisy, ale je to to nejlepší, co máme teď, i když zároveň pracujeme na vývoji národních suverénních alternativ – ať už evropských, kanadských nebo jakýchkoli jiných – v průběhu času.

Ale nevyhazujme dítě s vaničkou. Máme spoustu opravdu dobrých věcí. Musíme je propojit a být připraveni je použít hned teď, a zároveň pracovat na těch dalších věcech.“

Jenže ve skutečnosti příprava na konflikt, tedy na válku, je prostě proces, kdy té válce se už nejen obvykle nedá vyhnout, ale dokonce ani o vyhnutí není zájem a politici i elity se již pro válku rozhodli, jenom občanům se to řekne, až k tomu konfliktu dojde. Občané se to obvykle dozví až jako poslední ze zpráv v televizi, v rádiu a na internetu. Evropa se prostě chystá na konflikt s Ruskem, na potenciální střet, a to již zhruba koncem příštího roku, protože podle slov zástupce generálního tajemníka NATO se časový rámec urychlil a posunul dopředu.

A je úplně jedno, kdo ten konflikt začne, protože na tom vlastně nezáleží. když se Evropa chystá na konflikt s Ruskem, Rusko se bude chystat na konflikt s Evropou. Říká se tomu eskalační žebřík. Když jedem se chystá na konflikt v roce 2027, druhý se začne urychleně chystat na rok 2027 také. Již před rokem a půl NATO prohlašovalo, že musí být nachystáno na konflikt s Ruskem v roce 2030. Rusové to slyšeli, a začali se chystat. Když to NATO zjistili, tak teď dostalo strach, a chce být nachystáno na konflikt už koncem příštího roku. Rusové to vezmou na vědomí a budou se rovněž chystat na konec roku 2027. To je typický eskalační žebřík.

Merz odmítá ruskou naftu a chce na Rusko uvalovat další sankce

Společně s touto eskalací prohlásil [2] kancléř Merz, že jeho vláda bere na vědomí dohodu mezi Ruskem a USA o dodávkách ruské ropy na západní trhy a také do USA, ale že Německo se k tomu nepřipojí a naopak zvažuje další sankce na Rusko. Merzova vláda je na pokraji kolapsu, nedůvěra jeho vládě dosahuje v Německu historická maxima. Po oznámení dohody mezi Putinem a Trumpem o naftě minulý pátek se ozval obrovský řev z Evropy, že USA vlastně umožní Putinovi pohádkové zisky na pokračování války na Ukrajině. Merz byl v čele této kritiky

Přepis vystoupení Friedricha Merze

„Bereme na vědomí dohodu mezi Spojenými státy a Ruskem o vývozu nafty. Pro Německo a pro Evropu nepřichází takové rozhodnutí v úvahu. Rusko bude vážně jednat pouze pod tlakem, a proto setrváváme na našich sankcích vůči Rusku.

Vzhledem k bezohledným útokům Moskvy na civilní energetické zásobování Ukrajiny je dokonce musíme ještě zpřísnit. Rusko zjevně nebude reagovat na mírové návrhy ani na návrhy týkající se současných jednání. To je patrné z návrhu týkajícího se energetického příměří.“

Od Merze je to politicky jasná pozice, ale její náklady mají stejně konkrétní adresáty: podniky, domácnosti a evropskou ekonomiku. Občané proto mají právo žádat odpověď, jakého dosažitelného výsledku má další tlak dosáhnout a v jakém časovém horizontu.

Samotné opakování slova „sankce“ žádnou strategii konce války nenahradí. Německo bývalo největším příjemcem ruské ropy i plynu v Evropě, což zemi poskytovalo komparativní průmyslovou výhodu před zbytkem světa. Po nástupu nacistů uvnitř CDU a SPD k moci však Německo vstoupilo znovu do studené války s Ruskem, která se má podle všeho změnit ve válku horkou.

Bessent udeřil do evropského rozporu mezi sankční rétorikou a energetickými nákupy

Americký ministr financí Scott Bessent odpověděl evropským kritikům argumentem, který míří přímo do slabého místa jejich politiky. V dodaném přepisu rozhovoru pro Fox News tvrdí, že Evropané od začátku války zaplatili Rusku více než Ukrajině, protože se nedokázali zbavit závislosti na ruské energii. Jeho výrok je obviněním z pokrytectví: evropské vlády podle něj samy dál financují Rusko, ale Spojeným státům vyčítají snahu získat levnější naftu. Přesné číselné srovnání vyžaduje vymezit země, období i započítané druhy pomoci, politický terč jeho slov je však naprosto srozumitelný.

Přepis vystoupení Scotta Bessenta

„Nefunguje to, a Charlie, je to přesně tak, jak jsi říkal – Evropané dali Rusům více peněz. Od začátku této války jim dali více než Ukrajincům, protože se nedokážou zbavit závislosti na ruské energii.

Měli neúspěšnou energetickou politiku a prostě dál financují Vladimira Putina. Takže když teď říkají, že si nemůžeme dovolit úlevu v cenách nafty, je to naprosto pokrytecké.“

Ruské suroviny nelze z globální ekonomiky odstranit pouhým prohlášením. Náklady na energii vstupují do dopravy, výroby, zemědělství i cen potravin, a tím nakonec dopadají na každou domácnost. Washington nyní dává najevo, že tento účet nechce ignorovat, zatímco Berlín trvá na pokračování tlaku. Spor o naftu proto není okrajovou obchodní epizodou. Je to střet politických priorit, ve kterém se ukazuje, jak rozdílně spojenci hodnotí pokračování války, vlastní ekonomické zájmy a přijatelné náklady své strategie.

Trumpův výrok obrací politický tlak směrem ke Kyjevu

Donald Trump přidal další výbušnou větu. Na novinářský dotaz, kde vidí Putinovu ochotu uzavřít dohodu při pokračujících útocích na Ukrajinu, odpověděl, že podle něj chce dohodu více Putin než Zelenský. Takový výrok má zásadní politický účinek: americký prezident přenáší část tlaku na ukrajinské vedení a zpochybňuje představu, že překážku dohody představuje výhradně Moskva. Jeho hodnocení ochoty obou prezidentů zároveň ukazuje, jakým směrem chce veřejnou debatu posunout.

Přepis rozhovoru s Donaldem Trumpem

Novinář: „Kde v tom vidíte jeho ochotu uzavřít dohodu, když útočí na Ukrajinu a Kyjev?“

Donald Trump: „Myslím, že k dohodě dojde. Vlastně si myslím, že Putin chce uzavřít dohodu víc než Zelenský.“

Jenom se ukazuje, 6e USA chtějí ukončit konflikt na Ukrajině, Rusko chce ukončit konflikt na Ukrajině (za svých podmínek), ale Ukrajina a její podporovatelé v EU konflikt teď ukončit nechtějí, protože teď není Ukrajina v pozici, aby si mohla diktovat pro ní výhodné podmínky konce války. A to samé platí pro EU. Konec války teď by byl za ruských podmínek, a to by byla katastrofální porážka, ani ne tak až pro Ukrajinu, ta by se s tím smířila, ale hlavně pro Evropu, která v té válce neztratila statisíce svých synů.

Válečné účty se nedají donekonečna přenechávat Ukrajincům

Jenom se ukazuje, že USA chtějí ukončit konflikt na Ukrajině, Rusko chce ukončit konflikt na Ukrajině (za svých podmínek), ale Ukrajina a její podporovatelé v EU konflikt teď ukončit nechtějí, protože teď není Ukrajina v pozici, aby si mohla diktovat pro ní výhodné podmínky konce války.

A to samé platí pro EU. Konec války teď by byl za ruských podmínek, a to by byla katastrofální porážka, ani ne tak pro Ukrajinu – ta by se s tím smířila, ale hlavně pro Evropu, která v té válce neztratila statisíce svých synů, ale pouze politickou prestiž a samozřejmě spoustu peněz, munice a zbraní z vlastních skladů.

Takže v EU je válka na Ukrajině jen politika, na jejíž prosazování již pátým rokem teče krev Ukrajinců. A dokud nepoteče krev polská, estonská, lotyšská, litevská, ale i německá, francouzská nebo britská, tak do té doby se v Evropě nic nezmění, touha války s Ruskem se nezmenší, bude se jen zesilovat. Podobně jako na Ukrajině, kde v prvních týdnech po vypuknutí války stály tisíce dobrovolníků v zástupech před náborovými kancelářemi TCK po celé Ukrajině. Všichni chtěli bojovat. Ale po skoro 5 letech je vše jinak.

Válka je strašná, je děsivá, a dobrovolníci na Ukrajině dávno už došli. Hlídky TCK dnes loví po ukrajinských městech a v jejich ulicích náhodné chodce, kteří vzhledově a věkově odpovídají mužům mobilizačního věku. Busifikace jede na plné obrátky. Ale i ta jednou skončí. A nebude už koho dalšího busifikovat.

A co potom? Analytici vědí. Potom přijdou na frontu vojáci zemí NATO. Právě ti, o kterých dnes předáci NATO říkají, že se musí připravit a nachystat na konflikt. Dokud se hrůzy války nestanou osobní věcí životů obyvatel a rodin v zemích EU, do té doby jejich vlády budou mít bianco šek a beztrestnost pro chystání konfliktu s Ruskem. A taková je realita.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zelenský si na Fox News rýpl do Trumpa, že krize s naftou je způsobena blokádou Hormuzu! A hned využil situace a žádá Rusko o 60 dní plného příměří, ale Moskva podle Lavrova odmítá oddechový čas! Trump vyhlásil 60-denní energetické příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, o kterém ale účastníci válečného konfliktu vůbec nevěděli!

Donald Trump předvedl diplomatickou komedii, která v historii amerických prezidentů nemá obdoby. V neděli 11. října oznámil [1] na své síti Truth Social, že Rusko a Ukrajina souhlasily s energetickým příměřím platným okamžitě. Jenže Kyjev následně čekal na podrobnosti a Moskva dohodu bezprostředně nepotvrdila. Americký prezident vystoupil s oznámením hotového výsledku, zatímco veřejné reakce údajných účastníků žádný společně potvrzený výsledek nedokládaly. Zpravodajská bomba tak explodovala především do Trumpovy velké huby. Nic z toho, co napsal, nebyla v podstatě pravda.

Celá epizoda následovala po páteční dohodě Trumpa s Putinem o dodávkách ruské nafty. Americká sankční výjimka umožňuje [2] příslušné transakce s tímto palivem do 7. dubna 2027, včetně dovozu do USA. Washington tím otevřel cestu ruskému dieselu a Trump současně tlačil na Zelenského, aby zastavil útoky na ruské rafinerie. V sobotu navíc doporučil [3] Ukrajincům výměnu prezidenta. Zelenský na Fox News odpověděl, že energetické příměří musí být vzájemné, a odmítl Trumpovo vysvětlení příčin drahé nafty.

Přepis videa: Trumpovy výroky a Zelenského odpověď na Fox News

Donald Trump: „Dělejte si, co chcete, ale neútočte na naftu, protože je velký problém, velký nedostatek. A co udělá? Jde a zaútočí na naftu. Může si dělat, co chce. Myslím, že by měl uspořádat volby. Mohl to už mnohokrát urovnat. Měl by uspořádat volby. A nesmí zvyšovat cenu ropy. Už toho napáchal dost.“

Moderátor: „Dobře, zmínil tam dvě věci. Prosím o stručné odpovědi, máme omezený čas. Upustí Ukrajina, jak jsem se znovu před chvílí ptal, od útoků na ruské rafinerie?“

Volodymyr Zelenský: „Pokud Rusko nebude útočit na naši energetiku, my nebudeme útočit na tu jejich.“

Moderátor: „Dobře, v noci prý zaútočili na Charkov. Takže právě teď od útoků neupouštějí. Vaši odpověď tedy chápu jako ne, nebo možná, vzhledem k prezidentovým slovům. Také znovu vyzývá k uspořádání voleb. Vím, že ve vaší zemi nyní platí stanné právo. Říkáte, že volby uspořádáte, pokud získáte příměří na 60 dní. Jak daleko jsme ale od toho? Protože teď to nevypadá reálně. Co byste tedy dnes vzkázal prezidentu Trumpovi?“

Volodymyr Zelenský: „Moc děkuji. Především všichni chápou, všichni chápou, že ceny nafty nezávisí na našich útocích na naftu v Rusku. Všichni chápou, že závisejí na blokádě Hormuzu, Hormuzského průlivu. To je tedy jasné. To zaprvé. Zadruhé: pokud chce prezident Trump vyměnit vůdce na Ukrajině, musí vědět, že ho mohou vyměnit jen naši lidé. A já jsem na volby připraven. Opravdu potřebujeme nejméně 60 dní k zajištění bezpečnosti infrastruktury, abychom připravili volby.

Teď čelíme útokům každou hodinu. Útočí na nás íránské šahídy. Útočí každou hodinu. A nemluvíme o desítkách šahídů. Mluvíme o tisících dronů, balistických střel a střel s plochou dráhou letu. Jak mohou lidé volit? Nejde ani tak o zákon. Zákon je velmi důležitý, ale mluvíme především o bezpečnosti.

Každou hodinu naši lidé chodí do krytů, do protileteckých krytů kvůli ruským útokům, protože Rusové nechtějí ukončit válku. Pokud chtějí tuto válku ukončit, musejí přistoupit na příměří. Pokud chtějí udělat vše pro výměnu prezidenta na Ukrajině, musejí respektovat, že je to volba lidu, stejně jako ve vaší zemi, jako v každé zemi, mimochodem včetně Ruska.“

Na Fox News Zelenský spojil dvě odpovědi, které mířily přímo na Trumpa. Útoky na ruskou energetiku podmínil pokračováním ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu a odpovědnost za naftovou krizi připsal blokádě Hormuzského průlivu. Odmítl tak přijmout roli hlavního viníka drahého amerického paliva. Trump chtěl zastavení ukrajinských úderů, Zelenský mu předložil požadavek reciprocity a navíc jeho rýpnutí o nepovedené Trumpově válce v Perském zálivu bylo opravdu drsné. Trump to prý slyšel ze záznamu a doslova so rozlítil.

Zelenský obrátil Trumpův požadavek voleb proti němu

Stejně tak Zelenský postupoval u voleb. Trumpovo doporučení vyměnit ukrajinského prezidenta Zelenský přeložil do konkrétního požadavku: zajistěte šedesát dní úplného příměří a hlasování připravíme. V rozhovoru pro ABC tuto výzvu adresoval [4] přímo americkému prezidentovi a jeho týmu. Na stanici žádal Trumpa, aby Rusům vzkázal, že potřebují 60 dní na uspořádání voleb. Vzhledem k tomu, že Trumpa vypisuje na Truth nepravdy, dá se jen těžko očekávat, že by Trump uměl Rusy nějak přesvědčit.

Přepis videa: Zelenský žádá na ABC šedesátidenní úplné příměří

Volodymyr Zelenský: „Pokud chtějí energetické příměří, jsme k tomu otevřeni. Neútočte na nás. Nezabíjejte naše děti. My přestaneme útočit na vaše zásoby nafty. A myslím, že je to spravedlivá, férová dohoda.

Prezident Trump řekl, že my, Ukrajinci, potřebujeme nového prezidenta. Takže především, se vší úctou k prezidentu Trumpovi, je na naší společnosti, na našem lidu, aby si vybral toho či onoho vůdce. Ano, jsme ve válce a uspořádat nyní volby je opravdu obtížné. Nejenže by to nebylo vůbec bezpečné a bylo by to v rozporu s našimi zákony i ústavou, ale hlavně je k tomu zapotřebí bezpečnostní infrastruktura, která lidem umožní volit.

Samozřejmě je na Ukrajincích, kdy budou volit, jak to provedou a koho si vyberou. Ale pokud mám na tuto otázku odpovědět, vím, že Putin velmi toužil po změně prezidenta na Ukrajině. Chápu to. A pokud prezident Trump opravdu chce, aby během voleb došlo k nějakým změnám, sdělil jsem to také jeho týmu.

Prosím, řekněte tedy Putinovi, ať nám dá dva měsíce, 60 dní úplného příměří, 60 dní, a my volby uspořádáme. Samozřejmě budeme připraveni na jakoukoli volbu našeho lidu, konkrétně ukrajinského lidu.“

Nesmí se totiž zapominat na to, že Trump slouží pod čepcem, slouží Chabadu a dohoda s Vladimirem Putinem je dohoda dvou kanceláří Chabadu, moskevských a washingtonských. Takže ta dohoda je o zájmech Domu Chabad. Nějaké zájmy Ukrajinců nikoho nezajímají. Ukrajinec posloužil, Ukrajinec může odejít. Rozuměj odejít nejlépe na Onen svět na válečném hřišti na Okrajině, tedy v zemi na okraji Velkého Ruska.

Moskva žádný oddechový čas poskytovat nechce

Z Moskvy přišla odpověď, která představu rychlé dohody o volebním příměří rozmetala. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí 12. října odmítl [5] Zelenského návrh a zdůraznil požadavek dlouhodobého míru místo dočasného zastavení bojů. Tento postoj uzavírá cestu k jednoduchému scénáři, v němž Trump požádá o volby, Zelenský získá dva měsíce klidu a Rusko přestávku automaticky přijme. Moskva veřejně sdělila, že takovou přestávku nechce.

Lavrov v následujícím přepisu vysvětluje ruskou pozici ještě tvrději. Zelenského vystupování označuje za snahu využít jakoukoli veřejnou iniciativu k získání oddechového času. Současně odmítá další spoléhání na sliby a připomíná pokračování v cílech ruské vojenské operace. Je to přímé odmítnutí logiky, podle níž by samotná potřeba ukrajinských voleb měla Moskvu přimět k zastavení bojů. Lavrov navíc odmítá, že by se Rusko muselo za svůj postoj někomu ospravedlňovat. Trumpův příspěvek tedy žádnou změnu ruských priorit nedokládá.

Přepis videa: Lavrov odmítá oddechový čas pro Ukrajinu

Sergej Lavrov: „Ale jeho předstíraný údiv nad prohlášením prezidenta Trumpa odráží jediné: že si velmi přeje využít jakákoli slova, jakékoli iniciativy či nápady, které se dostanou na veřejnost, aby mohl všemi možnými prostředky prosazovat svůj zájem o oddechový čas. Nemyslím si, že si oddechový čas zasloužil. Nemyslím si, že znovu naletíme na ujišťování a sliby.

Prezident to řekl velmi jasně. Pokračujeme v plnění cílů speciální vojenské operace. Všichni je dobře znají, nikdy jsme je neměnili, na rozdíl od kličkování a vytáček Zelenského a jeho evropských pánů. Proto se nemáme před nikým z čeho ospravedlňovat.“

Zůstává zásadní otázka, kterou by měl Bílý dům zodpovědět: od koho Trump získal informaci, že energetické příměří odsouhlasily obě strany? Bylo za jeho prohlášením skutečné vyjednávání, nesprávně předané stanovisko, nebo jen očekávání, že veřejně vyhlášená dohoda přinutí účastníky poslušně přikývnout? Prezident nemůže přeskočit dosažení souhlasu a rovnou oznámit úspěch. Takový postup vytváří chaos přesně tam, kde každé slovo ovlivňuje rozhodování vlád, armád i obchodníků.

Kdo prezidentovi předložil dohodu, kterou veřejně nikdo nedoložil?

Páteční obchod s naftou přitom zjevně neodstranil rozdíly mezi Washingtonem, Kyjevem a Moskvou. Trump požaduje konec útoků na rafinerie a ukrajinské volby, Zelenský požaduje vzájemné zastavení energetických úderů a bezpečnost pro hlasování, Moskva odmítá dočasný oddech. Každá strana předkládá vlastní podmínky. Kde je společný závazek, jeho přesné znění, datum účinnosti a způsob kontroly?

Nejde přitom o bezvýznamnou chybu v příspěvku na sociální síti. Americký prezident komunikuje za mocnost, jejíž rozhodnutí mohou změnit průběh války. Pokud dnes oznámí příměří bez veřejně doloženého souhlasu účastníků, jak mají ostatní vlády vyhodnotit jeho příští zprávu o vojenském úderu nebo ultimátu? Představa obdobné improvizace kolem jaderných zbraní je proto děsivá.

Podle mého názoru mu mohl někdo nepravdivou informaci podstrčit, aby Trumpa před nadcházejícími volbami do Kongresu znemožnil v očích voličů. Celý Bílým dům je prolezlý Deep State a udělat z Trumpa blázna jen pár hodin poté, co triumfálně dohodl s Putinem naftový obchod, docela dává logický smysl. Každopádně to potvrzuje, že Trump nemůže věřit ani svým lidem, kteří ho zásobují informacemi. Tenhle přešlap to prostě jenom potvrdil.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Trump vyzval Ukrajinu k výměně prezidenta! Zelenský způsobuje problémy celému světu! Měl možnost uzavřít mír s Rusy, ale odmítl to! Spor o ruskou naftu přerostl v otevřenou roztržku a Zelenský obvolává Evropu, aby zachránila Ukrajinu před Trumpem a Ruskem!

Páteční dohoda Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské motorové nafty přerostla během jediného dne v otevřený střet Washingtonu s Kyjevem. Americký prezident v sobotu 10. října před odletem do Tennessee vyzval [1] Ukrajince, aby si našli nového vůdce schopného uzavřít dohodu o míru s Ruskem. Zelenskému vyčetl pokračující útoky na ruské rafinérie a spojil je přímo s ohrožením amerických zemědělců. Ukrajina tak v sobotu vstoupila do války s Trumpem, protože válka s Ruskem jí asi nestačí.

Trumpova slova přišla bezprostředně po oznámení dodávek ruského dieselu na americký a světový trh. Podle zveřejněného plánu má Rusko dodat [2] nejprve přes 300 tisíc tun, v listopadu dalších 500 tisíc a následně ještě miliony tun. Washington současně otevřel cestu k dodávkám dočasnou sankční licencí. Trump potřebuje před listopadovými volbami do Kongresu ukázat výsledky při snižování cen paliv a Zelenského útoky nyní veřejně označuje za překážku. Vztah obou prezidentů tím vstoupil do mimořádně nebezpečné fáze.

Přepis Trumpova rozhovoru s novináři

— Kritici dohody o dodávkách ruské nafty tvrdí, že by mohla prodloužit válku na Ukrajině, protože poskytuje Putinovi ekonomickou oporu.

— No, já to vidím jinak. Zelenskyj mohl tuto válku ukončit mnohokrát, mnohokrát, a on se rozhodl, že to neudělá. Je to velmi obtížné. Je to válka, která nikdy neměla začít. Kdybych byl prezidentem – a kdyby volby nebyly zmanipulované, byl bych jím – ta válka by nikdy nezačala. On ji ale mohl ukončit mnohokrát a rozhodl se to neudělat.

Řekli jsme, že si s Ruskem může dělat, co chce. Ale neútočte na rafinérie, protože to způsobí celosvětový problém. A on chce způsobit problémy celému světu. Chce způsobit problémy našim zemědělcům a chovatelům dobytka kvůli motorové naftě, protože Rusko dodává velkou část motorové nafty po celém světě. A my jsme mu řekli: „Dělejte si, co chcete, ale neútočte na motorovou naftu, protože to způsobí velký problém, velký nedostatek.“

A co udělal? Šel a zaútočil na naftu. Může si dělat, co chce, ale tohle dělat nemůže, protože máme globální problém. A ten problém je způsoben nedostatkem rafinérií na naftu. Tak co udělal? Šel a zaútočil na rafinérie. A já jsem mu řekl: „Dělej si, co chceš. Neútoč na rafinérie. Cílů je spousta. Neútoč na rafinérie.“ A on šel a zaútočil.

A na naše zemědělce nebude mít vliv. A nebude mít vliv na naše ranče a nebude mít vliv ani na zbytek světa. Takže by s tím sakra měl přestat.

— Ukrajinci, pane prezidente, kteří denně trpí jejich útoky, jejich raketovými útoky, trpí navzdory…

— No, souhlasím s vámi, a víte, co navrhuji? Navrhuji, aby si našli nového vůdce, který dokáže uzavřít dohodu. Protože on mohl uzavřít mnoho dohod, ale z nějakého důvodu to nikdy neudělal. A dovolte mi jít ještě o krok dál. Kdybych byl prezidentem, nikdy byste tu válku neměli. Ta válka by nikdy nezačala.

Nebyl žádný důvod, proč ta válka mezi Ukrajinou a Ruskem začala. Začala kvůli neschopnosti. Nikdy neměla začít. Neztratili byste už 30 % svého území. Ztratili jste 30 % svého území a přišli jste o více než milion lidí. V obou zemích dohromady zahynulo přes 2 miliony lidí. To je válka, která nikdy neměla začít. A myslím, že je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta.

Nejvýbušnější částí vystoupení je propojení ukrajinských útoků s každodenním životem amerických voličů. Trump opakovaně připomíná farmáře, chovatele dobytka a nedostatek motorové nafty. Tím vysílá Zelenskému jasný politický vzkaz: pokračování úderů bude posuzovat také podle jejich dopadu na americkou ekonomiku. Pro prezidenta, který před volbami potřebuje přesvědčit veřejnost, že zvládá drahotu, představuje dohoda s Moskvou příležitost předvést konkrétní výsledek.

Trump spojuje ruské rafinérie s americkými farmáři

Kyjev se jeho pokračujícími útoky dostává přímo do střetu s touto prioritou. Tlak přitom může přejít od slov k zásahu do ukrajinských vojenských schopností. Financial Times s odvoláním na účastníky jednání uvedl [3], že Trumpovi vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner při pátečních rozhovorech s Ukrajinci v Miami otevřeli možnost zastavení zpravodajské spolupráce, pokud Kyjev útoky neomezí. Takové opatření by mohlo zkomplikovat plánování operací a výběr cílů. Bez satelitních dat z amerických družic nedokáží Ukrajinci trefit nic na větší vzdálenost než pár kilometrů od frontové linie.

Washington tím dává najevo, že jeho podporu nelze považovat za bezpodmínečnou a že při prosazování svého požadavku má v rukou významnou páku. Média přinesla informace, že Trump zvažuje, že USA přestanou Ukrajině poskytovat zpravodajské údaje, pod což spadají i satelitní data a satelitní navigace Starlink. A bez Starlinku nebudou fungovat ukrajinské drony. Není proto divu, že Zelenský popadl telefon a začal volat svým mecenášům, že je zle.

Zelenský během soboty v panice obvolal čtyři evropské představitele a naříkal jako malý kluk

Na přiloženém obrázku jsou čtyři zprávy ukrajinské prezidentské kanceláře, všechny ze soboty 10. října. Ve 14:52 kancelář informovala [5] o telefonátu s finským prezidentem Alexandrem Stubbem. Zelenský mu poděkoval za podporu protivzdušné obrany a oznámil očekávané dodávky munice pro F-16. Výslovným tématem rozhovoru byly dodatečné ruské příjmy z vývozu ropných produktů a koordinace dalších kroků. Právě tento telefonát nejpříměji dokládá, že Kyjev začal s evropskými partnery řešit důsledky naftové dohody.

V 15:55 následovala zpráva [6] o rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který podle kanceláře probíhal během ruského balistického útoku na Kyjev. Zelenský požadoval další podporu protivzdušné obrany a oba představitelé diskutovali také o zmírnění sankcí na ropné produkty. Smysl ukrajinského stanoviska byl jednoznačný: Rusku nesmí přibýt kapacity k prodlužování války. Paříž se tak stala další adresou, na níž Zelenský hledal společnou odpověď na změnu americké politiky.

V 17:54 kancelář zveřejnila zprávu [7] o telefonátu s norským premiérem. Přeložený text na obrázku uvádí, že Zelenský popsal celodenní ruské útoky a zdůraznil potřebu nových kroků, aby Moskva nenabyla dojmu, že může pokračovat ve válce donekonečna. Ve 20:10 potom přišel rozhovor [8] s britským premiérem Andym Burnhamem. Tématy byly protivzdušná obrana, pokračující britský sankční tlak, společné kroky a příprava dalšího setkání. Londýn tedy podle zveřejněné zprávy hodlá tlak na Rusko dále zvyšovat.

Tato série telefonátů ukazuje mobilizaci evropské podpory v okamžiku prudkého střetu s Washingtonem. Lze ji číst jako snahu zabránit izolaci Kyjeva a sestavit společný evropský postup. Zelenský volal, aby Evropané Trumpa uklidnili, protože plány ukrajinských útoků na ruské cíle jsou řízeny Londýnem a Bruselem. Politický problém je jasný: zatímco americký prezident otevírá obchod s ruskou naftou, Zelenský u evropských partnerů prosí o pomoc ve válce už i s Trumpem, nejen s Rusem.

Výměna Trumpa by Evropě nezaručila změnu politiky. Zelebuben má řešení svého problému uschované v dárkové krabičce od Petra Pavla

Je to největší roztržka mezi Trumpem a Zelenským v historii, protože Trump potřebuje ruský diesel na stabilizaci cen před volbami do Kongresu a Zelenský útoky na ruské rafinérie doslova škodí Turmpovi. Podle vojenských analytiků je Zelenský řízen Londýnem a Bruselem, které sledují těmi útoky na ruské rafinérie ještě jeden a sekundární cíl, a to je škození Trumpovi před volbami v USA. Obecně se očekává, že když vyhrají Demokraté, mohou Trumpa odvolat v impeachmentu.

Je to ale chabá naděje, protože podle Ústavy by po Trumpovi nastoupil do funkce současný viceprezident JD Vance, a ten má na Evropu ještě horší názory než Trump, každý si pamatuje na Vanceovu drtivou kritiku EU v roce 2025 na Bezpečnostní konferenci v Mnichově. A na Ukrajinu má Vance ještě tvrdší názory než Trump. Takže impeachmentem Trumpa, i když velmi nepravděpodobným – v Senátu demokraté na 2/3 hlasů určitě nedosáhnou – by Evropané nic nedosáhli. Zelenský si je vědom, že situace je kritická, a tak v sobotu volal hned několika lídrům v Evropě.

Ani případné demokratické vítězství ve volbách do Kongresu totiž neznamená automatické odvolání Trumpa. Sněmovna reprezentantů může schválit ústavní žalobu, ale k odsouzení a odstranění prezidenta z funkce jsou zapotřebí [9] dvě třetiny přítomných senátorů v horní komoře Kongresu. Samotná volební většina tedy nestačí a demokraté na dvoutřetinovou většinu nedosáhnou.

Při odvolání Trumpa by navíc prezidentský úřad převzal [10] viceprezident JD Vance, takže případná změna osoby prezidenta neposkytuje Evropě záruku vstřícnějšího Washingtonu. Vance svou ostrou kritiku evropských politických poměrů přednesl [11] v únoru 2025 na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Evropské vedení proto nemůže stavět strategii na představě, že Trumpův odchod vyřeší transatlantické rozpory.

Současný střet odhaluje zásadní problém: ukrajinská válečná strategie se dostala do přímé kolize s hospodářskými a volebními prioritami amerického prezidenta. Zelenský prostě rozpoutal během svého vládnutí už druhou válku. Nejprve s Ruskem, a teď s Trumpem. Naštěstí má pistoli od českého prezidentčíka, a tak může případné obavy z provazu, který ho čeká na Majdanu, vyřešit “železem” z dárkové krabičky.

-VK-

Šéfredaktor AE News

123...25Next Strana 1 z 25

DOPORUČENÉ NOVINKY

NÁHODNÝ VÝBĚR

AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě. Přinášíme informace z alternativních zdrojů, dešifrujeme politické události, dezinformace a mediální propagandu a píšeme o dopadech a souvislostech. U nás píšeme bez cenzury, bez politické korektnosti, bez servilnich postojů k palčivým problémům z domova i ze světa.
Veškeré články jsou díly příslušných autorů.

DNEŠNÍ ČLÁNEK

OBLÍBENÉ RUBRIKY

© Copyright 2026 American European News, LLC